Ondřej Trubač

Daňové penále a zásada „ne bis in idem“ JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M., Bříza & Trubač, s. r. o., advokátní kancelář JUDr. František Púry, Ph.D., předseda trestního kolegia Nejvyššího...

Daňové penále a zásada „ne bis in idem“ Ing. Ondřej Trubač, Ph.D., JUDr. František Púry, Ph.D. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ve svém – v odborné veřejnosti nyní velmi...

Dne 26. února 2015 vydal Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“) rozsudek ve věci C-43/14, týkající se předběžné otázky, která mu byla předložena Nejvyšším správním soudem a týkala se výkladu článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES , zda uvedené ustanovení brání uplatnění takových vnitrostátních předpisů, které podrobují bezplatné přidělení emisních povolenek dani darovací.

Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti zákon č. 418/2011 Sb. , o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále také jen „zákon“). Tímto zákonem byly nově upraveny podmínky trestní odpovědnosti právnických osob, tresty a ochranná opatření, které lze za spáchání stanovených trestných činů právnickým osobám uložit a v neposlední řadě také postup v trestním řízení vedeném proti právnickým osobám. Uvedený zákon v současné podobě vychází v zásadě z toho, že právnické osoby mohou být postihovány pouze za jednání, k jejichž postihu Českou republiku zavazují mezinárodní smlouvy nebo právo Evropské unie - v zákoně jsou tedy taxativně vyjmenovány trestné činy (kterých je přes 80), za něž může být právnická osoba stíhána. Podle dostupných informací bylo za dobu účinnosti odsouzeno již více než deset společností a trestní řízení běží v několika desítkách dalších případů. Nejčastěji jsou společnosti stíhány právě za provinění se proti daňovým předpisům; jedné byl dokonce udělen „trest nejvyšší“, tedy její zrušení.

*)S pojmy jako daňový únik, zkrácení daně, resp. s řádným neodvedením daní může být, kromě hrozby sankcí uvedených v zákoně č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „DŘ “), za určitých okolností spojen ještě mnohem závažnější postih, a to postih trestněprávní. Trestní právo daňové je stále se rozvíjejícím podoborem trestního práva a s ohledem na zahraniční zkušenosti se dá předpokládat, že i v budoucnosti bude oborem stále důležitějším a významnějším. Na rozdíl například od Rakouska neexistuje v České republice speciální zákon o trestním právu daňovém, což znamená, že všechna relevantní ustanovení týkající se trestního práva daňového nalezneme přímo v zákoně č. 40/2009 Sb. , trestním zákoníku (dále jen „TrZ “), a to v Hlavě VI, dílu 2 „Trestné činy daňové, poplatkové a devizové“, potažmo pak v zákoně č. 418/2011 Sb. , o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZToPo“). V souvislosti s trestním právem daňovým je velmi důležitý institut účinné lítosti, který je jedním z důvodů zániku trestní odpovědnosti. V následujícím textu bude problematika účinné lítosti a trestního práva daňového blíže rozebrána. Cílem příspěvku je upozornit na možné obtíže v aplikační praxi.

Na konci loňského roku byl ve Sbírce zákonů pod číslem 418/2011 Sb. publikován zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zákon“). Tento zákon byl nejprve v polovině listopadu vrácen prezidentem Poslanecké sněmovně, která však jeho veto přehlasovala a zákon se tak stal účinným již od 1. 1. 2012.