Ing. Ladislav Pitner - strana 7

S. r. o., plátce DPH, chce nakoupit zboží (zařizovací předměty) pro svou ekonomickou činnost v Polsku, protože je levnější. Toto zboží si chce odvést svým autem z Polska do Čech. Jak má dokázat polské firmě, že zboží do Čech přiveze, aby mu vystavili fakturu bez DPH? Co když mu polská firma toto zboží vyfakturuje s polskou DPH? Jak máme toto uvést v daňovém přiznání? Přiznat daň z celé částky včetně chybně uplatněné polské DPH a následně nárokovat odpočet daně na ř.43? Může být polská daň součástí daňově uznatelných nákladů?

Společnost v česku zakoupí zařízení (gateway za cca 15 tis Kč), které zde náš zaměstnanec nakonfiguruje. Následně je toto zařízení posláno přepravní společností do Litvy, kde je fyzicky zasunuto do lišty rozvaděče. Poté se náš zaměstnanec v tuzemsku připojí dálkově a uvede nakonfigurované zařízení do provozu. V tento moment fakturujeme. Prosím o radu při správném určení místa plnění a z toho vyplývající DPH - zda se jedná o dodání zboží s instalací či pouze dodání služby nebo zboží bez instalace.

Plátce DPH požadující povolení k průtlaku pod silnicí obdržel od krajského ředitelství silnic daňový doklad s textem „V souladu se zákonem č. 13/1997 Sb. § 25 Vám fakturujeme úplatu za uložení inženýrské sítě do silničního pozemku technologií protlaku v rámci realizace akce“. Dodavatel uplatnil za dané plnění na daňovém dokladu DPH v sazbě 21 %. Je tato sazba uplatněna správně?

Plátce DPH pronajímá komerční prostory - kanceláře a sklady (plátcům i neplátcům). Ve smlouvě je vždy zvlášť uvedeno, jaká částka je za nájem, jaká částka je za služby (odpady,úklid) a jaká za jednotlivé energie(vodné,teplo,elektřina). Ve většině případů jsou energie a služby účtovány paušální částkou na základě splátkových kalendářů, pouze v několika případech je v kancelářích měřák, lze tedy zjistit skutečná spotřeba a vystavuje se samostatná faktura na spotřebu jednotlivých energiích. Dosud plátce postupuje tak, že u neplátců fakturuje: nájem osvobozený od DPH elektřina, ostatní služby s 21% DPH vodné, teplo s 10% DPH. Nyní jsme ale narazili na informaci GFŘ k uplatňování DPH u nájmu hrobového místa a u poskytování služeb s tím spojených, kdy dle některých názorů je dle této informace nutno postupovat i u "klasických" pronajímatelů a "klasických" nájmů. Chápu tedy správně, že od 1. 4. 2023 již není možné v našem případě energie a služby fakturovat neplátcům s DPH? A naopak u zdaňovaných nájmů by např. vodné nebo teplo mělo přejímat sazbu DPH dle hlavního plnění, tedy ho fakturovat včetně 21 %?

Firma, plátce DPH, poskytuje nepravidelnou autobusovou přepravu. Přeprava probíhá pouze na území ČR. Jedná se o klasické poskytování služby s 21% a přeprava se fakturuje standardně - pokud je odběratel tuzemský plátce DPH, tak je místo plnění v tuzemsku a fakturuje se s 21% DPH a pokud je odběratel EU, tak je místo plnění v EU je uplatněna reverse charge. Je to tak? Přeprava probíhá na mezi členskými státy EU. Zde je nutné na faktuře rozdělit část cesty, která vedla po tuzemsku a která vedla přes jiný stát EU. Je to tak? Nebo je nějaká finta, jak by se to mohlo fakturovat přeprava jako celek? Pokud ne, tak doprava po tuzemsku je dle § 70 zákona o DPH osvobozena od daně s nárokem na odpočet, fakturuje se tedy s 0% DPH a v Přiznání k DPH se vykazuje na ř. 26. Jak je to s další částí? Samozřejmě si musím zjistit, jak je to v daném státě. Pokud je to tam také osvobozené, co uvádím na faktuře? Na základě čeho mohu uvést, že je přeprava osvobozena od DPH a jak plnění vykazuji v Přiznání k DPH? Pokud osvobozena není, fakturuji s jakou sazbou? Naší 21% nebo sazbou daného státu a DPH odvádím v daném státě? Pokud je odběratel plátce z EU, mohu uplatnit reverse charge nebo v tomto případě nikdy? Jak postupuji, pokud je přeprava do třetí země, např. do Velké Británie? Jak fakturuji občerstvení podávané na palubě autobusu? Spadá to do seznamu služeb podléhajících druhé snížené sazbě, vyjma alkoholických nápojů, a mohu fakturovat s 10% DPH?

Pokud chceme prodat nový vůz českému diplomatovi (faktura přímo na fyzickou osobu), který jej následně bude používat na misi v 3. zemi, můžeme osvobodit od DPH podle § 68 odst. 9? Co případně potřebujeme za dokumenty k prokázání osvobození?

Doktorka, fyzická osoba, neplátce DPH dostane od VZP bonifikaci za zřízení nového pracoviště v preferované oblasti ve výši 500 000 Kč. Vstupuje tato částka do obratu pro DPH?

Zákazník (neplátce DPH - MŠ) chtěl zakoupit nový stojan v hodnotě 35 000 Kč s DPH. Jelikož neměl dostatek financí na nákup nového stojanu, nabídli jsme mu slevu za odkup starého. Sleva činí 16.000 Kč. Kolegyně vystavila fakturu na 35 000 Kč vč. DPH a zároveň na dalším řádku faktury: Sleva za vrácený stojan 16 000 Kč vč. DPH. Jiné dokumenty nebyly vyhotoveny. Starý stojan byl ve skladové evidenci (B) naskladněn s tím, že bude prodán jako použitý. Dle mého názoru je tento postup špatný. Jak správně zaúčtovat a zaevidovat v účetnictví odkup starého stojanu? A jak s uplatněnou/uskutečněnou DPH při odkupu starého zboží od neplátce, když my jsme plátci?

Má plátce povinnost odvést DPH z přijaté úhrady za krádež od známého pachatele v tržní ceně? Zloděj ukradne zboží v prodejně, manko (549) se zaúčtuje v nákupních cenách. Policii je nahlášeno odcizení zboží v prodejních cenách a v této výši je vystaven protokol. Pachatel uhradí zboží v tržních cenách. Od přijaté platby se odečte nákupní hodnota zboží a ze zůstávající částky se odvede v příslušné sazbě DPH. Je tento postup správný? Má se manko vykazovat v nákupních cenách, když protokol od Policie ČR je veden v prodejních cenách? 

Zaměstnanec způsobil škodu na zařízení našeho zákazníka a musela být provedena oprava, na kterou jsme obdrželi fakturu s vyčísleným DPH. Nyní škodu předepíšeme zaměstnanci, který ji způsobil. Je správný postup, že si z provedené opravy uplatníme odpočet DPH a zaměstnanci škodu předepíšeme bez DPH? Nebo si DPH na vstupu uplatnit nemůžeme a zaměstnanec má uhradit škodu včetně DPH? Jak by situace proběhla analogicky, pokud by měl zaměstnanec např. manko na skladě?

Společnost ABC (slovenská firma, která má české DIČ) pořídla zboží za 10 000 EURO od švýcarské firmy. Toto zboží bylo do ČR přivezeno spediční firmou, která zajistila celní řízení a kterou si najala tato slovenská firma. Zboží nepřijelo do ČR ze Švýcarska, ale z Makedonie, kde bylo uskladněno. Jedná se klasický dovoz zboží? Na kterých řádcích přiznání k DPH bude uvedeno a v jaké ceně (dle faktury nebo dle potvrzení z celního řízení)?

Do jakého členění mám dát fakturu - s. r. o., plátce DPH, jako subdodavatel provedl opravu na veřejném osvětlení na Slovensku pro Českého plátce. Faktura je vystavena na plátce s českým DIČ, mám zařadit tuto službu do přenesené daňové povinnosti, nebo do členění poskytnutí služeb do jiného členského státu EU? Nejsem si jistá kde zařadit v kontrolním hlášení a zda je povinnost podat souhrnné hlášení. Myslím si, že tuto povinnost má až konečný dodavatel. 

Slovenská právnická osoba, plátce DPH v SK, která v tuzemsku není registrovaná k DPH, prodává zařízení umístěné v ČR další slovenské právnické osobě, rovněž plátci DPH v SK, zde neregistrované k DPH. Zařízení neopustí území ČR. Předpokládáme, že místo plnění bude zde v ČR. Jaké povinnosti z toho vyplývají prodávajícímu, a jaké kupujícímu co se týče DPH zde v ČR?

Společnost A, plátce DPH, vlastní nemovitost. Tuto nemovitost pořídila od neplátce, tedy bez odpočtu daně za 5 000 000 Kč. Následně na nemovitosti proběhlo technické zhodnocení, to proběhlo již s nárokem na odpočet(samozřejmě v rámci režimu PDP) a to v částce 1 000 000 Kč Nyní společnost A chce vložit do společnosti B (s. r. o., plátce DPH) nemovitost vkladem. Daňově se trápíme s DPH. Ustanovení § 13 odst. 4, písm. d). Za dodání zboží za úplatu se také považuje vložení nepeněžitého vkladu ve hmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku uplatnil u něj, nebo u jeho části odpočet daně. Vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění povinnosti přiznat daň společně a nerozdílně. 1) Při vložení nemovitosti tedy vystavíme dańový doklad na částku podle znaleckého posudku a společnost A daň odvede a společnost B si uplatní nárok na odpočet? 2) Protože společnost A neuplatnila nárok na odpočet z pořizovací ceny viz výše, ale pouze u technického zhodnocení, je druhý dotaz směřován na to, zda bude odvod DPH z celé hodnoty vkladu, protože z části uplatněn odpočet byl, nebo pouze z části odpovídající TZ, ze kterého jediného byl upatněn odpočet, nebo je to v režimu zcela bez DPH, protože odpočet z TZ neberu v potaz?   

Jsme spol. s r. o., plátce DPH, a naší ekonomickou činností je prodej betonu. Máme svůj vlastní pozemek, na kterém stojí obalovna = průmyslové zařízení k výrobě betonu. Obalovnu máme pronajatou od jiného plátce DPH, není naším majetkem. Také máme pronajaté další pozemky, které jsou na vedlejších parcelách, také od plátce DPH. Nyní se na nich skladují materiály, je přístupová cesta. Spol. s r. o. chce koupit jeden z pronajatých pozemků, který je na vedlejší parcele, přilehlé té, co vlastní. Dle katastru se jedná o ornou půdu, koupě bude v režimu osvobození od DPH, nejedná se o stavební pozemek. Obalovna je movitá věc, ale je pevně připojená k zemi, tedy z pohledu DPH je stavbou? Pokud ano, může tvořit funkční celek s pozemkem ve vlastnictví spol s. r. o., na kterém stojí? Může tvořit funkční celek i s pozemky ve vlastnictví jiné osoby, které má spol. s r.o. pronajaté a které jsou využívány plně k činnosti obalovny. Spol. s r. o. plánuje postupně odkoupit všechny pozemky, které má nyní v pronájmu. Nakonec (cca za 5 let) by chtěla odkoupit i obalovnu. Bude se toto dodání pro spol. s r. o. řešit z pohledu funkčního celku? Obalovna je 10 let po kolaudaci.

Společnost A registrovaná k DPH pouze v ČR nakoupí od českého dodavatele B zboží s dodací podmínkou DAP Polsko, tj. zboží je dodáno přímo odběrateli C do Polska. Následně společnost A fakturuje toto dodání zboží odběrateli polskému odběrateli C. Jedná se o zboží, které dle českého zákona o DPH podléhá režimu přenesené daňové povinností. Přepravu tedy zajišťuje v rámci dodací podmínky dodavatel B (první dodavatel) z ČR přímo do PL. Domníváme se, že se jedná o dodání zboží v řetězci (2 po sobě jdoucích dodání stejného zboží). Jak správně postupovat z hlediska DPH? Faktura vystavená od dodavatele B je vystavena na společnost A s českou 21% sazbou DPH. Není uplatněn režim PDP, přestože hodnota dodávky je vyšší než 100 tis. Kč. Dodavatel se odvolává na to, že místo plnění není v ČR. Je to v pořádku? Případně jak by mělo být správně posouzeno z hlediska DPH, a to v rámci fakturace zboží mezi českými společnostmi (českými plátci bez registrace v JČS) a následně fakturace zboží od české společnosti A polskému odběrateli C - je možné na tuto dodávku uplatnit osvobození dle § 64 s potvrzením, že zboží bylo do PL přepraveno?

Patří bonifikace poskytovatelů lékárenské péče (OOVL 2023) do osvobozeného plnění, nebo mám zaúčtovat odvod DPH z celkové přiznané částky na základě dodatku ve smlouvě výši základní sazby? Částky budou zaslány podílem na měsíc, čtvrtletí nebo celkovou částku na rok. 

OSVČ, plátce DPH, objednává zboží z Číny (Alibaba a další). Máme fakturu na nákup zboží, ale bez JSD. Zboží dle dodavatele bylo procleno, ale bylo součástí kontejneru, který obsahoval další objednávky různých firem, takže nám nemůže poskytnou separátně JSD. Daňovým dokladem na uplatnění nároku i odvodu DPH je JSD od celního úřadu, pokud ho nemáme, co máme dělat? Máme DPH pro jistotu odvést? A jak prokázat, že zboží máme proclené?

Jak máme v přiznání k dani z přidané hodnoty vykazovat vývoz, který je v režimu dočasný vývoz pro návrat v nezměněném stavu a následně po návratu? Konkrétně se jedná o zaslání zboží do třetí země, které se bude testovat a poté se zpět pošle do ČR. Celní dokumenty vyřizuje třetí strana a zaslala nám vývozní doprovodný doklad. Máme tento vývoz klasicky uvést na ř. 22 a při dovozu ř. 7 daňového přiznání k DPH?

Společnost A (CZ-plátce DPH) podepsala obchodní smlouvu se společností B (CZ-plátce DPH). Společnost A bude pro společnost B zajišťovat montáž strojů v EU a ve třetí zemi (Vietnam). Společnost A dodávky prací bude zajišťovat prostřednictvím OSVČ z ČR (plátce DPH), nebude vysílat vlastní zaměstnance, ale s OSVČ uzavře smlouvu o dodávkách prací. OSVČ tyto práce bude fakturovat společnosti A a společnost A je dále bude fakturovat společnosti B. Jaké povinnosti z pohledu DPH (např. registrace DPH v jiných zemích) plynou pro společnost A, pro společnost B a jaké povinnosti pro OSVČ? Nedojde ke vzniku provozovny v jiných zemích EU?