Ing. Josef Rajdl - strana 10

Občan vyvíjí aplikaci na mobilní telefon, kterou po ukončení vývoje plánuje prodávat zájemcům. Občan zatím nemá živnostenské oprávnění, neboť je v současné době v zahraničí a zajištění ŽL by bylo komplikované. S vývojem aplikace má spojené výdaje, neboť se na vývoji podílí různí programátoři, kterým hradí faktury ze soukromých peněz. Občan se v 4/2020 vrátí do ČR a založí si ŽL. Bude moci považovat výdaje uskutečněné před založením ŽL a které jsou spojené s vývojem aplikace za daňové? A pokud ano, jaký je časový úsek, ze kterého bude moci tyto výdaje před podnikáním považovat za daňové?

Pokud poplatníkovi (daňovému rezidentovi v ČR) vznikne nárok na výplatu penzijního pojištění z jiného státu EU a v souladu s mezinárodní smlouvou mají být tyhle příjmy zdaněny ve státě rezidence, platí pro něho stejné podmínky, jako pro občana ČR, kterému plyne příjem z českého penzijního pojištění? Nejedná se však o penzijní pojištění, na které by mu přispíval zaměstnavatel. Pojištění si po celou dobu platil sám (investuje peníze do penzijního fondu, kde se mu zhodnocují). Poplatník si má možnost zvolit, zda mu penze bude vyplacená jednorázově, nebo v splátkách po dobu, kterou si stanoví. V případě, že by si poplatník zvolil, že mu penze bude vyplácená po dobu delší než 10 let, byla by možnost osvobození tohoto příjmu dle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o daních z příjmů? V případě, že by se rozhodl jinak, šlo by o příjem dle § 8 odst. 6 zákona o daních z příjmů?

Malá firma s. r. o. má jednoho jednatele, který ve firmě vykonává činnost na základě pracovní smlouvy (činnost stavbyvedoucího není shodná s předmětem činnosti jednatele). Se společností má jednatel sjednánu smlouvu na výkon funkce jednatele bez uvedení odměny, tedy jednatele vykonává bezplatně. 1. Je nutné přičítat k jeho mzdě i nepeněžní příjem z výkonu jednatele? Navýšilo by to i odvody, ale peníze by nedostal. 2. Je lepší výkon jednatele odměnit do 2 500 Kč měsíčně, pak by tento příjem se zdanil současně se mzdou (zvýší se daň, SP, ZP?) nebo se zdaňuje jako zaměstnání malého rozsahu samostatně - daň, SP?

Fyzická osoba – cizinec vlastní v Praze byt. V České republice pobývá zhruba jeden měsíc v roce, žádné jiné příjmy v ČR nemá. Byt pronajímá prostřednictvím realitní agentury, která zprostředkovává pronájem. Příjmy od nájemníků chodí na bankovní účet agentury a ta je po zápočtu se svojí provizí posílá na bankovní účet majitele bytu. Nájemníky bytu jsou zejména cizinci, kteří jsou v Praze služebně nebo na rekreaci, sami si provádí úklid bytu a praní ložního prádla. Agentura zajišťuje opravy v bytě, platby za energie a právní servis. Doba pronájmu je individuální: 3 dny, týden, měsíc. Zájem je o nájemce s co nejdelší dobou pronájmu v době, kdy jej majitel nepotřebuje pro vlastní bydlení. Cizinec podává v ČR přiznání k dani z příjmu, ve kterém zdaňuje uvedené příjmy jako příjmy z pronájmu. Lze tyto příjmy posuzovat jako příjmy z pronájmu, nebo zhruba po roce pronájmu mají již charakter příjmů z podnikání? Pokud by se měly zdaňovat podle § 7 ZDP, je zde povinnost mít živnostenský list a odvádět sociální a zdravotní pojištění? Pokud by příjmy překročily hranici 1 mil. Kč během 12 měsíců po sobě jdoucích, je povinnost registrace k DPH a s jakou sazbou daně by byly tyto příjmy daněny?

Formulář - 25 5460/A - Potvrzení o zdanitelných příjmech - mohou být v tomto potvrzení vykázány i příjmy z podílu na zisku daňového rezidenta nebo v tomto potvrzení pro daňového rezidenta mají být pouze příjmy dle § 6 odst. 4 ZDP? Existuje nějaký formulář - potvrzení - o příjmu z podílu na zisku sražené srážkovou daní pro daňového rezidenta? A dále v té poznámce 2) 25 5460/A - Potvrzení o zdanitelných příjmech je uvedeno včetně příjmů daňových nerezidentů dle § 22 odst. 1 písm. f) ZDP a § 22 odst. 1 písm. g) bod 6 ZDP - ten bod 6 se týká také pouze nerezidentů?

Občan Slovenska pracuje a studuje převážnou část roku v ČR. Má zde byt, své koníčky, práci, studium. Svou vlastní rodinu zatím nemá, ale svou matku a otce má na Slovenku a jezdí tam několikrát ročně. Bude tento student považován za rezidenta ČR? Práci má pouze v ČR a jiné příjmy ze zahraničí ani ze Slovenska nemá.

Řešili jsme akademickou otázku daňové optimalizace. Žena na mateřské dovolené vlastní volný byt. Manžel uplatňuje manželku jako vyživovanou osobu. Manželka přišla s návrhem, že by byt převedla nájemní smlouvou za měsíční nájem 1 000 Kč na svoji maminku. Maminka by jako nájemník by dále pronajímala se souhlasem vlastníka podle § 9 zákona o daních z příjmů. Uplatňovala by skutečné výdaje, včetně odpisů. Kdy odpisy může podle se souhlasem vlastníka uplatňovat i nájemník. Nejde o snahu obcházet daňové zákony, ale najít cestu v rámci legislativy „co není zakázáno je povoleno“.

Bratr se sestrou vlastní les, každý polovinu. Bratr podniká jako soukromý zemědělec, o tento les se stará (provádí výsadbu, úklid, těží dřevo) a nyní v důsledku kůrovcové kalamity musel vytěžit dřevo a prodat ho. Kdo bude zdaňovat příjem z prodeje dřeva, když les je ve spoluvlastnictví sourozenců?

Fyzická osoba - občan ČR, nepodnikatel - má ve spoluvlastnictví les (1/3). V roce 2019 tito spoluvlastníci pokáceli část lesa, jelikož byl napaden kůrovcem. Dřevo bylo poté odprodáno dřevařské firmě, jakým způsobem tento příjem má spoluvlastník zdanit?

Německý občan vlastní od r. 1994 100% obchodní podíl v české s. r. o. Nyní ho chce prodat svým 2 synům - německým občanům. Vztahuje se na něj osvobození tj. časový test více než 5 let držby podílu podle § 4 odst. 1 písm. s) ZDP? Platí toto i pro nerezidenty ČR? Nebo převod obchodního podílu v české obchodní korporaci nerezidentem ČR bude u otce podléhat zdanění v ČR § 22 odst. 1 písm. h) ZDP? A pokud ano, bude zde navazující srážková daň, nebo to bude spadat pod § 10 ZDP a podávat se přiznání k dani? Myslím, že úplatný příjem nebude možné zdanit srážkou; kupujícímu vznikne v ČR povinnost podat daňové přiznání k DPFO, kde si může uplatnit jako daňový výdaj - pořizovací cenu obchodního podílu, kterou lze uplatnit maximálně do výše příjmů z jejího prodeje. V § 36 jsem našla k § 22 odst. 1 písm. h) ZDP pouze - případ bezúplatného příjmu, a to nebude tento případ. Pod § 22 odst. 1 písm. h) ZDP spadá příjem z titulu (úplatného i bezúplatného) převodu podílu na straně zcizitele (tj. převodce). Dle v D-22 bod 13: „V případě příjmů (ať již jsou úplatné či bezúplatné) z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo na území České republiky, se vždy uplatní, z hlediska stanovení zdroje příjmu, ustanovení § 22 odst. 1 písm. h) zákona, tzn., že podmínkou zdroje takového příjmu na území České republiky není skutečnost, že plátcem příjmu je daňový rezident České republiky.“ Ale testuje se časový test držby podílu i u nerezidenta? Mohu tudíž tento příjem z prodeje obchodního podílu osvobodit podle § 4 odst. 1 písm. s) ZDP, pokud jej nerezident = německý občan drží více, než 5 let? 

Fyzická osoba v DE si pořídila do obchodního majetku automobil na úvěr. Byla uzavřena smlouva o zajišťovacím převodu. Po dobu splácení si uplatňovala DPH z nákupu PHM, výdaje za PHM jako nedaňový výdaj. Nyní byl úvěr doplacen a byla zrušena veškerá omezení práv k vozidlu. Jak bude postupovat dále - může uplatnit nákup PHM do daňových výdajů bez jakéhokoliv omezení, případně může uplatnit paušální výdaj na dopravu? 

Občan ČR byl v roce 2019 v 1-7/19 zaměstnán u české firmy. Od 1. 8. 2019 nastoupil do pracovního poměru v Německu u německého zaměstnavatele, kam se i s rodinou přestěhoval (od zaměstnavatele mu byl přidělen byt) a mají tam dočasný pobyt. Pracovní smlouvu tam uzavřel na 3 roky. V ČR nadále pronajímá byt. Na které příjmy se vztahuje v ČR jeho daňová povinnost v roce 2019 a poté v roce 2020?

Navazuji na dotaz Irský pilot v České republice DAUC ID: 23274. Vycházím z toho, že zdanění rezidenta ČR je dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění možno, a dle zákona o daních z příjmů, kvalifikovat jako závislou činnost dle odst. 4 § 38f ZDP, . Dle směrnice Evropské unie musí piloti platit sociální zabezpečení a zdravotní pojištění ve státě, kde mají "základnu". V tomto případě je "základnou" letiště Ruzyně Praha. Pražská správa sociálního zabezpečení formulářem A1 těmto osobám určila, že jsou OSVČ podléhající českým právním předpisům a bylo jim určeno zálohově odvádět pojistné v minimální výši. K vyměřovacímu základu jim bylo sděleno, že vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění se stanoví z celkového příjmu dosaženého výkonem samostatné výdělečné činnosti v ČR a v ostatních členských státech EU. Otázka zní: 1) Vykonávali piloti v daném roce samostatnou výdělečnou činnost? 2) Pokud budu akceptovat, že daňová povinnost bude v daňovém přiznání k DPFO odpovídat závislé činnosti, jak se vypořádat s výkazem pro Pražskou správu sociálního zabezpečení - vyúčtování - "Přehled o příjmech a výdajích OSVČ". Pokud je dána povinnost, plnit všechny povinnosti stanové českými právními předpisy, tak potom musí být i možnost, uplatnit proti příjmům výdaje - např. 40 % dle § 7 ZDP. (V § 5 zákona o soc. zabezpečení je vyměřovací základ určen podle § 7 ZDP a je stanoven z příjmů ze samostatné činnosti po úpravě podle § 5 a § 23. V § 7 ZDP je s náklady ale počítáno. Věta " vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění se stanoví z celkového příjmu dosaženého výkonem samostatné výdělečné činnosti v ČR a v ostatních členských státech EU" uvedená v "Potvrzení o příslušnosti OSVČ k českým právním předpisům sociálního zabezpečení podle příslušných ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a jeho prováděcího nařízení č. 987/2009" - tedy stanovení potvrzení o příslušnosti k českým právním předpisům soc. zabezpečení, formulář A1, by byl pro výpočet příjmů OSVČ, bez možnosti uplatnění výdajů, pro piloty naprosto disktriminační.

OSVČ vlastní nebytový prostor. Měsíčně hradí za služby spojené s užíváním tohoto prostoru: provozní náklady společných částí domu, fond oprava, spotřebu vody, el. energie a plynu. Jsou tyto náklady daňově uznatelné?

Jednatel pobírá odměnu z výkonu funkce ve výši 2 999 Kč a zároveň má příjem z dohody o provedení práce ve výši 9 000 Kč. Jednatel nemá podepsané prohlášení k dani. Jak se v tomto případě příjem z obou činností zdaní? Uplatní se u dohody o provedení práce srážková daň a u odměny za výkon funkce zálohová daň? 

V právnické osobě (s. r. o.), ve které je jediný společník zároveň jediným jednatelem. Tento jediný společník (a jednatel) vykonává obchodní vedení společnosti a zároveň vykonává pro tuto společnost pracovní činnost jakožto zubní lékař. Jaká z níže uvedených je nejvhodnější forma příjmu této fyzické osoby ze své společnosti (kromě výplaty podílu na zisku): a) jen odměna jednatele na základě smlouvy o výkonu funkce (na obou stranách smlouvy jedna a tatáž osoba), b) jen mzda na základě pracovní smlouvy s popisem práce "zubní lékař" (na obou stranách smlouvy opět jedna a tatáž osoba), c) odměna dle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP (musela by v tomto případě být povinnost práce společníka a výše odměny zakotvena v zakladatelské listině společnosti?), d) kombinace výše uvedených možností?

Osoba pobírající odměnu pěstouna na 2 děti (18 000 Kč hrubého měsíčně) zahájila v r. 2019 podnikatelskou činnost. Platí si zálohy na ZP a SP v minimální výši. Může při podání přehledu za rok 2019 označit svou podnikatelskou činnost za vedlejší? V případě ZP jsem načetla, že ano, ale jak je to v případě důchodového pojištění (nemocenské pojištění si neplatí)?

Jak opravit mylně uplatněný odpočet na dítě, které studovalo a v červnu dosáhlo 26 let. Ve mzdě paní uplatňovala do řijna 2019. Musím opravit mzdy zpětně od 7-10, nebo stačí pokud dám potvrzení a paní v přiznání za rok 2019 doplatí rozdíl ve svém přiznání? 

Dobrý den, akciová společnost vyplácí členům představenstva a členům dozorčí rady odměnu za výkon jejich funkce v těchto statutárních orgánech. Tyto odměny jsou považovány a zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů. Mohou členové těchto orgánů (nejsou zaměstnanci společnosti) čerpat benefity jako zaměstnanci společnosti (příspěvek na dovolenou...) a lze jim poskytovat věcné dary? Pokud ano, jsou pak tato plnění u členů těchto orgánů, v režimu osvobození od daně i pojistného pokud plnění nepřesáhnou v roce limity stanovené zákonem o daních z příjmů (např. dovolená 20 000 Kč, věcný dar 2 000 Kč)? 

Jsem fyzická osoba a činnost mám vedlejší s ročním příjmem 100 000 Kč. Měl bych finančnímu úřadu od 1. 5. 2020 zasílat příjmy písemně, ale nevím, jak vše bude probíhat. Můžete mi poradit?