Ing. Matěj Nešleha - strana 50

Z výkladu zákona o dani z příjmů v § 21e vyplývá, že „Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby“. Manželé by rádi uplatnili spolupráci, přičemž dle občanského průkazu má trvalý pobyt každý jinde. Manžel podniká v místě bydliště a jezdí za klienty do několika měst. V jednom z míst kam jezdí, má byt jeho manželka. Žijí spolu způsobem, že čas tráví občas v jednom a občas v druhém bytě. Mají jednu domácnost, ale rozdělení SJM. Je přesto možné, aby manžel - podnikatel převedl na manželku část svých příjmů a výdajů? Pokud ano, může manžel použít skutečné výdaje, které použil pro uskutečnění příjmů a manželka - spolupracující osoba výdaje paušálem, tedy v mém případě 80%?

Považuje se za společnou domácnost i bydliště na Městském úřadě. Může poplatník ve svém daňovém přiznání uplatnit i vyživovanou osobu - dítě přítelkyně (nejsou manželé ani druh a družka)?

chtěla bych se zeptat jak přesně postupovat u životních pojistek, u kterých se zaměstnanci rozhodli, že neuzavřou s pojišťovnou dodatek o znemožnění mimořádných výběrů. Některým platíme 50 000 Kč ročně na ŽP - při nepřijetí této podmínky - je pak správný postup ten, že 30 000 Kč bude pouze vstupovat do základu daně bez SP + ZP a dále dalších 20 000 Kč vstoupí do základu pro odvody SP, ZP a daně z příjmů?

Právnická osoba zaměstnává na základě pracovní smlouvy důchodkyni, občanku Ukrajiny. Zaměstnankyně nastoupila do zaměstnání dne 1. 3. 2014, pracovní smlouva je na poloviční úvazek. Podepsala prohlášení k dani, měsíčně je uplatňována částka 2 070 Kč na poplatníka od srpna 2014. Zaměstnankyně požádala zaměstnavatele o zúčtování záloh na daň za rok 2014. Mohu této zaměstnankyni provést roční zúčtování záloh na daň za rok 2014 a v tomto zúčtování uplatnit celou slevu na poplatníka, i když nástup do pracovního poměru byl k 1. 3. 2014. Musím pro provedení ročního zúčtování posuzovat daňové rezidenství a nerezidenství? Pokud ano, na základě jakých podkladů toto rezidenství nebo nerezidenství posoudit?

1)      Mohu podat "povinné elektronické" přiznání k dani z příjmu přes daňový portál bez podpisu a následně do 5 dnů zaslat podepsané potvrzení a k němu přiložit papírové přílohy (rozvahu, výkaz zisků a ztrát, darovací smlouvy, ...)? 2)      Mohu podat v podatelně nebo zaslat poštou papírové přílohy (rozvahu, výkaz zisků a ztrát, darovací smlouvy, ...) poté, co zašlu přiznání k dani z příjmů datovou schránkou ve formátu xml, nebo přes daňový portál? (pokud se rozhodnu to vše neskenovat nebo nepřikládat ve formátu pdf) 3)      Pokud nemám elektronický podpis a zašlu přes daňový portál s tím, že podepíši "přihlášením" do datové schránky, bere to datová schránka jako opravdové přihlášení a přijetí dokumentů, kdy běží lhůty?

Jsem studentkou a budu pronajímat družstevní byt za 7 500 Kč/měs. V případě, že nájemníci by chtěli příspěvek na bydlení u OSSZ (tzn. dostali by poměrnou část toho nájmu), vyplývá pro mě ze zákona povinnost platit tyto daně? - daň z příjmů - daň z nemovitosti (doposud to platilo družstvo)

Jako fyzická osoba máme ve vlastnictví činžovní dům (nemovitá kulturní památka), ve kterém pronajímáme byty dle § 9 zákona o daních z příjmů. K těmto příjmům si uplatňujeme výdaje procentem ve výši 30 %. V roce 2014 byla provedena oprava fasády a na tuto opravu nemovité kulturní památky jsme obdrželi dotaci 50 % z obecního rozpočtu a dalších 50 % ze státního rozpočtu. Je pro nás příjem z této dotace zdanitelným příjmem (§ 9 nebo § 10 ZDP ?) nebo se jedná o příjem osvobozený dle § 4 zákona o daních z příjmů?

Zaměstnanec - starobní důchodce, zaměstnán na dohodu o provedení práce v roce 2014. První pololetí nepodepsal "Prohlášení", mzda byla daněna srážkovou daní. Druhé pololetí podepsal "Prohlášení", mzda daněna zálohovou daní a uplatněn odpočet na poplatníka. Může zaměstnavatel zahrnout do ročního zúčtování zaměstnance i mzdu a srážkovou daň za 1. pololetí?

Mohu uvést v daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob odpisy v řádku č. 102 přílohy č. 1 mezi výdaje související s příjmy dle § 7?

Občan, který nepodniká má příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP. Domek 1 získal darem od syna, v bytě č. 1 a 2 má spoluvlastnický podíl 50 % s dcerou. 1)      Odpisy se budou počítat z kupní ceny nebo z ceny znalce, která byla zjištěná v době získání nemovitosti? 2)      Je možné do výdajů uplatnit též odpisy z domku, který byl získán darem? 3)      V roce 2013 použil v § 9 výdaje paušálem ve výši 30 %. Bude v roce 2014 při skutečných výdajích odepisovat prvním rokem nebo druhým rokem, když měl předtím výdaje paušálem? 4)      Je daň z nemovitosti považována za daňově uznatelný výdaj podle předpisu správce daně bez ohledu na platbu nebo naopak podle dne zaplacení, když v roce 2014 bylo zaplaceno za 2 roky a na rok 2015 v roce 2014 předem?

Podnikatel využívá ve své činnosti manželku i 15 letou dceru. Své příjmy a výdaje by chtěl rozdělit tak, že z možných 50 % by přidělil manželce podíl 30 % a dceři, žijící s ním ve "společné domácnosti" 10-20%. Pokud by měla dcera nižší základ daně než je povinnost přihlášení se k sociálnímu pojištění, došlo by zjevně k optimalizaci daně u podnikatele. Může být dcera spolupracující osobou, je-li jí 15 let a navštěvuje poslední rok povinné školní docházky? Pokud by byl ZD tak vysoký, že by podléhal sociálnímu pojištění, od kterého věku se k SP přihlašuje nezletilá osoba? Je možné považovat za společnou domácnost i situaci, kdy má dcera trvalé bydliště s matkou jinde než podnikatel, ale podnikatel se podílí na výdajích rodiny (příspěvek na studium dcery, příspěvek manželce na domácnost i nájem bytu)?

Fyzická osoba zaměstnána na HPP, živnostenský list na vedlejší činnost, z podnikání má v r. 2014 příjem cca 8 000 Kč, má povinnost podat DPFO?

Soukromá osoba měla v roce 2014 příjem z pronájmu, je zaměstnána na HPP, ale celý kalendářní rok 2014 pobírala nemocenské dávky, co vše je potřeba doložit k DP, potvrzení o příjmu bude muset vystavit sociální správa?

V roce 2014 budeme uplatňovat výdaje paušálem a od roku 2015 budeme uplatňovat skutečné výdaje. Za rok 2014 upravíme tedy základ daně z důvodu změny uplatňování výdajů o jaké položky? Pouze o pohledávky? Závazky, zásoby ani zálohy nebudou součástí úprav základu daně za rok 2014?

Klient byl od 1. 1. 2014 do 31. 8. 2014 zaměstnancem české firmy a pracoval v PL. Od 1. 9. 2014 do 31. 12. 2014 OSVČ - služby v PL. Má daňový domicil CZ. Předpokládám, že příjmy OSVČ bude zdaňovat v ČR. Co všechno se ještě musí uvádět v daňovém přiznání za rok 2014?

Může podnikatel ing. arch.- fyzická osoba, podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství s klasifikací činnosti architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství (přesná formulace z živ. listu), který mimo tuto činnost zajišťuje nákup a prodej zboží a materiálu pro vybavení interiérů a tato činnost převažuje, dle § 7 zákona č. 586/1992., o daních z příjmu, uplatnit podle odstavce 7 bodu b) výdaje ve výši 60 %. A nebo zda má být použit bod c) tedy výdaje ve výši 40 %. Prosím, jaká výše výdaje je možná pro tento případ? Zda je rozhodující zápis v živ. listu nebo skutečná fakturace služeb, které podnikatel provádí - tedy zajišťování vybavení interiérů, dodávka materiálů a služeb. Případně zda se do daňového přiznání za rok 2014 dají uplatnit 2 výdaje a to 1. arch. činnost 40 %, 2. Ostatní činnost již uvedená 60 %. Jak tuto situaci odůvodnit při případné kontrole z FÚ aby se daly uplatnit 60% výdaje.

Fyzická osoba, vede DE, je plátce DPH. Uzavřel smlouvu s cestovní kanceláří na zahraniční 5 denní zájezd s odborným programem pro lékaře. Dle sdělení této cestovky běžně tyto zájezdy pořádají pro lékaře, právníky a tito si náklady na zájezd zahrnují do daňových nákladů. Ve smlouvě s cestovkou je přímo uvedeno, že se jedná o zájezd s odborným programem pro lékaře. Je možné si plnou cenu tohoto zájezdu zahrnout do daňových nákladů?

Vzhledem k tomu, že jednatelé v letošním roce vykonávají svou činnost na základě smlouvy o výkonu funkce, jak je to se zákonným pojištěním odpovědnosti, je odváděné pojistné za jednatele Kooperativě daňově uznatelným nákladem?

Pracovník firmy byl na služební cestě v Rusku, kde firma provádí zakázku. Použil firemní platební kartu k výběru RUB. Po návratu ze služební cesty předložil doklady za nákup materiálu a služeb, potřebných pro práce na zakázce a placených hotově na místě. Nevím, jaký kurs použít pro přepočet těchto dokladů, zda jsou součástí cestovních náhrad a použije se kurs platný pro cestovní náhrady nebo použít kurs dle data jednotlivých dokladů.(Firma používá pro přepočet cizích měn denní kursy ČNB).

Vstupní podklady: věřitel (fyzická osoba - momentálně v konkursu), dlužník (s. r. o.). Mezi věřitelem a dlužníkem byla v roce 2009 uzavřena kupní smlouva na zboží a nájemní smlouva na pronájem nebytových prostor. Dodávka zboží byla věřitelem v roce 2009 vyfakturována (veš výši 100) a taktéž byl v roce 2009 a 2010 měsíčně fakturován pronájem nebytových prostor (ve výši 150). Ani jeden ze závazků nebyl dosud dlužníkem uhrazen. Vzhledem k tomu, že věřitel je nyní v konkursu, jeho insolvenční správce zahrnul do majetkové podstaty výše uvedené pohledávky a nyní s dlužníkem uzavřel dohodu o narovnání takto: pokud dlužník uhradí do majetkové podstaty částku (např. 10), nebude zbylá částka (240): cituji: "v rámci insolvenčního řízení jakýmkoliv způsobem dále vymáhána, ins. správce pohledávku neprodá a zároveň nebude vůči povinnému a dlužníku vyvozovat žádné trestně právní následky". (uvedené částky pouze orientační). Jakým způsobem se daňově i účetně (konkrétní souvztažnosti) s tímto případem vypořádat z pohledu dlužníka (tj. s. r. o.). Dlužník vede účetnictví a výše uvedené závazky eviduje na účtu 321. V okamžiku jejich vzniku byly účtovány výsledkově (518, 504 - zásoby účtuje způsobem B a zboží již bylo prodáno, tj. bylo uplatněno v nákladech).