Ing. Miroslava Kočová - strana 2

Na jaký účet správně účtovat údržbu programu, prodloužení licence apod. - na 518 nebo 511?

Nově vzniklá s. r. o. bude účtovat o cizí měně. Bude používán pevný kurz - měsíční. Je možné ve vnitřní směrnici stanovit, že účetní jednotka bude v souladu se způsobem vyhlašování devizových kurzů České národní banky a na základě sdělení MF čj. 282/2 361/2002 z 9. 1. 2002 používat místo kurzu platného k prvnímu dni kalendářního měsíce kurz předchozího dne?

My (dodavatel) i odběratel jsem plátci DPH. Odběratel reklamuje zboží. Dohodli jsme se, že odběratel vadné zboží vracet nebude a dostane od nás nové. Na původní zboží mu vystavíme opravný daňový doklad a na nové zboží novou fakturu. Jak tyto operace zaúčtovat? 

Jaká je správná metodika pro výpočet ceny stravenky a podíl placený zaměstnancem a podíl hrazený zaměstnavatelem. Dosud ve firmě, kterou jsem převzala, účtovali takto: cena stravenky na faktuře na 213 (s tím nelze než souhlasit), ale problém je provize - bývalá účetní rozdělila provizi na 55 % náklad 518 (+ uplatněná adekvátní část DPH), a 45 % provize + DPH na 213. Pak ale při účtování o „přídělu stravenek“ zaměstnancům se znovu z takto vzniklé ceny stravenky na účtu 213 rozpočítával podíl 45 % - hrazeno zaměstnancem a 55 % - příspěvek zaměstnavatele. Je tento postup správný? Mně připadá, že takto je provize rozpočítávána dvakrát - jednou hned na faktuře, a podruhé při výpočtu podílu ceny stravenky placené zaměstnancem a podílu hrazeném firmou.

Účetní jednotka má ve vnitřní směrnici uvedeno: Používá pro přepočet cizích měn denní kurz stanovený kurzovním lístkem ČNB. Při účtování směny (nákupu) cizích měn se používá k jejich ocenění kurz dané obchodní banky, případně směnárny, přes kterou byla operace provedena. Při účtování nákupu valut v bance vkládaných do pokladny, používá kurz směny. Při účtování pokladny v cizí měně (vyplácení a přijímání cizí měny do pokladny při jiné příležitosti než při výměně za koruny) používá pevný kurz odvozený od denního kurzu ČNB k 1. dni každého čtvrtletí. Z toho vyplývá, že při výplatě zálohy na pracovní cestu je použit pevný kurz aktuálního čtvrtletí a vyúčtování probíhá kurzem data poskytnutí zálohy nebo začátku pracovní cesty. Lze pro zjednodušení účtování, aby nevznikl při pracovní cestě kurzový rozdíl, do vnitřní směrnice uvést výjimku při účtování cestovních náhrad, a to: při výplatě zálohy i konečném vyúčtování se používá kurz dne výplaty zálohy, popř. zahájení pracovní cesty? Bylo by toto v souladu s požadavky na vedení účetnictví?

OSVČ vedoucí podvojné účetnictví vypočítala v DPFO za 2017 výdaje paušálem ze skutečně přijatých částek do banky či pokladny v r. 2017. K 31. 12. evidovala poze jednu neuhrazenou pohledávku a jednu přijatou zálohu. Úhradu pohledávky a zúčtování zálohy proúčtovala v r. 2018. V DPFO za r. 2018 chce využít skutečné náklady. Jaké operace s tímto přechodem musí udělat v r. 2018 a případně v jiných letech za předpokladu, že stále vede podvojné účetnictví?

Jaké je správné zaúčtování níže uvedených zápůjček: 1) zápůjčka od mateřské a. s. do dceřiné a. s., 2) zápůjčka od dceřiné a. s. do mateřské a. s., 3) zápůjčka od předsedy představenstva v a. s., 3) zápůjčka od jednatele s. r. o., není společníkem, 4) zápůjčka od s. r. o. do s. r. o., mají stejného společníka a jednatele.

Jsme firma, plátci DPH, naši dodavatelé jsou také plátci DPH, obchodujeme s nákupem a prodejem nových vozů. Většina faktur týkajících se tohoto obchodování je v cizí měně. Náš účetní program neumožňuje používat dva kurzy. Máme stanoveno, že přijaté faktury účtujeme kurzem data přijetí. Tím, že jde o automobily, to nejsou úplně malé částky. Přijmu daňový doklad, na kterém je uveden základ daně + DPH v cizí měně, zároveň je zde správně uveden přepočet na českou měnu. V případě použití našeho kurzu nám ale vznikají rozdíly základu DPH a DPH. Je možno nějak stanovit, že fakturu zaúčtuji ve stejných částkách, jaké jsou uvedeny na faktuře v české měně, tedy že použiji kurz dodavatele? Nebo musím použít náš kurz a interním dokladem narovnávat DPH, abychom měli stejné částky jako dodavatel? Bojím se, že v případě rozdílů nám budou stále zasílány výzvy. Jaký byste v tomto případě volili postup, aby to bylo správně jak z pohledu DPH, tak z pohledu účetnictví?

Jak to bude se zdaněním, sociálním a zdravotním pojištěním a jak se bude vše účtovat, pokud bude mzda jednatele: a) do 2 500 Kč, b) nad 10 000 Kč, c) do 10 000 Kč?

Náš účetní systém při zpracování mezd například za prosinec, které je prováděno v lednu následujícího roku, vytvoří doklady s účetním datem posledního dne v měsíci, za který jsou mzdy zpracovávány (v našem případě 31. 12.). Což je správně, mzdy jsou nákladem prosince. Nyní se zaměřím na srážkovou daň z dohod o provedení práce. Vzhledem k tomu, že program vytvoří závazek vůči finančnímu úřadu s účetním datem 31. 12., tak vypočte lhůtu pro úhradu této daně a její splatnost z tohoto data na konec ledna. Při sestavování „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvl. sazby daně…“ pak zahrne tuto srážkovou daň z prosincových dohod do prosince, takže i v přiznání vychází splatnost na konec ledna. Když se ale podíváme do § 38d zákona o dani z příjmů, tak tam se říká, že srážku je povinen provést plátce daně při výplatě. Což by při výplatě odměn z dohod za prosinec bylo realizováno až v lednu, a splatnost srážkové daně by se tak posunula na konec února. Když jsme to konzultovali s jinými účetními, každý to dělá úplně jinak, a některé účetní programy dokonce mají nastavení, zdali se srážková daň z dohod má do formuláře „Vyúčtování daně“ uvádět do měsíce, za který je zúčtována (prosinec), nebo až do měsíce, ve kterém je odměna vyplacena (leden). Můžu vás poprosit o vysvětlení co je správně? Podle zákona to vypadá, že správně je provedení srážky z prosincových odměn až při jejich výplatě to znamená v lednu, a tím pádem se splatnost daně posouvá až na konec února. Je tomu tak? Pokud ano, tak náš systém nepostupuje správně a daň přiznává nebo vykazuje o měsíc dříve, a tím nám zkracuje její splatnost o měsíc. Ale pokud se na to podíváme z pohledu finančního úřadu, tak hradíme o měsíc dříve a proti dřívější platbě nemůže finanční úřad nic namítat, ale pak i ve Vyúčtování daně máme vše také vykázáno o měsíc dříve, než by mělo být! Může to vadit? Může z toho být nějaký problém nebo postih ze strany finančního úřadu? A jak se na to bude tvářit třeba auditor?

Společnost s r. O. Nakoupila v červenci 2017 kancelářskou techniku (vstupní cena 87 000 Kč), kterou odpisovala. Dne 14. 1. 2019 bylo rozhodnuto pracovníkem dodavatele o její neopravitelnosti a byla vrácena dodavateli, který následně vystavil dobropis na celou částku (protože dodavatel poskytl záruku v délce 3 roky). Účtováno o tom bylo následovně: 14. 1. 2019 odpis zůstatkové ceny na účet 395 (MD 395/D 082). Vyřazení majetku z užívání MD 082/D 022. Po obdržení dobropisu byl tento zaúčtován - zůstatková cena minusem MD -395/D -321, v minulosti uplatněné odpisy mínusem MD -648/D -321, DPH MD -343/D -321. Je toto účtování v souladu s účetními předpisy, nebo by správně mělo být účtováno jinak?

Jak v účetnictví naložit s pohledávkami starými přes deset let? O pohledávkách bylo účtováno ve výnosech, opravné položky k nim nebyly tvořeny. Chtěla bych účetnictví „vyčistit“. Podle společníků už není žádná šance, že dlužníci pohledávku zaplatí. Lze tyto pohledávky odepsat daňově, nebo by byl odpis daňově neúčinný? Na jaké účty by bylo možno výmaz pohledávek zaúčtovat? Lze také vymazat staré pohledávky z daňové evidence, když opět není žádná naděje na jejich úhradu?

Jaké jsou  možnosti vnitřní směrnice při účtování cizí měny u společnosti s. r. o.? 1. Zákon o účetnictví stanový možnost používání denního kurzu nebo pevného, není mi jasné, jestli je možné použít pro vystavování faktur denní kurz a pro účtování banky EUR použít roční kurz? Případně je možné použít pro jednoho odběratele denní kurz a pro jiného roční? Záleží to pouze na tom, jak si napíšeme vnitřní směrnici? 2. Pro vystavování faktur používáme denní kurz k datu vystavení faktury, je to tak správně? Podle tohoto kurzu odvádíme i DPH z vystavených faktur nebo se má použít kurz podle DUZP? 3. U přijatých faktur používáme kurz k DUZP na přijaté faktuře, je to správně? Nebo se má použít kurz ke dni přijetí faktury? Nebo to záleží na tom, co si stanovíme ve vnitřní směrnici?  

Obdrželi jsme fakturu za stravenky 12/2018, datum vystavení 15. 1. 2019, datum zdanitelného plnění 14. 1. 2019. Fakturu jsme zadali do nového roku 2019. Datum doručení, datum odpočtu a datum kontrolního hlášení máme 15. 1. 2019, datum účetního případu 31. 12. 2018. Je to tak správně? Naopak u faktury vydané za služby poskytnuté v období 12/2018. Je možné ji vystavit s datem vystavení a zdanitelného plnění 14. 1. 2019 v číselné řadě roku 2019 a datum účetního dokladu zadat 31. 12. 2018. 

Naše firma, s. r. o., plátce DPH, uzavřela nakladatelskou a zprostředkovatelskou smlouvu s nakladatelstvím. Předmětem smlouvy je grafická výroba a zajištění tisku odborné knihy (k níž vlastníme autorská práva) a zprostředkování platby za výrobu a dopravu tiskárně. Na tyto služby jsme obdrželi fakturu. Dále nakladatelství bude nabízet knihu distributorovi, a pokud ji přijme do prodeje, bude nás zhotovitel elektronicky informovat o počtu prodaných výtisků a zprostředkuje platby za prodané knihy od distributora. Za to mu náleží odměna 10 % ze zprostředkované částky. Peníze za prodané knihy, ponížené o odměnu nám bude posílat vždy, když částka určená k zaslání přesáhne určitou finanční částku stanovenou objednatelem, tato částka však ve smlouvě vyčíslena není. Jak zaúčtovat došlou fakturu za výrobu a distribuci a jak účtovat peníze za prodané knihy? Sklady účtujeme způsobem B. Musíme z těchto peněz odvést DPH? 

V pokladně číslujeme příjmové doklady od 1-1000 a výdajové doklady také 1-1000. Je tedy třeba příjmový doklad 1 a výdajový doklad 1. V pokladně je rozděleno zvlášť příjmové doklady a zvlášť výdajové doklady. Teda k záměně by dojít nemělo. V pokladní deníku je rozděleno na příjmy a výdaje. Lze to takto, nebo musíme číslovat jinak příjmové a výdajové doklady? Při zaúčtování máme jinou číselnou řadu pro účetní doklady výdajových a příjmových dokladů. V účetnictví je tedy číslováno jinou číselnou řadou příjem pokladny a zvláštní řadou výdej pokladny. Porušujeme s tím něco?

Jak správně zaúčtovat přefakturaci finančních náhrad? Firma A plátce DPH zaplatila v hotovosti zjednodušené daňové doklady a následně přefakturovala firmě B - plátci DPH, finanční náhrady za tyto výdaje bez DPH. Současně zaslala originály zjednodušených dokladů placených v hotovosti. 

Akciová společnost odepisuje nezaplacené závazky, které jsou 10 let po splatnosti, na účet MD 321/D 648 ve výši 100 %. V účetnictví evidujeme dobropis, který nám dodavatel nezaplatil více než 10 let. Můžeme tento dobropis ve výši 1 726 Kč zrušit tímto zápisem: MD 321/D 648 -1 726 Kč? 

V akciové společnosti, která má uzavřenou pojistnou smlouvu, došlo k poškození pásu na olepovačce nábytkových hran. Pojistné plnění bylo na základě šetření pojistitele stanoveno, po odečtení dohodnuté spoluúčasti ve výši 10 000 Kč od celkové částky pojistného plnění, na 685 Kč. Za opravu poškozeného pásu zaplatila a. s. 10 685 Kč bez DPH. Je následující postup zaúčtování správný: MD 378/D 648 částka 10 685 Kč, MD 511/D 321 částka 10 685 Kč, MD 221/D 378 částka 685 Kč, MD 548/D 378 částka 10 000 Kč?

Společnost má v majetku vozidlo, které účetně odepisuje. Jednotlivé dokončené technické zhodnocení je účtováno v průběhu roku na účet 042 a v případě, že nedosáhne limitu 40 000 Kč, je na konci roku přeúčtováno na účet 548. V případě, že za celý rok přesáhne 40 000 Kč, mělo by být technické zhodnocení zaúčtováno na účet 022. Lze toto technické zhodnocení nad limit přeúčtovat na účet 022 k 31.12. a tímto dnem zařadit do užívání v celkové výši, nebo by se mělo technické zhodnocení zařadit do užívání dle data jednotlivých technických zhodnocení, které byly provedeny v průběhu roku, a těmito daty zaúčtovat na účet 022?