PhDr. et Mgr. Jiří Valenta - strana 20

Pedagogové naší školy studují pedagogické studium pro ing. - tj. mají odborné vzdělání na VŠ a nemají pedagogické. Je to v zájmu naší školy, platíme školné a cestovné jeden rok, další rok si hradí sami. Je problém najít odborníky ze stavebnictví pro výuku - proto je to v zájmu školy a nutnost si je udržet. Lze to takto? Lze to považovat za prohloubení kvalifikace? S pracovníkem máme smlouvu, že bude pracovat na naší škole nejméně 10 let, jinak částku vrátí. Lze to takto praktikovat? Použijeme na to prostředky na další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Zrušení možnosti snížit rozsah přímé pedagogické činnosti od 1. 1. 2007 (nový ZP) se bude týkat jen nově sepisovaných smluv se studujícími při zaměstnání, nebo se bude vztahovat i na již zahájená studia před tímto datem (učitel studuje 3. rokem na základě smlouvy, podle níž má snížen úvazek o 1 hodinu týdně, nyní k 1. 2. 2007 tuto úlevu plynoucí se zrušených práv. předpisů zrušit)?

Zástupce statutárního orgánu (současně zástupce ředitele), studuje školský management na Pedagogické fakultě UK v Praze (funkční studium F 2). Se zaměstnancem byla uzavřena dohoda o zvýšení kvalifikace a setrvání v pracovním poměru (podle § 143 zákoníku práce). Jedná se o zvyšování kvalifikace nebo prohlubování kvalifikace? Lze v tomto případě, jedná-li se o zvyšování kvalifikace, hradit zaměstnanci i náhrady cestovních výdajů?

Vedoucí ŠJ je zařazena v 8. platové třídě na základě katalogu prací. V jídelně vaří 650 obědů denně (pro žáky ZŠ a cizí strávníky). Jedná se o absolventku SVVŠ s maturitou a poté dvouletého nástavbového studia ekonomického směru pro absolventy SVVŠ (SEŠ) - ukončeno také maturitou v roce 1970. Je toto nástavbové studium považováno za vyšší odborné? Je zařazení z naší strany správné, nebo jak vyžaduje vedoucí jídelny, zařadit ji do 9. platové třídy?

Žádáme o stanovisko k případu doložení kvalifikace pedagogického pracovníka. Jsme víceleté gymnázium a nastoupil k nám do pracovního poměru učitel, který doložil na hlavičkovém papíře z Přírodovědecké fakulty, studijního oddělení Albertov 6, Praha 2 následující potvrzení: Věc: Potvrzení o vykonání zkoušky Potvrzujeme, že pan xxx, studoval na UK PřF obor učitelství chemie pro střední školy a vykonal soubornou zkoušku z chemie a didaktiky chemie 29. 1. 1997 a tato zkouška je nyní rovnocenná se zkouškou bakalářskou. Pan xxx je tedy oprávněn používat titul Bc. a oprávněn vyučovat chemii na druhém a třetím stupni škol. (konec citace potvrzení). Domníváte se, že tento doklad je dostačující ke kvalifikaci učitele?

Dítě je po rozvodu ve střídavé péči rodičů (po jednom týdnu dochází ke střídání). Každý rodič bydlí v jiném městě. Je možné, aby dítě navštěvovalo střídavě dvě základní školy? Jak by se toto řešilo legislativně? Muselo by se dítě neustále odhlašovat na jedné škole a přihlašovat na škole druhé? A jak by to bylo možné od září 2007, kdy každá škola bude mít svůj školní vzdělávací program?

Chtěl bych vědět, zda si dobře vykládáme § 60 odst. 2 školského zákona (tj. přihlášku lze pro první kolo přijímacího řízení poslat pouze na jednu střední školu): na naší škole máme dva obory vzdělání (obchodní akademie a ekonomické lyceum). Žák si může podat přihlášku na oba obory (tedy dvě přihlášky na jednu střední školu) a podle hledisek přijímacího řízení je pak na jeden obor přijat.

Jsem ředitelkou malotřídní školy (jen 1. stupeň ZŠ), je mi 48 let. Školu v obci jsem zřídila (byla za totality zrušena), zařídila, dohlížela na přestavby, několikrát řadila do sítě škol, sloučila s MŠ, přivedla do právní subjektivity.. Nyní dokončuji školní vzdělávací program. Je tomu skutečně tak, že můj pracovní poměr skončí v prosinci 2009 z důvodu neodpovídající kvalifikace? Doplňovat si vzdělání studiem na VŠ již skutečně není kdy - účastním se různých DVPP k řízení školy i výuce, SIPVZ, Tvořivé školy atd. a práce ředitelky malé školy je nikdy nekončící.

Zasíláme vám zápis z jednání ŠR, ze kterého je zřejmé, že na požadované údaje nemá rada žádný nárok, ale ráda bych jim odpověděla \"slušně ale rozhodně\". Úkoly pro vedení školy: - dodat konkrétně rozpracovaný rozpočet školy pro rok 2006 - předložit výroční zprávu školy - informovat o krocích podniknutých ohledně situace sourozenců D.. (nemají svačiny, neúčastní se akcí školy z finančních důvodů, chybějí školní pomůcky) - rada žádá přesné informace o odměnách učitelů ZŠ, MŠ a provozních pracovníků - rada školy požaduje přehled příjmu školy za pronájem tělocvičny a víceúčelového hřiště a využití těchto prostředků. Pochopitelně se splnění prvních dvou bodů nebráním, ale domnívám se, že Školská rada mi nemůže dávat úkoly a požadovat podrobný rozpis odměn, určitě také.

V případě, že se zákonný zástupce dítěte rozhodne přesunout své dítě na jinou MŠ, jak má postupovat ředitel školy, z níž dítě odchází? a) Vydá rozhodnutí o ukončení předškolního vzdělávání, přestože 4 taxativně vymezené důvody v § 35 zákona č. 561/2004 Sb. neodpovídají důvodu ukončení školní docházky NEBO b) stačí kopie rozhodnutí o přijetí na novou mateřskou školu? Důvodem tohoto dotazu je obava, jak to koresponduje s kapacitou zařízení, v případě, že má škola i s tímto dítětem naplněnou stanovenou kapacitu - tzn. můžeme přijmout jiné dítě? Protože potom bude počet rozhodnutí o přijetí dětí do MŠ větší než je stanovená kapacita zařízení.

Musí škola přijmout žáka k základnímu vzdělávání, který se přistěhoval do obce, ale rodina tu má jen přechodné bydliště? Obec pak nedostane od státu příspěvek na provozní náklady žáka. Ty se přidělují jen na žáky s trvalým pobytem v obci. Kdo tedy dostává tento příspěvek na žáka? Pokud je to OÚ nebo MÚ je nějaká právní cesta získat tyto prostředky?

Jsme škola s více než 25 zaměstnanci. Nemáme zaměstnance se ZPS, řešíme situaci nákupem zboží s tzv. náhradním plněním. Co když škola splní tento odběr zboží jen do určité výše částky povinného odvodu (násobek průměrné hrubé mzdy za 3. čtvrtletí běžného roku). Odvádí pak rozdíl do výše povinného odvodu finanční částkou do státního rozpočtu?

Máme ve škole absolventa Univerzity Hradec Králové, PdF vychovatelství, obor sociální pedagogika se zaměřením na tělesnou výchovu a sport. V indexu má záznamy o zápočtech a zkouškách z didaktiky školní a mimoškolní TV, vybraných kapitol z teorie TV, teorie a didaktiky plavání atd. Je toto magisterské studium dostačující pro učitele 2. stupně ZŠ pro předmět tělesná výchova?

Základní škola má 462 žáků v 18 třídách 9. ročníků Dotaz se týká dvou osob: 1. Výchovná poradkyně školy by měla podle § 3 NV 75/2005 Sb. plný úvazek snížen o 3 hodiny. Na naší škole však učí pouze 4 hodiny. Při výpočtu výše jejího úvazku jsem postupoval takto: 22 - 3 = 19 4 :19 = 0,211 Výchovné poradkyni tedy pro účely výpočtu mzdy stanovuji výši úvazku na 0,21. 2. Učitel - metodik ICT by měl podle § 3 NV 75/2005 Sb. plný úvazek snížen o 4 hodiny. Na naší škole však učí pouze 6 hodin. Při výpočtu jeho úvazku jsem postupoval takto: 22 - 4 = 18. 6 : 18 = 0, 333 Metodikovi ICT tedy pro účely výpočtu mzdy stanovuji úvazek 0, 33. Je tento můj postup správný?

1. Výchovný poradce na ZŠ bude studovat na VŠ: Studijní programy celoživotního vzdělávání (v souladu s vyhláškou MŠMT ČR č. 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků). Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů - Studium pro výchovné poradce má 3 hod./týdně z úvazku - 450 žáků ve škole (tzn. učí 19 h/týdně). Má nárok na 1 hodinu týdně z normální míry vyučovacích povinností tzn. bude učit pouze 18 hod./týdně? 2. Ředitel školy na ZŠ bude studovat na VŠ: Studijní programy celoživotního vzdělávání (v souladu s vyhláškou MŠMT ČR č. 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků) Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů - Studium pro vedoucí pracovníky učí 5 hod./týdně - 28 tříd a oddělení. Má nárok na 1 hodinu týdně z normální míry vyučovacích povinností tzn. bude učit pouze 4 hod./týdně?

Do pracovního poměru jsem přijala k 1. 5. 2006 na místo učitelky v Mateřské škole pracovnici, která nemá pedagogické vzdělání (vystudovala gymnázium), k 1. 9. 2006 má tato pracovnice nárok na platový postup. Bude nutný odpočet platového tarifu za nedostatečnou kvalifikaci?

Na střední odborné škole je od 1. 5. 2002 zaměstnána vyučující, která na pedagogické fakultě vystudovala obor učitelství českého a německého jazyka pro 2. stupeň ZŠ. V roce 2003 ukončila studijní program celoživotního vzdělávání k získání učitelské způsobilosti pro předmět český jazyk a literatura pro střední školy. Splňuje nyní kvalifikaci pro výuku českého a německého jazyka na střední škole?

1) Může učitel (škola) přikázat žákovi střední školy, aby si zakoupil sešity určeného formátu a provedení a podle příkazu učitele si pořizoval poznámky z vyučovacích hodin a za nedodržení příkazu byl trestán, například i známkou z vyučovacího předmětu? 2) Může ředitel (učitel) stanovit žákům za přesně stanovenou absenci ve vyučovacích hodinách daného předmětu komisionální zkoušku, jejíž klasifikace by byla klasifikací pololetní?

Setkávám se s tím, že na každé škole mají rozdílnou formu evidence pracovní doby pedagogických pracovníků, je to tzv. lidová tvořivost. Zajímalo by mne, jak by měla konkrétně vypadat evidence pracovní doby, která by byla vyhovující pro jakýkoli kontrolní orgán. Jedná se zřejmě o problematiku přímé a nepřímé vyučovací povinnosti. Musí nepřímá vyučovací povinnost figurovat v evidenci pracovní doby, nemůžeme si přece nijak ověřit, zda ji pedagog provádí? Jak by měla vypadat evidence pracovní doby např. u pedagoga, který má vyučovací povinnost 23 hodin, přímou vyučovací povinnost provádí v rozsahu 15 hodin, má tedy úvazek 0,652. Přímou vyučovací povinnost provádí dle rozvrhu jen ve středu (7 hodin) a v pátek (8 hodin). Na mzdovém listě a na výplatní pásce má takový pracovník uvedeno, že v měsíci, který má 21 pracovních dnů, odpracoval 109,54 hodin ( 21*8*0,652 =109,54). Mzdový program neřeší skutečnost, že tento člověk byl v práci fyzicky pouze ve středy a v pátky, takže se zdá, jako by dotyčný člověk každý den odpracoval 5,216 hodin (8*0,652=5,216 hodin). Jak sladit evidenci pracovní doby s programem, který zpracovává mzdy tímto způsobem?

Jak správně čerpat dovolenou u pedagoga, který je u nás ve vedlejším pracovním poměru po dobu školního roku. Má částečný úvazek, přímou vyučovací povinnost provádí pouze dva dny v týdnu. Lze třeba jeden den v týdnu vykazovat jako čerpání dovolené, abychom mu nemuseli po ukončení pracovního poměru k 30.6.2006 dovolenou proplácet? Má zaměstnavatel také povinnost dodržet čerpání 14 dnů dovolené v kuse u takového zaměstnance?