Ing. Martina Matějková - strana 11

Podnikající fyzická osoba má tyto živnostenské listy: - Výroba kopií klíčů - Výroba kovového spotřebního zboží - Specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím Koncese: - Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob - Dokončovací stavební práce Podle § 92a zákona o DPH některé stavebně montážní práce, které provádí, podléhají přenesení daňové povinnosti, ale jsou práce u kterých nemohu přesně zjistit, zda také podléhají či nepodléhají přenesení daňové povinnosti. Jedná se o výměny v objektech již dokončených a zkolaudovaných, nejedná se o rozestavěné nové objekty: -výměna dveřního zadlabacího zámku, -výměna dveřní vložky FAB, -výměna elektrického otvírače u vchodových dveří, -výměna dveřních pantů, -výměna dveřního kování, výměna dveřního zavírače. Tyká se těchto prací, které byly výše jmenované a provedené na již zkolaudovaných a dokončených objektech přenesená daňová povinnost? Myslím si, že v těchto případech se netýká, ale některé společnosti pro které je práce provedena tvrdí opak. Kde je pravda? Příklad: Výměna dveřní vložky FAB by do přenesené daňové povinnosti DPH spadat neměla. Když byla vystavena faktura na práce, které byly provedeny již v zaběhnutých víceletých prostorách - vymontování dveřní vložky a namontování nové, nebyl použit režim PDP. Tyto práce byly provedeny pro společnost s.r.o., která tuto fakturu chce nyní přepsat a použít režim přenesené daňové povinnosti DPH. Kdo má v této věci pravdu? Podnikající fyzická osoba, která práci provedla a vystavila fakturu bez přenesené daňové povinnosti nebo společnost s.r.o., která požaduje fakturu s uplatněním přenesené daňové povinnosti?

Akciová společnost, měsíční plátce DPH. Hlavní ekonomickou činností je truhlářská výroba nábytku do kanceláří, rodinných domů apod. Další ekonomickou činností je pronájem nebytových prostor v areálu a. s. jiným firmám k podnikatelské činnosti. Máme uzavřeno 12 smluv o nájmu nebytových prostor. 11 firem je plátce DPH a pouze jedna firma není plátce DPH. Výše měsíčního nájmu tomuto neplátci činí 6 000 Kč, uváděno na řádku 50 daňového přiznání k DPH. Roční tržby za výrobu nábytku činí cca 14 990 000 Kč a roční tržby za nájem činí cca 712 000 Kč (včetně 12 x 6 000 Kč). Hodnota vypočteného koeficientu je 98 %. Máme toto číslo napsat do řádku 53 daňového přiznání k DPH za prosinec 2015? Při výpočtu koeficientu sčítáme tržby za výrobu nábytku s tržbami za nájem nebytových prostor. Je tento postup správný?    

Česká s. r. o. bude pořádat internetové aukce umění. Svému partnerovi (galeristovi) bude poté fakturovat poplatek za užití platformy, kterou mohl při uzavření obchodu se zákazníkem užít. Pokud bude odběratel (partner): 1)      Plátce z EU – fakturuje bez DPH a hodnotu uvádí do souhrnného hlášení? DPH si vypořádá odběratel sám? 2)      Neplátce z EU – fakturuje s českým DPH? 3)      Mimo EU – fakturuje bez DPH a uvádí v DPH na řádku 26?  

S. r. o. provozující restauraci, zaúčtovává tržby jednou za měsíc souhrnným dokladem. Ja to účtovat v souvislosti s kontrolním hlášením? Protože některé jednotlivé účty v celkových tržbách přesáhnou částku 10 000 Kč včetně DPH. Bude tedy možné zaúčtovat jedním dokladem tržby, z nichž jednotlivé účty nepřesáhnou 10 000 Kč včetně DPH a pak zvlášť jednotlivě ty, které částku 10 000 Kč přesáhnou?

Polská stavební firma, plátce DPH v Polsku, opravuje rodinný domek v ČR. Některé stavební práce pro ni zajišťuje česká firma, plátce DPH v ČR. Polská firma se nezaregistrovala k DPH v ČR, poskytla pouze polské DIČ. Jak bude z hlediska DPH vypadat faktura české firmy polské firmě, do kterého řádku přiznání k DPH se faktura dostane?

Klient překročil limit pro registraci k DPH k 1. 1. 2015. Na radu úředníka z finančního úřadu ale čekal až dostane vyrozumění o registraci, což trvalo do března. Po tuto dobu vystavoval běžné nedaňové doklady (faktury), které nyní musí podle zákona opravit na daňové. Otázka je jakým způsobem - zda má stornovat původní a vystavit nové řádné daňové doklady, nebo pouze vystavit opravné daňové doklady. V tomto případě mám ale pochybnosti, zda je možno vystavit opravný daňový doklad k dokladu, který daňovým dokladem nebyl.  

Jak je to s fakturací při prodeji více položek, z nichž některá patří do režimu tuz. RCH a některá nepatří? Existuje nějaký zákon, vyhláška, výklad, který by určoval, zda mohou být na jednom daňovém dokladu namíchány položky spadající do režimu tuz. RCH a položky, za které vystavovatel faktury odvádí daň a do režimu RCH nespadají? Nebo se musí takovéto položky rozdělovat na více daňových dokladů?

Jak je to s fakturací při prodeji více položek, z nichž některá patří do režimu tuz. RCH a některá nepatří? Existuje nějaký zákon, vyhláška, výklad, který by určoval, zda mohou být na jednom daňovém dokladu namíchány položky spadající do režimu tuz. RCH a položky, za které vystavovatel faktury odvádí daň a do režimu RCH nespadají? Nebo se musí takovéto položky rozdělovat na více daňových dokladů?

S. r. o. - plátce DPH dovezl ze třetí země zboží, které ponechal v celním skladu. Poté zboží z celního skladu prodal českému neplátci DPH (zboží nebylo propuštěno do volného oběhu). Odběratel zboží vyvezl do třetí země. Jaký vliv na DPH a na případné uvádění v přiznání bude mít pro s. r. o. dovoz a prodej zboží?

Jak postupovat a jaké mohou vzniknout komplikace při zřízení konsignačního skladu u naší dceřiné společnosti v Rusku? Jsme akciová společnost, registrovaná k DPH ČR. Jednalo by se o sklad náhradních dílů, které budou použity pro potřeby nejen našich zákazníků v Rusku k výměně stávajících nefunkčních dílů, ale i pro potřeby naší dceřiné společnosti. Jaké daňové a účetní aspekty nám vzniknou při zřizování konsignačního skladu v Rusku? Jak bychom měli postupovat při zřizování konsignačního skladu? Kdy se proclívá zboží, zda při vývozu do konsignačního skladu z ČR, nebo až při fakturaci (odběru položek ze skladu)? Nevznikne nutnost registrace v Rusku k DPH, když bychom náhradní díl vyfakturovali českému zákazníkovi pro zakázku v Rusku, kterou bychom uváděli do provozu či jen servisovali, nebo kdyby si položku ze skladu odebral přímo český zákazník pro jeho zakázku do Ruska bez našeho servisního zásahu? Jak a kdy probíhá fakturace?

Fyzická osoba, plátce DPH, daruje do s. r. o. movité věci. Tyto movité věci budou u FO dodaněny DPH z ceny obvyklé dle znaleckého posudku. Z pohledu daně z příjmů s. r. o. tyto darované věci dodaní v DPPO, zaúčtovány budou na účet 413, má tedy možnost daňově odpisovat. Může s. r. o. uplatnit odpočet DPH? Pokud ano, tak na základě jakého paragrafu zákona o DPH?

Fyzická osoba, neplátce DPH, je vlastníkem nemovité věci a pronajímá nebytový prostor právnické osobě, plátci DPH. V prvním roce nájmu bylo písemně dohodnuto, že část nájmu bude kompenzován provedenými opravami kanceláří (hodnota oprav nepřekročila za rok hodnotu 40 000 Kč), které provedl nájemce. Jelikož nájemce používá nebytové prostory pouze ke své ekonomické činnosti, uplatnil si odpočet DPH ze všech daňových dokladů souvisejících s opravami v plné výši. K 31. 12. by se tedy měla provést kompenzace nájemného s provedenými opravami - zde je nám postup jasný z hlediska daně z příjmů. Vzniknou však touto kompenzací nájemci jako plátci DPH nějaké povinnosti z hlediska daně z přidané hodnoty?  

Vypěstovali jsme technické konopí, které prodáváme tuzemskému odběrateli. Přesně nevíme, k jakým účelům bude použito. Jde o sušené vrcholíky technického konopí. Nevíme s jakou sazbou DPH toto zboží máme fakturovat, nebo jestli se nebude jednat o přenesenou daňovou povinnost.

Česká společnost s. r. o. (A) plátce DPH zprostředkovala dopravu zboží pro německou firmu (B) u českého dopravce (C) plátce DPH. Při této přepravě došlo k částečné ztrátě zboží. Německá firma (B) vystavila fakturu bez DPH na českou společnost (A), kde fakturuje chybějící zboží. Následně česká společnost (A) tuto fakturu přefakturuje českému dopravci (C) bez DPH. Je tento postup z hlediska DPH správný?

Jsme plátci DPH, vedeme podvojné účetnictví. Obdržíme daňový doklad od českého plátce DPH za nákup zboží, faktura je v EUR celkem na 868,05 EUR, cena bez DPH je 717,40 EUR, jejich kurzem 27,03 je vyčísleno DPH na 4 072,07 Kč. Při včasné platbě do 14 dnů máme možnost uhradit o 2 % méně. Opravný daňový doklad však posílají nejdříve dva měsíce po úhradě faktury. My používáme pevný měsíční kurz 27,09 x 868,05 EUR = 23 515,47 Kč. Můžeme při účtování postupovat takto: MD 343/D 321 – 3 990,63 Kč – uplatníme si již z této faktury o 2 % méně, DPH MD 131/D 321 19 524,84 Kč. Opravný daňový doklad za 2 měsíce celkem na 17,36 EUR, bez DPH 14,35 EUR, DPH přepočteno jejich kurzem – 81,44 Kč. 17,36 EUR x náš měsíční kurz MD 321/D 668. Mohu tedy takto účtovat, když DPH bylo uplatněno již o 2 % méně na původní faktuře?  

Jsme stavební firma a plánujeme stavbu nového bytového domu. Podlahová plocha bytů (obytný prostor) nebude větší než 120 m2 – počítána půdorysná plocha všech obytných místností včetně vnitřních příček. 1) Plocha předsíně, sklepa, komory, koupelny, WC, šatny, balkonu, terasy, které jsou přístupné pouze vlastníkovi bytu, se nezapočítávají? 2) Je možné u stavebních prací uplatnit sníženou sazbu daně, pokud podlahová plocha jednotlivých obytných prostorů nepřekročí 120 m2? 3) Je možné u stavebních prací uplatnit sníženou sazbu daně i v případě, že sice plocha jednotlivých obytných prostorů nepřekročí 120 m2, ale v přízemí bytového domu budou vybudovány prostory pro komerční využití (obchod, kancelář, masážní studio, apod.), jejichž podlahová plocha by tvořila cca 14% z celkové podlahové plochy?  

Jsme s. r. o. a od 1. 11. 2015 jsme se stali plátci DPH. Dle § 79 zákona o DPH máme nárok na odpočet DPH u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy jsme se stali plátcem, pokud toto plnění je k tomuto dni součástí jejího obchodního majetku. Máme nárok na odečet DPH i u služeb, které jsme pořídili v období 12 měsíců před registrací, pokud k 1. 11. 2015 nebyly tyto služby plně spotřebovány? Jedná se nám hlavně o nájem kancelářských prostor, které jsme platili letos v červnu na základě přijatého daňového dokladu na období 7/2015 až 6/2016 (celková cena za rok 145 200 Kč) nebo za využívání odborné internetové databáze na období 10/2015 až 9/2016 (celková cena 30 238 Kč za rok), kterou jsme zaplatili v září na základě daňového dokladu. Máme tedy nárok na odpočet DPH u těchto služeb – u nájmu z období 11/2015 až 6/2016 a té odborné databáze z období 11/2015 až 9/2016?

Společnost s. r. o. má uzavřenou smlouvu se společností Premier Tax Free s. r. o., která zajišťuje vrácení DPH cizincům. Tato společnost zašle měsíčně fakturu za vyúčtování vrácené DPH, kde nárokuje zaplacení DPH z faktur, ze kterých vrátila DPH cizincům. Jakým způsobem postupuji v účetnictví, když již z faktur, kterých se týká toto vyúčtování, bylo odvedeno DPH Finančnímu úřadu?  

FO je plátcem DPH - pronajímá prodejnu neplátci DPH. Má účtovat pronájem s DPH?

Společnost uhradila platbou předem částku 20 000 Kč za službu Google AdWords společnosti z Irska. Neobdrželi jsme žádný vyúčtovací doklad, po opakované urgenci nám zaslali jednotlivé faktury za každý měsíc služby s odečtem částky z kreditu platby předem. Kdy v tomto případě vzniká povinnost přiznat daň? Každý měsíc při vyúčtování služby, nebo se měla přiznat při úhradě?