Ing. Jan Ployer - strana 29

Jsem podnikatel-fyzická osoba a vedu účetnictví. Na firmu (na IČ) jsem uzavřel s bankou smlouvu o zřízení termínovaného účtu. V pravidelných intervalech banka připisuje na účet úroky a srážkovou daň z úroků. Účtuji: připsaný úrok 221 MD 100 Kč 662 D 100 Kč srážková daň 662 MD 15 Kč 221 D 15 Kč Vzhledem k tomu, že tyto úroky jsou již zdaněné, nebudu je v daňovém přiznání uvádět ke zdanění (§ 8 příjmy z kapitálového majetku).

Jsme společnost s ručením omezeným, plátce DPH vedoucí podvojné účetnictví. Vlastníme budovou, ve které jsme ukončili vlastní výrobu. Budova nyní prochází rekonstrukcí a budeme ji v budoucnu pronajímat. Budoucí nájemce v souvislosti s náběhem nové výroby bude potřebovat zvýšený rezervovaný příkon elektrické energie. Tento příkon bude později navyšován. Požádali jsme ČEZ o navýšení rezervovaného příkonu. ČEZ s ohledem na tyto skutečnosti navrhla přemístění vysokonapěťové rozvodny na hranici našeho pozemku na náklad ČEZ a naše společnost bude hradit veškeré náklady spojené s napojením vysokého napětí od této rozvodny k našemu trafu. S ČEZ byla uzavřena „Smlouva o budoucí smlouvě“ jejímž předmětem je připojení odběrného zařízení k distribuční soustavě vysokého napětí a zajištění požadovaného příkonu. Na základě této smlouvy jsme byli povinni uhradit ČEZ podíl na nákladech spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu ve výši 160 000 Kč. Jaký bude mít celý tento případ daňový dopad a jak bude zaúčtován, bude podíl na nákladech ve výši 160 000 Kč daňovým nákladem?

Jsme společnost s ručením omezeným, plátci DPH, vedeme účetnictví. Naše společnost vznikla 6. 9. 2006 a FÚ nám povolil účtování v hospodářském roce hned od počátku vzniku firmy. Náš běžný hospodářský rok začíná 1. 9. a končí 31. 8. Tento současný první rok je však zvláštní tím, že nezačíná 1. 9. 2006, ale až vznikem firmy, tj. 6. 9. 2006. Končit bude 31. 8. 2007. Do kdy máme nyní povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob? a) Do 30. 9. 2007 za období od 6. 9. 2006 - 31. 8. 2007 nebo, b) do 30. 11. 2007 za období od 6. 9. 2006 - 31. 8. 2007 nebo, c) do 30. 11. 2008 za období od 6. 9. 2006 - 31. 8. 2008 (že by se to první období od 6. 9. 2006 do 31. 8. 2006 považovalo za období kratší než 12 měsíců a mohlo by se \\\"připojit\\\" k dalšímu hospodářskému roku od 1. 9. 2007 do 31. 8. 2008, tj. šlo by o účetní období delší než 12 měsíců?)

Dobropis na snížení ceny z důvodu dodání zboží horší kvality. Momentálně jsem si studoval zákon o DPH s komentářem, kde jsem nalezl u § 42 až 46a komentář, že v případě vystaveného dobropisu plátci DPH v tuzemsku se oprava základu daně zahrne do daňového přiznání ke dni vystavení dobropisu (ke dni kdy bylo dohodnuto snížení ceny). Avšak v případě vystaveného dobropisu plátci DPH v jiném členském státě EU je uvedeno, že se oprava základu daně zahrne do daňového přiznání ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění a je tedy nutno podat dodatečné daňové přiznání. V současné době zahrnujeme takto vystavené dobropisy do daňového přiznání za období, v kterém byl námi vystavený dobropis prokazatelně doručen odběrateli (dodejka), a to jak v tuzemsku, tak v jiném členském státě. Jaký způsob je správný a v jakém období se mají vystavené dobropisy zahrnovat do daňových přiznání? Dále by mě zajímalo, když se jedná o dobropis vystavený v roce 2007 na dodávku z roku 2006, zdali je správné jej smyslu ČÚS č. 19 zahrnout do položek snižujících daňové výnosy roku 2007?

Fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci, podniká v mezinárodní autodopravě. Příjmy a výdaje se z valut na Kč přepočítávají pevným kurzem. Kamiony projíždějí prakticky celou Evropou, řidiči musí podle potřeby měnit jednu valutu za jinou. Doklady o směně často neobsahují údaj o poplatku za směnu - poplatek je zahrnut v směnném kurzu. Při směnách vznikají kurzové zisky i ztráty (často se jedná o značné částky), které se jednoznačně vztahují k podnikatelské činnosti a ovlivňují zisk podnikatele. Skutečně se tyto kurzové rozdíly neevidují v daňové evidenci a neovlivňují daňový základ (viz pokyn D-300 a různé výklady)?

Fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci, podniká na základě živnostenského listu na maloobchod mimo řádnou provozovnu. Zajišťuje prodej přes internet. Vystavuje faktury na koncové zákazníky na své IČO, ale uvádí číslo účtu svého dodavatele (např. 1 500 Kč včetně daně). Dodavatel mu na svých fakturách uvádí konečnou částku, kterou mu poníží o úhradu od zákazníka a rozdíl mu jednou za měsíc ze všech faktur v sečtené částce odešle na účet (např. 1 420 Kč dodav. fa, odečet 1 500 Kč, rozdíl - 80 Kč). Lze takto postupovat? Jestli ano, jak účtovat úhrady faktur v daňové evidenci, když přes jeho účet neprojde ani vystavená ani došlá faktura, ale jen marže?

Fyzická osoba, plátce DPH, vede evidenci a je obchodník s použitým zbožím dle § 90 ZDPH, jak správně stanoví přirážku ke zdanění? Je to tak, že do pořizovací ceny spadá nákup automobilu, PHM, technická kontrola, umytí vozu atd.? Nemá do pořizovací ceny patřit pouze nákup vozu od prodejce? Ale co další náklady?

Jsme právnická osoba, společnost s ručením omezeným, plátce DPH, vedeme účetnictví. Zadali jsme rekonstrukci naší vlastní výrobní haly a přístavbu nových prostor stavební firmě. Část materiálu pro stavbu nakupujeme sami a předáváme stavební firmě, přičemž tento materiál evidujeme na účtu nedokončených hmotných investic 042***. V lednu došlo vlivem vichřice k poškození tohoto materiálu (střešní polykarbonátová krytina). Dle našeho názoru i názoru soudního znalce bylo poškození způsobeno nesprávným uchycením střešní krytiny a nezabezpečením proti povětrnostním vlivům, tedy chybou na straně stavební firmy. Proti vichřici není naše společnost pojištěna. Uplatňujeme náhradu škody u zmíněné stavební firmy. Jak postupovat z hlediska účetního, především jak zaúčtovat škodu? Zda na základě odhadu škody a dokladů za již nakoupený materiál a práce nebo na základě nových dokladů za materiál a práce, kterým bude poškozený nahrazen. Dále jak postupovat z hlediska daňového? Náhrada škody ze strany stavební firmy je velmi nejistá a rozhodnutí o náhradě bude pravděpodobně předmětem soudního řízení. Je možno v tomto případě využít ustanovení § 24 odst. 10 zákona o daních z příjmů?

Společník půjčil svému s. r. o. bezúročně v průběhu roku různé částky, které v součtu činily 1,7 mil. na základě svého rozhodnutí (písemného) s datem vrácení do 2 let od data výpůjčky. (Společnost je v hluboké ztrátě.) Má s. r. o. povinnost z této půjčky platit darovací daň za ušlé úroky či jiný poplatek? V případě likvidace s. r. o. by zůstal tento závazek jako nedobytný nebo vzniká ještě jiná povinnost?

Lze opravit tvorbu rezervního fondu nad rámec 10 % základního kapitálu? Ve společenské smlouvě je uvedena výše 10 % základního kapitálu, ale fond se vytvářel dále. Mohu ho upravit účetně 421/428 nebo je nutné nechat fond vytvořený a čerpat z něj jako z fondu nerozděleného zisku?

Podnikatel chce vytvořit v roce 2006 rezervu na opravu majetku. V majetku má firma kromě budovy (sklady) manipulační plochu před skladem a příjezdovou komunikaci. Na výpise z KÚ je tato plocha vedena jako nezastavěná část, pozemek. Cenová nabídka zní na opravu příjezdové komunikace a manipulační plochy v areálu firmy a skládá se z odstranění živičných vrstev komunikace, odkopu pro spodní část, sanace plochy, hutněného zásypu a VRN. Rezerva by měla být tvořena v roce 2006 a 2007 vždy ve výši 50 %. 1) V kterém roce poprvé je možno rezervu použít? 2) Nejedná se v tomto případě o rezervu na úpravy pozemku a daňově by ji nebylo možno tvořit? 3) Pokud ji tvořit nelze (pozemek), je možné a za jakých podmínek přehodnotit pozemek a nechat zapsat jako manipulační plochy?

Dle § 38 odst. 1 zákona o dani z příjmu, využíváme v daňové evidenci možnost uplatňovat kurzy devizového trhu dle zákona o účetnictví, konkrétně používáme pevný kurz ČNB z 1. 1. po celý rok. K 31. 12. je pak podle zákona o účetnictví nutno provést přepočet na aktuální kurz zůstatků valutové pokladny a devizového účtu, kurzové zisky či ztráty z této operace jsou daňovými příjmy nebo výdaji. Zároveň je tímto přepočtem nastaven korunový stav valutové pokladny a devizového účtu pro následující rok. V pokynu D-300 odst. \"k § 7b\" je však uvedeno, že \".. v daňové evidenci se ke konci zdaňovacího období neprovádí přepočet zůstatku devizového účtu nebo valutové pokladny..\". Platí to i při uplatnění kurzů devizového trhu dle zákona o účetnictví? Vycházel by pak jiný daňový základ! A zůstatky valut a deviz by se převáděly na pevný kurz dalšího účetního období mimo daňovou evidenci?

Jsem osoba samostatně výdělečně činná - nákladní doprava, účastník sdružení, 50 % podíl na sdružení, činnost pouze ve sdružení, daňová evidence, měsíční plátce DPH. Druhý účastník sdružení stejný popis. Během letošní roku jsme s druhým účastníkem sdružení založili s. r. o. a od 1. 1. 2007 by jsme chtěli začít podnikat v rámci s. r. o. Naše představa od 1. 1. 2007: závazky a pohledávky k 31. 12. 2006, smlouvy (CCS, mobil, telefon, pojištění, pronájem kanceláře a garáží), majetek získaný v rámci činnosti sdružení (vozidla, kancelářská technika a vybavení, atd.) a zaměstnance chceme převést na s. r. o. a pouze majetek - vozidla v leasingu (fin. nájem s následnou koupí) by zůstala na OSVČ (sdružení), podnajímala by se s. r. o. (se souhlasem leasingové společnosti) a po ukončení leasingu by se prodala také do s. r. o. Z toho pro mě vyplívá řada otázek. Rozdělím majetek na 50 % podíl (vč. závazků a pohledávek) a ten se prodá do s. r. o.? Bude tento prodej s DPH? U OSVČ DPH zaplatím a u s. r. o. si ho uplatním u FÚ v rámci přiznání? Mohu takto prodat závazky a pohledávky nebo je nechám doplatit (jedná se většinou o přelom roku - služby za 12/06 či pohledávky - služby za 12/06 splatné v 1/07) u OSVČ? Ostatní smlouvy ukončím u OSVČ a obnovím u s. r. o.? Jak smlouvu pracovní se zaměstnanci - také ukončím u OSVČ a obnovím u s. r. o. - vyplývá z toho, že musím zaplatit odstupné, když se bude pokračovat za stejných podmínek? Mohu takto podnajímat vozidla do s. r. o.? Nebude to střet zájmů mezi OSVČ a s. r. o.? Mají stejnou činnost? U OSVČ se činnost ukončí až po doběhnutí všech leasingů cca v roce 2008 a nebude vykazovat jinou činnost než ten leasing a následný podnájem a s tím související daně - DPH, silniční daň. Dopňující otázka: Mám dotaz k bodu 4 v odpovědi, zda-li se činnost sdružení musí ukončit ihned? Jelikož majetek pořízený formou leasingu by sdružení podnajímalo společnosti. Chtěl jsem činnost sdružení ukončit až po zaplacení leasingu, což je zhruba tak 2 roky. Po ukončení by sdružení majetek prodalo na s. r. o. a po té ukončilo činnost a vypořádalo své podíly. Je tento postup možný?

Podnikatel (fyzická osoba) postavil rodinný dům se záměrem zřízení trvalého bydliště. Při stavbě čerpal jak hypotéku, tak využil úvěr ze stavebního spoření. Výstavba trvala cca 4 roky. Kolaudace proběhla v listopadu 2005. Z určitých důvodů bylo trvalé bydliště (zákonu odpovídajícího člena rodiny) v tomto objektu nahlášeno až v září 2006. Během výstavby (v letech 2002, 2003, 2004 a 2005) podnikatel uplatnil uhrazené úroky z hypotéky a z úvěru ze stavebního spoření jako odpočitatelnou položku od základu daně. Má skutečnost, že trvalé bydliště bylo v objektu zřízeno až po 10 měsících po kolaudaci, vliv na správnost uplatnění odpočitatelné položky v letech 2002 - 2005. Je někde v zákonech definováno, do jaké doby musí být v objektu zřízeno trvalé bydliště po kolaudaci, nebo pro správnost uplatnění odpočitatelné položky postačuje fakt, že objekt byl celou dobu budován se záměrem trvalého bydliště a to, i když po 10 měsících, tam bylo zřízeno?

Jako firma, plátce DPH, provozujeme jesle, kde rodiče hradí za pobyt svého dítěte nejen hotově, ale i převodem na bankovní účet. Můžeme vyhotovovat souhrnný daňový doklad ke konci každého měsíce? Co musí tento daňový doklad obsahovat a jaké bude zaúčtování?

Budova, kde sídlí s. r. o. je od 12/2005 ve vlastnictví jednatele (společné vlastnictví manželů). Návrh na vklad byl podán 5/2005. Technické zhodnocení bylo prováděno od 4/2005 - odpisování bylo zahájeno od 12/2005. Nájem bude vyplacen až tento rok - v roce 2005 byl vytvořen pouze dohad 15 000 Kč. Mohl jsem si uplatňovat DPH za celé období? Dle ustanovení § 132 odst. 3 obchodního zákoníku musí být smlouva podepsána u notáře, máte s tím zkušenost při případné kontrole (zatím žádná smlouva nebyla sepsána)? Jak řešit období 4-11/2005, kdy nebylo placeno nájemné, ale bylo uděláno technické zhodnocení? Je dobré si nechat odsouhlasit výši nájmu u FÚ? V případě, že nepronajímám celou budovu mohu si uplatnit 30 % paušál nebo odpis dle nákupní ceny?

Naše společnost se zabývá průzkumy trhu a veřejného mínění. Jsme spol. s r. o., jsme plátci DPH a vedeme účetnictví. Abychom mohli zakázky průzkumu trhu realizovat, provádíme sběr dat formou dotazování respondentů. Respondent je osoba, od které získáváme informace pro řešení zakázky, jde o příležitostnou činnost - žádný respondent by neměl být např. v jednom roce opakovaně dotazován. Tato šetření probíhají např. formou osobních nebo skupinových rozhovorů nebo vyplněním papírových nebo on-line dotazníků. V některých případech dáváme respondentům drobnou odměnu - za zodpovězení dotazů, které zabere respondentovi velmi krátkou dobu (do 1/4 hod.) to je např. reklamní předmět (ve smyslu zákona o dani z příjmů); respondentům skupinových nebo hloubkových rozhovorů (které trvají 1-2 hod.) dáváme finanční odměnu ve výši 200 - 2 000 Kč nebo naturální odměnu (předmět v hodnotě 500 - 2 000 Kč). Zatím jsme vždy postupovali takto: - předání předmětu opatřeného logem, nepodléhajícího spotřební dani a v ceně do 500 Kč (dříve do 200 Kč) jsme účtovali jako spotřebu reklamních předmětů v ceně bez DPH, - finanční odměnu jsme vydávali na základě dohody o provedení práce, tzn. odváděli jsme srážkovou daň (např. při odměně v hotovosti 500 Kč jsme uzavřeli DOPP na 588 Kč) a účtovali jsme jako mzdový náklad, - naturální odměnu jsme také vydávali na základě dohody o provedení práce a postupovali stejně jako v předchozím případě s tím, že jsme si z předmětů určených na odměňování respondentů nenárokovali DPH a jejich \"čistá\" odměna se rovnala ceně předmětu vč. DPH, ve mzdových nákladech pak byla tato cena + srážková daň (např. na předmět v ceně 1 000 Kč bez DPH by byla uzavřena DOPP s naturální odměnou v podobě předmětu v hodnotě 1 190 Kč, odměna před zdaněním by tedy byla 1 400 Kč). Zajímá mě, zda neexistuje jiné řešení, jak odměnit osobu, která se pouze zúčastní nějakého šetření. Např. dle informace z finančního ředitelství pro Prahu je možné poskytovat odměny zahraničním respondentům za zodpovězení našich dotazů nebo za účast v on-line diskuzi v zahraničí pouze na základě prokázání skutečnosti, že jejich odpovědi potřebujeme, abychom získali data potřebných pro realizaci zakázky (tato skutečnost se má dokládat smlouvou s naším klientem, kde má být dohodnutý počet dotazovaní, která máme provést a výše odměny, kterou máme poskytnout) - nebylo by možné toto aplikovat i tuzemské respondenty? Nebo nás zajímá, zda neexistuje nějaká jiná forma odměny pro takové to příležitostné činnosti. Můj dotaz se vztahuje na poskytování odměn obecně, zejména mi ale jde o způsoby, které jsme dosud řešili uzavřením DOPP. Zajímá nás jak otázka správného vypořádání s respondenty, dál i prokázání odměny jakožto daňově uznatelného výdaje a u odměn i zda jsme správně postupovali při účtování o DPH.

Vyrábíme a začínáme prodávat unikátní patentovaný výrobek. Autor patentu s námi pouze spolupracuje. Veškeré náklady na výrobu a prodej nese naše firma. Jakou formou můžeme kompenzovat autorovi jeho nápad a vývoj? Buď odkoupením licence na výrobu nebo provizi podílem z prodeje. Jaké má každá forma daňové a účetní dopady. Jakým právním úkonem se tyto možnosti podloží? Firma je fyzická osoba, plátce DPH, vede účetnictví.

Mám dotaz ohledně rozpouštění nákladů z leasingové akontace. Jedná se o Škodu Fabii, v technickém průkaze označenou N1 (tudíž si můžeme uplatňovat DPH), doba trvání leasingu je 36 měsíců. Protokol o předání a převzetí předmětu leasingu byl podepsán 20. 12. 2005, akontace byla zaplacena 23. 12. 2005, první leasingová splátka byla zaplacena 10. 1. 2006, úřední záznam v technickém průkazu byl proveden 12. 1. 2006. První časové rozlišení nákladů mimořádné splátky proběhlo až v lednu 2006. Myslím, že do nákladů jsme si mohli uplatnit časové rozlišení již v prosinci (dle protokolu o předání a převzetí). Pokud ano, musíme vše opravit nebo není zásadní chybou, když ponecháme rozpouštění až od ledna letošního roku?

Fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci si vytvořila rezervu na opravu pracovního stroje v roce 2003 - 200 tis., v r. 2004 - 200 tis., s tím že v roce 2005 bude oprava provedena. V roce 2005 byla skutečně oprava provedena - faktura zněla na částku 402 931,1O Kč + DPH 76 556,90 Kč = 479 488 Kč. Finanční situace fyzické osoby nebyla dobrá, a proto v roce 2005 byla z této celkové částky uhrazena pouze částka 79 488 Kč. Dotaz zní pro daňové přiznání za rok 2005 - v příloze č. 1 v tabulce E bude připočtena částka 400 000 Kč - zrušení celkové tvorby rezervy, ale nevím jakou částku uvést pro čerpání rezervy tj. odečíst v tabulce E, když byla jen částečně uhrazena faktura.