JUDr. Eva Dandová - strana 5

Manželka zaměstnance, která s ním žije ve společné domácnosti, utrpěla úraz. Poté, co se manželka vrátila z nemocnice, vypsala její praktická lékařka "Rozhodnutí o potřebě ošetřování, I. díl - Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování pro našeho zaměstnance. Je nám známo, že zaměstnanec má nárok na proplacení pouze 9 dní z "doby ošetřování". Jaký je praktický rozdíl mezi tím, když si zaměstnanec nechá lékařem potvrdit trvání potřeby ošetřování a mezi tím, když si nechá potvrdit lékařem II. díl - Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování a následně si bude vybírat po dohodě se zaměstnavatelem neplacené volno. Co je z hlediska zaměstnance výhodnější? A co je výhodnější z hlediska zaměstnavatele?

Mezinárodní korporace, do které v České republice patří 6 společností, hodlá převést zaměstnance, jejichž pracovní agenda představuje práci pro všechny zmíněné společnosti v ČR, z jedné společnosti do druhé. Každá ze společností je v ČR zapsána v obchodním rejstříku samostatně. Převedeným zaměstnancům tedy vznikne nový pracovní poměr u jiné společnosti dle OR. Musí tito zaměstnanci absolvovat novou vstupní pracovně lékařskou prohlídku, i když pracovní poměr u nové společnosti bude plynule navazovat na předchozí? Zmíněné společnosti mají téhož závodního lékaře.

Kdy má jít zaměstnanec na periodickou prohlídku, pokud nastoupil a vstupní prohlídku měl v květnu 2014, v roce 2016 dovršil věk 50 let? Má tedy jít na prohlídku v 5/2018 - interval čtyři roky po dovršení věku 50 let? 

Může zaměstnavatel krátit bolestné v důsledku částečného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz, zapříčiněný např. nedbalostí zaměstnance?

Zaměstnanec, který pracuje na dohodu o pracovní činnosti (sjednanou prací je obchodní činnost, řízení vozidla v dohodě není uvedeno), vyjíždí z domova svým soukromým vozidlem do 3,5 t na různá místa včetně zahraničí, kde jedná s obchodními partnery. Jeho práce je zařazena do první kategorie. Je cesta zaměstnance na místo obchodního jednání cestou do zaměstnání nebo pracovní cestou (v souvislosti s případným úrazem) a má zaměstnavatel povinnost vyslat ho na pracovnělékařskou prohlídku?

Chtěli bychom vyjít vstříc zaměstnancům a od dalšího vyrovnávacího období vystavit nový harmonogram směn. V kolektivní smlouvě máme nastavené vyrovnávací období 52 týdnů (harmonogram vystavíme na 52 týdnů a seznámíme s ním zaměstnance). Směny máme 11hodinové, pracovní doba ranní směny je 6–18 hod, noční směny od 18–6 hod. Průměrný týdenní úvazek je 37,5 hod týdně. První směna v týdnu je ranní od 6 hod (používáme i při odměňování). Pokud se jedná o přesčasovou noční práci nebo práci v den pracovního klidu, přísluší zaměstnanci mzda a příplatek 50 % výdělku. Příklad rozvrhu směn: Po Út St Čt Pá So Ne 1. týden R11 R11 R11 R11 volno volno volno 2. týden N11 N11 N11 volno volno volno volno 3. týden R11 volno N11 N11 N11 volno volno 1. Které dny jsou považovány za dny pracovního klidu? 1. týden - pátek od 6 hod do pondělí 6 hod? 2. týden - čtvrtek od 6 hod do pondělí 6 hod? 3. týden - sobota od 6 hod do pondělí 6 hod? 2. Jak je to s přesčasy? Může zaměstnavatel nařídit přesčas 11 hod za nemocného zaměstnance v den pracovního klidu? 3. V případě 3. týdne z příkladu - může zaměstnavatel nařídit přesčas za nemocného zaměstnance - 11 hod na ranní směnu a poskytnout 25 % přesčasového příplatku ... lze tento den považovat pouze za volný den mezi směnami? 

Je možné uznat zaměstnankyni jako důležitou osobní překážku v práci s náhradou mzdy doprovod jejího zdravého dítěte do "ambulance klinické logopedie"?

Může zaměstnavatel stanovit ve vnitřních předpisech, že proplatí zaměstnanci pouze určitý počet hodin za placené volno (např. lékař - 4 hod)? Překážku v práci v podobě vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení upravuje bod 1 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Dle tohoto ustanovení má zaměstnanec právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, a to na nezbytně nutnou dobu, pokud a) bylo vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, b) toto zdravotnické zařízení je zároveň nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, a c) vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Jak striktně má zaměstnavatel toto ustanovení posuzovat?

Musí každý zaměstnanec při ukončení pracovního poměru projít výstupní prohlídkou?

Existuje nějaký vzorový formulář pro zdravotní prohlídky učitelů? Dále jsem se chtěla zeptat na zařazování učitelů. Chodí na prohlídky po 4 letech (po 50 po 2 letech), protože mají "rizika ohrožení zdraví". Což je mimo kategorie práce. Neměla by tam tedy být napsána kategorie práce 1. Je to tak? Dále jsem si chtěla ověřit, jestli to mám správně. Když mají učitelé prohlídky po 4 popř. 2 letech na základě rizik ohrožení zdraví, tak musí chodit k lékaři, se kterým má škola smlouvu o pracovnělékařských službách. Někteří kolegové ředitelé umožňují chodit učitelům ke jejich registrujícím lékařům.

Někteří naši zaměstnanci se podrobují periodickým pracovnělékařským prohlídkám současně podle těchto zákonů a vyhlášek: 1) § 94 zákoníku práce – noční práce, 2) § 87 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, 3) § 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 101/1995 Sb. řád zdravotní způsobilosti na dráze 4) vyhlášky č. 79/2013 Sb. o pracovně lékařských službách a některých druzích posudkové péče Náš poskytovatel pracovnělékařských služeb uvádí platnost posudku o zdravotní způsobilosti k práci vydaného dne 31. 1. 2017 např. takto: kontrola při noční práci za rok, při denní práci za 2 roky 02/2018. Jaká je v tomto případě platnost posudku o zdravotní způsobilosti dle jednotlivých zákonů/vyhlášek v bodech 1-4 a) za rok, b) za 2 roky? Počítá se čas ode dne vydání posudku? 

Zaměstnankyně čerpala v roce 2016 od 1. 1. do 17. 6.( pátek) rodičovskou dovolenou na své první dítě. Dne 20. 6. 16 (pondělí) nastoupila na peněžitou pomoc v mateřství se svým druhým dítětem. Tato trvala až do 1. 1. 2017. Dne 2. 1. 2017 požádala o čerpání dovolené za rok 2016 Je nutno nárok na dovolenou za kalendářní rok (20 dnů) krátit o 2/12 z titulu rodičovské dovolené?

Pracovník od 1. března nastupuje na Úřad práce, kde chtějí od zaměstnavatele předložit výši čistého příjmu zaměstnance. Za jaké období se tato výše čistého příjmu vypočítá? Pracovník u dosavadního zaměstnavatele pracoval nepřetržitě víc než 20 let. 

Musí zaměstnavatel vést ve své evidenci Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény v případě, že zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, tzn. zaměstnavatel ví, že pracovní neschopnost je nutná nebo stačí, když zaměstnanec doručí tento tiskopis na OSSZ?

Vážení odborníci, ve vlastní rodině se vyskytl problém, na který jsem dceři dal jednoznačnou odpověď, že jde o pracovní úraz. Úraz nahlásila ústně, ale nebyl zapsán. Zlobím se na dceru, protože si zápis nedokázala vymoci. Je mi ovšem také jasné, že v její situaci (je invalidní), se domnívá, že by přišla o místo a vzdělání má s tak úzkou specializací, že by jiné místo nesehnala. Proto jsem ji požádal, aby svoji zkušenost popsala a jako součást otázky (podle Vaší evidence číslo ID 15499 vytvořené dne 3. 12. 2015 a následně ID 15682) jsem Vám její popis situace zaslal a bylo mi i odpovězeno. Dnes pokračuji v podnětech, protože v čísle 12/2016 časopisu Bezpečnost a hygiena práce je na straně 2 článek "Problematika hodnocení a užití ruky v pracovním procesu" od Ing. Miroslava Krále. Článek vůbec nehovoří o klikání počítačovou myší. Pokud mám po roce rekapitulovat problém úředníků dopodrobna popsaný v obou dotazech ID 15499 a 15682, pak výsledkem je níže popsaná skutečnost. Dále následuje text mé dcery. dne 5. 1. 2017 Věc: Problematika hodnocení a užití ruky v pracovním procesu Pracovní úraz: Připojuji komentář k § 380 až § 384 zákoníku práce: Poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů, je pro účely zákoníku práce pracovním úrazem. Pracovním úrazem je myšleno nejen tělesné zranění zaměstnance, které nastalo nezávisle na jeho vůli, ale jakékoliv poškození zdraví, k němuž došlo nezávisle na vůli poškozeného, jestliže toto porušení zdraví bylo způsobeno zevními vlivy, které jsou svou povahou krátkodobé, je-li zaměstnanec při práci, na kterou není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle či nadměrně svou námahu. Tato tělesná námaha musí pak být příčinou následku, o jehož odškodnění se jedná. Při tom nemusí jít o jedinou příčinu úrazu, ale stačí, když půjde o jednu z příčin, avšak svou podstatou důležitou, podstatnou a značnou. Porušením zdraví se rozumí jak porušení tělesné, tak psychické. Dne 1. 7. 2014 se náhle změnil proces práce úředníka. Z nárůstu počtu klikání (o 375 klikání více u každého řízení) bez možnosti užití klávesových zkratek, mi náhle začaly bolesti pravé ruky (bolesti postihly všechny zaměstnance, kterým se tak prudce, překotně, náhle zvýšil počet klikání). Nejdříve bolesti svalů kolem pažní kosti, po nějaké době i svalů na předloktí. Pak mi pravá ruka začala otékat v zápěstí, odpoledne splaskla. 10. 7. 2015 nesplaskla. Pravá ruka dostala klidový režim a od léta jsem klikala levou rukou. Byl listopad 2015 a postihly mě bolesti levé klikající ruky kolem pažní kosti. Četnost klikání už není pro zdraví paže bezpečná - to je očividné. V prosinci 2015 jsem zjistila, že existují ergonomické vertikální myši, zakoupila jsem dámskou velikost myši do pravé ruky (pro leváky se ještě nevyrábějí). Otoky ruky však neustávaly. Manželovi napadlo, že když umím klikat už oběma rukama, ať tedy používám obě ruce. To byl nápad velmi dobrý a oběma rukama jsem začala náhlý nápor zvýšení počtu klikání zvládat bez větších bolestí paží. V čísle 12/2016 časopisu Bezpečnost a hygiena práce je na straně 2 článek "Problematika hodnocení a užití ruky v pracovním procesu" od Ing. Miroslava Krále. Kapitola 1.4 obsahuje větu: "Méně úrazů připadá na kancelářské pracovníky....." Moje vlastní zkušenost vypovídá něco jiného. I když jsem měla od lékaře (ortopeda) nález, že mám přetíženou ruku od klikání, přesto nebyl přijat můj podnět ohledně pracovního úrazu. Je pravda, že během půl roku jsem způsobem "pokus - omyl" nápor klikání svérázným způsobem zvládla, ale je mnoho jiných úředníků, kteří klikáním trpí na ruce. Váš článek přehnané požadavky na počty klikání vůbec nebere v úvahu jako faktor usilující o zdraví zaměstnance. Lékař (ortoped) se mě také ptal, proč nepoužívám při práci klávesové zkratky místo nepřetržitého klikání. Je to proto, že naše uživatelské programy mají, laicky řečeno, "klikací" kostru, ne kostru "klávesových zkratek". Klávesové zkratky u nás prostě nefungují. Opravdu musím konstatovat, že po změně uživatelských programů na programy, laicky řečeno, s "klikací" kostrou, je zaměstnanec velmi ohrožen na svém zdraví, ale nikdo prevenci zatím neřešil. Ani Váš článek nemohl o počítačové myši nic uvést, protože úředníkům elektronická spisová a podobná služba vypukla v roce 2014 a citovaná literatura za Vaším článkem je mnohem starší. A navíc: mezi ovladači uvedenými v článku chybí právě počítačová myš. Uživatelské programy se změnily náhle den ze dne, plíživě se ničí nepřetržitým klikáním ruce. Intenzita klikání by měla mít vymezenu bezpečnou mez, ale vymezenou ji nemá, ale zaměstnavatel se domnívá, že lidská ruka je perpetuum mobile. Cestou dotazu přes mého otce prosím o zařazení počítačové myši mezi ovladače a o nastínění prevence pro ruce s myší. Svůj postup pracovat s myší v obou rukách předávám dál, ale osvětu pro všechny administrativní pracovníky těžko sama zvládnu. Spoléhám na Váš časopis. Děkuji a s vírou, že si nebudu muset stále kupovat vybavení za své peníze, zdravím tvůrce časopisu. P.S. K výsledku dotazů číslo ID 15499 vytvořené dne 3. 12. 2015 a následně ID 15682: Články o správném výběru židle napomohly tomu, že už mi zaměstnavatel věří, že nemůžu mít vysoutěženou židli pro 100 kg muže, když jsem 50 kg žena. Přesto si svou židli musím koupit sama, protože ve výběrovém řízení zvítězila právě ta židle, která je pro mě opravdu nevhodná.

Do jaké doby musí lékař vystavit formuláře - 1. lékařskou zprávu, 2. posudek o bolestném, 3. posudek o ztížení společenského uplatnění, 4. potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, 5. vyúčtování nákladů na jízdné osobním automobilem? Tyto doklady musí vystavit podnikový lékař nebo stačí vystavit lékařem (nemocnice), který ošetřuje zaměstnance (jedná se o dlouhodobý úraz oka, došlo už k několika operacím)? Jaké náhrady a do kdy musí zaměstnavatel vyplatit za pracovní úraz?

Je možné, aby bylo smluvně dáno, že zaměstnanec má povinnost odkoupit osobní ochranné pracovní pomůcky, např. při ukončení pracovního poměru z jeho strany, kdy jsou tyto pomůcky opotřebeny (montérky + pracovní boty + pracovní rukavice...), za určitou jasně definovanou a zůstatkovou cenu. Které konkrétní ustanovení kterého zákona toto řeší?

Pokud osoba odborně způsobilá k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle zákona č. 309/2006 Sb. skládá zkoušku z odborné způsobilosti v den, který je uveden v seznamu odborně způsobilých osob vedeném ministerstvem jako datum skončení platnosti osvědčení, jedná se ještě o periodickou zkoušku, nebo už nikoliv? 

Jeden pracovní poměr trval od 1. 4. 2013 do 11. 4. 2015. Nemoc od 1. 9. 14 - 15. 1. 15. PPM od 16. 1. - 11. 4. 15. Dále od 1. 7. 15 druhý pracovní poměr do 31. 7. 2015. A dále od 1. 8. 15 - únor 2017 rodičovský příspěvek. Bude mít matka nárok na PPM na druhé dítě? Termín porodu 4. 3. 2017. Rodičovský příspěvek končí únor 2017. První pracovní poměr skončil 11. 4. 2015 a druhý 31. 7. 2015. Popřípadě jak postupovat, aby matka dostala od státu "nejlepší možnou peněžní variantu"? Doplňující otázka: Tj. pořád platí to původní + 18.07.2016 uzavřen pracovní poměr, + od 01. 09. 2016 DPČ s účastí na nemocenském. Mohl by vzniknout nárok na PPM pokud maminka má termín porodu 04. 03. 2017 a od 14. 09.16 je na neschopence? Pokud ani tak nárok na PPM nevznikne, mohl by vzniknout alespoň otci dítěte, který má pracovní poměr již několik let? Popřípadě kdyby otec mohl nastoupit na PPM a odsunul by se tím příspěvek rodičovský? Naše zaměstnankyně četla, že pokud nemá nárok na klasickou PPM, tak by mohla mít nárok na nějakou nemocenskou ve smyslu "porodu" nebo to možné není? 

Má podle stávající legislativy zaměstnavatel povinnost vysílat na opakované školení řidičů své zaměstnance, kteří nemají řízení automobilu (do 3,5tuny) uvedené v pracovní smlouvy (dříve "referentů")? Jedná se o montéry. Příležitostně pro firmu jezdí buď vlastním osobním automobilem, nebo autem firemním.