Ing. Ivana Pilařová - strana 90

Klient, fyzická osoba, nedodržel leasingovou smlouvu a předčasně odkoupil od leasingové společnosti automobil. Zajímalo by mne, zda je nutné při nedodržení podmínek nájemného při fin. leasingu dodanit za předcházející roky i částku pojistného, která byla do měsíčních leasingových splátek zahrnuta a samostatně jako pojistné v leas. splátkovém kalendáři označována?

Podnikatel, přechází v roce 2007 z daňové evidence na účetnictví. 1) Jak bude vypadat převodový můstek: - závazky 100 - pohledávky 500 - pokladna 50 - banka 90 - majetek (automobil) PC 420 od roku 2005 - odpis v roce 2005 = 25 %, oprávky 105 - zboží na skladě 600 - mzdové náklady za 12/2006 nebyly v daňové evidenci uvedeny, HM 20 (z toho vyplývající ČM, náklady firmy a odvody za zaměstnance). 2) Vzhledem k tomu, že se již neúčtuje o změně metody na účtech 588 a 688, jak pak řešit celou situaci v DPFO, když má podnikatel právo rozložit si výnosy a náklady do doby 9 let? 3) Je doba 9 let něčím ohraničena - např. pravidelnost každý rok, stejný díl po dobu 9 let, stejný poměr příjem/výdej do nákladu/výnosu atd..

Proti jakému účtu se zaúčtuje daň z příjmu splatná (591/341), pokud na základě uplatnění ztráty z minulých let vyjde v DAP daňová povinnost 0 (nula). To znamená, že daň se nezaplatí a zůstává na účtu 341 a musí se proti něčemu vyúčtovat.

Dne 1. 3. 2001 splatná fa ve výši 110 529 Kč V roce 2001 odpis 20 % (opravná položka) v roce 2002 odpis 30 % v roce 2003 odpis 30 % v roce 2004 odpis 20 % odpisy jsem dala jako daňové. Fa je přihlášena u soudu, na firmu je vyhlášen konkurz, správce konkurzní podstaty nám sdělil dne 20. 12. 2006, že nám bude zatím vyplaceno 19,5 % - 23 969,00 Kč. Dosud jsme je neobdrželi. V roce 2005 - 2006 jsem nic neúčtovala, v roce 2007 obdržíme peníze, tak stornuji odpis ve výši úhrady (odpis 558/395, úhradu 221/311, zrušení opr. pol. -558/-395), ale nevím zda je to tak úplně správně.

Jsme občanské sdružení a z dotace Evropské unie jsme pořídili počítačové vybavení, tj. drobný hmotný a nehmotný majetek. Dotace byla 100%. Jak správně účtovat pořízení a případné odpisy u majetku nad 40 000 Kč?

Jaké jsou podmínky pro vytvoření rezervního fondu u společnosti s r. o. a na co se dá použít (kromě úhrady ztráty podniku)?

Podnikatel, fyzická osoba, daňová evidence, od banky účelový úvěr na nákladní automobil, nákladní automobil pořídila 12/2006, ZP a fa 12/2006, zaplatila přímo banka, 12/2006 ZP na nástavbu, tu zaplatí až 1/2007. Z jaké ceny vypočítá odpis? (Z hodnoty automobilu?) A DPH uplatní z nástavby a potom 2007 to bude technické zhodnocení?

Jsme spol. s r. o., plátce DPH, účtující v podvojném účetnictví. K vymožení naší pohledávky z obchodního styku ve výši 30 800 Kč za naším odběratelem soud nařídil exekuci. (Pohledávka je kryta 100% opravnou položkou, dle zákona.) Exekučním příkazem byla stanovena povinnost našemu dlužníkovi zaplatit nám pohledávku včetně jejího příslušenství (tj. úroky, náklady soudního řízení, náklady na právního zástupce a náklady exekuce určených příkazem k úhradě nákladů exekuce ve výši 13 200 Kč). Exekutor přikázal peněžnímu ústavu provést exekuci z účtu dlužníka na účet soudního exekutora. Exekutor nám zaslal zálohovou fakturu v celkové výši 4 000 Kč na náklady exekuce v souladu s ustanovením § 12 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměnách exekutorů. Zálohu jsme zaúčtovali na účet 314-provozní zálohy. Zjistili jsme, že soudní exekutor je plátcem DPH. Máme v tomto případě, pokud nám exekutor zašle daňový doklad na přijatou platbu, nárok na odpočet DPH z uvedené zálohy a nákladů exekuce vůbec, když je náklady povinen hradit dlužník (pokud ale exekutor něco vymůže)? Žádáme o radu, jak se celý případ exekuce správně účtuje a řeší daňově, včetně vyrovnání zálohy a nákladů exekuce s exekutorem, případně dlužníkem v obou variantách, tj. pokud bude celá pohledávka vč. příslušenství vymožena, i pokud bude exekuce neúspěšná. Je třeba na konci roku z titulu zálohy exekutorovi vytvořit dohadnou položku?

Je nákup zimních pneumatik včetně kol v ceně nad 40 000 Kč technické zhodnoceni firemního vozidla s. r. o.? Pokud ano, do jaké odpisové skupiny by se měly zařadit? Jedná se o firemní nákladní vozidlo pořízené na leasing.

Dne 17. 4. 2003 jsme zakoupili montážní vozidlo M1G za 821 516 Kč bez DPH. Dne 20. 9. 2006 jsme vůz prodali za 294 117 Kč bez DPH. Částku 294 117 Kč zaúčtuji do příjmů. Jakou částku zaúčtuji na konci roku 2006 jako výdaj snižující základ daně? Bude to zůstatková hodnota 228 198 Kč? Rozpis odpisů. Skupina 2 zrychleně, pořizovací cena 821 516 Kč Poř. Rok odpis zůstatková cena --------------------------------------------------------------- 1. 2003 136 920 Kč 684 596 Kč 2. 2004 228 199 Kč 456 397 Kč 3. 2005 228 199 Kč 228 198 Kč 4. 2006 152 133 Kč 76 065 Kč 5. 2007 76 065 Kč 0 Kč Dotaz č. 2: do jaké odpisové skupiny zařadit vůz, který má v technickém průkazu - nákladní automobil skříňový - kategorie N1G?

Jsme cestovní kancelář, která vede daňovou evidenci - fyzická osoba, plátce DPH. V měsíci listopadu 2006 jsme zaplatili zálohu 70 000 Kč na dopravu na zájezd, který se pojede až v měsíci květnu v roce 2007. Můžeme tuto částku zařadit do výdajů roku 2006?

Firma je s. r. o., jsme měsíční plátci daně a vedeme účetnictví. Firma vyváží zboží do třetí země. Faktura za zboží je vystavena v EUR. Pro jasnost uvádím data, kterých se vývoz týká. Den naložení zboží a odbavení na celnici v ČR je 20. 9. 2006. Doprava je zajištěna odběratelem. Dodací podmínky FCA. Zboží opustilo EU 25. 9. 2006 v Hamburku. Potvrzení, že zboží opustilo EU 25. 9. 2006 na JSD, bylo doručeno poštou s datem poštovního razítka až 7. 11. 2006. Jakým kurzem a kterým dnem máme zahrnout fakturu do účetnictví a jakým kurzem a který měsíc máme tento vývoz uvést do přiznání DPH, když dle § 66 odst. 6 je plátce povinen uvést zboží do daňového přiznání, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém byl oprávněn přiznat osvobození od daně. Pláce může uvést zboží do přiznání pouze, pokud může vývoz zboží prokázat. Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu a tím je písemné celní prohlášení JSD.

Podnikatel - fyzická osoba, plátce DPH, vede účetnictví. Podnikatel dostává většinu tržeb v hotovosti, pak je vkládá do banky na úhradu dodavatelských faktur. Je nějak omezena částka, kterou může vložit, nebo může do banky dát třeba i 1 000 000 Kč najednou? Změní se postup, pokud firmu převede na s. r. o. a začne podnikat jako právnická osoba?

Podnikatel vede účetnictví. V r. 2004 si koupil v autobazaru osobní automobil, který odpisuje. V červenci mu bylo na hranicích zabaveno jako kradené vozidlo. Podal žalobu na autobazar i původního majitele. Za rok 2006 bych uplatnila 1/2 odpisů. Co se zůstatkovou cenou? Je naděje, že mu ho zaplatí nebo bude splácet několik let. Co když se to do podání přiznání nevyřeší.

V roce 2001 jsme zaúčtovali úroky z prodlení nezaplacených faktur na 321400 D a 544 900 MD (nedaňově). Nyní budeme provádět odpis závazků. Mám účtovat MD 321 400 a D 648 ... nedaňový výnos?

Jsme spol. s r. o., plátci DPH a vedeme podvojné účetnictví. Jak posuzovat CENU postoupení pohledávky před lhůtou splatnosti? Za postoupení pohledávek bance máme uhradit tzv. cenu, která se počítá z Priboru + něco a ze dnů do splatnosti pohledávek/360. Postoupená pohledávka je po zaplacení této ceny a paušálního poplatku nám uhrazena ve výši 100 %. Pokud uvažuji správně, jednalo by se v případě Ceny o náklad faktora a tento náklad by byl u nás daňovým nákladem účtovaným na účte Finanční náklady sk. 56. Doplňující informace k dotazu: Nemohu zatím upřesnit, jaká bude smlouva a postup banky. Náš odběratel chce, abychom uzavřeli faktoringovou smlouvu s bankou, která od nás koupí jeho pohledávky a zaplatí je před splatností v plné výši. Kromě toho nám chce banka účtovat úrok za období od úhrady pohledávky do její splatnosti a takzvaný paušál z převzetí jedné pohledávky ve výši 4 tis. Kč. Je to poněkud podivné. Zájem má na tom náš odběratel a my mu máme vyjít vstříc. Já si však nejsem jistá, zda úrok a paušál mohu posuzovat jako finanční náklady nebo zda mi mají snížit výnos z prodané pohledávky.

Naše společnost s r. o., plátce DPH, vedoucí podvojné účetnictví, přemístila panely z jednoho pozemku na druhý, jehož plocha 197 m2 byla tvořena pískovým povrchem. Každý pozemek má své inventární číslo. Za přemístění panelů a jejich pokládku nám bylo fakturováno 15 000 Kč. Panely byly položeny volně do písku, kde vytvořily plochu, ale lze je kdykoli znovu přemístit. Jak účtovat o nákladech spojených s úpravou tohoto pozemku? Jedná se v tomto případě o stavbu?

Jsme právnická osoba, neplátce, vedeme účetnictví. Jak zaúčtovat dobropis? Pronajímali jsme prostory za 50 000 Kč ročně, ale z důvodu špatného vytápění jsme se domluvili s nájemcem na snížení o 8 000 Kč. Nevím jak vystavený dobropis zaúčtovat.

Zboží je dováženo kamionem do sídla dovozce. Zboží je nutno vyložit, ale dovozce nemá potřebnou techniku a objedná si českou firmu, není plátce DPH, která zboží vyloží. Firma, která zboží vyloží, fakturuje dovozci za vykládku 5 000 Kč bez DPH. Tato služba je vázána na dovoz zboží. Patří vynaložené náklady na vykládku zboží do pořizovací ceny zásob?

Na str. 22 časopisu Účetnictví v praxi 9/2006 se zabýváte tím, které výdaje patří do pořizovací ceny majetku. O projektech uvádíte, že jde o náklady, které vznikají až po rozhodnutí o realizaci investice. V našem případě byly vypracovány podklady pro rozhodnutí, zda stavbu zahájit či nikoliv (předběžný rozpočet, stavební povolení aj.), na základě projektu, tzn., že projekt předcházel rozhodnutí. Současný stav věcí je ten, že rozhodnutí bylo odloženo o dva roky. Je takový projekt součástí daňových výdajů či pořizovací ceny?