Ing. Josef Rajdl - strana 9

1) OSVČ, která požádala za období 12. 3.-30. 4. 2020 o kompenzační bonus v době podání žádosti měla snížené příjmy, v některých dnech nulové. O některé zakázky do konce dubna úplně přišla. V druhé polovině dubna se však podnikání OSVČ opět rozjelo a vzhledem k jiným sjednaným podmínkám si za část měsíce vydělala víc než obvykle. Jak naložit s kompenzačním bonusem, když byl již vyplacen i za dny, v kterých už měla OSVČ příjmy? 2) OSVČ, kadeřnice požádala o kompenzační bonus do 24. 5. 2020, kdy se předpokládalo otevření. Nyní však došlo ke změně a otevřeno bylo 11. 5. 2020. Co s vyplaceným bonusem za tyto dny kdy už opět podnikala?

Účetní jednotka používá ve svém účetnictví denní kurz ČNB. V dubnu pořídila od českého dodavatele stroj za 290 000 EUR bez DPH. Dodavatelem je český subjekt. Fakturace s dodavatelem byla dohodnuta v EUR. Dodavatel používá roční kurz, pro rok 2020 je tento kurz ve výši 25,41 Kč/EUR. Doklad byl kurzem dodavatele zaúčtován na účet 042 a DPH uplatněna ve výši, která byla vyčíslena na dokladu. Vzhledem k aktuálnímu kurzu 27,41 Kč/EUR vznikne při úhradě faktury kurzová ztráta ve výši cca 696 000 KčNeměla by účetní jednotka pro přepočet do svého účetnictví použít denní kurz a rozdíl doúčtovat na účet 042 interním dokladem? Software neumožňuje použití dvou kurzů na jednom dokladu. U nevýznamných částek, které jsou účtovány nákladově, toto účetní jednotka neřeší, i když v souladu s § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů by měla používat kurz, který používá v účetnictví. Bylo by možné stanovit ve směrnici, že účetní jednotka sice používá denní kurz ČNB, ale u dodávek od českých subjektů, kdy fakturace probíhá v cizí měně, bude používat kurz dodavatele.

Společnost jako postupník pořídila na základě Smlouvy o postoupení pohledávky pohledávku v celkové výši 544 942 Kč (nominální hodnota = pořizovací hodnotě). Pohledávka je specifikována jako pohledávka, která ve svém souhrnu vznikla z titulu neuhrazení jednotlivých faktur ve výši: 19 360Kč, 80 344 Kč, 122 390 Kč, 155 848 Kč, a nedoplatek z faktury ve výši 167 000Kč (původní výše faktury 667 000Kč, z které bylo uhrazeno 500 000 Kč). Faktury byly u postupitele účtovány do výnosu. Splatnost původních faktur je v roce 2017. Postupník postupiteli uhradil celou částku 544 942 Kč. Naše společnost-postupník nevede žádné soudní řízení s dlužníkem, dlužník není v insolvenci, dlužník neuhradil žádnou částku. Prosím o zodpovězení otázek: a) lze k takto nabytým pohledávkám ve výši 19 360Kč, 80 344 Kč, 122 390 Kč, 155 848 Kč, vytvořit daňově účinnou opravnou položku podle § 8a, protože jejich rozvahová hodnota bez příslušenství v okamžiku jejich vzniku byla nižší než 200 000 Kč, nebo je vznik pohledávky dán Smlouvou o postoupení a jedná se tedy o pohledávku vyšší než 200 000 Kč a daňově účinnou opravnou položku nemůžeme tvořit, protože je vyšší než 200 000Kč a nezahájili jsme soudní řízení? b) lze k nedoplatku z faktury 167 000 Kč (původní výše faktury 667 000 Kč, z které bylo uhrazeno 500 000 Kč) vytvořit daňově účinnou opravnou položku podle § 8a? Nebo nelze, protože původní hodnota pohledávky byla 667 000 Kč?  c) pokud k pohledávkám nelze vytvořit daňově účinnou opravnou položku, můžeme pohledávky nedaňově kdykoliv odepsat bez tvorby nedaňové opravné položky? Nebo musíme vytvořit nedaňovou opravnou položku, tu následně rozpustit a pohledávku odepsat? Lze provést v jednom účetním období?

Jsem účetní. S ohledem na Koronavirus a sdělení vlády, že lze podat daňová přiznání až do konce června, mi někteří klienti předávají doklady a další podklady pro rok 2019 až nyní v květnu. Mám nárok na Kompenzační bonus pro OSVČ za období 12. 3. - 30. 4., když vlastně budu moci dodělat nebo udělat zcela DP za rok 2019 až v průběhu května a června? Má činnost byla v tomto období dle mého omezena proti tomu, co jsem měl všechno udělat a v minulých letech dělal.

Momentálně vykonávám svojí samostatně výdělečnou činnost vedení účetnictví takřka v plném, obvyklém rozsahu. Mám dítě ve střídavé péči, když matka dítěte je po celé období nouzového stavu na dlouhodobé nemocenské (nečerpá ošetřovné na základě pracovněprávního vztahu, ani nemůže). Svoji činnost musím místo v kanceláři v denní dobu vykonávat po večerech improvizovaně z domova, a souběžně se starám o své dítě v této střídavé péči (střídáme cca po 4 dnech). Je otázkou, zda z hlediska ošetřovného OSVČ je zde u mě nárok i s aspektem, kdy v žádosti o toto ošetřovné mám prohlásit " že po celou dobu čerpání dotace jsem OSVČ na hlavní činnost a v důsledku péče o předmětnou osobu v období, za něž žádám o dotaci, jsem tuto činnost nemohl/a vykonávat". Na stránkách MPO je odpověď č.26 na podobný dotaz, ale stále si nejsem jist (odpověď č. 26 :Mohu jako OSVČ v době ošetřovného vykonávat výdělečnou činnost (brigáda, práce z domu, fakturace, správa eshop, paušální příjmy)? Pokud by dítě standardně navštěvovalo školu a ta se zavřela a rodič s dítětem zůstal doma, je možno ošetřovné pro OSVČ pobírat a zároveň pokračovat ve své ekonomické aktivitě, jako jsou fakturace, provoz e-shopu a další formy práce z domova. Naopak rodiče, kteří své děti standardně samovzdělávají doma, na ošetřovné pro OSVČ nárok nemají.). Já činnost v podstatě můžu vykonávat a vykonával v plném rozsahu, ale za cenu značných omezení, práce v noci, kdy dítě spí atd... Stejně tak v tomto případě je problematický kompenzační bonus, kde zase je podmínkou, že jsem nemohl vykonávat činnost nad míru obvyklou v důsledku opatření... Což podle mě nemohl v podstatě ze stejných důvodů. Ptám se z opatrnosti, nicméně jaký je Váš názor?  

OSVČ má souběžně s podnikáním také hlavní pracovní poměr s tím, že HPP je hlavním zdrojem příjmů. Zároveň ale pobírá rodičovský příspěvek, takže z hlavního pracovního poměru žádné příjmy nemá. Na OSVČ má zavřenou provozovnu (kadeřnictví). Má OSVČ nárok na poskytnutí kompenzačního bonusu ve výše uvedeném případě?

Jak správně zdanit příjem od zahraničního subjektu? Jedná se o daň z příjmu fyzické osoby. Na základě smlouvy s anglickým názvem "Contract for the services" s UNDP - United nations development programme, bylo českému občanovi - daňovému rezidentovi vyplaceno v roce 2019 část odměny za odvedenou práci. O jaký příjem se jedná z pohledu daně z příjmů? Podléhá tento příjem odvodům sociálního a zdravotního pojištění? Ještě podotázka k tomuto - ve smlouvě je definováno, že část z této odměny představuje "professional fee" a část "for travel cost" - tedy chápu něco jako cestovní náhrady. Podléhá dani z příjmů celá částka nebo pouze "professional fee"? 

Německý občan a zároveň daňový rezident Německa, má podíl v české s. r. o., ve výši 25 %. Společnost má v úmyslu vyplácet každoročně společníkům podíly na zisku. Otázka tedy zní, jakou daň srazit z podílu tohoto německého společníka? V ZDZP je uvedena srážková daň 15 %, ale ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění je uvedeno v čl. 10 odst. 2b, že osoby mající podíl na ZK nejméně 25 %, mohou být zdaněny maximálně 5 %. Na první pohled mi tedy vyplývá, že bychom tomuto společníku měli srazit pouze 5 %. Chtěl jsem se tedy zeptat, jestli je má dedukce správná, nebo zde jsou ještě další okolnosti, které je potřeba zohlednit? A pokud by mělo být opravdu sraženo jen 5%, ale společnost dosud srážela 15 %, lze dodatečně výši těchto srážek opravit? 

Vlastním byt, který pronajímám. Uzavřela jsem smlouvu s agenturou, se kterou mám smlouvu o zprostředkování. Jedná se o českou agenturu a ta byt nabízí ke krátkodobým pronájmům (ubytování turistů apod.). Tento příjem bych měla zdaňovat jako příjem z podnikání (ubytování) nebo příjem z pronájmu, protože ubytování nenabízím sama, ale přes agenturu? 

OSVČ má souběžně s podnikáním také hlavní pracovní poměr s tím, že HPP je hlavním zdrojem příjmů. Zároveň ale pobírá rodičovský příspěvek, takže z hlavního pracovního poměru žádné příjmy nemá. Na OSVČ má zavřenou provozovnu (kadeřnictví). Má OSVČ nárok na poskytnutí kompenzačního bonusu ve výše uvedeném případě? 

V dubnu budeme platit zaměstnancům za období od 20. 4. do 30. 4. náhradu mzdy ve výši 60 % - tzv. částečná nezaměstnanost. U některých zaměstnanců bude třeba provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění - tento doplatek bude hradit zaměstnavatel v celé výši 13,5 %. Bude se při výpočtu zálohy na daň z příjmu zahrnovat do superhrubé mzdy i tento doplatek zdravotního pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnavatele ve výši 9 %( popř. 13,5 %) ?

Klient uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů ve výši 80 %, dle živnostenského zákona má řemeslnou živnost. Může si uplatnit výdaje v nižší částce než 80 %, třeba ve výši 50 %, i když má řemeslnou živnost? 

OSVČ, vede daňovou evidenci, bude provádět úpravy základu daně, tj. snížení z důvodu využití paušálního výdaje na dopravu, snížení z důvodu uplatnění odpisů ve výši 80 %. Dále úpravu kvůli zápočtu - úhrada daňově účinného závazku. Všechny tyto úpravy provede nad rámec peněžního deníku a tím bude základ daně upraven pro účely daně z příjmů. Jaké příjmy a výdaje budou zahrnuty do vyměřovacích základů pro zdravotní a sociální pojištění? Budou to stejné výdaje včetně těch - paušálu, odpisů a zápočtu? Uvedenu přesně takové příjmy a výdaje jaké mám uvedeny v přiznání na řádku 101 a 102 v příloze č. 1 v přiznání do přehledů pro ZP a OSSZ?

Fyzická osoba, podnikatel, neplátce DPH, používá svůj rodinný dům z 3/4 k bydlení a z 1/4 k provozu živnosti - kavárny. Před rokem se pustil do rozsáhlé rekonstrukce rekonstrukce celého objektu + terénních zahradních úprav. Celková cena přesáhne 40 000 Kč. Může si něco z této rekonstrukce daňově uplatnit, když nemá majetek v obchodním majetku? Navíc je dům zastaven kvůli úvěru. 

Občan Slovenské republiky a jeho manželka koupili koncem roku 2016 dům v ČR a až do 30. 6. 2019, kdy dům prodali, v něm měli bydliště (příjmy z prodeje domu jsou tedy osvobozeny). Oba v daném období pracovali v ČR a od 1. 7. 2019 (po prodeji domu a ukončení pracovních poměrů v ČR) se natrvalo přestěhovali zpět na Slovensko. Předpokládám, že v období 1. 1. 2019 - 30. 6. 2019 je tento občan daňovým rezidentem ČR (z důvodu bydliště a rodiny, tedy střediska životních zájmů), a v období 1. 7. 2019 - 31. 12. 2019 je daňovým rezidentem SR ze stejných důvodů. Dle pokynu D-22 se v případě změny daňového rezidentství v průběhu zdaňovacího období posuzuje každá část samostatně. V této souvislosti mám dva dotazy: 1. Pokud bude občan podávat daňové přiznání v ČR za rok 2019 jako rezident, tedy za první polovinu roku 2019, uplatní také pouze polovinu základní roční nezdanitelné částky (tedy 12 420 Kč), nebo může uplatnit základní nezdanitelnou částku celou? A případné daňové zvýhodnění na dítě lze uplatnit také pouze za 6 měsíců? Případně jak vyřešit v daňovém přiznání v ČR situaci, kdy je občan půl roku daňovým rezidentem, a půl roku daňovým nerezidentem? Obávám se, že na tuto situaci není ve formuláři dostatek polí... 2. Lze v daňovém přiznání za rok 2019 uplatnit úroky z hypotečního úvěru na zmíněnou nemovitost, ve které měl občan bydliště do dne prodeje? V ZDP je uvedeno, že úroky lze uplatnit, pokud je nemovitost vlastněna po celé zdaňovací období. 

Student se narodil 1. 1. 1993, dne 1. 1. 2019 dovršil věk 26 let, studium ukončil v červnu 2019. Po dobu studia byl OSVČ. Je v lednu 2019 považován za nezaopatřenou osobu pro účely daně z příjmů fyzických osob a odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění? Může v daňovém přiznání za rok 2019 uplatnit slevu na studenta za leden 2019, v přehledu na OSSZ uvést za leden 2019 výkon SVČ jako vedlejší a v přehledu pro VZP uvést leden 2019 jako měsíc, v němž pro něj neplatil minimální vyměřovací základ? Podle mého názoru nezaopatřenost dítěte končí dnem dovršení věku 26 let, některé zdroje uvádějí ukončení nezaopatřenosti den předcházející dnu dovršení věku 26 let. Které datum je správné?

Fyzická osoba, neplátce podnikající v oblasti jazykového vzdělávání (jazyková škola) ve vlastním rodinném domě, provedla stavební úpravy a opravy, jejichž účelem bylo vytvořit zázemí pro jazykové vyučování (učebny, kanceláře apod.) Rodinný dům nemá vložený do podnikání. Tyto stavební úpravy jsou důležité pro předmět podnikání. Jak řešit tyto stavební opravy a rekonstrukce z hlediska daňového? Jedná se o daňově uznatelné výdaje?

Zaměstnanec s trvalým bydlištěm na Slovensku, ale celý rok žije v ČR, příjmy má pouze ze zaměstnání v ČR (daňový rezident ČR). Má hypotéku na domě v ČR od české banky, v domě bydlí. Může si u zaměstnavatele uplatnit odpočet na úroky z hypotéky? 

Zaměstnavatel platil příspěvky na soukromé životní pojištění zaměstnancům u jedné pojišťovny několik let. V roce 2019 zaměstnanci zrušili tyto životní pojistky a všechny peníze z těchto pojistek si nechali převést na nové životní pojištění zřízené u jiné pojišťovny (zaměstnavatel jim nyní přispívá dále, ale již na pojistku u nové pojišťovny). Nyní zaměstnancům nová pojišťovna zaslala potvrzení k možnému odpočtu z daní o pojistném zaplacené poplatníkem na soukromé životní pojištění v roce 2019, které zahrnuje i částku převedenou z pojistky u ČP (kterou jim původně u staré pojišťovny naspořil zaměstnavatel). Jak se bude sestavovat daňové přiznání za rok 2019? Peníze při zrušení pojistky u ČP byly převedeny na jinou pojistnou smlouvu, podle § 15m odst. 6 ZDP, tím by se výplata pojistného (převod peněz na jinou smlouvu) neměla dodaňovat v § 10 ZDP. Ale má pak zaměstnanec nárok na uplatnění potvrzení do daní 2019 od nové pojišťovny, když potvrzení o zaplacení obsahuje částku i od zaměstnavatele (převod ze staré pojišťovny), nová pojišťovna se na to dívá jako na mimořádný vklad zaměstnance.

Fyzická osoba, trvale žijící v Itálii - nepodnikatel - poskytuje české firmě své služby v oblasti programování. Za tyto služby jsou vypláceny odměny. Podle italských zákonů jsou tyto služby do určité částky osvobozeny od daně z příjmů. Jak je to však z pohledu našich zákonů? Je povinna česká firma tyto příjmy zdaňovat a pokud ano, jaký je správný postup?