Ing. Miroslava Kočová - strana 5

Společnost X. s.r.o. odmítla společnosti V. s.r.o. proplatit FV - důvod špatně odvedená práce. Společnost X. s.r.o. zaplatila pouze materiál. Dluží společnosti 1 000 000 Kč. Po dododě s právníky vznikla "dohoda", že společnost již nikdy faktury nedoplatí a společnost V. s tím souhlasila. - vše je řešeno s právníky. Jak, ale v účetnictví tento 1 000 000 Kč zaúčtovat? Na jaký účet - prosím přímo číslo účtu a zda je to daňový nebo nedaňový náklad?

Prosím o postup účtování finančního stavu frankovacího stroje (postáliích). Jsou postálie ceninou, tudíž se o pohybu musí účtovat přes účet 263? Nebo lze účtovat přímo do nákladů s tím, ža se na konci roku zůstatková finanční hodnota frankovacího stroje převede z účtu 518 na účet 381? Zaplacená finanční hodnota, ale ještě nepřipsaná do stavu frankovacího stroje na konci roku se účtuje přes účet 314 nebo 381? 

Prosíme o informaci, jakým způsobem účtovat nákup souboru pohledávek. Jedná se o situaci, kdy právnická osoba (s.¨r. o.) nakoupí soubor pohledávek (několik set samostatných drobných pohledávek) pod jejich nominální hodnotu (např. souhrn nominálních hodnot pohledávek je 1 000 000 Kč a společnost je nakoupí za 800 000 Kč) a to za situace, kdy (i) není známa kupní cena každé samostatné pohledávky (tj. v kupní smlouvě je stanovena pouze celková cena za všechny pohledávky) a také za situace, kdy (ii) je známá cena každé jednotlivé pohledávky (např. k příloze ke kupní smlouvě je tabulka, kde je vymezena konkrétní pohledávka s nominální hodnotou i prodejní cenou). Je možné pro jednoduchost postupovat tak, že se v účetnictví kupující zaúčtuje pouze soubor (bez rozpisu na jednotlivé pohledávky) a případné úhrady od dlužníků budou účtovány proti tomuto souboru. Teprve až v situaci, kdy celková hodnota úhrad začne přesahovat hodnotu souboru pohledávek, bude se rozdíl účtovat to výnosů (ostatní provozní výnosy). Nebo je nutné zaevidovat každou pohledávku zvlášť (v případě, že není známa kupní cena každé pohledávky - viz. ad (i), se cena určí příslušný poměr připadající na každou pohledávku z kupní ceny určí dle poměrů dle zpracovaného posudku, případně kvalifikovaným odhadem, který bude brát v úvahu stav pohledávky a její vymahatelnost). Pokud je nutná samostatná evidence každé pohledávky, je tuto možné nahradit např. evidencí v Excelu? 

Stavební firma s. r. o. staví v průběhu měsíce několik zakázek. Zaměstnanci přejíždí ze stavby na stavbu a nelze úplně přesně vyčíslit mzdy na jednotlivé zakázky. Lze zaúčtovat poměrem mzdy těchto zaměstnanců na jednotlivé zakázky?

Náš zaměstnanec vyjel na zahraniční pracovní cestu, byl vybaven zálohou ve výši stravného a nákladů na ubytování. Při plnění pracovního úkolu zjistil, že neočekávaně potřebuje náhradní díl, který si v dané zemi zakoupil a uhradil soukromou platební kartou, protože neměl jinou možnost. Po příjezdu předložil fakturu za nákup. Fakturu zadávám do účetnictví ve valutě s přepočtem ČNB střed ke dni uskutečnění plnění. Jeho banka mu však strhne částku za "prodej" valuty, tedy vyšší, než máme zaúčtováno. V jaké výši mu bude vyplacena náhrada za nakoupený náhradní díl? V částce, kterou vykazuji v účetnictví, nebo částce, která mu byla stržena z jeho účtu? 

Společnost s r. o., plátce DPH, pro svou potřebu zahraničních plateb vstoupila do spořitelního družstva. Dle zákona byl navýšen základní členský podíl. Uhradili jsme příslušnou částku na účet družstva. Jak tento postup správně zaúčtovat?

OSVČ ukončuje svou činnost a převádí činnost na nově vzniklé s. r. o. S. r. o. už funguje půl roku, nyní dojde ke zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem (stroje). Ve stejném notářském zápisu bude ale zároveň uvedeno, že nové s. r. o. přebírá dva úvěry na stroje (tyto stroje jsou předmětem zvýšení základního kapitálu). V notářském zápisu bude tedy uvedeno, že část nepeněžitého vkladu je určena na zvýšení základního kapitálu - 1 mil. Kč, zbylá část bude považována za emisní ážio - 2 mil. Kč. Účtování tedy MD 353/D 419, 412. Dále bude v notářském zápisu uvedeno, že výše úvěru se pokryje z emisního ážia. Převod úvěru lze zaúčtovat MD 353/D 471, započtení úvěru a emisního ážia pak MD 412/D 353? Mezi stroji, které se vkládají, jsou i takové, které jsou u OSVČ úplně odepsané. U tohoto majetku budeme účetně odepisovat v s. r. o. z ceny podle odhadu a daňově už nic? 

Autobazar nakupuje ojetá auta v zahraničí i v ČR a tyto následně prodává. Pořizovací cenu auta dle nákupní faktury účtuji na účet 132, stejně účtuji k příslušnému autu také náklady na dopravu auta podle faktury, tedy na účtu 132 mám zboží = auta oceněné pořizovací cenou včetně dopravy. Některá auta je však třeba umýt, pro jiná vyřídit technickou prohlídku, do některých se musí nakoupit náhradní díly, některá auta se musí nechat opravit. Jak účtovat tyto náklady - k pořizovací ceně auta nebo do nákladů? Některé náklady se nechají k autu přiřadit, protože jsou pro konkrétní auto přímo určeny, jiné náklady - např. oleje či kapaliny, se nakoupí ve větším množství a dle potřeby se pro různá auta použijí. Jak tedy účtovat tyto náklady na údržbu, popř. opravu aut před prodejem, k ceně zboží nebo přímo do nákladů? 

Společnost V. s.r.o. vydala faktury v roce 2017 a předala je společnosti S. s.r.o. (stavební práce - přenesená daň. pov.). Faktury jsou v částce 2 000 000 Kč. Společnost je také zahrnula do svého účetnictví a do KH a DPH, ale po několika měsících dohadů faktury odmítla proplatit. Vznikla smlouva - dohoda o narovnání a dohoda o započtení vzájemných pohledávek. Na základě "dohody" společnost S. s.r.o. společnosti V. s.r.o. nakonec zaplatila 500 000 Kč - já jsem tedy udělala úhradu, ale jak zaúčtovat zbytek? Jak vyúčtovat? Zatím jsem udělala VÚD, kdy jsem k datu smlouvy uhradila zbylé faktury a zaúčtovala na účet 544 - daňový/311. Je to prosím správně? A je nějaký dopad na DPH - obě strany uvedly ve svém KH i DPH?

Jak účtovat následující případ? Na sklad (který vedeme metodou A v podvojném účetnictví ) přijmeme zboží, které nám přijde na jednom dodacím listě. Jedná se o pivo a obal. Nějaké obaly ale také vracíme. Zboží platíme hotově. Dvě vyúčtovací faktury nám ale přijdou až za týden a proti tomu máme jednu skladovou příjemku (částky se shodují). Jednu na odebrané zboží + obal a druhá na vrácené obaly. Mohu to zaúčtovat dle mé příjemky jako jeden doklad? 

Firma s. r. o. provádí zasilatelské služby a pro překročení registračního limitu je registrována k DPH v Německu. Faktury vystavuje s německou DPH. Jaký bude účetní předpis faktury. Bude celá částka včetně německé DPH účtována na příslušný účet tř. 6 anebo bude účtování prováděno stejně jako u tuzemské faktury, to jest základ daně na účt. tř. 6 a  DPH na účet 343? S tím pak souvisí i druhý dotaz, tj. jaká bude vykazovaná hodnota na ř. 24 přiznání k DPH, tedy zda v částce včetně německé DPH anebo jen základ daně? 

Jak se počítá povinnost auditu u akciové společnosti, která má v roce: - 2015 roční úhrn aktiv 18 milionů a úhrn výnosů (obrat) 25 milionů; - 2016 roční úhrn aktiv 34 milionů a úhrn výnosů (obrat) 45 milionů? Počítají se a posuzují limity pro audit za každý rok samostatně nebo se sčítají oba roky dohromady? Kdy nastává rozhodný rok pro povinnost auditu?

Mohu si v interní směrnicí stanovit, že kurz pro přepočet cizí měny u zahraničních faktur bude shodný jak pro účely DPH, tak pro účetnictví - tzn. kurz ke dni uskutečnění zdanitelného plnění? 

Našemu zaměstnanci spadl firemní mobilní telefon a rozbil se display telefonu. Zaměstnavatel za zaměstnance platí Pojištění za škodu způsobenou zaměstnavateli. Z této pojistky se uhradila oprava telefonu. Spoluúčast byla 1 000 Kč. Musí zaměstnavatel požadovat úhradu spoluúčasti po zaměstnanci? A pokud ne, může si spoluúčast zaúčtovat do daňových nákladů?

Dodali jsme vzorky nebo prezentační kufr našich výrobků mimo EU. Za tyto "propagační" výrobky nepožadujeme úhradu, nicméně aby mohly výrobky opustit EU, vystavili jsme zálohovou fakturu. Na základě této zálohové faktury byly vzorky procleny a vývoz byl ukončen, tj. měl by být součástí vývozu zboží z pohledu DPH na ř. 22 DaP k DPH. Jak zaúčtuji tuto transakci? Předpokládám účtování v rámci interních dokladů (nepožaduji úhradu, tj. netvořím fakturu). Budu účtovat o výnosech?

Dodavatel je česká firma, plátce DPH vystavil zálohovou fakturu v částce 53 337 EUR. Daňový doklad k přijaté záloze byl vystaven od dodavatele: částka bez DPH 1 191 046,07 Kč, DPH 250 119,67 Kč, kurz platby 27,02 Kč za 1 EUR, platba zálohy celkem 1 441 165,74 Kč, 53 337 EUR. Naše firma, česká, plátce DPH, tzn. odběratel, účtuje denním kurzem (25,89 tzn. DPH 23 9723,36 Kč, bez DPH 1 380 894,93 Kč), tím vzniká rozdíl na DPH, jak má správně firma odběratele postupovat? Jaký kurz použít?

Společnost s r.o. má v majetku oplocení, tento majetek účetně a daňově odepisuje. V roce 2012 provedla technické zhodnocení oplocení – pořízení posuvné brány s ovládáním přes mobilní telefony. Pořizovací cena ovládání byla 5 700 Kč. V roce 2017 došlo k výměně ovladače. Původní ovladač byl nahrazen novým, s modernějším softwarem, který umožňuje snadnější zadávání telefonních čísel a zároveň je možné zadat větší počet telefonních čísel. Pořizovací cena nového ovladače je 4500 Kč. Další výdaje nejsou u tohoto majetku v tomto zdaňovacím období plánovány. Bránu by bylo možné používat i bez ovládání, ručně. Dotaz: Má být provedena částečná likvidace majetku – likvidace původního ovladače?

Klient pořádá sportovní akce, z tohoto důvodu si pořídil 2 stany. Stan má kovovou kontrukci. Pořizovací cena jednoho stanu je cca 46 000 Kč (konstrukce cca 18 000, střecha s potiskem 28 000 Kč). Můžete mi poradit, do které odpisové skupiny a skupiny SKP tento majetek patří? 

Náš bývalý obchodní zástupce (dnes už není naším zaměstnancem) vybral od našich zákazníků (odběratelů) hotovost ve výši 200 tis. Kč. Tuto hotovost do pokladny nikdy nepředal. Sám svůj dluh vůči firmě uznal a podepsal tzv.: Uznání dluhu a dohodu o jeho splátkách. K úhradě dluhu nikdy nedošlo, a tak bylo zahájeno vůči dlužníkovi soudní řízení a následně exekuce. V lednu letošního roku nám z exekutorského úřadu přišlo usnesení, kde se exekuce zastavuje pro nedostatek majetku dlužníka. Jak účtovat? Bude 200 tis. Kč daňově uznatelným nákladem?

Firma, s. r. o. vedla několikaletý soudní spor, který u soudu 1. i 2. stupně (odvolacího) vyhrála a protistrana jí musela na účet poslat náhradu ušlého zisku. Datum nabytí právní moci rozsudku je v roce 2017. Bude částka ušlého zisku, zaslaná na účet uváděna jako výnos (podléhající dani z příjmů), pokud protistrana využila institutu dovolání u Nejvyššího soudu? Verdikt dovolacího soudu patrně nebude v roce 2017 znám. Jakým způsobem zaúčtovat náhradu ušlého zisku v roce 2017, pokud nebude znám verdikt dovolacího soudu? Výnos či nějaký depozit? Prosím o číslo konkrétního účtu.