Ing. Tomáš Brokl - strana 8

Český plátce DPH (mateřská společnost) poskytuje pravidelně svým dceřiným společnostem úvěry (s dohodnutým úrokem) na zabezpečení jejich provozu. Jakým způsobem je nutné vykázat půjčování těchto peněžních prostředků ve formuláři k DPH u této mateřské společnosti – je nutné vykazovat do ř. 50 i částku půjčení jistiny nebo se vykazuje do ř. 50 jen částka vyúčtovaných úroků (tj. prakticky jen účet 662) - případně v jakém okamžiku vykazovat?

Podnikatel, fyzická osoba, vedoucí DE, neplátce DPH, provozující hostinskou činnost, má ve svém zařízení umístěné VHP. Mezi podnikatelem a provozovatelem VHP je uzavřená písemná smlouva o podnájmu nebytových prostor. Nájemné činí 80 % a 20 % činí podíl na zisku, který účtuji do § 7 dle smlouvy. Nejsem si jistá, zda toto nájemné lze v daňovém přiznání uvést do § 9. 

Klient poskytuje služby spadající do systému MOSS. Jsou to elektronické služby poskytované finálním zákazníkům v USA a v Evropě. Objeví se tato plnění v přiznání k DPH, a pokud ano, na jakém řádku? Všechny tyto služby se objeví na jednom řádku DPH přiznání, nebo služby poskytnuté do USA budou uvedeny na jiném řádku než služby poskytnuté do EU, nebo se neobjeví v českém přiznání k DPH vůbec?

Prodáváme ojetý vůz, který máme v majetku s. r. o., firmě z Rumunska. Jak naložit s DPH, pokud se jedná o neplátce z EU? Jak by se situace změnila, pokud by šlo o plátce DPH? Kde tuto transakci vykázat v přiznání k DPH? 

Jsme český plátce DPH, jako zprostředkovatel jsme zajistili opravu pračky na Slovensku, pračka je pevně spojená s nemovitostí. (Slovenský plátce DPH opravil pračku a vyfakturoval nám službu v režimu reverse charge, nebo pračku opraví slovenský neplátce a fakturuje nám službu bez DPH.). Na Slovensku nás jako plátce nezaregistrovali, protože nemáme na Slovensku provozovnu. Jak máme postupovat při přefakturaci této služby odběrateli, který má sídlo v ČR, má české i slovenské DIČ, přesto že nemá na Slovensku provozovnu? Odběratel (slovenské DIČ) nám službu v režimu reverse charge nechce proplatit, protože se domnívá, že bychom na Slovensku měli být registrováni a službu fakturovat s 20% DPH. Toto však nejde zajistit, vzhledem k tomu, že jsme pouze zprostředkovatel opravy, a nemáme na Slovensku ani provozovnu ani zaměstnance. Odběratel (české DIČ) nám službu s 21% DPH nechce proplatit, z důvodu toho, že se nejedná o zdanitelné plnění podléhající české DPH. Účetní odběratele se obrací na § 10 ZDPH - práce spojená s nemovitou věcí, ale domnívám se, že pokud pouze "zprostředkujeme" opravu, nikoli, že bychom ji přímo prováděli našimi zaměstnanci, tento § se na nás nevztahuje, a řídíme se § 9 odst. 1. Můžete mi prosím poradit jak správně službu - zprostředkování zajištění oprav elektroniky na Slovensku vyúčtovat v částce nám vyúčtované opravy pračky?

Pokud bude smlouva o dílo na výstavbu RD a před zahájením stavby klient zaplatí dle smlouvy jistinu, která bude pro dokončení stavby vrácena, případně pokud by vznikl nějaký nedoplatek, bude použita na pokrytí tohoto nedoplatku, jak se bude tato jistina posuzovat z hlediska DPH? A pokud je to jistina, musí tyto peníze ležet na zvláštním účtu a nemůžou se používat na provoz? Může klient požadovat úroky z jistiny?

Společnost A uzavřela se společností B (obchodní společnost) Smlouvu o postoupení práv a povinností týkající se dodávek vstupního materiálu pro společnost C, a to za úplatu. Na jaký účet zaúčtovat tento náklad u společnosti B -na účet 518 (služba) nebo na účet 504, protože tento náklad souvisí s následnými dodávkami, které bude společnost B dodávat společnosti C?

Když si jednatel s. r. o. (jediný vlastník) zaplatí z firemního účtu letí dovolenou pro celou rodinu a celou částku zahrne jako nedaňový náklad, bude to účetně v pořádku? Nebo tato položka nemůže být vůbec z firemního účtu placená? Placené na firmu je to z důvodu cenové výhodnosti ubytování a letenek. Jedná se o větší částku cca 200 000 Kč.

OSVČ má na leasing koupené osobní vozidlo značky Octavia v obchodním majetku, jedná se o vozidlo z r. 2002, na které provedl Araver posouzení technického stavu s vyčíslením hodnoty 10 000 Kč. Automobil OSVČ vyřadí z majetku a následně prodá manželovi (který není zaměstnancem a firma je pouze manželky) včetně odvodu DPH. Je možné toto auto manželovi prodat? Pokud auto bylo vyřazeno z obchodního majetku a prodáno, bude manžel při dalším prodeji vozu nějak omezen?

Zvažuji začít používat paušální výdaj na provoz firemního automobilu (5 000 Kč měsíčně). Které náklady má tento paušál pokrýt a které náklady je možno uplatňovat ještě souběžně s paušálem? Např. silniční daň, dálniční známka apod. Jak konkrétně tento paušální výdaj uplatním? Každý měsíc v hotovosti, nebo až na konci roku v daňovém přiznání daně z příjmu fyzické osoby? Podléhá tento paušál režimu DPH?

Chtěli bychom přizpůsobit software tak, že číslo daňového dokladu by bylo zároveň pořadovým číslem účtenky. Problém by ale nastal s posloupností pořadových čísel účtenky, neboť ne všechny daňové doklady jsou placeny hotově, takže by mezi pořadovými čísly byly mezery. Mohlo by to tak být a nenastal by problém s finančním úřadem?

Po smrti otce se syn rozhodl pokračovat v jeho ekonomické činnosti. Tuto skutečnost již oznámil na živnostenském a finančním úřadě. Dědické řízení bylo ukončeno dne 5. 5. 2017. Přiznání k dani z příjmů podám ke dni 4. 5. 2017? Ode dne 5. 5. 2017 bude již syn pokračovat v podnikání? Tzn. že od tohoto dne může vystavovat faktury již svým jménem a svým IČ a DIČ? Může si syn uplatnit v daňovém přiznání ke konci roku 2017 i poloviční odpis majetku? A lze navazovat na odpisování majetku jeho zesnulého otce? Může si uplatnit i ztrátu z minulých let? Otec byl plátcem DPH. Stane se syn automaticky plátcem DPH a od jakého dne? Nebo se musí přihlásit k registraci k DPH sám?

Klient uplatňuje výdaje procentem, provádí zednické práce v Německu. Není plátcem DPH, ale je zaregistrován jako identifikovaná osoba. Fakturace za měsíc červen = 1,100 EUR po přepočtu kurzem ČNB = 28 760 Kč. Tuto částku uvedeme v přiznání DPH na ř. 26? Musíme podávat každý měsíc nebo stačí čtvrtletně? Souhrnné hlášení a kontrolní hlášení se nepodává?

Advokát, OSVČ, plátce DPH, poskytl obhajobu obžalovanému, který měl nárok na bezplatnou právní pomoc. Soudem byla přiznána advokátovi jeho odměna včetně ostatních výdajů a DPH nad 10 000 Kč a soudem také zaplacena. Jak postupovat ve vykazování v kontrolním hlášení, když soud není plátcem DPH, a jaké číslo daňového dokladu uvést, když máme jen soudní rozhodnutí s číslem jednacím? 

Advokát, OSVČ, plátce DPH, poskytl obhajobu obžalovanému, který měl nárok na bezplatnou právní pomoc. Soudem byla přiznána advokátovi jeho odměna včetně ostatních výdajů a DPH nad 10 000 Kč a soudem také zaplacena. Jak postupovat ve vykazování v kontrolním hlášení, když soud není plátcem DPH, a jaké číslo daňového dokladu uvést, když máme jen soudní rozhodnutí s číslem jednacím? 

Dle informací ohledně EET jsem pochopila, že když má firma více ekonomických činností, k náběhu jednotlivých činností na EET může docházet postupně. Může být tento postup použit i v případě, že firma již za ekonomickou činnost, která spadá do pozdějšího náběhu EET, odeslala účtenku EET?

S. r. o., neplátce DPH se stala z důvodu překročení limitu obratu plátcem DPH od 1. 6. 2017. Novopečený plátce má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného nejdéle 12 měsíců před datem registrace, pokud je toto plnění k datu registrace součástí jeho obchodního majetku, samozřejmě při splnění dalších podmínek. Lze uplatnit v přiznání k DPH za 6/2017 nárok na odpočet u majetku nakoupeného v období od 1. 6. 2016 do 31. 12. 2016, který není dlouhodobým hmotným majetkem (cena včetně DPH byla nižší než 40 000 Kč), pokud byl tento majetek účtován přímo do spotřeby (účet 501) a nebyl účtován jako drobný dlouhodobý majetek (účet 022) a následně odepisován? Konkrétně např. nákup pokladního systému v 10/2016 včetně software, kompletace, čtečky čárového kódu, klávesnice a myši v celkové hodnotě 30 000 Kč včetně DPH, nebo např. tiskárna etiket pořízená v 9/2016 v celkové hodnotě 8 000,00 Kč včetně DPH. Pokud by bylo možné v uvedených případech nárokovat odpočet DPH, pak by se o výši tohoto odpočtu účtovalo v roce 2017 buď 343/501, nebo 343/648?

Společnost - neplátce DPH má v nájmu kancelář. Pronajímatel fakturuje nájemné navýšené o DPH. V případě, že by pronajímatel faktury neopravil, jaké daňové důsledky by to mělo pro příjemce těchto faktur - neplátce DPH ?

S. r. o. eviduje pohledávku ve výši 5 mil. Kč, kterou prodá za 4,5 mil. Kč. Účtuji 4,5 mil. MD 315/D 646 a odpis pohledávky 4,5 mil. MD 546/D 311. Zbytek 0,5 mil. bude nedaňový odpis pohledávky, anebo na něj můžu vytvořit daňově účinnou opravnou položku, kterou nezruším?

FO, plátce DPH, nákladní automobil v podnikání od r. 1998. Ke dni 30. 6. 2017 ukončí podnikatelskou činnost, zruší živnostenské listy, podá žádost o zrušení registrace k DPH. Dnem 1. 7.2017 vyřadím nákladní automobil z podnikání. FO automobil prodá dne 6. 7. 2017 a: 1.   Dne 5. 7. 2017 převezme rozhodnutí o zrušení registrace k DPH, prodej bude bez DPH a příjem z prodeje bude příjmem dle § 10? 2.   Ke dni prodeje ještě nepřevzal rozhodnutí o zrušení registrace k DPH, prodej bude s DPH a příjmem dle § 7?