JUDr. Eva Dandová - strana 2

Společnost vznikla 1. 6. 2022, činnost začala vykonávat 1. 10. 2022, od stejného data měla zaměstnaných 60 zaměstnanců s úvazkem 37,5 hod ve směnném provozu (hodiny 27 900). Jak se bude počítat průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců a jaká vznikne společnosti povinnost odvodu? Vyjdeme li z metodiky MPSV „Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, součet odpracovaných a neodpracovaných hodin se dělí pouze poměrnou částí celkového ročního fondu pracovní doby připadající na ty měsíce, ve kterých byla činnost vykonávána.", pak 27 900 / fond za 6.–12. měsíc nebo 10.–12. měsíc, nebo 1.–12. měsíc?

Zaměstnanec - obchodní zástupce má v pracovní smlouvě z 01. 02. 2008 sjednanou dohodnutou mzdu a dodatky v průběhu let specifikovaný výpočet prémiové složky k této mzdě ve vazbě na dosažené obraty. Mohu v případě neodpracované doby v daném měsíci (svátek, nemoc, OČR, dárce krve) měsíční mzdu (tj. základ sjednaný ve smlouvě plus prémie dle dodatku ve vazbě na obrat obchodního zástupce) krátit a řádně hradit např. svátek náhradou? Zaměstnanec tvrdí, že by tento postup musel být jednoznačně sjednán ve smlově, což není. Pro mě z logiky věci vyplývá, že např. v případě nemoci nebudu hradit zaměstnanci plnou měsíční mzdu, ale mzdu vypočtenou jako součet základu daný smlouvou a prémiovou složku dle dodatku k této smlouvě poměrově náležející k odpracované době a zákonnou náhradu za prvních 14 dní PN. Zdůrazňuji ještě jednou, že tento postup není ve smlouvě nijak specifikován.

Zaměstnanec (dnes ve věku 62 let) měl 29. 2. 2018 pracovní úraz. Následně byl v pracovní neschopnosti od 1. 3. 2018 do 31. 1. 2019. Invalidní důchod mu přiznán nebyl. V 11/2022 si požádal starobní důchod, ale bez výplaty. Tento mu dosud přiznán nebyl. Je stále v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele. Jeho měsíční tarifní mzda před úrazem i po úrazu činila 18 000 Kč, plus měl nárok na odměny v závislosti na měsíčním obratu prodeje firmy. Později byl měsíční tarif navýšen na 23 000 Kč a 26 000 Kč. Ke snížení měsíčního tarifu po pracovním úrazu tedy nedošlo. Odměny jsou každý měsíc jiné, tak jak je jiný prodej zboží firmou. 1) Je nutno sledovat, zda není nutné vyplatit mu náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 271b) zákoníku práce? Pakliže ano, jeho pravděpodobný výdělek( vzhledem k tomu, že ve 4. čtvrtletí roku 2018 neodpracoval alespoň 21 dní) je 146 Kč/ hod. Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hod/týdně. 2) Jaká je výše průměrného příjmu před vznikem škody, kterou porovnáváme s dosaženým příjmem za leden/2023? Je správný postup, že částku vypočtenou v roce 2019 ve výši 25.393 Kč (tj. 146 × 40 × 4,348) postupně neustále valorizujeme, v roce 2020 5,2 %, v roce 2021 7,1%, v r. 2022 1,3 % a v r. 2023 5,1 % a v roce 2023 se tak dostaneme k částce 30.462 Kč? 3) Tato náhrada za ztrátu na výdělku podléhá zdanění daní ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů a odvodům na sociální a zdravotní pojištění?

Pokud zaměstnanec nastoupí na směnu v 6:00 hod, v 9:00 hod odejde k lékaři, vrátí se na pracoviště ve 12:00 hod, tak nemusí čerpat přestávku na jídlo a pracuje do 14:00 hod? A pokud ji nebude čerpat, tak má vlastně ještě přesčas 0,5 hod? Máme stanovenou přestávku na jídlo a oddech od 10:00 do 10:30 hod a týdenní pracovní dobu 37,5 hod. 

Došlo od nového roku k nějakým změnám pro oblast dohod o provedení práce? Nějaké změny byly avizované, ale nevím, zda bylo nakonec schváleno, nebo ne. 

Zaměstnanec bude ve volební komisi ve volbách lede 2023 i v pracovní době. Co to je refundace ušlé mzdy? Za leden 2023 bude mít zaměstnanec nezkracenou mzdu, i když bude ve volební komisi v pracovní době? A zaměstnavatel si vyfakturuje pracovní dobu, kdy nebyl v práci? Zaměstnanec má měsíční paušál 28 500 Kč a 40hodinovou týdenní dobu. Jak přepačítat ušlou mzdu?

Započítávají se hodiny dlouhodobého ošetřovného a otcovské dovolené do odpracovaných hodin zaměstnanců při výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců?

Můžeme našim dohodářům v s. r. o. poskytnout příspěvky na sport a kulturu např. 1 000 Kč/měsíc, stravenkový paušál za odpracovanou 3hodinovou směnu a dále i příspěvek na dovolenou 20 000 Kč/rok? Je nutné mít tyto benefity vypsané v pracovní smlouvě (DPP), nebo stačí v interní směrnici?

Zaměstnanec má měsíční mzdu a svátky standardně placené náhradou. Zaměstnanec požádal o neplacené volno v 12/2022 na dny 23. 12. 2022 a 27. až 30.12.2022. Toto mu bylo schváleno. Má nárok na proplacení svátku 26. 12. 2022 náhradou, když pracovní dny před i po čerpal z vlastní iniciativy neplacené volno?

S.r.o. bude přijímat nového zaměstnance od 1.1.2023 (pracovní smlouva). Skutečně ale nastoupí do práce 2.1.2023. Není to problém?

Jaký je rozdíl mezi pracovním poměrem uzavřeným na poloviční úvazek (20 hod týdně) a DPČ na 20 hodin týdně? Musí být v pracovním poměru uvedeno počet hodin týdně? A je pro pracovní poměr na 1/2 úvazek stanoveno také 20 dnů dovolené, tj. jakoby 20 dnů x 4 hod? Jak se přesně počítá, kolik má zaměstnanec odpracovat hodin v měsíci, když má měsíc např. 22 pracovních dnů či 21 dnů, tj. 4 hod denně, tj. 22 x 4 a 21x4? 

Je možné, aby si člověk, který je v evidenci úřadu práce, přivydělal nějaké peníze v zákonem stanovené výši? A pokud je to možné, jakou formou a do jaké výše si může přivydělat (např. DPP, DPČ, pracovní smlouvou na zkrácený úvazek či nebo je to také závislé na tom, zda právě pobírá podporu v nezaměstnanosti?

Zaměstnanec má ve smlouvě uvedeno, že odpracuje týdně 20 hod (je to hlavní pracovní poměr na zkrácený úvazek). Musí být ve smlouvě rozpis hodin týdně (stačí to) nebo i hodiny denně (např. 5 x 4 hod)? Zaměstnanec nyní nemá stanoveno, že musí přijít do práce např. 5 dnů v týdnu po 4 hod a je pouze na něm, jak si úvazek a počet odpracovaných hodin denně rozloží. Je možné, bude-li pracovat zaměstnanec např. jeden týden 28 hod, aby si vzal druhý týden 8 hod volno? Tj. bude-li v jednom týdnu pracovat více, může si vzít v druhém týdnu volno (placené x neplacené)? Pokud je to možné, jak se toto vykazuje v docházce? A pokud to možné není, pak by byl zaměstnanec bit na tom, že odpracuje v nějakém týdnu více hodin a nikdy si tyto přesčasy nebude moci vybrat?

Přispíváme zaměstnancům na penzijní připojištění. Nyní po nás chce zaměstnavatel, abychom mu ze mzdy sráželi 1 000 Kč a částku na toto penzijní připojištění posílali. Co je k tomu třeba? Dohoda o srážkách ze mzdy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?

Paní učitelka ve školce má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou. V pracovní smlouvě má napsanou jako pracovní pozici - učitelka. Je možné (zákonné), aby jí zaměstnavatel (příspěvková organizace města - zastoupená paní ředitelkou) jen tak "přesadil" na jinou pozici v rámci pracovišť např. na pozici paní uklízečky? Nebo to ze zákona možné není? A pokud má tato paní učitelka smlouvu na dobu neurčitou a jiná paní učitelka se bude po mateřské dovolené vracet, je ze zákona možné, že může dostat paní učitelka i výpověď, protože pro ní nebude již místo? Doplňující otázka: Podstatné náležitosti pracovní smlouvy jsou tedy včetně místa výkonu práce, tj. znamená to, že má-li paní učitelka uzavřenou smlouvu na místo výkonu práce v ulici U Nemocnice - I. pracoviště, pak jí paní ředitelka nesmí bez změny smlouvy, tedy bez jejího souhlasu předložit na II. pracoviště v ulici U Sídliště, byť je to pořád v rámci jedné školky (příspěvkové organizace města)? Pokud by to paní učitelce paní ředitelka navrhla a paní učitelka by s tím nesouhlasila, pak z jakého důvodu jí může dát výpověď (pokud přijde paní učitelka z mateřské dovolené) a jedna tam bude prostě "navíc", byť tedy s tím měl zaměstnavatel počítat, že se jí jedna paní učitelka do 3 let vrátí? Jaké musí být odůvodnění výpovědi, aby to bylo zákonné? Může se případně paní učitelka někam odvolat např. na město či jinam? Pokud její výpověď nebude řádně zdůvodněna, jaké má v tomto směru práva a možnosti?

Vzniká nárok na překážku v práci z důvodu obecného zájmu, pokud zaměstnankyně doprovází nezletilého syna k podání vysvětlení na policii? 

Chtěla bych se zeptat, zda můžeme ještě prodloužit pracovní smlouvu, kterou máme sjednanou na dobu určitou - od 7. 7. 2022 do 30. 9.2022 S tímto zaměstnancem jsme měli sjednané již tyto následující smlouvy o pracovním poměru: 1. smlouva o prac.poměru od 1. 1. 2020 na dobu určitou do 31. 3. 2020 (smlouva skončila uplynutím sjednané doby.) 2. smlouva o pracovním poměru od 14. 5. 2020 na dobu určitou do 31. 3. 2021 (smlouva také skončila uplynutím sjednané doby) 3. nyní máme sjednanou smlouvu o prac.poměru od 7. 7. 2022 na dobu určitou do 30. 9. 2022. Rádi bychom si zaměstnance ponechali až do 31. 3. 2023. Lze ještě prodloužit sjednaná doba určitá, nebo je to již v rozporu s § 39 zákoníku práce a musíme se zaměstnancem již sjednat novou pracovní smlouvu na dobu neurčitou? V případě, že musí být nová smlouva, lze v ní sjednat zkušební dobu v délce 3 měsíce? Zkušební doba byla sjednána ve všech předcházejících smlouvám. 

Je nutné mít určenou pevnou část pracovní doby, nebo to nutné není?

Pokud se zaměstnavatel rozhodne dát navíc dovolenou, musí tuto dovolenou navíc dát všem zaměstnancům? Nebo lze dát dovolenou navíc pouze např. THP pracovníkům?

Může zaměstnavatel přispívat na životní pojištění pouze některým zaměstnancům, eventuelně přispívat každému jinou částkou?