Ing. Martina Matějková - strana 8

Neplátce DPH opravuje varhany. Tento rok nakoupil materiál pro opravu varhan z jiného členského státu, ale také poskytl službu do jiného členského státu (opravil varhany). Podle mého chápání zákona o DPH se stává osobou identifikovanou k dani jednak podle § 6g zákona o DPH (nevidím v tomto § žádný limit, tedy předpokládám, že to tak platí např. i u zboží za 1 EUR) a dále také podle § 6i. V tomto případě je povinen podat daňové přiznání k DPH (zboží vykáže na ř. 3 resp. 4 a 43 resp. 44; služby na ř. 21) a zároveň souhrnné hlášení. Stejně tak v jakémkoli dalším měsíci, kdy k takovéto situaci dojde (tj. pořízení zboží z EU nebo poskytnutí služby do EU). Pokud nedojde k této situaci, nemusí podávat nulové přiznání k DPH ani souhrnné hlášení. Jako osobě identifikované je mu přiděleno DIČ, které by mělo být uvedeno na všech přijatých i vydaných daňových dokladech přitom přijaté zboží je fakturováno v systému reverse charge (tedy bez DPH). Je tato má úvaha správná?

Sportovkyně přesídlila do Monaka, v České republice je odhlášena ze všech aktivit. Sportovní činnost profesionálního sportovce (tenis) vykonává na vrcholové světové úrovni. Její servisní manažerská organizace je společnost se sídlem v ČR a plátce DPH. Sportovkyně byla v ČR dříve jako OSVČ, nyní je rezidentkou Monaka a jezdí po světových turnajích jako hráčka. Servisní česká organizace jí fakturuje podíly na výhrách, na reklamních smlouvách dle smlouvy o výhradním zastoupení hráčky (např. 15 % z jejích zisků z turnajů). Můžeme a (musíme) fakturovat hráčce bez daně z přidané hodnoty? Na Monako je dle § 3 odst. 3 zákona o DPH pohlíženo z hlediska DPH jako na území Francie, hráčka nemá přidělené číslo TVA (Taxe valeur ajoutée). Přesto dle mého názoru vykonává ekonomickou činnost a jako takové by se jí mělo fakturovat z ČR bez DPH a vykazovat jako plnění do EU (řádek 21 základní sazba) + Souhrnné hlášení bez DIČ; místo plnění v Monaku/FR. Je můj názor správný?

Plátce DPH prodává pozemek. Pozemek sám o sobě je prázdný, bez stavby, na pozemku samotném nejsou ani přípojky. Pozemek je v zastavěném území obce(je podle územního plánu v oblasti, kde je možná výstavba), zatím je evidován jako orná půda a doposud nikdy nebyl ani záměr nějaké výstavby na tomto pozemku, tím pádem dosud nebylo zahájeno žádné stavební řízení. Podél pozemku ale vede komunikace, která je ve vlastnictví stejného vlastníka. Tento vlastník již před cca 10 lety v této komunikaci vybudoval inženýrské sítě s odbočkou, resp. možností napojení prodávaného pozemku na tyto sítě. Není to ale hotová přípojka. Vybudoval to z toho důvodu, že tím chtěl zhodnotit předmětný pozemek, pokud by jej jednou prodával. Tato "přípojka" v době výstavby a vlastně ani nyní nijak nesouvisí s konkrétní stavbou, prodávající ani netuší důvod a záměr kupujícího. Jde tedy o stavební pozemek, který podléhá DPH? Byl by problém, kdyby prodávající přípojky před prodejem dokončil, opět bez vazby na konkrétní stavbu, pouze proto aby zvýšil hodnotu prodávaného pozemku?

Polská společnost má v České republice pouze DIČ pro účely DPH. Musí být daňové doklady pro DPH vystaveny v češtině? Musí daňové doklady pro DPH splňovat náležitosti českého zákona o DPH? V České republice dodává zboží podnikatelům jako tuzemské zdanitelné plnění, fakturu tiskne předem. Tudíž na daňovém dokladu je pouze datum vystavení, nikoli datum dodání, které se však liší - § 29 odst. 1 písm. h) zákona o DPH. Musí být uvedeno i datum dodání zboží (datum přijetí úplaty N/A, neplatí se předem), například formou dodatečně zaslaného daňového dokladu až po zjištění data dodání od přepravce, což by bylo velmi komplikované, nebo se aplikuje článek 226 odst. 7 Směrnice, tj. datum dodání zboží se neuvádí, pokud není známo?

Jsme plátci DPH a zasíláme zboží na Slovensko osobě registrované k DPH pro služby. Tato firma nám vyjíždí v systému VIES jako plátce DPH. Můžeme prodej zboží této firmě fakturovat bez DPH a uvádět ji na měsíčním souhrném hlášení, nebo se její registrace vztahuje pouze a jenom na služby?

Jsme plátci DPH, dne 25. 9. 2016 jsme obdrželi "paid invoice" z USA na předplatné odborného časopisu, kdy první číslo vyjde až v listopadu 2016. Platba (30 dolarů) byla provedena v červenci 2016. Ráda bych se zeptala, jak je to s DPH, na dokladu o tom není žádná zmínka. Budu muset provést reverse charge? Na jaké řádky přiznání k DPH se pak tato faktura uvede a budu přiznávat až za listopad nebo už v září? A jak je to s kontrolním hlášením (jaký oddíl a datum)? Jak je to v případě, že bychom předplatné dali do nedaňových nákladů, řeší se pak také DPH?

Jsme plátci, obdrželi jsme fakturu od neplátce z EU za zboží. Na které řádky daňového přiznání budu uvádět toto plnění? Nebo ho nebudu v daňovém přiznání uvádět vůbec?

Společnost s ručením omezeným, která není plátcem daně (poskytuje pouze služby osvobozené dle § 58 zákona o DPH), nakoupilo na e-shopu zboží od slovenského dodavatele v hodnotě 1 104,83 Kč bez DPH. Je zde uvedeno, že dodání je osvobozeno od daně dle § 43 zákona č. 222/2004 Z. z. Je správným postup, že s. r. o. podá přihlášku k registraci jako identifikovaná osoba a zaplatí na základě přiznání DPH z tohoto pořízení zboží? 

Pražská vzdělávací firma pořádá víceletý vzdělávací odborný, v tomto případě homeopatický kurz (seminář), na základě živnostenského oprávnění pořádání odborných kurzů, včetně lektorské činnosti. Seminář se koná jak fyzickou účastí v najatém sále, tak i formou online výuky i praktického cvičení testů. Tohoto kurzu (semináře) se mohou účastnit všichni, kteří se přihlásí a zaplatí stanovený účastnický poplatek (na 1 rok, 2 roky, 3 roky). Po splnění firmou stanovených podmínek, testů, vydává pak účastníkům osvědčení o absolvování pořádaného vzdělávacího kurzu. V tomto případě se nejedná o akreditovaný kurz od MŠMT (nejde o plnění osvobozené od DPH na výstupu dle § 57 zákona o DPH). Ačkoliv firma pořádá i rekvalifikační kurzy pro lékaře, na které má akreditaci od MŠMT, v této otázce se nejedná o účast na akreditovaném kurzu. Jedním z účastníků neakreditovaného tříletého vzdělávacího kurzu je i zaměstnanec z firmy z Evropské unie, plátce DPH. A chce vystavit fakturu bez české DPH dle § 9 (B2B). Operuje výkladem z nejmenovaného finančního úřadu, že pod § 10 b je míněno oprávnění jen ke vstupu na akci převážně pasivní účasti jakožto divák či posluchač. Ale tím, že se účastník aktivně zapojí, studuje, vyplňuje testy, prokazuje znalosti, prý jde o studium a službu dle § 9. Přesto se domníváme se, že místem plnění pro DPH je tuzemsko [§ 10 b odst. 1 písm. a)] a služba pražské vzdělávací firmy je předmětem daně podle § 2 odst. 1. písm. b) českého zákona o DPH a je povinna uplatnit u této vzdělávací služby českou DPH (základní sazbu) i vůči firmám registrovaným k DPH v jiných členských státech. Tyto firmy z Evropské unie pak mohou uplatnit nárok na vrácení zaplacené české DPH, pokud splní podmínky v § 82 a 82 b zákona o DPH. 

Můj klient s registrací k DPH v ČR nakoupil při motocyklových závodech v Belgii zboží - karburátory za 1 450 EUR. Obdržel daňový doklad od Švýcarské firmy s UID CHE-107.179.......... MWST, na dokladu je uvedeno DIČ mého klienta. Na faktuře je uvedeno místo prodeje - město v Belgii. Celková cena je vyčíslena bez DPH. Na dokladu je deklarováno, že produkty jsou ze Švýcarska. (Znění v Angličtině: The exporter of the products covered by this document declares that, except otherwise clearly indicated, the products are of swiss preferential origin. Datum a podpis. Na dokladu není žádná identifikace místa prodeje - pouze uveden název místa prodeje (město v Belgii). Vstoupí toto plnění do daňového přiznání k DPH a kontrolního hlášení ? 

Plátce DPH - právnická osoba - vlastnila dům, který celý pronajímala. V objektu je celkem šest bytových jednotek a jeden nebytový prostor (garáž a vjezd). Nájemce nebytového prostoru je plátce DPH, tento pronájem je zdaňován DPH, ostatní pronájmy (byty) jsou od DPH osvobozené. V měsíci srpnu prodala právnická osoba celý nebytový prostor a zároveň 1/2 bytového domu fyzické osobě - nepodnikateli. Jak to bude se zdaňováním nájmu z hlediska DPH, když správcem bytového domu i nebytových prostor zůstane nadále právnická osoba, která bude nadále vystavovat faktury za nájemné pro všechny nájemníky a podíl na zisku mezi právnickou osobou a fyzickou osobou (ta bude zdaňovat nájem v § 9 v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob)? Bude právnická osoba celou částku účtovat s DPH? Stane se nový podílový vlastník - fyzická osoba - také plátcem DPH po překročení obratu a jak to bude s uplatňováním nároku na odpočet? Všechny služby spojené s pronájmem jsou nadále účtovány právnické osobě a ta je nadále přeúčtovává na nájemníky.

Odvádí se daň z přidané hodnoty při prodeji autovraku do kovošrotu, nebo se používá přenesená daňová povinnost?

Nakoupili jsme krytinu označena na faktuře KOB 1004, celkem za 450 000 Kč, na faktuře je uvedeno daň odvede zákazník, § 92a, oba dva jsme plátci dph, nemohu nalézt, podle čeho nám to takto bylo vystaveno, příloha č. 6 k zákonu o DPH toto přímo neobsahuje.

Cestovní kancelář - sídlo v ČR - agentura zprostředkuje zájezd do třetí země, bude provize bez DPH, osvobozena dle § 89 odst. 7? Cestovní kancelář - sídlo v ČR - agentura zprostředkuje zájezd do EU nebo ČR, provize vč. DPH 21 %? Cestovní kancelář - sídlo v EU - agentura zprostředkuje zájezd do třetí země - osvobozeno? Cestovní kancelář - sídlo v EU - agentura zprostředkuje zájezd v EU nebo ČR - reverse charge - pokud je CK plátce, pokud není CK plátce, tak 21 % DPH?

Jsme zámečnická firma, vyrábíme ze železa různé výrobky: ocelové komíny, díly pro elektrárny, rošty, zakrytí hlavy komína, stahovací pásy, poklopy, regály, vrata, stojany pro koně atd. Montáže si odběratelé provádějí sami. Posuzují se tyto zámečnické výrobky jako konstrukce s kódem 7308, tzn. nad 100 000 Kč fakturace s přenesením daňové povinnosti, nebo se jedná o tzv. konečné výrobky (mají i konečnou úpravu - zinek, barva) určené k montáži a podléhající DPH? Dále vyrábíme náhradní díly pro dopravníky např. pro dopravník písku. Obě strany jsme vždy plátci DPH. Jaký je rozdíl mezi pojmem „zámečnické výrobky“ versus „konstrukce“ s kódem 7308? Dle § 92e zákona o DPH se na zámečnické práce – prodej hotových výrobků bez instalace do stavby přenesení nevztahuje, ale jak je to s kódem 7308? Vše jsme na stránkách finanční správy prostudovali, ale stále si nejsme jisti, jak postupovat při fakturaci našich výrobků.

1. Stavební firma staví nový objekt - dle stavebního povolení polyfunkční dům. Více než 2/3 podlahové plochy stavby tvoří 5 bytů menších než 120 m2 ( dvě patra) a v přízemí budou komerční prostory. Staví pro soukromou osobu, neplátce. Může na výstavbu celého objektu uplatnit sníženou sazbu daně? 2. Jak to bude se sazbami daně v případě rekonstrukce rodinného domu, rovněž pro soukromou osobu, neplátce: a) podlahová plochy prostor pro bydlení převyšuje plochy komerčních prostor v přízemí - lze uplatnit na celou rekonstrukci sníženou sazbu? b) podlahová plocha prostor pro bydlení je menší než komerční prostory v přízemí - musí se sazby rozdělit - snížená pro obytné prostory a zvýšená pro úpravy komerčních prostor?

Jsme česká firma, plátce DPH a prodáváme zboží jak v tuzemsku tak do jiných členských států EU. Na Slovensku máme výdejnu zboží a bylo nám přiděleno DIČ a IČ DPH (jsme plátci DPH na Slovensku). Pokud si zákazník objedná zboží s doručením na tuto výdejnu, převodkou toto objednané zboží přepravíme na výdejnu na Slovensko (jedná se pouze skladový pohyb, neuvažujeme žádný režim DPH). V současné době na Slovensku zřizujeme přímý prodej (pobočku), kde si zákazník zboží koupí až na místě. Zboží bude průběžně převáděno z našeho hlavního skladu v ČR na sklad na Slovensku. Chtěla bych se zeptat, zda v takovém případě bude tento převod zboží Přemístěním obchodního majetku z tuzemska do JČS podle § 64 odst 4., kdy česká firma osvobodí toto plnění od dph a uvede do ř. 20 daňového přiznání a souhrnného hlášení? Slovenská provozovna uvede ve svém přiznání k DPH toto přijetí zboží - má povinnost přiznat daň a zároveň nárok na odpočet DPH?

Provádíme stavební práce ve Francii, kde jsme registrovaní k DPH. Česká firma nám fakturuje za nájem omítacího stroje a jeho dopravu na stavbu ve Francii na naše české DIČ a s českým DPH. Je to správně? Stavební práce nám ve Francii provádí české firmy. Vím, že tyto firmy nám mají fakturovat bez DPH, protože místo plnění je tam, kde se nachází nemovitá věc. Některým firmám toto zdůvodnění nestačí, můžete mi, prosím poradit, jak to mohu ještě zdůvodnit?

Firma A (dodavatel) řádně vystavila fakturu dle smlouvy o dílo za provedené práce v režimu přenesení daňové povinnosti - § 92 stavební práce. Práce byly předány na základě předávacího protokolu bez vad a nedodělků. Firma B (odběratel) fakturu neuhradila a firma A začala svou pohledávku vymáhat soudně. Firma B zahájila jakési reklamační řízení a vyfakturovala firmě A vícepráce - § 92 stavební práce. Firma A tyto vícepráce neuznala a faktury vrátila zpátky. Jaký by měl být správný postup firmy A ve chvíli, kdy dostala faktury za pochybné vícepráce z pohledu DPH? Musí firma A zahrnout do svého daňového přiznání i daňové doklady za neuznané práce?

Podnikatel, který má živnost elektrikáře, je čtvrtletní plátce DPH. Daň z příjmu za rok 2015 – uplatňoval výdaje procentem – 80 %. V roce 2016 koupil nemovitou věc (ve společném jmění manželů) a buduje z ní penzion. Nemovitou věc vloží v roce 2016 do majetku a bude ji opravovat. K DPH: může si uplatňovat DPH z oprav nemovité věci a materiálu nakoupeného na opravu nemovité věci, když nemá zatím živnost na ubytování (bude si ji zřizovat, až vybuduje penzion)? K dani z příjmu 2016: může v roce 2016 v dani z příjmů uplatňovat výdaje opět procentem 80 %, nemá na to vliv zařazení sklepu do majetku? (Doposud uplatňoval výdaje procentem na dani z příjmu.)