Ing. Martina Matějková - strana 10

Stavební firma vystavila v březnu 2016 fakturu s přenesenou daňovou povinností. V témže měsíci se rozhodla celou fakturu vydobropisovat a vystavit fakturu novou. Důvodem bylo, že se dodavatel a odběratel neshodli na ceně, a proto stavební firma celou fakturu vydobropisovala a vystavila novou na nižší sumu. Jak budu postupovat v kontrolním hlášení? Musím tam uvést všechny tři faktury, tzn. původní fakturu, dobropis (který je ve stejné výši) a novou fakturu? Pokud ano a budu uvádět i dobropis, tak předpokládám, že částku uvedu do kontrolního hlášení s minusem, ale co uvedu do kolonky datum uskutečnění zdanitelného plnění? Dobropis přece nemá datum uskutečnění zdanitelného plnění?

Developer nakoupil od PRE "rezervační příkon" pro odběr elektřiny v bytech. PRE tento rezervační příkon fakturovala s 0% DPH. Developer se nyní chystá tento rezervační příkon přefakturovat svým klientům. Bude u této přefakturace vyčíslovat nějaké DPH a projeví se prodej na nějakých řádcích v přiznání k DPH? A zároveň - má na vyčíslení či nevyčíslení DPH při přefakturaci vliv způsob zaúčtování faktury za nákup příkonu od PRE?

Firma - plátce DPH, odebírá obědy pro své zaměstnance od jiné firmy - plátce DPH. Za měsíc obdrží fakturu, kde je vyčíslena DPH. Může si odběratel obědů uplatnit odpočet DPH celé částky uvedené na faktuře v případě, že je celý oběd zaměstnancům poskytován zdarma? Firma si 55 % částky bez DPH dává do nákladů, 45 % bez DPH hradí ze zisku. Nebo je nutno k částce hrazené ze zisku připočítat i DPH a neuplatňovat tak celý odpočet uvedený na faktuře?

Firma, plátce DPH vyfakturuje neplátci DPH (s přiděleným DIČ) 12 000 Kč, kam se tato faktura dostane v kontrolním hlášení?

Přijatá záloha z EU: V 06/2015 byla vystavena zálohová faktura na služby do PL. Částka přišla na účet v 06/2015. Nakonec ale služba nebyla realizována a záloha byla v celé výši ve 12/2015 vrácena. Kdy a kde se to má projevit v přiznání k DPH? Má se to vůbec promítnout v souhrnném hlášení? Přijatý opravný doklad z EU: Inventarizací účtů k 31. 12. 2015 se zjistilo, že část materiálu pořízeného z PL bylo polskému dodavateli vráceno a byl na to polským dodavatelem vystaven opravný daňový doklad v 05/2015. Doklad ale nebyl dodán k zaúčtování. Až teprve když neseděly inventarizace, tak polský dodavatel vystavil opis opravného daňového dokladu s datem 02/2016 a doručil nám tento doklad. Zaúčtování do správného roku přes přechodné účty není problém, ale kdy má být tento opravný daňový doklad zahrnutý do přiznání DPH a souhrnného hlášení? Je to ke dni převzetí opravného daňového dokladu a tedy k 02/2016, nebo se musí udělat dodatečné přiznání k DPH za 05/2015 a následné souhrnné hlášení za 05/2015?

OSVČ, měsíční plátce DPH obdržel v únoru fakturu za provedené stavební práce v režimu přen. daň. povinnosti, datum uskutečnění zdanitelného plnění je 31. 1. 2016, datum vystavení faktury je 14. 2. 2016, musí podat dodatečné - opravné kontrolní hlášení a DPH za 1/2016 nebo může podat řádné KH a DPH za 2/2016 a uvede do KH DUZP 31. 1. 2016?

Naše firma vyrábí větroně. Zákazník je ze občan Švýcarska. Nejsme si jisti zda dodání větroně bude dle § 66 zákona o DPH - Vývoz zboží osvobozeno od DPH. Nevíme zda pro Švýcarsko není nějaká výjimka.

Jsme organizační složka japonské společnosti Ltd. se sídlem v Praze. Nově budujeme (japonská Ltd.) testovací centrum v Rakousku, které bude provozovat jiná společnost na zařízeních v majetku japonské Ltd. Služba/Zboží, kterou budeme provozovat, je změna skupenství nanočástic vzorků, které nám firmy doručí, tzn. např jakýkoli prášek se ještě rozmělní. Výstup je tedy report o změně částic především doložený změněným práškem. 1. Podle jakých parametrů či zákonů definovat výsledek testování, tzn. zda se jedná o zboží nebo o službu? K čemu se přikláníte vy? 2. Pokud bychom fakturovali my (organizační složka v Praze) klientům v EU za bod 1, jsou zde nějaká omezení v rámci DPH? Na co si dát pozor? Nebo raději fakturovat z Japonska? 3. Pokud bychom za úkony fakturovali klientům z Prahy, musíme mít k této činnosti nějaké živnostenské oprávnění?

Česká s. r. o. plátce s českou DIČ nakoupí zboží od maďarské s. r. o. s maďarskou DIČ. Dopravu zajišťuje maďarská s. r. o. - DAP Švýcarsko, zboží jede napřímo z maďarské továrny ďo Švýcarska. Česká s. r. o. obratem prodá zboží švýcarskému zákazníkovi. Maďarská s. r. o. vykáže prodej jako osvobozený od DPH - export. Česká s. r. o. nákup od maďarské s. r. o. neuvede v přiznání DPH a prodej švýcarskému zákazníkovi vykáže jako export ř. 22 DAP. Je uvedený postup z pohledu DPH rizika správný?

Když mám přijatou fakturu na nákup zboží od českého dodavatele, ale faktura je v EUR, jak správně spočítat DPH? Já pro položky v EUR používám denní aktuální kurz deviz dle ČNB, ale dodavatel používá pevný kurz. Potom nám nemůže sedět částka DPH v kontrolním hlášení. U této konkrétní faktury se na DPH lišíme o cca 800 Kč. Musím použít stejný kurs jako dodavatel nebo nemám rozdíl ve výši DPH řešit?

Právnická osoba (s. r. o.), plátce DPH (poskytovatel), uzavřela smlouvu o zajištění obsluhy sběrného dvora s obcí. Předmětem smlouvy je obsluha a výkon služeb spojených s provozem sběrného dvora ve stanovené provozní době, vedení evidence odpadů dle příslušné vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady. Obsluhu zajišťuje poskytovatel vlastními zaměstnanci, kteří jsou také povinni zajišťovat úklid a pořádek v areálu. Poskytovatel je povinen také zajistit součinnost se smluvními partnery obce při zajišťování vývozu odpadů ze sběrného dvora. Jaká sazba DPH se u této služby uplatní? Podstatou služby je sběr, případně zajištění likvidace odpadu, v tomto případě pouze komunálního (splňující podmínky z § 4 písm. b) zákona 185/2001 Sb., o odpadech). Nicméně rozsah zmíněných služeb dle specifikace uvedené ve smlouvě je širší. Ve smlouvě je stanovena úplata jednou částkou v paušální výši. Jde nám o uplatnění sazby DPH i s ohledem na informaci Ministerstva financí ze dne 27. 1. 2009 (č.j. 18/13276/2009-181), kde je mimo jiné uvedeno, že pro účely stanovení základu daně je nutno částku rozdělit podle jednotlivých plnění podléhající platné sazbě daně. V případě nemožnosti rozdělit paušální částku na jednotlivé služby (např. sběr odpadu, úklid sběrného dvora apod.), je možná i v tomto případě aplikace principu hlavního a vedlejšího plnění a použití snížené sazby daně na „komplexní“ službu? Podle našeho názoru se např. sběr odpadu neobejde bez souvisejícího úklidu, resp. údržby příslušného prostoru apod.  

Pochopila jsem tedy správně, že pokud se bude fakturovat poplatek za užití platformy galerii například do Venezuely, bude účtováno bez DPH a uvede se na ř. 26 daňového přiznání?

Jako právnická osoba jsme na základě dědického řízení nabyli následující nemovité věci: Byt (jednotka) s podílem na pozemku, dále garáž (zastavěná plocha a nádvoří), dále 1/6 podíl na pozemku, který je evidovaný v katastru nemovitostí jako zahrada, a dále podíl na pozemku, který je v katastru nemovitostí označen jako společný dvůr. Toto hodláme prodat jako celek jednomu kupci. Bude uvedené plnění osvobozené od DPH? Tento majetek jsme nabyli v roce 2015. Předpokládám, že se na byt a garáž vztahuje časový test 5 let od první kolaudace. Pozemky - zahrada a společný dvůr- předpokládám, že se na ně také vztahuje osvobození dle § 56 odst. 1. Měl být tento prodej zcela osvobozen?  

Co přesně znamená, že pozemek/zahrada a společný dvůr tvoří funkční celek se stavbou? Společný dvůr je v katastru nemovitostí označen druhem pozemku zastavěna plocha a nádvoří a způsob využití je tedy společný dvůr. Takže dle mého mínění by jednalo o pozemek, který tvoří funčkní celek se stavbou. Domnívám se, je-li dodáván pozemek, na které je zřízená stavba, pevně spojená se zemí, podléhá dodání pozemku časovému testu jako stavba. Zahrada - druh pozemku v katastru nemovitostí - domnívám se, že tento pozemek netvoří funkční celek se stavbou. Nebo ano? Není ani stavebním pozemkem - takže mi z toho vychází osvobození. V bytovém domě, kde se jednotka nachází, má každý zahradu - tj. patří to vždy k bytu.

Americká centrála Greenpeace uhradila za školení konané v Berlíně účastnické poplatky za organizace Greenpeace z celé Evropy. Nyní účastnický poplatek uhrazený za českou Greenpeace přefakturovala právě této české společnosti (registrované jako osoba identifikovaná k DPH). Vyplývají z toho české společnosti nějaké povinnosti v souvislosti s DPH?

Český plátce DPH vyrobí formu na lisování. Tuto formu fakturuje odběrateli (plátci DPH) do Španělska. Forma ale zůstává v České republice ve společnosti, která formu vyrobila, následně ji česká firma používá pro lisování. Jak budeme postupovat z hlediska DPH? Jedná se o osvobozené plnění nebo se jedná o tuzemské plnění, česká firma musí odvést DPH a následně si španělská firma nárokuje vrácení DPH dle § 82 zákona o DPH? Je rozdíl v postupu v případě, že španělská firma bude mít na území České republiky provozovnu nebo nikoliv? Vždy ale fakturace bude probíhat přímo do Španělska.

Vystavím fakturu - neplátci DPH na nájem - bez DPH osvobozené plnění bez nároku na odpočet a další položky faktury jsou energie s DPH. Celkem faktura je např. 8 000 Kč (z toho 2 000 Kč nájem). Chápu správně, že do kontrolního hlášení uvedu do řádku A5 částku 6 000 Kč a 2 000 Kč uvádět nebudu z důvodu osvobozeného plnění? To samé bude u přijatých faktur, osvobozené plnění se neuvádí,ale ostatní položky faktury do řádku B3? A pokud doklad nemá jiné evidenční číslo zapíšu variabilní symbol?

Advokát (měsíční plátce DPH) přijímá na základě rozhodnutí soudu přísudky (přísudek se skládá z odměny advokáta a režijního paušálu. Tyto dvě částky jsou rozepsány v odůvodnění rozhodnutí soudu). Vzhledem k tomu, že advokát získává platbu na základě soudu, tj. orgánu veřejné moci, nevystavuje doklad. Přísudky mohou být v řádu stovek až statisíců a advokát je může dostávat po částech v období několika let (napři i 10 i 15 let) a přísudky mohou být od fyzických i právnických osob. Jakým způsobem má advokát vykazovat tyto platby v kontrolním hlášení. Měsíčně může mít cca 1 300 plateb? Jakým způsobem vykazovat v kontrolním hlášení přísudky, které jsou v celkové částce nad 10 000 Kč, ale úhrady jsou ve splátkách nižších než 10 000 Kč. Dále s ohledem na zákon o advokacii a mlčenlivost advokáta, nelze zveřejňovat veškeré údaje – počítá s tímto kontrolní hlášení?

Naše firma (s. r. o., plátce dph v ČR) měla automobil v autoservisu na Slovensku. Zde došlo k poškození automobilu při přejezdu v rámci servisu. Škoda byla uplatněna jako pojistná událost z pojistky servisu. Slovenský servis naší firmě zapůjčil náhradní vozidlo po dobu opravy. Následně jsme obdrželi dvě faktury ze servisu ze Slovenska, plátce dph SR. První faktura je vystavena bez dph na opravu auta. Druhá faktura je za zapůjčení vozidla, vystavena s dph. Obě faktury (částku bez DPH) přímo servisu uhradila pojišťovna, naše firma zaplatila v hotovosti DPH z faktury za zapůjčení vozidla. Jak celou událost zaúčtovat a jak zařadit do přiznání DPH? Jsou obě částky bez dph nákladové položky a plnění od pojišťovny výnosové položky? Faktura bez DPH samovyměřením a uplatněním do přiznání? Je možné si nárokovat v hotovosti zaplacené dph? Které řádky v přiznání DPHjsou správně?

Jsme s.r.o., provozujeme restauraci. Přijde nám faktura za pivo 8 000 Kč a vratné obaly 3 000 Kč. Patří do jmenovité nebo souhrnné (do 10 000 Kč) části kontrolního hlášení a v jaké částce?