Ing. Matěj Nešleha - strana 48

Fyzická osoba, čtvrtl. plátce DPH, vede daňovou evidenci (soukromá farma). Řešíme nyní problém s výdajem za výměnu ventilů na vodoměru, který je společný pro domácnost i stáje. Jak nejlépe určit % výdajů daňově uznatelných jak z hlediska daně z příjmů, tak i DPH? Podobně i z faktur za energie. Je možný i odhad? Myslím, že v tomto případě zrovna není úplně nejvhodnější stanovit výdaje poměrem podle plochy. Nevím, co je pro FÚ směrodatné.

Mám podané řádné přiznání k DPPO a potřebovala bych udělat dodatečné daňové přiznání. Pan majitel přinesl ještě nákladové faktury z roku 2014. Můžete mi prosím napsat postup, jak mám postupovat? Dělá se dodatečné daňové přiznání pouze na změny?

Může česká s. r. o. zprostředkovat práci (dohody o provedení práce) pro české občany v Chorvatsku - např. příprava mobilních domů a karavanů pro novou sezonu. Majitelem domků je chorvatská s. r. o. Je možno: 1)      Těmto "brigádníkům" vyplácet mzdu v tuzemsku a chorvatské firmě fakturovat mzdové náklady ve stejné výši (tedy bez zisku pro českou s. r. o.) 2)      Měla by tato transakce vliv na DPH v tuzemsku pokud by to bylo ve stejné výši, pokud by si česká s. r. o. přidala k mzdovým nákladům "zisk" za zprostředkování, pak by tato částka byla základem pro výpočet DPH nebo by se počítalo DPH koeficientem? (práce by byla vykonávána v Chorvatsku) 3)      Byli by brigádníci povinni podat sami přiznání DPFO 4)      Pokud by mzdy vyplácela chorvatská strana, musí podat v ČR přiznání k DPFO s příjmy ze zahraničí?

Korporace má své sídlo v domě, v němž má trvalé bydliště její společník a současně jednatel. V jiném místě má pronajaty kanceláře. Jsou náklady na cestu tohoto společníka - jednatele firemním autem z místa sídla do kanceláře daňově uznatelné pro korporaci bez nutnosti dodanění pro společníka?

Přechod z paušálních výdajů na skutečné výdaje: Počínaje rokem 2014 bude přecházet fyzická osoba z paušálních výdajů na skutečné výdaje. V této souvislosti dojde k podání dodatečného daňového přiznání k DPFO za rok 2013, kde budou vypořádány neuhrazené pohledávky k 31. 12. 2013. Není nám jasné, zdali je možné při dodanění pohledávek v dodatečném přiznání za rok 2013 uplatnit příslušnou část paušálních výdajů. 1. Je nutné podat dodatečné DPFO za rok 2013 – kdy dodaním pohledávky evidované ke konci roku 2013. Jsou ve výši 94.000,- Kč. Tedy dodatečné přiznání k DPFO vyplním stejně jako původní za rok 2013 + v příloze č. 1 tab. E doplním pohledávky zvyšující výsledek hospodaření ve výši 94.000,- Kč, které mi vstupují v plné výši do základu daně. Daň se navýší o 14.100,-Kč (94000*0,15). - Má otázka souvisí s tímto postupem. Mohu si k těmto dodaněným pohledávkám uplatnit paušální výdaje (máme 60%) a kde by se v daňovém přiznání jejich uplatnění projevilo? Nebo je musím zdanit v plné výši 94.000,- Kč? 2. Je nutné sestavit opravný přehled o příjmech a výdajích pro OSVČ na ČSSZ za rok 2013?. 3. Platí, že opravný přehled za rok 2013 na zdravotní pojišťovnu nepodávám – dodatečné daňové přiznání mi nezakládá povinnost podat opravný přehled za rok 2013? - Avšak za rok 2014 v řádném přehledu o příjmech a výdajích na zdravotní pojišťovnu uvedu v příjmech za rok 2014 navíc zmíněné pohledávky ve výši 94.000,-Kč, případně snížený o uplatněné paušální výdaje? Mockrát děkuji za objasnění nesrovnalostí.

Lze do vnitřní směrnice zakotvit, že obchodní zástupci budou 4x v týdnu vyjíždět na služební cesty z bydliště a jednou týdně pojedou z bydliště do kanceláře, za tuto jízdu zaplatí cenu, kterou vypočítáme jako počet km x cena obvyklá za km cesty autem, tato cena vyjde např. 800 Kč, 1 % z ceny auta jsou 3 tis. Kč - nemuseli bychom v tomto případě připočítat rozdíl (3 tis. – 800 Kč) jako nepeněžní příjem ve mzdě? Místo výkonu práce mají kancelář ne bydliště.

OSVČ v roce 2006 zařadila do obchodního majetku osobní automobil a odepisovala jej. V roce 2009 jej z OM vyřadila. V roce 2015 toto auto opět do OM zařadí. Může v tomto roce pokračovat v započatém odepisování (auto má ještě zůstatkovou cenu)?

Jak vyřešit zdanění poskytnutého daru do zahraničí. Jsme právnická osoba a u příležitosti narození dítěte dceři společníka této právnické osoby jsme poslali této paní zlatou minci Svatého Václava v hodnotě 6.042 Kč a malému dítěti plyšovou hračku krtka v hodnotě 755 Kč. Pořízení jsme zaúčtovali na ú 543 jako nedaňový výdaj. Prosím o sdělení, zda je dále třeba podat za tyto dárky v ČR daňové přiznání a podle jakých paragrafů zákona o dani z příjmu se mám při jeho zpracování řídit.

Prosím o objasnění, co se považuje za porušení podmínek. Předčasný výběr, jako podmínka při podpisu smlouvy nebyl. Máme tomu rozumět tak, že v případě, kdy zaměstnanec: a) nepodepsal dodatek pro rok 2015 a zároveň neprovede předčasný výběr v průběhu roku 2015- nic dodaňovat nemusí ( částky uplatněné do r. 2014), provedu mu roční zúčtování daně b) pokud dodatek nepodepsal, a např.v letech 2015 - 2020 neprovede mimořádný výběr, každým rokem mu mohu udělat roční zúčtování daně c) tento zaměstnanec následně v r.2021 provede mimořádný výběr a musí si sám dodanit částky uplatněné na životní před rokem 2015 i když v letech 2015 - 2020 si životní pojištění neuplatňoval ( pojišťovna mu bez podepsání dodat. již nevystaví potvrzení) i když se to bude týkat předchozích let až do r. 2014, za dobu, kdy smlouva o ŽP v té době splňovala stanovené podmínky pro odpočet ? Nebo z titulu, že do roku 2014 si tyto částky uplatňoval oprávněně a v následujících letech si ŽP neuplatňoval nic dodaňovat nemusí a zaměstnavatel mu může provést roční zúčtování ? Prosím o konkrétní odpověď, jelikož na tuto problematiku se názory velmi různí.

Jedná se mi o roční odpočet za životní pojištění při ročním zúčtování daně za r. 2015 (začátkem r. 2016). Někteří naši zaměstnanci, kteří ke konci roku 2014 měli životní pojištění, splňující podmínky pro odpočet v ročním zúčtování daně r. 2014. Nově do 31. 3. 2015 nepodepsali dodatek, znemožňující jim mimořádný výběr, tudíž po ukončení roku 2015 nebudou už moci uplatnit v daňovém přiznání odpočet za životní pojištění, protože toto pojištění již nebude splňovat nové podmínky pro jeho odpočet. Dotkne se tato změna i předchozích let a budou muset tito zaměstnanci při ročním zúčtování za r. 2015 zpětně dodanit i částky, které si na životní pojištění uplatnili ve všech předchozích letech, kdy toto pojištění splňovalo podmínky pro odpočet, nebo jim může zaměstnavatel udělat roční zúčtování daně pouze s tím, že za r. 2015 životní pojištění již nebude uplatněno a za roky zpětně se nebude muset nic dodaňovat?

Zaměstnavatel mi platí částku 500,-/měsíčně na mé životní pojištění. Já si tam neposílám nic. Nyní bych chtěla toto životní pojištění zrušit. Žádné nové zakládat nebudu. 1)      Jak je to prosím s dodaněním vyplácené částky (daň z příjmů FO, SP, ZP) a jak se to má vše vypořádat (v daňovém přiznání FO za rok 2015, kde je termín podání a zaplacení do 31. 3. 2016)? Jak postupovat u SP a ZP (jaké zde jsou termíny pro přiznání a zaplacení) 2)      Ještě mám své soukromé životní pojištění. Bylo by výhodnější, nechat si převést peníze ze zrušeného životního pojištění, na moje soukromé ŽP? Pokud zaplatím mimořádně více, neporuším tím podmínky svého pojištění (slouží mi zejména na krytí rizik = smrt, zřídila jsem si s manželem kvůli hypotéce na RD a jen malá část jde na "důchod")

Pronajímám jako fyzická osoba pozemky. Při daňovém přiznání bych chtěl uplatnit náklady podle skutečnosti. Mohu uplatnit do nákladů splátky pozemků? Je pro mě nákladem splátka? Pozemky mám zakoupené na základě Kupní smlouvy, kde je uveden splátkový kalendář.

Pronajímatel má uzavřenou nájemní smlouvu s nájemníkem na čistý nájem 5 500 Kč a zálohy na služby 3 000 Kč, které se budou vždy 1x za rok zúčtovávat. V případě, když by vedl evidenci nájmu, by tyto zálohy nevstupovaly do základu daně pro pronájem. Je to tak i pro případ, kdy bude uplatňovat výdaje paušálem ve výši 30 %? Výdaje paušálem bude uplatňovat jen z čistého nájmu tj. za dobu 12 měsíců bude paušál počítán z 66 000 Kč. Zálohy na služby nebudou do celkového základu pro výpočet paušálu zahrnuty?

K daňovému přiznání vyhotovujeme Zprávu o vztazích, v níž figuruje jako ovládající osoba zahraniční subjekt. Je nutné vyplnit i samostatnou přílohu k položce 12 I oddílu DPPO? Připadá mi to jako zdvojené vykazování jedné a té samé věci (ve zprávě o vztazích jsou popsány transakce mezi námi a tou zahr. osobou a v té samostatné příloze vlastně vykazujeme to samé). Prosím o odpověď, zda tomu dobře rozumím.

Poplatník zakoupil byt v roce 2010 ve výši 680 000 Kč a začal ho pronajímat. Daňové přiznání si dělal sám, výdaje uplatnil v % a současně zahájil odpisování bytu (které již neovlivnilo výdaje uplatněné v %, odpis prováděn jen evidenčně). Nyní za rok 2014 chce přejít na výdaje skutečné (odpis bytu + paušál na vůz), neboť zjistil, že skutečné výdaje jsou vyšší než v %. 1)      Mohl zahájit odpisování bytu, když výdaje v roce 2010 uplatnil v %? 2)      Může pro rok 2014 přejít na skutečné výdaje - odpis bytu ve výši odpovídající pro rok 2014 (evidenční odpisy provedené v r. 2010,11,12,13)? Poplatník zúčtovává nájemníku služby, proto nejsou úhrady za služby jeho zdanitelným příjmem. Nájemník dlužil v roce 2013 na službách, neboť nezaplatil plné nájemné ale jen část. Poplatník se rozhodl úhrady přednostně párovat s úhradou za nájem (zdanitelné příjmy), které díky tomuto postupu celé v roce 2013 zdanil, služby tak zůstaly částečně neuhrazené. 3)      Může FU tento postup napadnout a vyvodit, že existovaly k 31. 12. 2013 pohledávky jak daňové (nezaplacené nájemné) tak nedaňové (nezaplacené služby), i když poplatník úhrady pároval přednostně na zdanitelné příjmy? V nájemní smlouvě toto stanovené nijak není. 4)      Úroky z prodlení na nájemném a službách (stanovené v nájemní smlouvě) nebyly vystavovány a pronajímatelem nebyly vymáhány, nájemci je "odpustil". Musí je pronajímatel evidovat jako pohledávku? Daní se tyto úroky v § 8 nebo jsou součástí příjmů v § 9?

Jsme a. s., účtujeme o odložené dani - závazek. Je odložená daň nákladem zvyšujícím základ daně z příjmů a musíme tedy odvést vyšší daň z příjmů?

Známá si vzala hypotéku na domek v rekreační oblasti (tato nemovitost je vedena v katastru jako rekreační objekt). Tuto nemovitost užívá k bydlení a má tam také trvalé bydliště. Nic jiného nemá. Úvěr si vzala jak na koupi, tak na přestavbu a uplatňuje si úroky v daňovém přiznání každý rok! Nyní jí z FÚ přišlo vyrozumění, že úroky nelze uplatnit z důvodu rekreačního objektu. Myslím si, že podle § 15 odst. 3 písm. e) zákona o daních z příjmů jde o předmět bytové potřeby a je užíván k trvalému bydlení, takže úroky lze odečíst. Citace § : ………………..předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb. Je tedy zřejmé, že pro písmeno e) není vlastnictví bytové potřeby nutné. Dotyčná zde bydlí, je tedy možné odpočet úroků provést. Můžete mi potvrdit moji úvahu? Pokud FU bude trvat o vynětí úroků z Přiznání jak má dotyčná pokračovat? Jak formulovat odvolaní, atd.?

Podnikatel - fyzická osoba, 25 let - je studentem tzv. kombinovaného studia vysoké školy (nejedná se o dálkové ani denní studium, ale o jakousi kombinaci obou dvou forem). 1)      Jak postupovat při výpočtu daně z příjmů - jedná se o studenta s nárokem na slevu na dani? 2)      Jak postupovat při vyplňování Přehledu o příjmech pro zdravotní pojišťovnu a pro PSSZ - jedná se v tomto případě o studenta nebo ne?

Mému manželovi zemřela maminka, která ze svým manželem (otcem mého manžela) vlastnila rodinný dům. Právě proběhlo dědické řízení, kdy se u notáře dohodlo, že v rámci dědického řízení připadne část domu mému manželovi a druhá část domu, která by připadla jeho otci, bude na základě darovací smlouvy rovněž připsána mému manželovi. Můj muž bude (po zápisu do katastru) vlastníkem celého domu. Jiný dědic není. Jaké povinnosti mu vzniknou vůči finančnímu úřadu? Kdy je nutné podat přiznání?

S. r. o. koupila nemovitost s tím, že bude hradit daň z nabytí. V kupní smlouvě má tuto skutečnost vyjádřenou takto : "....účastníci se dohodli a kupující bere na vědomí, že je povinen podat přiznání k dani z nabytí NV a zaplatit správci daně vyměřenou daň ". Tzn., ve smlouvě není přímo uvedeno, že poplatníkem daně je kupující. 1)      Je možné i v tomto případě zaúčtovat zaplacenou daň do daňových výdajů? Tato daň je zaplacena před zařazením majetku do užívání ( na nemovitosti bude probíhat několik let rekonstrukce ). 2)      Je možné i v tomto případě zaúčtovat zaplacenou daň do daňových výdajů? Nemusí být součástí pořizovací ceny?