Ing. Tomáš Brokl - strana 9

Jsem neplátce, koupila jsem jako právnická osoba zboží z Německu, zaplatila jsem zboží včetně DPH na faktuře. Až se stanu plátcem DPH za měsíc, a zboží ještě mám na skladě, můžu nárokovat DPH zpět? 

Pokud firma koupí skútr, jehož pořizovací cena bude nižší než 40 000 Kč, může jej zaúčtovat rovnou do spotřeby, i když je zřejmé, že doba použitelnosti bude delší než jeden rok? 

Rirma s. r. o. plátce DPH přijala fakturu za digitální služby (konkrétně grafika) firmy ENVATOMARKET z Austrálie, na faktuře je psáno VAT NUMBER : EU826409867. Předpokládám tedy, že firma je plátcem daně v Evropské unii. VIES samozřejmě toto číslo nenalezne. Faktura je přijatá bez DPH. Teď nevím kam zadat v DPH a KH, je to systém přenesené daňové povinnosti? 

Jsou náklady na rešerši ohledně shodnosti a zaměnitelnosti připravované registrace ochranné známky s tím, co je již registrováno součástí pořizovací ceny ochranné známky, resp. vstupní ceny pro účely DPPO? Rešerše se provádí za účelem snížení rizika případného zamítnutí z důvodu existence podobné ochranné známky.

Společnost s r. o. koupila automobil, má fakturu i kupní smlouvu. Splatnost faktury je půl roku; než se faktura uhradí, bude jako vlastník i provozovatel v technickém průkazu zapsán prodávající. Může si kupující uplatnit odpočet DPH na vstupu ihned na základě faktury?

Jaká sazba DPH se použije u kominictví - u revizní zprávy a u Čištění a kontroly spalinových cest - může být tady i sazba 15% pokud se jedná o stavbu pro bydlení, nebo vždy jen 21%?

Fyzická osoba koupila osobní vozidlo k podnikání ještě v době, kdy nebyla plátcem DPH. Plátcem se stala více než po 12 kalendářních měsících, nemohla tedy zpětně uplatnit nárok na odpočet. Dnes po 3 letech vůz prodává. Musí být prodej zatížen DPH nebo se jedná o prodej osvobozený? Vůz byl pořízen nový z autosalonu.

Společnost s r. o., zaregistrovaná jako osoba identifikovaná k DPH, dovezla zboží ze 3. země. Na JSD celnice vyměřila DPH na řádku 46. Kdyby šlo o plátce DPH, pak by tuto částku uvedl na ř. 7 a 42 daňového přiznání k DPH. Nejsem si ale jistá, zda osoba identifikovaná k dani někam číslo z tohoto řádku JSD uvádí. Pokud by měla vyplnit daňové přiznání, kam by měla DPH vyčíslené na ř. 46 JSD uvést?

OSVČ A má uzavřenou smlouvu s jinou OSVČ B na elektropráce v EU. Ve smlouvě je uvedeno, že OSVČ A zaplatí OSVČ B mimo práci i dopravu - letenky a cestovní pojištění. Doklady jsou vystaveny na OSVČ A. Lze tyto náklady uznat jako daňové? 

Česká firma zorganizuje v České republice pro německou firmu - plátce DPH - prezentaci, v rámci které se představí německé školy českým zájemcům o studiu v Německu. Prezentaci zajistí organizačně celou - tj. zajistí prostory, občerstvení, hostesky. Toto zajištění pak bude německé firmě fakturovat. Jak to bude na faktuře vypadat s DPH?

Právník, vedoucí DE, plátce DPH, přijímá zálohy na poskytnuté právní služby někdy i v rozmezí několika let, a to na základě příjmového dokladu. Po ukončení případu vystaví daňový doklad, kde je vypočtena částka bez DPH, DPH a celková částka. Následně odečte přijaté zálohy s poznámkou, bez uplatněného DPH. Dle mého mínění není tento postup správný a jednotlivé přijaté zálohy by měly být zdaněny DPH již při přijetí úplaty. Jaký je přesný postup v tomto případě?

Do jaké odpisové skupiny majetku máme zařadit výstavní prezentační stěnu? Jedná se o stěnu, která se bude používat na výstavách a veletrzích, tj. vždy se složí, převeze, rozloží a opět složí a odveze zpět. 

Společnost s r. o. A - jsou dva společníci a zaměstnanci, jeden po celý rok r. 2016, druhý byl zaměstnancem do konce měsíce srpna. S. r. o. A má podíl 40 % v druhém s. r.  o. B, kde jsou dva stejní společníci jako v s. r. o. A, ale zaměstnanec tam je pouze ten, který byl zaměstnancem v s. r. o. A do srpna 2016. Nyní za rok 2016 po řádné schválené účetní závěrce a valné hromadě v dubnu 2017, by si z s. r. o. A chtěli společníci vyplatit podíly na zisku. Může si podíl na zisku vyplatit i zaměstnanec, který byl zaměstnancem do srpna? A pokud ano, tak za r. 2017, když tam nebude zaměstnancem vůbec, lze to také či nikoliv, popř. jaké jsou podmínky pro vyplacení?

Jsme s. r. o., plátce DPH. Zloději nám v roce 2016 poničili naše motocykly - zboží. Pojišťovna uznala plnění a my jako autorizovaný servis jsme poničené motocykly až v roce 2017 opravili, abychom je mohli dál prodat. Prosím o napsání přesného zaúčtování účetních operací: 1) dohadné účty aktivní (r. 2016), 2) vystavení daňového dokladu za opravu motocyklu (r. 2017), 3) úhrada od pojišťovny. 

Účtujeme basketbalový klub. Jedná se o s. r. o., plátce DPH. Hráčky pro klub hrají na základě hráčských smluv, klub jim vyplácí odměny, které si zdaňují ve svých daňových přiznáních ve státech daňové rezidence. Některé hráčky jsou ze zahraničí, klub jim platí nájem v bytech po dobu trvání sezony. Je tento nájem pro klub daňovým nákladem?

Když česká s. r. o. vlastní 100% dceřinou s. r. o. na Slovensku, jak bude na konci roku 2016 účtovat ohledně hospodářského výsledku slovenské společnosti? Slovenské s. r. o. vykázala za rok 2016 zisk, dividendy se žádné vyplácet za tento rok nebudou. Musí tedy mateřská společnost interním dokladem na konci roku 2016 něco účtovat, nebo ne? Jediné co účtuji, je přecenění podílu aktuálním kurzem, ale nevím zda ještě něco dalšího?

Jak postupovat účetně a daňově. Společník půjčil své vlastní s. r. o. peníze na základě Smlouvy o půjčce k překlenutí období, kdy se společnosti moc nedařilo. Byl sjednán úrok. Protože ani přes tuto finanční výpomoc se společnosti nepodařilo překonat krizi, společnost přestala vyvíjet činnost a v současné době žádnou činnost nevykonává. Společník si je vědom, že půjčené peníze už zpátky nedostane. Společnost už nemá žádný majetek, který by prodala a mohla tím splatit půjčku společníka. Je možné tuto půjčku odepsat se souhlasem společníka - 249/648? A jak vypořádat sjednaný úrok, který také nebyl vyplacen a ani nebude, protože společnost už nemá ani dostatek finančních prostředků.

Pro poplatníka je pro rok 2016 výhodnější použít skutečné výdaje. Příští rok (počítáme i se zastropováním pauášálních výdajů), tedy v roce 2017, by uplatnil paušální výdaje. Ke konci roku 2016 eviduje neuhrazenou pohledávku, která ale byla vystavena 11. 1. 2017 s datem uplatnění DPH 31. 12. 2016. Musí o tuto pohledávku upravit základ daně dle § 23 odst. 8 a podat tak dodatečné přiznání za rok 2016 (prováděl by tedy společně s daňovým přiznáním za rok 2017)? Nebo tím že byla vystavena v roce 2017, patří již do roku 2017?

Je povinnost el. hlášení tržeb při dodání nakoupených oken (zboží) při jejich současné montáži (zabudování)? Domnívám se, že ne. Elektronickou pokladnu máme zřízenu, myslím, že povinnost účtenek EET je jen při dodání - prodeji samotných oken či příslušenství. 

Občanka Slovenska, která pobývá téměř celý rok v ČR, má příjmy - v ČR je zaměstnaná a na Slovensku má příjem z pronájmu. Jakým způsobem má podat daňové přiznání? Za všechny příjmy najednou? Na Slovensku nebo v ČR?