Ing. Jan Ployer - strana 28

Fyzická osoba, daňová evidence, plátce DPH. Nemovitost a související pozemek jsou od roku 1994 zahrnuty v obchodním majetku. Zůstatková cena ke konci roku 2008 je: nemovitost 1,4 mil. Kč, pozemek 150 tis. Kč. Nemovitost odepisujeme v 5. odpisové skupině. Je zde prodejna pronajatá plátci DPH (nájem s DPH) a byty pronajaté soukromým osobám (nájem osvobozen – ř. 530 přiznání k DPH), jeden prostor využívám pro svoji drobnou výrobu. Náklady za energie a vodu jsou přefakturovány s DPH. Příjem z nájmu je dosud zdaňován dle § 7. Hodlám podnikání postupně omezovat a chtěl bych nemovitost a pozemek vyřadit z OM a dále zdaňovat dle § 9. Je toto možné, jak by se dále postupovalo z hlediska odepisování majetku, DPH, daně z příjmu? Bylo by možné nemovitost z OM vyřadit v případě, že by byla v době, kdy ještě byla zahrnuta v OM, zahájena tvorba rezervy na opravu nemovitosti?

Chtěla bych se zeptat na následující situaci, zda je řešení reálné. Jedná se o fyzickou osobu nepodnikatele (má přerušenou živnost na ŽÚ). Fyzická osoba (občan) je zároveň zaměstnancem u společnosti s ručením omezeným. Tato fyzická osoba si koupí osobní automobil, který by chtěla pronajímat společnosti, kde je zaměstnancem. Mohou měsíční příjmy z tohoto pronájmu plynout ke zdanění pod § 9 zákona o dani z příjmů a má tato fyzická osoba (občan) možnost osobní auto odepisovat a odpisy si uplatňovat jako daňově účinný náklad?

Jsme příspěvková organizace, zřizovatelem je kraj, vedeme podvojné účetnictví, nejsme plátci DPH. V loňském roce jsme od KÚ dostali do správy budovu – cenu jsem rozúčtovala podle cenového odhadu poměrem na budovu a pozemek. V současné době došlo k havárii s únikem vody a u VAK musíme nechat udělat rekonstrukci (prý se nejedná o opravu, ale rekonstrukci) vodovodní přípojky – cca 100 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že vodovodní přípojka tedy není vedena samostatně, je možné o její provedenou rekonstrukci navýšit cenu budovy a z té počítat odpisy?

Jsme PO vedoucí účetnictví, čtvrtletní plátce DPH používající koeficient nyní ve výši 0,80. V minulých letech koeficienty v rozmezí 0,75 - 0,85. Po zpracování čtvrtletní DPH, odúčtuji zkrácené DPH na účet 5481(vždy se jednalo o DPH z běžných nákladů. Letos jsme pořídili automobil N1, uplatnili odpočet DPH a nevím kam zaúčtovat toto zkrácené DPH (zkrácení ve výši 20 %), jestli o něj zvýšit vstupní cenu majetku. Z jaké ceny majetek odepisovat. Co na konci roku, až provedu přepočet skutečným koeficientem, jak se to projeví ve vst. ceně majetku? Dále mě trápí povinnost vyplývající z § 78 a 79, kdy musím sledovat následující 4 roky, jestli se mi nezměnil koeficient o více než 10 %. Nevím, jestli 10 % meziročně nebo v součtu za všechny sledované roky. Změní se mi vst. cena, když budu muset DPH dorovnat v těch násl. letech? Mohli byste k této problematice uvést nějaký příklad výpočtu, vyrovnání, zaúčtování?

Jsme s. r. o.-plátci DPH, vedeme účetnictví. Na leasing jsme pořídili NA 16. 12. 2005, cena leasingu 455 790 Kč (+DPH), měsíční splátka bankou 12 458 Kč (vč.DPH), leasing na 36 měsíců, konec leasingu 12. 2008. K 31. 7. 2008 došlo k mimořádnému ukončení leasingové smlouvy dohodou a KC byla stanovena na 5 zbývajících splátek – 46 958 Kč (+DPH), kterou jsme v 8. měsíci zaplatili. Pokud dle ZDP § 24 odst. 5a) nebude KC větší, než ZC auta při rovnoměrném odpisování u leasingových splátek do data ukončení leasingu, veškeré uplatněné náklady musíme dodanit a podat dodatečná přiznání za 2005, 2006, 2007. Jak zjistíme ZC? Neznáme vstupní cenu evidovanou u leasingových splátek a nevíme, zda leasingové splátky odepisuje tak, jak je uvedeno v ZDP/leas. je ale např. 3 roky, a NA spadá do druhé odpisové skupiny a do r. 2007 se odepisoval 6 let, od r. 2008 minimálně 5 let?Pak budeme počítat ZC: 2005 – PC x 8,5 : 100 = odpisy 2005 2006 – PC x 22,25 : 100 = odpisy 2006 2007 – PC x 22,25 : 100 = odpisy 2007 2008 – PC x 22,25 : 100): 2=odpisy 2008. ZC = PC – celkové odpisy?

Prosím o podrobné informace o tom, co vše musím provést. V nejbližší době hodlám ukončit (resp. přerušit) svou vedlejší samostatně výdělečnou činnost při zaměstnání a být pouze v hlavním pracovním poměru u zaměstnavatele. Jak mám naložit se zbožím na skladu (inkousty, tonery, papíry,…),které se mi nepodaří ke dni ukončení prodat…Jak s platbami od klientů, které mi přijdou eventuálně po dni ukončení…Jak s DPH, které jsem před několika lety odvedl, ale zákazník mi nezaplatil a je nyní v konkurzu…totéž co s částkou bez DPH jenž mi dluží a doposud to nebylo konkurzem vyřešeno ? Dále jak pak s autem, jenž mám u banky na úvěr? Dle obchodních podmínek jsem vlastníkem a můžu úvěr za nějaký poplatek předčasně splatit…je pak daná částka nákladem? A poté, jelikož jej mám pořízeno na firmu nechat převést na mé jméno – fyzickou osobu nepodnikatele?

Můj klient-FO, daňová evidence, pořídil nákladní automobil z EU  bez DPH  pořízení zboží. Jeho pořízení bylo nikoli za účelem dalšího prodeje, ale původně jako majetek pro výkon podnikatelské činnosti, odepisování. Nyní bude automobil prodávat. Může uplatnit § 90  odvést DPH pouze z přirážky? Budoucí kupec není plátce DPH, proto je to i pro něj výhodnější. Vše se uskutečňuje v jednom účetním období.

Fyzická osoba, neplátce DPH, provozovatel nestátního zdravotnického zařízení uzavřel smlouvu s právnickou osobou, nestátním zdravotnickým zařízením na úhradu péče předem na pět roků s podmínkou, že se zdrží provádění stejné péče ve prospěch jakéhokoliv jiného zařízení a že svoji činnost bude provádět po dohodnutou dobu jen pro smluvního partnera, a to na základě pracovněprávního vztahu. Jak účtovat o příjmu jednorázové úhrady péče na pět roků předem v daňové evidenci a jak účtovat o tomto příjmu při vedení účetnictví? Jak tento příjem hodnotit z hlediska DPH?

Jsme s. r. o., provozujeme internetový obchod s autodíly. Zakázníci mají možnost nechat si zboží poslat na partnerskou autodílnu, která s námi spolupracuje, ale je samostatnou společností. Zákazníci při převzetí zboží platí přímo v autodílně – převážně v hotovosti – autodílna nám poté platby přeposílá na náš účet. Otázka zní, zda z jejich strany podléhají takto přijaté platby dani z přidané hodnoty. Nevystavují nám žádné faktury, jen působí jako zprostředkovatel platby mezi námi a zákazníkem. Dále bych se chtěla zeptat, zda je možné, aby vystavili zákazníkovi doklad o zaplacení se svojí hlavičkou, přestože jsme zákazníkovi fakturovali my.

Jsme česká firma, s. r. o., ráda bych si ujasnila jak je to s DPH při poskytování služby slovenské firmě (plátci DPH) a naopak, pokud firma se sídlem na Slovensku (plátce DPH) poskytuje službu české firmě, také plátci.

Společnost s r. o. má pronajaté prostory, za které platí vedle nájemného i měsíční zálohy na služby(vodné, stočné, el.energii apod. ) Zálohy zaplacené v roce 2007 ve výši 10 000 Kč byly zaúčtovány na účet MD 314/D 321. Na konci roku 2007 byla vytvořena dohadná položka k nevyfakturovaným dodávkám služeb: MD 518/D 389 10 000,00 Kč. Až nyní v červnu jsme obdrželi vyúčtování výše uvedených služeb na 15 000,00 Kč + DPH. Budeme účtovat: MD 389/D 321 10 000 Kč, MD 518/D 321 5 000 Kč. Je 5 000 Kč daňově uznatelný náklad v roce 2008 ?

Společnost s ručením omezeným, podvojné účetnictví, plátce DPH. Máme pořízen nákladní automobil na leasing. Protokol o převzetí automobilu je ze dne 20. 12. 2007, k zápisu v technickém průkazu došlo 4. 1. 2008. Podpis leasingové smlouvy + první splátka – datum 20. 12. 2007. Časové rozlišování má probíhat dle zákona o dani z příjmu ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, tj. dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy (přidělení registrační značky). V otázkách a odpovědích jsem se dočetla (autor odpovědi ing. Jan Ployer 31. 8. 2006), že zápis v technickém průkazu není pro účely uplatňování leasingových splátek do daňových výdajů podstatný. Kde najdu v zákoně o dani z příjmu oporu pro toto tvrzení?

Jsme společnost s ručením omezeným, vedeme účetnictví, plátci DPH. Jak správně se stanoví úrok z půjčky společnosti od fyzické osoby od 1. 1. 2008? Lze i nadále používat 140 % disk. sazby ČNB dle dne uzavření smlouvy o půjčce? Jak postupovat v následujících případech, když bude půjčka společnosti poskytnuta od: a) společník, jednatel, zaměstnanec v jedné osobě, b) společník a zaměstnanec v jedné osobě, c) fyzická osoba - není zaměstnanec, ani společník, ani jednatel.

Společnost má v souladu s rozhodnutím o příslibu investičních pobídek povinnost pořídit dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek nejméně v částce 150 mil CZK. Společnost vynaložila investiční výdaje ve výši a struktuře splňující výše uvedenou hranici tj. 150 mil CZK. Tyto investice do hmotného majetku nebyly ale k 31. 12. 2007 aktivovány, neboť ještě nebyly splněny všechny technické funkce a povinnosti stanoveny zvláštními právními předpisy pro užívání (kolaudace staveb a provedení všech potřebných revizí a ověření technologických zařízení). Pořízený majetek byl tedy k 31. 12. 2007 vykázán na účtech účtové skupiny 04. Lze přesto považovat v.u. investice za splnění podmínek stanovených zákonem o investičních pobídkách tj. pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku min. ve stanovené výši (150 mil CZK)? Prosím o posouzení a to i z pohledu § 7 odst. 11 vyhlášky č. 500/2002 Sb., v platném znění. Toto ustanovení se považuje za dlouhodobý hmotný majetek pořizované věci po uvedení do stavu způsobilého k užívání.

Rezervy na opravy (právní forma společnosti: s. r. o.). Je možné vytvářet rezervy na opravy podle zákona o rezervách na majetek (nákladní automobily) pořízený formou finančního pronájmu. Majetek je při pořízení – ukončení leasingu na základě rozhodnutí účetní jednotky účtován přímo do nákladů?

Má FO zapsaná v OR stejné povinnosti při vedení účetnictví jako PO? Tzn. základní kapitál, tvorba rezerv ze zisku apod.? Při sdružení FO zapsaných v OR rozděluje HV před zdaněním - tj. účet 431? Daňové přiznání podává každý účastník sám na formuláři pro FO, vč. rozvahy?

Chtěla bych se zeptat na případ přerušení podnikání v případě, že má podnikatel–FO vedoucí daňovou evidenci neodepsaný majetek z kterého nebylo odvedeno DPH. Podnikatel k 30. 4. letošního roku přerušuje podnikání - daňový základ bude upraven o neuhrazené pohledávky a závazky, zásoby nemá, drobný majetek se nedodaňuje. Z uvedeného hmotného majetku je možné uplatnit za rok 2007 1/2 odpis a tento majetek je možné převést bez daňového dopadu do osobního užívání. V případě prodeje do 5 let od vyřazení by se tento příjem zdaňoval a výdajem by byla ZC automobilu. Jak by se ale postupovalo, kdyby tento podnikatel vložil po 2 letech přerušení automobil opět do podnikání a jak by se odpisovalo? (Automobil měl vstupní cenu 150 917,60 Kč a v prvním roce byl zrychlený odpis 37 730 Kč.) Jaké povinnosti by vyplývaly v případě nepřevedení tohoto automobilu do osobního užívání při přerušení činnosti?

Podnikatelka dne 30. 4. 2006 zemřela. Vedla daňovou evidenci, byla plátce DPH. Obor podnikání - zemědělská výroba (chov krav na tržní produkci mléka). Na žádost dědiců byl soudem ustanoven správce dědictví (zeť zemřelé), který zahrnoval zdanitelná plnění u DPH z činnosti po zemřelé do svého daňového přiznání (správce provozuje vlastní činnost - také zemědělskou výrobu) a to za období od 1. 5. 2006 do nabytí právní moci rozhodnutí o dědictví tzn. do 30. 4. 2007. Za období od 1. 1. 2006 do 30. 4. 2007 podal dědic DP k DPFO. Následně v měsíci 9/2007 se rozhodl jeden z dědiců pokračovat v činnosti, byl mu vydán živnostenský list a oznámil na FÚ pokrčování v činnosti po zemřelé. Dne 31. 3. 2007 podal dědic, který se rozhodl pokračovat v činnosti DP k DPFO za období 1. 5. 2006 až 31. 12. 2006. Do DP k DPFO za období 1. 1. - 30. 4. 2006 byla zahrnuta 1/2 odpisů HM za r. 2006. Lze zahrnout do DP k DPFO období 1. 5. 2006 – 31. 12. 2006 zahrnout druhou polovinu odpisů HM za r. 2006. Do kterého období může zahrnout dědic hodnotu zásob dle § 5 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. (období 1. 5. 2006 - 31. 12. 2006 nebo až rok 2007). Za rok 2007 již bude odpisy uplatňovat dědic, který pokračuje v podnikání ze vstupních cen stanovených pro účely dědického řízení.

Dva bratři založili sdružení bez právní subjektivity. Vedou DE a nejsou plátci PDH. Za dobu trvání sdružení pořídili stroje, které dle smlouvy o sdružení patří každému rovným dílem, dále postavili dílnu, v katastru nemovitostí jsou jako vlastníci zapsáni oba. K 31. 12. 2007 se rozhodli činnost sdružení ukončit. 1) Jak postupovat se stroji pořízenými za trvání sdružení, vlastníci jsou oba, dále jak vypořádat DKP evidované v operativní evidenci od 3 000 Kč do 40 000 Kč. Jedná se o drobné nářadí vrtačky, brusky, pily, dále jak vypořádat případný materiál na skladě. To si bude jeden druhému tu polovinu prodávat, nebo vyčíslí hodnotu strojů, DKP, materiálu a co si kdo vezme tak se to započte proti jiné věci a pokud by na tom jeden byl co se hodnoty týká lépe, tak tomu druhému rozdíl uhradí? Pokud mohu konkrétně: stroj A PC 15 000 Kč plně odepsán Stroj B PC 35 569,10 Kč plně odepsán Stroj C PC 23 978 Kč plně odepsán Stroj D PC 31 964 Kč plně odepsán Stroj E PC 124 806 Kč plně odepsán Stroj F PC 130 000 Kč odepsáno 57 778 Kč ZC 72 222 Kč Stroj G PC 97 746,40 Kč odepsáno 43 444 Kč ZC 54 302,40 Kč Stroj H PC 48 861 Kč odepsáno 21 717 Kč ZC 27 144 Kč. Jak se bude v odpisování pokračovat? Bude případné finanční vyrovnání mezi bratry podléhat dani z příjmů a pokud ano, v jakém § se to bude danit? Bude toto finanční vypořádání vstupovat do obratu pro výpočet hranice 1 mil. Kč pro povinnou registraci k DPH? DKP celkem hodnota všech věcí je 341 881,10 Kč. Jak postupovat u dílny, té se vypořádání také bude týkat? Jak s fakturami vystavenými v 12/2007, ale které budou uhrazeny až v 01/2008 na účet pana J, který byl dříve účtem pro sdružení. 2) Jak postupovat po 1. 1. 2008 - oba v dílně budou i nadále podnikat, ale každý na svých zakázkách. Pravděpodobně ke své práci budou občas potřebovat i stroj, který bude po vypořádání patřit tomu druhému. Jak postupovat? Fakturovat pronájem stroje třeba jedenkrát ročně? Dále faktury za telefon a elektrickou energii jsou psané na pana J. Používat ho bude nadále i pan D. (Bylo by neekonomické zavádět ještě další telefonní linku do stejných prostor.) Spotřeba elektřiny na dílně je také společná. Jak toto řešit? Bude pan J. přeúčtovávat ½ hovorů + pronájem HTS panu D. (evidence skutečně provolaných peněz by bylo asi nereálné), spotřebu elektřiny také přeúčtovávat ½ na pana D.? Jak se to bude chovat v dani z příjmů. Bude muset tento příjem pan J. danit? Bude mu tento příjem vstupovat do obratu pro určení hranice 1 mil. Kč pro povinnou registraci k DPH (připomínám, že zatím jsou oba neplátci). Bude tento přeúčtovaný výdaj pro pana D. výdajem daňově uznaným? Dále jak postupovat při případných opravách dílny? Budou si výdaje rozdělovat, nebo půjde opět o přeúčtování? Faktury budou zřejmě znít jen na jedno jméno, ale finančně se na tom budou podílet oba.

Žádám o informace ohledně poskytování zaměstnaneckých půjček, a to z pohledu daňového (daň z příjmů ze závislé činnosti, darovací daň - jiný majetkový prospěch) a účetního. 1) Poskytnutí půjčky v souladu s § 6 odst. 9 písm. n) ZDP, 2) uzavření smlouvy dle § 658 ObčZ (bezúročná, úročná). V případě úročených půjček se zaměstnanci např. na konci roku vystavuje faktura na úroky, případně stačí pouze výzva k jejich úhradě s jejich vyčíslením? Aplikace na příklady: 1) půjčka zaměstnanci 150 000 Kč na nákup vozu, na bytové účely, 2) půjčka zaměstnanci 100 000 Kč na bytové účely.