RNDr. Ivan Brychta - strana 2

Rozbor podnikání v rámci malých společností, který jsme přinesli v č. 10/2010 na s. 4 a v č. 11/2010 na s. 17 časopisu Účetnictví v praxi, mohl být „inspirativní“ v tom smyslu, že podnikající fyzická osoba bude o založení s. r. o. nebo jiné právnické osoby přemýšlet a zvažovat, zdali podnikání v rámci právnické osoby není pro ni výhodnější. Pokud se přikloní k podnikání v rámci malé společnosti, musí se nutně zamyslet i nad tím, jak převést podnikatelskou činnost fyzické osoby do již vzniklé nebo teprve vznikající společnosti.

Bonusy od penzijního fondu vyplácené zaměstnancům jsou smluvně upraveny následovně: bonus přijde zaměstnavateli na účet a ten ho dle spravedlnosti rozdělí na zaměstnance. Jedná se u zaměstnavatele o výnos (tedy příjem pro zdanění daní z příjmu právnických osob) a tudíž se vyplácí zaměstnancům bonusy snížené o daň, nebo lze celou operaci s přeúčtováním do mezd provést rozvahově? Doplňující informace: Z mandátní smlouvy, upravující vztah zaměstnavatele a penzijního fondu, vyplývá, zaměstnavatel za každého zaměstnance, který s penzijním fondem uzavře smlouvu (ať již s příspěvky zaměstnavatele nebo kdy si bude zaměstnanec platit pojistné sám), obdrží (při dodržení dalších podmínek) od penzijního fondu odměnu (provizi) v určené výši.

Uzavřeli jsme smlouvu o sdružení finančních prostředků na technické zhodnocení kanalizace od Správy a údržby silnic Královéhradeckého kraje IČ ...... Budou tyto finanční prostředky podléhat dani darovací? Ve smlouvě je uvedeno, že po ukončení rekonstrukce zajistíme SÚS případné napojení nových uličních vpustí a bezplatný odvod srážkových vod.

Při vnitřní oponentuře směrnice o oceňování nedokončené výroby jsem narazil na problém, se kterým potřebuji poradit. Jsme firma, která vyrábí výrobky a staví z nich technologie na čištění a úpravu vod. Máme vlastní oddělení výzkumu a vývoje (VaV) a jsme řešiteli několik projektů VaV se státní dotací. V rámci schválených nákladů VaV máme i vlastní výrobky a polotovary spotřebované při řešení výzkumných projektů, zejména pro účely laboratorních zkoušek a testů. Účtování dotací probíhá následujícím způsobem: Dotace na běžný účet 221/346 Náklady na projekt (přímý materiál, mzdy, kooperace ZP a SP) 501,518,521,524/211,321,331,336 Nedokončená výroba k těmto nákladům 121/611 Jednotlivá měsíční čerpání dotace 346/384 Ukončení projektu - snížení NV 611/121 Ukončení projektu - čerpání dotace 384/648 Pro úplnost ještě dodávám, že zásoby vlastní výroby oceňujeme přímými náklady (materiál a mzdy) a dělím dle rozpracovanosti na polotovary a hotové výrobky. Ocenění je v plánovaných kalkulacích, které se vždy jednou ročně upravují na základě vyhodnocení poklesu nebo růstu skutečných nákladů. Projekty jsou účtovány na zvláštní zakázky a středisko VaV, účetně jsou děleny na náklady z vlastních zdrojů a dotační náklady. Vedoucí VaV chce zahrnovat spotřebované polotovary a výrobky do nedokončené výroby s odůvodněním, že se z pohledu realizace výzkumného projektu jedná o spotřebu ostatního materiálu. Z mého pohledu tato úvaha není správná, neboť se fakticky jedná o úbytky zásob vlastní výroby oceněné přímými náklady a jediná možnost, jak uplatit tyto náklady v nedokončené výrobě projektů VaV je účtovat výdejky materiálu do výroby a mzdy výrobních dělníků na zakázku VaV, a to v poměru vztaženému ke kalkulacím množství spotřebovaných polotovarů a výrobků. Celý problém má ještě jeden kontrolní mechanismus, který zřejmě budeme nuceni porušit. V současné době se většina materiálu vyskladněného do výroby účtuje na souhrnnou výrobní zakázku pro daný druh polotovaru nebo výrobku. Příjemky polotovarů a výrobků se pak také účtují na tuto zakázku: Výrobní zakázka A 501/112 Výrobní zakázka A 521/331 Výrobní zakázka A 122/612 ============================== Výsledek této zakázky by pak ideálně měl být nulový, pokud by se plánované a skutečné náklady rovnaly. V opačném případě slouží výsledek zakázky jako podklad pro opravu plánovaných kalkulací. Pokud tedy nebudu moci uplatnit výdejky zásob vlastní výroby v nedokončené výrobě na realizaci projektů VaV, budu muset přeúčtovat přímé náklady (501,521) na zakázku VaV a tím naruším výsledek výrobní zakázky. Je můj názor v oblasti úbytků zásob vlastní výroby a jeho promítnutí do NV k nákladům na dotační projekty správný? Napadá Vás nějaké řešení, jak zachovat výsledek výrobní zakázky tak, abychom pomocí ní mohli i nadále sledovat rozdíl mezi plánovanými a skutečnými náklady?

Fyzická osoba, zdaňuje příjmy z pronájmů nebytových prostor podle § 9 zákona o daních z příjmů. V současné době bude kolaudovat zrekonstruovaný dům. V tomto domě se nacházejí: Byty k pronájmu 154,39 m2 Soukromý byt 136,80 m2 Prodejny k pronájmu 171,80 m2 Společné prostory 36,40 m2 Celková užitná plocha domu 499,39 m2 Je plátcem DPH, odvádí daň z příjmů z pronájmu garážových stání, u ostatních příjmů z pronájmu uplatňuje ustanovení § 56 odst. 5 zákona o DPH stejný režim by ráda zachovala i u příjmů z pronájmu u zrekonstruovaného domu. Hodnota domu bude stanovena soudním znalcem, neboť uplynula doba delší 5 let od jeho nabytí. Odpisy budou kráceny vzhledem k tomu, že v domě je i soukromý byt majitelky. V časopise Účetnictví v praxi 10/2005 v článku \"Účtování nájemného a služeb spojených s nájmem\" popisuje RNDr. Ivan Brychta příklady pronájmu s \"plným komfortem\" a jeho úskalí (moje klientka rozhodně nechce mít z pronájmu živnost) a pronájem oddělen od služeb a energií. Účtování dokumentujete na příkladu realitní společnost pronajímatel a pan Novák podnikatel, nájemce. Píšete, že nájemce bude hradit zálohy na služby (úklid, odvoz odpadů, údržba komínů..) ve výši 800 Kč měsíčně a ty mu budou ročně zúčtovány. Moje otázka zní: když záloha je v jedné částce, v jaké výši bude uplatněna u jednotlivých služeb při ročním vyúčtování. Druhá otázka zní: když se nejedná o příjmy ze živnosti, nebylo by možné uplatnit náklady na provoz společných částí jako náklady pronajímatele a dál nepřeúčtovávat na nájemce? Myslíte si, že by tyto náklady mohl FÚ při následné kontrole vyloučit jako daňově neuznatelné?

V měsíčníku Účetnictví v praxi č. 5/2005 v článku RNDr. Ivana Brychty - Zavedení registračních pokladen - autor uvádí, že povinnost zavedení těchto pokladen se zřejmě bude týkat i podnikatelů, kteří mají vystavený živnostenský list na koupi zboží za účelem jeho prodeje a prodej, pokud nebudou schopni prokázat, že prodávají jen k další podnikatelské činnosti, tj. provozují výhradně velkoobchod. Protože toto je přesně případ naší firmy (podnikatel fyzická osoba, vede DE, náplní živnosti je nákup a prodej kovoobráběcích strojů), žádáme o Váš názor, jakou formou by bylo možné prokázat, že provozujeme pouze velkoobchod. Domníváme se, že by to bylo možné uvedením IČ, případně DIČ odběratele na vystaveném dokladu. Místně příslušný finanční úřad se k tomu v současné době nedokázal jednoznačně vyjádřit.