Ing. Josef Rajdl - strana 8

Jsou nějaké odlišnosti u zaměstnávání cizinců na DPP? Uchazeč o práci má povolení k zaměstnání (nebo povolení k pobytu na území ČR). Může být zaměstnán na DPP? Platí stejná pravidla, tzn. do 10 000 Kč pouze srážková daň, odvody na zdravotní a sociální pojištění až při překročení limitu 10 000 Kč? V případě, že si platí tzv. komerční zdravotní pojištění, i tak se při překročení částky 10 000 Kč odvádí zdravotní a sociální pojištění? Platí pro tyto zaměstnance možnost podepsat tzv. růžové prohlášení? Jedná se o pracovníky z Ukrajiny.

Zaměstnavatel poukáže příspěvek zaměstnanci v roce ve výši 100 000 Kč na účet penzijního fondu nebo pojišťovny. Ve vnitřní směrnici je limit 50 000 Kč za rok. Smlouvy o penzijním nebo životním pojištěním splňují podmínky stanové zákonem o daních z příjmů. Jaké daňové dopady bude mít tento příspěvek na zaměstnance a zaměstnavatele? 

Zaměstnankyně má tři děti, na které si v měsíční mzdě uplatňuje každý měsíc daňové zvýhodnění. Nejstarší syn studoval do června 2020. Za měsíce červenec a srpen, když už zaměstnankyně nárok na daňové zvýhodnění neměla, jí bylo bohužel ještě chybně přiznáno. Jak toto můžeme opravit? Zaměstnankyně má vedle HPP ještě živnostenský list, takže si daňové přiznání za rok dělá sama, ne prostřednictvím ročního zúčtování zaměstnavatele (kde by to zřejmě zaměstnavatel mohl opravit). Jak chybu z pohledu zaměstnavatele napravit?

Zaměstnanec měl pracovní úraz. Zaměstnavatel bude doplácet zaměstnanci rozdíl mezi nemocenskými dávkami a jeho průměrným výdělkem. Bude tato náhrada po dobu pracovní neschopnosti podléhat zdanění a odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Po skončení pracovní neschopnosti požádá Kooperativu, kde povinně platí úrazové pojištění, o proplacení náhrad mzdy.

Naše firma zaměstnává 4 zaměstnance a splňuje podmínky na prominutí pojistného dle programu Antivirus C. Za měsíc červenec bylo snížení uplatněno, v řádném termínu jsme podali přehled a zaplatili pojistné ve výši 6,5 % vyměřovacího základu. Po termínu jsem však zjistil, že u jednoho zaměstnance při výpočtu mzdy vypadla z výpočtu dovolená a jeho mzda tak byla spočítána chybně. Jedná se o malý rozdíl a nyní bychom měli podat opravný přehled a doplatit OSSZ pojistné ve výši 44 Kč. Nepřijdeme kvůli tomu o prominutí pojistného, neboť všude se píše, že podmínkou prominutí pojistného je to, aby pojistné, které se počítá ve výši 6,5 % ze mzdy zaměstnance, bylo odvedeno ve správné výši a v termínu do 20. srpna, což v našem případě nebude. Nedaří se mi dohledat zákonnou úpravu. 

Společnost s r. o. pořádá soutěžní utkání v ping-pongu, v rámci které poskytuje zúčastněným sportovcům občerstvení v podobě ovoce, balené vody a energetických tyčinek. V současné době nemá poskytování "občerstvení" nijak ošetřeno v pravidlech soutěže. Pořádání sportovního soutěže je za účelem poskytování streamovacího videa ze sportovní soutěže sázkové společnosti za úplatu. Tento příjem je zdanitelným příjmem. Sportovní soutěže (turnaje) se účastní jak amatérští hráči tak profesionální hráči. Otázka, však vzhledem k některým omezujícím podmínkám v zákoně o daních z příjmů je, zda je možné uplatnit jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů hodnotu poskytovaného „občerstvení“ účastníkům, tedy jednotlivým hráčům. Domnívám se, že ano, avšak raději žádám o potvrzení či vyvrácení této domněnky. Žádný ze sportovců není v zaměstnaneckém poměru. Výhry jsou u amatérských sportovců zdaňovány dle § 10 zákona o daních z příjmů srážkovou daní ve výši 15 % a profesionálním sportovcům je vyplácena výhra celá, neboť se u nich jedná o příjem dle § 7 zákona o daních z příjmů. 

Rezident ČR má příjmy ze závislé činnosti z Dubaje, kde je nulová daň z příjmů fyzických osob. V pokynu D-22 je uvedeno, že pro aplikaci § 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů je dostačující, že předmětný příjem prošel systémem zdanění ve státě zdroje, a to i přes skutečnost, že výsledná daň může být nulová. Bude příjem podléhat dani z příjmů fyzických osob v ČR?

Firma uzavřela "skupinové pojištění osob" a za každého zaměstnance platí pojištění pracovní neschopnosti a úrazu. Zaměstnavatel figuruje jako pojistník, zaměstnanec je pojištěnec. Měsíčně je zaměstnancům navyšována hrubá mzda (benefit = částce zaplacené měsíční pojistné) pro základ na odvod sociálního, zdravotního pojištění a výpočet daně z příjmu. Pojišťovna požaduje seznam změn - pracovní poměry ukončení - nově nastupující zařazujeme zpravidla po zkušební době (do 20. předchozího měsíce). Stane se tedy, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr od 21. do 31. v měsíci, pojišťovna nám ho vyúčtuje, zaměstnavatel tedy zaplatí za již ukončeného zaměstnance pojištění. Předpokládám že bych záúčtovala do nedaňových nákladů, ale úplně nevím, jak s odvody a se základem daně za zaměstnance, kterého vlastně již nemáme v evidenci?

Německý občan, který se natrvalo usadil v ČR (v SRN si odhlásil trvalé bydliště, v ČR si zakoupil zemědělský statek na chov koní, kde trvale bydlí) má příjmy v ČR z titulu pronájmu nemovitostí (tohoto statku) svému s. r. o., která tento statek provozuje. Tento německý občan musí tak podat v ČR přiznání k dani z příjmů fyzických osoba, má ale také příjmy z pronájmu v SRN, musí tyto německé příjmy zohlednit v českém přiznání k DPFO? Dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění čl. 23 odst 2 pís. a) se uplatní vynětí s výhradou progrese, solidární daň se nepoužije na § 9 zákona o daních z příjmů, dle mého názoru tak neuvedení německého pronájmu v českém přiznání není nutné. 

Společnost s r. o. je vlastněna z 60 % německým společníkem č. 1, který je zároveň prokuristou, a z 40 % dalším německým společníkem č. 2, který je jednatelem. Oba společníci pracují pro s. r. o. bez odměny, oba společníci používají firemní automobil a mobilní telefon. Má toto nastavení negativní vliv na nepeněžní příjem na straně společníků nebo na případnou neuznatelnost daňových nákladů aut (odpisy, PHM) na straně s. r. o.? Společník č. 1 žije z pronájmu nemovitostí v Německu a společník č. 2 žije z výkonu zaměstnání v Německu. Společník č. 1 se stal českým rezidentem (trvale žije v ČR, bydlí v majetku s. r. o.), společník č. 2 je rezidentem v SRN. 

Fyzická osoba má živnostenské oprávnění na kosmetické služby. V rámci své činnosti kupuje u jedné společnosti přípravky, které buď jdou rovnou do spotřeby, nebo je prodává klientům. Tato společnost každý měsíc vyplácí provize za prodej přípravků. Jak se zaúčtuje tato provize v daňové evidenci, jako ostatní příjem? 

OSVČ obdrží dotaci z SZIF - půda od hektaru, tráva a pastviny od hektaru, zhoršené podmínky. Dotaz je, zda OSVČ danou dotaci daní jako klasický příjem nebo je osvobozená nebo není předmětem daně? Respektive, zda se uvádí do daňového přiznání. A zda se daní dotace (Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond) na úroky z leasingu - pořízení majetku.

Jednatel pobírá jednatelskou odměnu 2 400 Kč a zároveň pracuje pro společnosti na dohodu o pracovní činnosti za 3 000 Kč měsíčně. Jak je to s odvody ZP a SP z obou těchto činností?

V lednu 2018 došlo k fyzické likvidaci nepotřebného DHM. Nyní jsme zjistila, že tato skutečnost nebyla promítnutá v účetnictví. Majetek nebyl vyřazen, navíc byl stále odpisován. Provedla jsem opravu a podávám dodatečné přiznání včetně opravené rozvahy, výsledku hospodaření a přílohy. Nevím ale, jak uvést změnu výše hospodářského výsledku, když řádek 10 musí zůstat stejný s řádným přiznáním. Mohu například do řádku 162 uvést rozdíl, o který je výsledek hospodaření po provedených opravách nižší?

Zaměstnanec (v mém případě jednatel, který má dle smlouvy nárok na cestovní náhrady stejně, jako kdyby byl zaměstnanec) byl na pracovní cestě za účelem seznámení se s novým potenciálním produktem přímo ve výrobě a navázání obchodních kontaktů. Cestoval se skupinou několika obchodníků z jiných firem, cesta byla organizována z ČR jedním z obchodních partnerů, vzhledem k cílové zemi bylo vše takto bezpečnější. Organizátor cesty zajistil mj. i celodenní stravování (snídaně, obědy i večeře – většinou v hotelu, kde byli ubytováni), které následně společně s ostatními náklady rozpočítal a vyfakturoval jednotlivým účastníkům. Můžeme dát hodnotu stravování do daňově uznatelných nákladů, pokud pokrátíme denní stravné za tři poskytnutá „bezplatná“ jídla? Uvažuji správně, že by to mohla být analogie k situaci, kdy cena stravy zaměstnance na školení je daňově uznatelná? Pokud ne, jak s tím správně naložit?

Student 18 let - denní studium - vyrábí jako svůj koníček miniaturní sportovní potřeby, v roce 2020 zaznamenal zájem o tyto miniaturní sportovní potřeby a následně došlo k několika prodejům, příjem 2020 do konce května 2020 činí cca 30 000 Kč, předpoklad za celý rok 2020 je cca 100 000 Kč. Jaké kroky musí podniknout, aby bylo vše v souladu s legislativou (živnostenský zákon, daň z příjmů, zdravotní pojištění, sociální pojištění)?

Společnost s r. o. účtující v hospodářském roce 1. 4 .2019 - 31. 3. 2020 by měla v DPPO vyplnit v příloze K "průměrný přepočtený počet zaměstnanců". Veškeré sestavy ze mzdového účetnictví se vždy dělají za kalendářní rok. I účetní SW jsou nastaveny tak, že průměrný přepočtený počet zaměstnanců přepočítávají pouze za období 1. 1. - 31. 12. Z jakého období se bude do řádku K vyplňovat "průměrný přepočtený počet zaměstnanců"?

Zaměstnanec (v mém případě jednatel, který má dle smlouvy nárok na cestovní náhrady stejně jako kdyby byl zaměstnanec) byl na pracovní cestě za účelem seznámení se s novým potenciálním produktem přímo ve výrobě a navázání obchodních kontaktů. Cestoval se skupinou několika obchodníků z jiných firem, cesta byla organizována z ČR jedním z obchodních partnerů, vzhledem k cílové zemi bylo vše takto bezpečnější. Organizátor cesty zajistil m.j. i celodenní stravování (snídaně, obědy i večeře - většinou v hotelu, kde byli ubytováni), které následně společně s ostatními náklady rozpočítal a vyfakturoval jednotlivým účastníkům. Můj dotaz směřuje k tomu zajištěnému stravování. Můžeme dát jeho hodnotu do daňově uznatelných nákladů, pokud pokrátíme denní stravné za tři poskytnutá "bezplatná" jídla? Uvažuji správně, že by to mohla být analogie k situaci, kdy cena stravy zaměstnance na školení je daňově uznatelná? Pokud ne, jak s tím správně naložit? 

1) OSVČ, která požádala za období 12. 3. až 30. 4. 2020 o kompenzační bonus, měla v době podání žádosti snížené příjmy, v některých dnech nulové. O některé zakázky do konce dubna úplně přišla. V druhé polovině dubna se však podnikání OSVČ opět rozjelo a vzhledem k jiným sjednaným podmínkám si za část měsíce vydělala víc než obvykle. Jak naložit s kompenzačním bonusem, když byl již vyplacen i za dny, ve kterých už měla OSVČ příjmy? 2) OSVČ, kadeřnice, požádala o kompenzační bonus do 24. 5. 2020, kdy se předpokládalo otevření. Nyní však došlo ke změně a otevřeno bylo 11. 5. 2020. Co s vyplaceným bonusem za tyto dny, kdy už opět podnikala?

Akciová společnost (odběratel) uzavřela v roce 2016 s dodavatelem (s. r. o.) smlouvu o dílo na dodávku zařízení. Vzhledem k tomu, že dodavatel nedodal smluvené dílo ve stanoveném termínu, společnost smlouvu vypověděla a zaúčtovala v roce 2016 za dodavatelem pohledávku z titulu sankce za porušení smlouvy ve výši 80 000 EUR (311/644900). Dodavatel sankci do konce roku 2016 neuhradil, naopak vznesl vůči odběrateli nárok na úhradu částky 414 000 EUR z titulu vynaložených výdajů na realizaci dodávky a neoprávněného odstoupení od smlouvy. Společnost tento nárok neuznala pro jeho neoprávněnost, a proto o tomto závazku neúčtovala. V daňovém přiznání za rok 2016 společnost snížila základ daně o částku 80 000 EUR dle § 23 odst. 3 písm. b) bod 1. ZDP. V roce 2017 smluvní strany za účelem zamezení soudním sporům uzavřely dohodu o narovnání, na základě které byly vzájemné sporné pohledávky obou smluvních stran nahrazeny závazkem odběratele vůči dodavateli ve výši 35 000 EUR. Společnost tento případ zaúčtovala následovně: uhrazený závazek z dohody o narovnání ve výši 35 000 EUR byl zaúčtován jako daňově uznatelný náklad (54x/321), pohledávka z roku 2016 ve výši 80 000 EUR byla odepsána nedaňově (546900/311) a současně byl výnos z této pohledávky ve výši 80 000 EUR přeúčtován z nedaňových do daňových výnosů (644900/644000). V daňovém přiznání za rok 2017 společnost na základě provedených účetních zápisů vykázala základ daně ve výši 45 tis. EUR z důvodu jeho zvýšení o částku 80 000 EUR dle § 23 odst. 3 písm. a) bod 6. ZDP (na řádku 30) a současně i zvýšení o stejnou částku 80 000 EUR dle § 23 odst. 3 písm. a) bod 2. a § 25 odst. 1 písm. z) ZDP (na řádku 40). Je výše popsaný daňový postup v roce 2017 správný? V případě, že základ daně z příjmů za rok 2017 nebyl stanoven správně, je společnost oprávněna formou dodatečného daňového přiznání snížit stávající základ daně o duplicitní částku 80 000 EUR a vykázat za rok 2017 daňovou ztrátu rovnající se celkové účetní ztrátě z výše popsaného případu, tj. -35 000 EUR?