Ing. Tomáš Brokl - strana 6

Koupili jsme vysokozdvižný vozík a zařadili ho dne 31. 10. 2017 do užívání. Dne 22. 12. 2017 jsme k tomuto vozíku dokoupili vidlice, které slouží jako výměnné (jsou delší než ty, které jsou na vozíku), za 9 870 Kč. Mohu dát rovnou do spotřeby na účet 501, nebo musím navýšit pořizovací cenu vozíku pořízeného 31. 10.? 

Považuje se syn společníka s. r. o. za osobu spojenou a je potřeba při fakturaci dodržet obvyklou cenu? Společnost vlastní byt a tento byt by chtěla prodat synovi společníka. Musí společnost při stanovení prodejní ceny dodržet cenu obvyklou nebo může byt prodat i za výrazně nižší cenu? 

Česká společnost, plátce DPH, uskutečnila přepravu do jinou českou firmu, plátce DPH. Jednalo se o přepravu ze Švýcarska do České republiky ve dnech 28. 11. - 5. 12. Fakturace za dopravu byla osvobozena od daně dle § 69. Dodatečně se firmy dohodly na úhradě čekání na nakládce od 28. do 30. 11. v částce 100 EUR a na vykládce dne 5. 12. v částce 150 EUR. Odběratel požaduje na čekání dvě faktury (daňové doklady). Fakturace čekání by měla proběhnout ve stejném režimu jako byla fakturována přeprava - osvobozeno. Je to tak správně? Může být jedno čekání fakturováno za měsíc listopad a druhé za měsíc prosinec, i když přeprava byla ukončena až v prosinci?

Společnost s ručením omezeným - plátce DPH - nakoupila dresy pro dětský oddíl fotbalistů. Cena 1 ks je 450 vč. DPH + logo sponzorující firmy 40 vč. DPH. Celková hodnota je přibližně 25 000 Kč. Jak zaúčtovat nákup a "předání" těchto dresů, jak je to s daňovou uznatelností a jak vypořádat DPH? Je potřeba nějaká smlouva? 

Je možné odečíst jako "dar" v daňovém přiznání platbu za "adopci koně" sloužícího k hipoterapii? Jedna se o platbu o.p.s., která má akreditaci MZ ČR, že může hipoterapii používat jako oficiální léčebnou metodu. 

Česká s. r. o., plátce DPH, poskytla přepravu zboží polské společnosti mající sídlo v Polsku a nemající žádnou provozovnu mimo Polsko. Polská společnost se prokázala DIČ, avšak po námi provedené kontrole tohoto DIČ v systému VIES se zjistilo, že nejsou uvedeni v rejstříku jako plátci DPH v EU (v Polsku mají dvě čísla DIČ - jedno pouze pro tuzemské plátce DPH a druhé s PL pro plátce v rámci EU). Přeprava zboží pro tuto polskou společnost byla zahájena v Rakousku a ukončena v Polsku. Jelikož podle zákona o DPH je polská společnost osobu povinnou k dani, tak místo plnění by mělo být podle § 9 odst.1 zákona o DPH v tomto případě v Polsku. Český plátce DPH vystavil tedy fakturu bez DPH s "daň odvede zákazník podle čl. 196 směrnice 2006/112/ES" a tato faktura se promítla do souhrnného hlášení. Po odeslání takového souhrnného hlášení se ozval FÚ, že odběratel v době vystavování faktury není plátce DPH podle rejstříku VIES a chtěl po českém plátci DPH z této faktury doplatit české DPH. Jak měl tedy v tomto výše uvedeném případě český plátce DPH správně vystavit fakturu za tuto přepravu (s českým DPH nebo bez DPH) a má český plátce DPH nějaké povinnosti z tohoto důvodu se registrovat v jiném státě?

Řeším fakturaci pro bytová družstva firmou, která se zabývá správou domů, úklidem a drobnými opravami pro tato bytová družstva. Bytová družstva nejsou plátci DPH, v domě nejsou žádné právnické osoby, jedná se pouze o byty fyzických osob. Jakou sazbu DPH u těchto prací použít (v některých případech firma montuje nové zámky apod.)? 

Čeho se držet při posuzování, zda jde o dodání zboží podle § 23 patřící na ř. 7 přiznání DPH, anebo o dodání zboží od neusazené osoby patřící na ř. 12 daňového přiznání? Jedná se o dodání plynu ze Švýcarska. Firma není registrovaná a nemá v tuzemsku provozovnu.

OSVČ, trvalé bydliště má v ČR, neplátce DPH, poskytuje služby do EU pro plátce DPH v EU (německá firma), zaregistroval se jako identifikovaná osoba na německém úřadu. Podává DPH a souhrnné hlášení. 90 % příjmů je z EU a 10 % je z ČR, pokud příjmy z EU a ČR překročí 1 mil. Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců, musí se OSVČ přihlásit k DPH? Nebo se berou pouze příjmy z ČR? 

Autobazar ČR nakupuje v Itálii ojetá auta od plátce DPH v režimu použitého zboží art. 36 DL 41/95 vend. RM UE, tedy autobazar neprovádí žádné samovyměření DPH při pořízení zboží z EU. K faktuře za prodej auta vždy italský dodavatel dá i druhou fakturu, a to na odhlášku auta do ciziny, fakturuje s italskou DPH, celkem to vždy činí 80 EUR. Mohu postupovat tak, že tento poplatek za odhlášku auta z Itálie do ciziny zdaněný italskou DPH není v ČR předmětem DPH, tedy nebudu provádět žádné samovyměření pořízení zboží nebo služby? Nebo musím tento poplatek za odhlášku auta v českém přiznání k DPH samovyměřit, pak z jaké částky na faktuře - z ceny bez italské DPH nebo z ceny s italskou DPH -, a zařadit jako pořízení zboží z EU nebo jako nákup služby z EU, když auto pořízení v režimu použitého zboží se nesamovyměřuje? 

Společnost s r. o., neplátce DPH, poskytuje službu tandemový seskok (paragliding) na území ČR - tzn. seskok je vždy na území ČR. Kde je místo plnění u této služby, pokud ji poskytuje A) občanům nebo B) osobě povinné k dani ze zahraničí (např. Slovensko)? Řídíme se ustanovením § 9 odst. 1 nebo § 10b?

Firma, plátce DPH, nakupuje reklamní předměty (např. tiché víno, oblečení) do 500 Kč. Musí být na těchto reklamních předmětech uvedeno logo naší firmy?

Příspěvková organizace, neplátce DPH, zřizovatelem je město: má pronajatý osobní automobil od technických služeb města na 3 roky. Ve smlouvě se uvádí, že po skončení nájmu nájemce předá auto pronajímateli. (Pouze ústně bylo řečeno, že auto poté přejde na příspěvkovoui organizaci.) Domnívám se tedy, že se jedná o operativní leasing. Prosím o radu k účtování. Vycházím z odpovědi na dotaz: ID 20308,DAUCID19588: Podle vyhl. 410/2009 Sb., § 48 a bodu 5.1. ČÚS 701 se vylučuje současné účtování na rozvahových účtech a podrozvahových. Prosím tedy o postup, jak účtovat na rozvahových účtech? Děkuji.

Jsme střední škola, v rámci příspěvků zaměstnanců na rekreace z FKSP máme fakturu od Cestovní kanceláře - Žilina, tedy Slovensko. Pobyt zaměstnance je v Velkých Losinách Česko. Jak to bude s DPH? Na faktuře prý nebude vyčíslena. Zatím máme zálohovou - tam také není. Máme se nějak zajímat o dodanění zde v Česku? Jedná se o cestovní službu? Bude osvobozeno a my nemusíme řešit?

Fyzická osoba měla vždy vedle celoročních příjmů ze závislé činnosti v zahraničí-Rakousko i tuzemské příjmy. Daňové přiznání: u zahraničních příjmů použito vyloučení dvojího zdanění metodou vynětí podle § 38f odst. 4, po započítání tuzemských příjmů byly uplatněny nezdanitelné části ZD (penzijní, životní, úroky), základní sleva a daňové zvýhodnění na dítě. Pokud bude mít FO letos pouze příjmy ze závislé činnosti v zahraničí, bude si moci uplatnit formou daňového přiznání pouze daňové zvýhodnění na vyživované dítě? 

Prosím o názor na náklady na ubytování zaměstnanců. Nejedná se o náklady na ubytování na pracovní cestě, ale o příspěvek zaměstnavatele na ubytování. Je možné kromě příspěvku na ubytování do 3.500,- Kč měsíčně daňově uplatnit i vedlejší náklady, např. vybavení bytu, energie apod.? Příklad: zaměstnavatel pronajme byt např. za 12.000,- Kč/měsíčně pro své 4 zaměstnance, ale musí ho vybavit a nad výši nájemného platit energie, vodu atd.

Jaké je správné zatřídění venkovního osvětlení stavebního díla? Na základě kolaudačního rozhodnutí byl zařazen majetek-manipulační plocha (zpevněná plocha) CZ-CC 211223, odp.sk. 5; venkovní osvětlení plochy CZ-CC 211292, odp.sk. 4; venkovní dešťová kanalizace CZ-CC 222311, odp.sk.4 a oplocení plochy CZ-CC 211291, odp.sk. 4. Je správné zatřídění venkovního osvětlení plochy samostatně do skup. 4 a nemělo být toto osvětlení součástí stavby, v tomto případě součástí zpevněné plochy?

Český plátce dostal jednorázovou nabídku prodávat své výrobky (alkohol) na veletrhu v Nizozemí. Výrobky a potřebný servis pro prodej by si český plátce dovezl na místo pořádání veletrhu ve vlastní režii. Místo spotřeby (prodej) by bylo v Nizozemí. Jaký je správný postup odvodu DPH a spotřební daně?

Postavili jsme vrátnici s oplocením, jedná se o vrátnici z mobilních kontejnerů, jejíž podlahový a střešní rám je z oceli, vnější kryt je poznikovaný plech a podlaha dřevotříska. Mohu zařadit do odpisové skupiny 4? 

Přijali jsme zálohovou fakturu, na které jsou některé položky (železo), které podléhají režimu přenesené daňové povinnosti a některé položky podléhající 21% DPH. Celá zálohová faktura je vyčíslena s 21% DPH. Je to v pořádku? Nebo měla být záloha rozdělena na část bez DPH a část s 21% DPH, tedy - až nám přijde po úhradě zálohy daňový doklad na přijatou platbu, máme nárok na odpočet 21% DPH z celé částky?