Ing. Ladislav Pitner - strana 8

Společnost A registrovaná k DPH pouze v ČR nakoupí od českého dodavatele B zboží s dodací podmínkou DAP Polsko, tj. zboží je dodáno přímo odběrateli C do Polska. Následně společnost A fakturuje toto dodání zboží odběrateli polskému odběrateli C. Jedná se o zboží, které dle českého zákona o DPH podléhá režimu přenesené daňové povinností. Přepravu tedy zajišťuje v rámci dodací podmínky dodavatel B (první dodavatel) z ČR přímo do PL. Domníváme se, že se jedná o dodání zboží v řetězci (2 po sobě jdoucích dodání stejného zboží). Jak správně postupovat z hlediska DPH? Faktura vystavená od dodavatele B je vystavena na společnost A s českou 21% sazbou DPH. Není uplatněn režim PDP, přestože hodnota dodávky je vyšší než 100 tis. Kč. Dodavatel se odvolává na to, že místo plnění není v ČR. Je to v pořádku? Případně jak by mělo být správně posouzeno z hlediska DPH, a to v rámci fakturace zboží mezi českými společnostmi (českými plátci bez registrace v JČS) a následně fakturace zboží od české společnosti A polskému odběrateli C - je možné na tuto dodávku uplatnit osvobození dle § 64 s potvrzením, že zboží bylo do PL přepraveno?

Patří bonifikace poskytovatelů lékárenské péče (OOVL 2023) do osvobozeného plnění, nebo mám zaúčtovat odvod DPH z celkové přiznané částky na základě dodatku ve smlouvě výši základní sazby? Částky budou zaslány podílem na měsíc, čtvrtletí nebo celkovou částku na rok. 

OSVČ, plátce DPH, objednává zboží z Číny (Alibaba a další). Máme fakturu na nákup zboží, ale bez JSD. Zboží dle dodavatele bylo procleno, ale bylo součástí kontejneru, který obsahoval další objednávky různých firem, takže nám nemůže poskytnou separátně JSD. Daňovým dokladem na uplatnění nároku i odvodu DPH je JSD od celního úřadu, pokud ho nemáme, co máme dělat? Máme DPH pro jistotu odvést? A jak prokázat, že zboží máme proclené?

Jak máme v přiznání k dani z přidané hodnoty vykazovat vývoz, který je v režimu dočasný vývoz pro návrat v nezměněném stavu a následně po návratu? Konkrétně se jedná o zaslání zboží do třetí země, které se bude testovat a poté se zpět pošle do ČR. Celní dokumenty vyřizuje třetí strana a zaslala nám vývozní doprovodný doklad. Máme tento vývoz klasicky uvést na ř. 22 a při dovozu ř. 7 daňového přiznání k DPH?

Společnost A (CZ-plátce DPH) podepsala obchodní smlouvu se společností B (CZ-plátce DPH). Společnost A bude pro společnost B zajišťovat montáž strojů v EU a ve třetí zemi (Vietnam). Společnost A dodávky prací bude zajišťovat prostřednictvím OSVČ z ČR (plátce DPH), nebude vysílat vlastní zaměstnance, ale s OSVČ uzavře smlouvu o dodávkách prací. OSVČ tyto práce bude fakturovat společnosti A a společnost A je dále bude fakturovat společnosti B. Jaké povinnosti z pohledu DPH (např. registrace DPH v jiných zemích) plynou pro společnost A, pro společnost B a jaké povinnosti pro OSVČ? Nedojde ke vzniku provozovny v jiných zemích EU?

Spolu se sesterskou organizaci sídlící ve třetí zemi jsme si objednali nádoby (dodavatel sídlí v téže třetí zemi jako naše sesterská organizace) , do kterých plníme vyrobené materiály pro naše dodávky a pro dodávky, které vyrábíme pro naší sestru. Fakturace nádob proběhne tedy dle objednávky z části na nás a z části na sestru. Místo dodání všech nádob bude Česko. Dopravní podmínka EXW. Dopravu budeme platit i organizovat my. Nádoby patřící sesterské organizaci zůstanou pod dobu výroby v Česku a my je budeme opakovaně používat pro materiály, které vyrábíme pro její odběratele z celé Evropy. Předpokládám, že u nádob, které jsou vyrobeny a fakturovány naší sestře (s národní daní třetí země), dovezeny do ČR by měli být na ní i vycleny (přemístění majetku do CZ). Sesterská organizace má registraci k dph i v Čechách (CZ68…). Jak bude tento dovoz a použití nádob vypadat z pohledu celních předpisů a DPH?

Německá společnost, plátce DPH registrovaná k DPH v DE má sklad v ČR. Z českého skladu prodává zboží B2C v režimu OSS a některé zboží vyváží mimo EU. Je registrovaná k DPH i v ČR. Může tato firma podávat OSS přiznání v DE a ne v ČR? Pokud může podávat v DE OSS přiznání, jak se prodeje v rámci OSS (prodej zboží na dálku) vykáže? Bude to na řádku pro prodej zboží na dálku nebo na jiném řádku? Předpokládám, že export vykážeme v ČR normálně na řádku pro Export, že?

Dvě spediční firmy (A a B), obě plátci DPH, (přepravci), si mezi sebou fakturují úsek přepravy (nákladní doprava) z ČR do Hamburku (přístav) a dále námořní přepravu do USA. Jedná se o část zahraniční přepravy kontejnerů zboží, která celkově začínala v ČR a je pro jinou českou firmu (C), která je vývozcem zboží do USA. Je fakturace mezi českými spedicemi (tj. A a B) správně zatížena DPH z titulu absence přímého kontraktu s vývozcem (tj. firmou C) a nepovažuje se tedy za poskytnutí služeb vázaných na vývoz zboží? Spedice (tj. B), která bude fakturovat celkovou přepravu zboží z ČR do USA vývozci tohoto zboží (pro společnost C) osvobodí celou část přepravy jako poskytnutí služeb vázaných na vývoz zboží? Je takový postup správný?

Holandský fiskální zástupce proclil zboží ze 3. země pro tuzemskou společnost, která mylně oznámila pro potřeby proclení údaje jiné tuzemské společnosti. Faktura z 3. země zní na společnost A. Následné potvrzení o proclení a dodání zboží v rámci intrakomunitárního plnění od holandské společnosti zní na společnost B. Holandské společnosti byla zaslána žádost o opravu celní dokumentace a dokladu o intrakomunitárním plnění, ta se odkázala na celní kodex Unie, čl. 173, podle kterého není k opravě důvod, s tím, že si má tuzemský odběratel přiznat plnění ve společnosti A a všechny písemnosti případně doložit ke kontrole. Která tuzemská společnost by měla přiznat pořízení zboží v přiznání k DPH? Účetní doklad ze 3. země bude zaevidován ve společnosti A.

Existuje situace, kdy by ve výše uvedeném případě nešlo o přemístění majetku? A šlo by o: „dočasné použití tohoto zboží po dobu nepřekračující dvacet čtyři měsíce na území jiného členského státu, v němž by na dovoz stejného zboží z třetí země pro dočasné použití bylo možní uplatnit režim dočasného dovozu s úplným osvobozením od daní při dovozu". Je hlavním důvodem že jde o přemístění majetku skutečnost, že majetek bude účetně evidován na organizační složce? Pokud by majetek (stroje, vozidla, zařízení staveniště, kancelářský nábytek, počítače...) nebyl evidován v účetnictví složky a převezen jenom na slovenskou stavbu, kterou sice realizujeme prostřednictvím naší organizační složky, ale doba použití na Slovensku by byla do 24 měsíců , a tento majetek by byl jenom interně dočasně pronajat/převeden na stavbu na SK z jiné stavby z ČR. Pak by se vracel po uplynutí lhůty zpátky do ČR. Spadal by tento případ pod výjimku z přemístění a tento přesun obchodního majetku by se nepovažoval za dodání zboží? Nebo platí, že když máme na Slovensku organizační složku, jejímž prostřednictvím realizujeme stavbu, tak vždy jde o přemístění majetku, i kdyby majetek nebyl účetně veden na složce? Jako majetek přesouváme velké množství vybavení, jednorázově i 90 položek různého majetku, a to třeba jenom na dobu trvání stavby např. 5 měsíců a pak vše opět pojede zpátky na stavbu do ČR. Nechceme se vyhnout DPH, ale je to po všech stránkách velké vykazování. Je potřeba vše vykázat na ř. 20 (26?) DPH, SH, Intrastat, kdy nám tímto přesunem roste objem. Dále musíme zaevidovat vše do účetnictví složky, a pak po 5 měsících opět stejný proces při vrácení majetku do ČR. Bylo by řešením interní normou stanovit, že o přemístění majetku se bude jednat až v případě, že bude zřejmé, že majetek bude na Slovensku využíván po dobu delší než 24 měsíců, a majetek se tedy přemístí na složku, zaeviduje se do účetnictví složky, bude vystavena faktura na dodání zboží – do té doby se bude jednat o interní pronájem?

Firma A (plátce DPH OSS) provozuje e-shop a prodává zboží z ČR do Itálie (neplátcům), řešíme vrácení zboží a reklamace. Zákazník e-shopu zboží vrátí na našeho obchodního partnera (sběrné místo) v Itálii, který zboží bude shromažďovat od více zákazníků eshopu a poté bude firma A organizovat přepravu (cca 1× měsíčně). Zákazník e-shopu vrátí zboží na obchodního partnera (sběrné místo) v Itálii, vystavíme dobropis a vrátíme zákazníkovi peníze (v zákonné lhůtě). Je správné vystavit dobropis, i když zboží ještě nepřijal náš sklad v ČR? Pokud toto není správně, jaký je tedy správný postup? Vykazujeme Intrastat v obou směrech.

Firma, plátce DPH, účtovala DDP za energie jako MD 314.900 /D 314.100 a DPH MD 343.000 / D 314.100. Dne 23. 3. 2023 byla zrušena registrace k DPH a dne 26. 3. 2023 došlo vyúčtování energií do 22. 3. 2023. DUZP je 26. 3. 2023. Spotřeba energie - 33 768,88 Kč, DPH - 7 091,46 Kč. Zaúčtované to máme jako: vyúčtování energie: MD 502 /D 321 40 860,34 Kč, odečet záloh: MD 314.900 /D 321 -10 942,16 Kč, odečet DPH: MD 343 /D 321 -2 297,84 Kč. Rozdíl ke zdanění je 22 826,72 Kč a 4 793,61 Kč DPH. Když to mám takto zaúčtované, tak mi na účtu 343 zůstává odečet DPH. Jak je to s účtováním, když firma zruší registraci k DPH a přijde vyúčtování za energie, ze které si odečítala DPH? Nebo si můžeme, i přesto, že už nejsme plátci DPH, uplatnit DPH z této faktury, když byly zálohy v době, kdy jsme plátci ještě byli?

Fyzická osoba zřídila v roce 2022 ve prospěch s. r. o. právo stavby na 11 let a v roce 2022 došlo ke kolaudaci stavby. Po uplynutí doby práva stavby přejde stavba postavená s. r. o. na základě práva stavby bez náhrady fyzické osobě. Bude v s.r.o. při aktuálním znění zákonů podléhat bezúplatný převod stavby fyzické osobě odvodu DPH?

Český plátce má zákazníka z Anglie, který chce posílat zboží přímo z našeho skladu jeho zákazníkům v rámci EU. Na faktuře by byl naším odběratelem zákazník z Anglie, ale zboží by šlo od nás přímo do země EU. Mělo by zboží projít celnicí? Jakým způsobem bude řešeno DPH v případě, že zákazník nebude registrovaný v EU, kam se bude zboží zasílat koncovému zákazníkovi? Budou plnění uvedená při naší registraci v rámci OSS?

Jak je to s nárokem na odpočet DPH u software, který se pořídil 2 měsíce před registrací k DPH, ale zařazen do užívání byl až 5 měsíců po registraci? Dne 29. 6. 2022 česká s. r. o. pořídila software ze zahraničí a v té době ještě jako identifikovaná osoba odvedli 21% DPH. Dne 11. 8. 2022 se stali plátci DPH. Sotware zařadili do užívání až 23. 1. 2023. Dle mého názoru nešel uplatnit nárok na odpočet DPH z pořízeného softwaru v měsíci registrace, neboť nebyly splněny zákonné podmínky. Na druhou stranu se domnívám, že nárok na odpočet DPH může česká s. r. o. uplatnit ve kterémkoliv z následujících měsíců, max. do 36 měsíců od možnosti poprvé uplatnit nárok. Myslím si to správně? 

Přijali jsme objednávku na výrobu formy pro automotiv - objednatel z třetí země. Při výrobě byly zjištěny nedostatky ve výkresové dokumentaci. Navrhli jsme objednateli, že zpracujeme a) úpravu výkresové dokumentace b) technologický postup té části, která se váže k upravované konstrukční dokumentaci. Tyto práce považujeme za službu, u které je místo plnění posuzováno dle § 9 odst. 1 zákona o DPH, tzn. že se zdanitelné plnění přesune za odběratelem služby. Při zpracování technologické dokumentace však nastávaly situace, že bylo nutno ověřit navrhovaný technologický postup přímo úpravou formy, která byla předmětem objednávky na výrobu formy. Při tomto ověřování byl spotřebován i nějaký materiál. Dají se tyto práce, tzn. úprava formy, které budou taktéž předmětem fakturace jako součást vývojových prací, posuzovat taktéž jako služba, kde je místo plnění posuzováno dle § 9 odst. 1 zákona o DPH? Tato forma jako taková, bude a) fakturována odběrateli v ČR s českou DPH, b) fakturována odběrateli z třetí země (jiný než objednatel služby vývoje) = vývoz zboží bez DPH.

Firma zabývající se grafickým designem zakoupila knihu pro interní potřebu firmy (jedná se o knihu o grafickém designu) z USA. Bude se u této knihy uplatňovat DPH, pokud ano, jaká sazba se uplatní? Hodnota knihy je 5 000 Kč. Bude tento dovoz podléhat proclení, pokud ano, kdo ho provede? 

Společnost se zabývá prodejem zboží. Toto zboží může být dodáváno také do výdejních automatů pouze v rámci ČR (některé jsou pro společnost konsignačním skladem, některé ne). Společnost se zabývá i prodejem těchto výdejních automatů. Výdejní automat může společnost prodat jako zboží, pronajmout s měsíční/čtvrtletní/roční splátkou nebo ponechat u zákazníka na výpůjčku jako podporu obratu odebraného zboží, které si zákazník od společnosti kupuje a vkládá do výdejních automatů nebo vkládá jako konsignační zboží, které se fakturuje až po vyjmutí z automatu. Dotaz 1 zní: Pokud společnost výdejní automat pronajme a ve smlouvě je stanoveno, že po skončení nájmu má nájemce MOŽNOST výdejní automat odkoupit, jedná se ze strany společnosti o poskytování finančního leasingu? Pokud ano, co přesně by to pro společnost znamenalo z hlediska DPH, daně z příjmů a případně také z hlediska nutnosti mít živnostenské oprávnění na poskytování finančního leasingu (nebo i obecně pronájmu)? Doplňující informace: Nájem je stanoven na dobu určitou, a to na 60 měsíců od data předání výdejního automatu nájemci, obě strany mohou smlouvu vypovědět, pronajímatel dle smlouvy neodpovídá za škodu vzniklou na předmětu nájmu, nájemce hradí běžnou údržbu, nájemce nesmí bez souhlasu pronajímatele podnajmout předmět nájmu nebo provádět větší zásahy (např. údržbu nad rámec nebo jakýmkoliv způsobem zasahovat nebo konfigurovat software, který je součástí automatu). Dotaz 2 zní: Pokud je automat poskytnut na výpůjčku (tedy zdarma) jako podpora prodeje zboží, které si zákazník zakoupí a vkládá do výdejního automatu (nebo vkládá jako konsignační zboží), může být ve smlouvě sjednána možnost odkupu po uplynutí výpůjční doby (zpravila 60 měsíců, jelikož dle firemní politiky jsou po tuto dobu automaty ve společnosti odepisovány), aniž by z toho plynula nějaká rizika z hlediska DPH či daně z příjmů? Doplňující informace: Rozdílem oproti nájemní smlouvě je, že ve smlouvě o výpůjčce je stanoveno, že vypůjčitel se zavazuje platit půjčiteli jednou ročně paušalizované náklady spojené s užíváním věci (jako např. poradenství, obsluha, údržba, technická i IT podpora) a výše těchto nákladů se odvíjí od obratu odebraného zboží (přičemž můžou být i 0 Kč). 

S.r.o. obdrželo fakturu za servis 5 kotlů vystavenou v režimu přenesení daňové povinnosti. Jeden kotel je umístěn ve výrobní provozovně s.r.o., tři kotle jsou v samostatných bytech v bytovém domě, který vlastní s.r.o. Poslední kotel je umístěn v rodinném domě společníka. Revize v rodinném domě bude společníkovi přefakturována. Musíme si vyžádat fakturu na každou nemovitost zvlášt nebo DPH z uvedené faktury vyměříme položkově, tzn. 21 % v provozovně (1x) a 15 % v budovách k bydlení? Nárok na odpočet budeme řešit zase položkově, tzn. uplatníme celou částku DPH 21 % za revizi v provozovně + 15 % za revizi v rodinném domě, a dále neuplatníme žádnou DPH za tři kotle v bytovém domě? Lze u odpočtu použít "kráticí" koeficient dle § 76 zákona o DPH?

Jsme společnost ČR, plátce DPH. Na Slovensku máme organizační složku (OS) , také plátce DPH. Na OS na Slovensku jsou přemístěny naše stavební stroje i osobní vozidla a to za účelem jejich využití na stavebních zakázkách, které na Slovensku prostřednictvím OS realizujeme. Na OS bude osobním vozidlům přidělena slovenská CCS karta na nákup PHM, spotřeba PHM i opravy budou v nákladech OS po celou dobu přemístění. Pokud jsou stroje a vozidla přemístěny na OS , kdy nedochází ke změně vlastnictví, a budou po ukončení zakázky vráceny do ČR , tak se nebude jednat o dodání zboží. Přemístění strojů a vozidel tedy nebudeme vykazovat v DPH na základě §4 ZDPH . Náklady na odpisy a leasing budeme mít v ČR a na OS budeme účtovat interní pronájem těchto strojů a vozidel. Je potřebné splnit podmínku využití na Slovensku po dobu 24 měsíců, nebo lze je využít na OS i déle? Co je potřebné doložit o jejich přemístění na Slovenskou organizační složku?