JUDr. Eva Dandová - strana 23

Učitel - pedagogický pracovník, má určenu hodinu přímé pedagogické činnosti na určitý den v týdnu, např. na pondělí. Pokud je např. velikonoční pondělí, hodinu neodučí a nemá ji tudíž proplacenu. Může se ale stát, že v pondělí jdou žáci do kina a on hodinu neodučí opět. Pak mu ředitel určí např. ve čtvrtek další hodinu „nad vyučovací povinnost“. Přihlíží se k odučeným hodinám v rámci celého týdne, nebo se práce posuzuje v každém dnu zvlášť? I když pedagog neodučil v pondělí kvůli kinu ani svůj základní úvazek, má nárok ve čtvrtek na hodinu „nad“ přímou výchovnou práci? Ve školách jsou různé akce pro žáky a nejsou odučeny všechny hodiny v týdnu, jak k tomu přihlédnout? Co posoudit jako hodinu podle § 132 ZP?

Učitelka na SŠ byla od 17. 2. 2006 - 17. 9. 2006 v pracovní neschopnosti, od 18. 9. 2006 - 1. 4. 2007 pobírala peněžitou pomoc v mateřství. A od 2. 4. 2007 pobírá rodičovský příspěvek. Na kolik dní má nárok na čerpání dovolené na zotavenou za rok 2006, 2007?

Jsme střední škola-příspěvková organice. Dvě naše zaměstnankyně (vychovatelky domova mládeže) se zúčastní Celostátní konference pracovníků domovů mládeže. První den je začátek 10,00 hodin, konec 20,30 hodin. Druhý den začátek 7,00 hodin, konec 13,00 hodin. Cesta od nás do místa kde se konference koná trvá nejméně jednu hodinu, budou mít k dispozici služební auto. Nocleh je zajištěn. Na tuto akci je škola vysílá. Jak jim bude započítána pracovní doba? Jedna z vychovatelek je u nás na poloviční pracovní úvazek (směna kterou odpracuje je v trvání 7,5 hodin denně) a druhý den je den velikonočních prázdnin, tzn. že pokud by se neúčastnily konference, obě dvě by měly studijní volno.

Pracuji jako mzdová účetní pro příspěvkovou organizaci, nejsem plátce DPH. Jak postupovat v případě, že žena která byla přijata na zástup za mateřskou dovolenou do 30. 6. 2008 nyní otěhotněla a je na rizikovém těhotenství? Ukončí se s ní pracovní poměr 30. 6., nebo bude dále zatím v pracovní neschopnosti a potom na mateřské dovolené. Na seminářích se vždy mluvilo o pracovnících na dobu určitou a důchodcích, ale o nastávajících matkách ne. Nejsem si proto jistá a nechtěla bych jí nějak poškodit.

Může organizace pracovníkům zaměstnaným na Dohodu o pracovní činnosti vyplácet kromě mzdy za odpracované hodiny také mimořádné nebo cílové odměny?

Pokud ukončí zaměstnanec pracovní poměr ve zkušební době nebo dohodou a do 6-ti měsíců nastoupí opět k témuž zaměstnavateli, vztahuje se na něj prodlužování pracovního poměru max. 2 roky od nástupu do prvního pracovního poměru? Např. když zaměstnanec nastoupí 7. 11. 2006 a pracovní poměr s ním ukončíme ve zkušební době 30. 11. 2006, potom opět nastoupí 10. 4. 2007. Můžeme mu smlouvu prodlužovat do 6. 11. 2008 nebo do 9. 4. 2009? A jak by se postupovalo v případě, kdyby měl zaměstnanec smlouvu na dobu neurčitou a ukončili bychom pracovní poměr dohodou a do 6-ti měsíců by opět k nám nastoupil?

Ráda bych se zeptala na studijní volno u pracovníků s kratším úvazkem. Podle změny zákona o pedagogických pracovnících č. 383/2005 Sb. při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna podle věty první. Znamená to, že tito pracovníci mají krácený počet dnů studijního volna? (Poloviční úvazek = 6 dnů studijního volna). Protože jim náleží náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu, nejsou v tomto případě pracovníci kráceni dvakrát?

Měla bych na paní JUDr. Evu Dandovou otázku navazující na odpověď dotazu „Lyžařský výcvikový kurz – příplatky“. Při přepočítání všech příplatků za LVK jsme dospěli ke konečné sumě několik desítek tisíc korun za rok, které jsou pro školu velice zatěžující... Bylo by v souladu se zákonem uhradit každému z pedagogů na LVK 8 hod. denně jako přímou vyučovací povinnost a na zbytek výchovné činnosti sepsat Dohody o provedení práce se smluvní hodinovou odměnou?

Jsme společnost s ručením omezeným vedoucí podvojné účetnictví, měsíční plátce DPH. Všichni zaměstnanci pracující na pozici dělník - svářeč plastů, mají uzavřenu pracovní smlouvu na 8 hodin denně, 5 dnů v týdnu. Smlouvy se uzavíraly v době, kdy jsme počtem zaměstnanců spadali do malé organizace a pracovali jsme v jednosměnném provozu. V loňském roce jsme zvýšili počet zaměstnanců ve výrobě a z provozních důvodů pracujeme v dvousměnném provozu. Podle ZP se při dvousměnném provozu krátí denní pracovní úvazek na 7,75 hod. Problém je v tom, že jsme závislí na stavebnictví a počet zakázek není vždy tak velký, abychom v dvousměnném provozu pracovali stále a pravidelně. V případě nemocnosti, malého objemu zakázek, případně čerpání ŘD, pracuje jen v jednosměnném provozu. Jak správně postupovat při výpočtu mzdy. Nyní to dělám tak, že když pracujeme v dvousměnném provozu, doplácím zaměstnancům každý den 0,25 hodiny průměrem (překážka na straně zaměstnavatele, že nemohou pracovat 8 hodin jak mají ve smlouvě). Jak si počínat v případě, když v měsíci pracujeme 2 týdny v dvousměnném provozu a 2 týdny v jednosměnném? Jak je možné tento problém ošetřit - dodatkem k pracovní smlouvě? Když pracují pouze na ranní směnu, je 0,25 hod (nad 7,75) bráno jako práce přesčas?

Jsme příspěvková organizace - střední škola, kde se plat počítá dle dosažené praxe v oboru včetně mateřské dovolené. Jak dlouhá MD se započítává do praxe, byla-li čerpána dle zákona č. 153/1969 Sb. od 1. 1. 1970 až do 30. 6. 1987 (zákon č. 52/1987 Sb.)? Započítává se 26 týdnů nebo plus další MD do 2 let věku dítěte? Platí stejný zápočet pro 1. i 2. dítě? Názory na tuto délku se liší.

Osoba je nyní na mateřské dovolené. Existuje dle zákona omezení, co se týče přivýdělku během mateřské dovolené? Existuje možnost uzavřít s předchozím zaměstnavatelem dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti?

Náš bývalý zaměstnanec pracoval u našeho podniku k 31. 12. 2007 - tento den měl řádnou dovolenou. Dne 2. 1. 2008 však již do zaměstnání nenastoupil, neudal ani důvod proč. K 7. 1. 2008 s ním byl rozvázán pracovní poměr z důvodu hrubého porušení pracovní kázně a měl neomluvenou absenci. Má nárok na proplacení svátku tj. 1. 1. 2008?

Jsme střední škola - příspěvková organizace, zřízená krajem. Dotaz se týká proplácení lyžařského výcvikového kurzu (LVK). Učitel s pracovním režimem po-pá 8-16 hod. odjíždí v sobotu ráno se žáky na LVK. Vrací se následující sobotu odpoledne. Na horách plní funkci učitele i vychovatele-hlídače po dobu odpočinku. 1) Náleží učiteli příplatek za práci přesčas ve výši 25 %/hod. za dobu 16-8 hod. ve všední den? 2) Zhruba 2x za dobu kurzu připadne na učitele i noční služba. Má nárok na příplatek za noční práci ve výši 20 %/hod. za dobu 22-8 hod.? 3) Za sobotu + neděli + sobotu dostane učitel příplatek za přesčas 25 %/hod. (za které hodiny?) + navíc dalších 25 %/hod. jako příplatek za so+ne (za které hodiny?). A pokud na něj vyjde o víkendu i noční služba? 4) Po noční službě má učitel nástup v 16 hod. Týká se ho příplatek za rozdělenou směnu 30 %/hod.? 5) A aby to bylo ještě zamotanější – je třeba rozlišovat přímou (výuka na svahu) a nepřímou (po dobu odpočinku) činnost? Je možné písemně se zaměstnancem sjednat, že si místo příplatků za práci přesčas, v so+ne, rozdělenou směnu a noční práci vybere náhradní volno?

Zajímalo by mne, zda se musí pracovník hygieny, který přijde na kontrolu do objektu MŠ předem ohlásit a zda se musí nahlásit ředitelce školy nebo jejímu zástupci před započetím kontroly.

V měsíčníku řízení školy 2/2007 čl. BOZP v základní škole (str. 19) je v čl. 13 - lyžařský výcvik uvedeno, že není vyžadováno prohlášení o karanténě, ale v témže textu dále, je povinnost předložit prohlášení zákonných zástupců o bezinfekčnosti. V čl. 16 - bezpečnost žáků při soutěžích, prosím o specifikaci (rozpor mezi bodem 1 - za bezpečnost odpovídá organizátor a bodem 3 - vysílající škola zajišťuje bezpečnost). Vzhledem k podstatné problematice je třeba říci, co je to charakter soutěže a jak zapracovat tyto body do organizačního řádu soutěže. Doplňující otázka: Odpověď neupřesnila druhou část, jak zapracovat odpovědnost pořadatelů do org. řádu a zejména specifikovat charakter soutěže - co to je zastupování školy ve školním družstvu -např. při sportovních soutěžích nemůže vysílající škola zajišťovat bezpečnost na různých stanovištích a pod.

Každoročně organizuje plavecká škola pro mateřskou školu kurz plavání v plavecké hale jako nadstandardní činnost. V časopise Řízení školy č. 8/2006 jsem se v článku Zajištění BOZP ve školách o organizaci výuky plavání v ZŠ dočetla, kde je upřesněn počet neplavců a plavců v jedné skupině a určena odpovědnost za děti. Jak se správně organizuje výuka plavání dětí mateřských škol?