Jiří Žežulka

Realizace některých opatření proti praní špinavých peněz v praxi Ing. Jiří Žežulka APOGEO Group, SE Podnikatelská činnost je regulována řadou zákonů a nařízení, z nichž pro jejich příjemce vyplývají...

S rozvojem informačních technologií začala řada firem aplikovat principy elektronizace vnitropodnikových procesů. Důvody jsou zřejmé - snaha o zefektivnění vlastního procesu, centralizace a zabezpečení dat, snížení nákladů na práci a obsluhu informací v analogové podobě. I daňová správa, přestože ji zjevně nemůžeme označit za „standardní firmu“, se v nedávné minulosti vydala touto cestou. Snaha o elektronizaci některých procesů je zřejmá například z vybudování a podpory portálu EPO (elektronická podání), rozvoje DIS (daňové informační schránky) a v neposlední řadě rovněž zaváděním e-auditních postupů do kontrolní praxe správce daně. Tématem tohoto článku je právě poslední zmiňovaný proces, tedy e-auditní postupy správce daně při kontrolní činnosti. Autoři si kladou za cíl představit odborné veřejnosti podstatu e-auditních postupů, neboť v této oblasti podle jejich názoru existuje ještě řada nezodpovězených otázek, které mohou být příčinou sporu mezi správcem daně a daňovým subjektem.

V minulých číslech Daňového experta byly uveřejněny příspěvky zaměřené na téma důvodů pro zahájení daňové kontroly.1 Rádi bychom k uvedenému tématu přispěli pár slovy i z pohledu daňové správy.