RNDr. Libor Fiala - strana 25

1) Jsme společnost s ručením omezeným, plátci DPH a vedeme účetnictví. Podle zákona o rezervách § 8c, je možné vytvořit od roku 2006 opravnou položku ve výši 100% u neuhrazených pohledávek vůči témuž dlužníkovi do výše 30 000 Kč. Dotaz je zaměřen na metodiku účtování, zda je shodná při tvorbě s předpisem MD 558/D 391, při zrušení MD 391/D 558. Dále zda při promlčení pohledávky po 4 letech a postoupení je možné uplatnit 100 % neuhrazených pohledávek jako daňový výdaj. 2) V roce 2003 byla vytvořena opravná položka podle § 8a k pohledávce do výše 33 %, pohledávka je stále neuhrazena, v roce 2006 došlo k promlčení pohledávky. Můžeme při postoupení pohledávky uplatnit odpis daňově ve výši 33%, nebo jen ve výši 20 %, jak stanoví úprava § 8a od 1. 1. 2004.

Jak je to s penálem na fakturách? Např. naše organizace má na vystavených fakturách penále pro nedodržení splatnosti 0,05 %. Můžeme se v případě neplacení odběratele opírat právně podle tohoto penále? Jak je to vlastně s penálem podle právního předpisu? Podle čeho se stanoví výše penále? Musí to být zakotveno smluvně s odběratelem? Počítá se také penále i v případě neplacení nájemného (podle uzavřené smlouvy), které platil nájemce v hotovosti (nevystavovala se faktura)?

Jak postupovat při zaúčtování: odměna orgánům společenství SVJ? 1. Předpis měsíční zálohy (od členů) např. 5 000 Kč MD 311 Dal 32409 2. Úhrada zálohy 5 000 Kč (po obdržení výpisu - SIPO) MD 221 Dal 311 3. Předpis odměn orgánům společenství 3 000 Kč MD 521 3 000 Kč Dal 331 3 000 Kč MD 331 600 Kč Dal 342 600 Kč zálohová daň 20 % 4. Vyplacení a úhrada daně MD 331 2 400 Kč Dal 221 MD 342 600 Kč Dal 221 5. Roční zúčtování záloh org. společ. 3 000 Kč MD 32409 Dal 6.. Je tento postup správný? Odměny orgánům společenství mají zakotveny ve stanovách. Myslím, že dohoda o provedení práce v tomto případě není přípustná. Odměny musí být vyplaceny s 20% zálohovou daní jako odměny čl. statut. orgánů. Je to správně?

Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH. Soukromá osoba zakoupila v DE v listopadu 2006 osobní automobil (použitý, bez nároku na odpočet DPH, cena je vč. DPH). Úhrada proběhla na základě kupní smlouvy hotově v EUR. V prosinci 2006 byl automobil vložen do obchodního majetku firmy. Jak správně stanovit pořizovací cenu, tj. jaký kurz použít pro přepočet EUR na Kč a zda tuto cenu mohu použít pro účely výpočtu odpisů? Vyplývají pro mne nějaké povinnosti v oblasti DPH?

Fyzická osoba - podnikatel je společníkem s. r. o. Jako fyzická osoba přerušil k 31. 12. 2005 podnikání. Ve své evidenci měl pohledávky k s. r. o., jehož je společníkem a tyto pohledávky kapitalizoval do s. r. o. 27. 12. 2005 - zvýšené jmění nebylo zapsáno do OR. Vedla jsem mu daňovou evidenci a o kapitalizaci pohledávek jsem nebyla informována, a proto jsem je uvedla do daňového přiznání jako položky zvyšující základ daně. Sama pořádně nerozumím pojmu kapitalizace, ale myslím, že jsem o tyto pohledávky nemusela zvyšovat základ daně a platit z nich sociální a zdravotní pojištění. Žádám o vysvětlení pojmu kapitalizace a toho, jak jsem s těmito pohledávkami měla správně naložit. Pohledávky byly kapitalizovány, ale nezaplaceny ze strany s. r. o.

Ještě jednou se vracím k předčasnému ukončení LS. Můj dotaz byl zodpovídán RNDr Ivanem Fialou, ale některá data nebyla mnou dodána. Původní dotaz č. 1188/06. Dle zaslané odpovědi jsem se snažila výpočet provést, ale mám nedobrý pocit, že se mi to nepodařilo. Prosím o pomoc při výpočtu daňových a nedaňových položek dle níže uvedených údajů. LS uzavřena dne 5. 2. 2004, vstupní cena osobního automobilu byla 450 000 Kč, dále částka byla navýšena o finanční službu ve výši 201 564 Kč + 5 % DPH 10 080 Kč. Zálohová platba - akontace byla poskytnuta ve výši 67 500 Kč. Rovnoměrné splátky byly dle leasingového kalendáře v počtu 36. Prodejní cena byla dle LS ve výši 1 000 Kč. DPH z finanční činnosti jsme uplatňovali. Leasingových splátek bylo zaplaceno 31. Automobil byl odkoupen od leasingové společnosti za částku 50 900,90 Kč. Jak daný problém v roce 2006 správně vypočítat a zaúčtovat?

Jak postupovat, byla-li leasingová smlouva uzavřena 14. 11. 2006 dle GeMoney Auto leasingu, přičemž předávací protokol a kupní smlouva k vozu je uzavřena až s datem 15. 11. 2006. Na základě dotazu v leasingové společnosti mi bylo sděleno, že splátkový kalendář již zpětně předělat nelze. Lze ho považovat za platný, i když k převzetí vozidla a zaplacení akontace došlo skutečně až 15. 11. 2006?

Společnost s r. o mající 3 společníky se rozhodla nakoupit nový automobil na leasing. Jeden ze společníků přispěl na splátku akontace 100 000 Kč. Přišla zálohová fa na firmu a zaplaceno to bylo v hotovosti ze soukromých peněz společníka. Tento vklad se nebude vracet. Jak tuto operaci zaúčtovat? Ještě obecně, pokud společník půjčí do firmy peníze, je nutné sepsat smlouvu o půjčce a je tato půjčka bezúročná nebo tam musí být úrok? Někdy se jedná jen o půjčku na pár dní.

Podnikatel s. r. o. kupuje nemovitost již starší a nechce jí vložit do majetku, protože ji v 9/2006 koupí a v 12/2006 ji prodá, má ŽL na realitní činnost, zprostředkování obchodu. Jakou daň z nemovitosti zaplatí a jak se tento účetní případ zaúčtuje?

Naše firma uzavřela v 2/2004 leasingovou smlouvu na osobní automobil - 36 splátek. V 11/2006 byla leasingová smlouva mimořádně ukončena a zůstatková cena vozu byla jednorázově doplacena. Z 36 splátek bylo uhrazeno 32, 4 splátky byly jednorázově doplaceny. Poslední leasingová splátka dle kalendáře měla být doplacena a zaúčtována k 1. 1. 2007. Jak správně zaúčtovat doplatkovou cenu vozu (rozdělit do nákladů dle původního splátkového kalendáře nebo jednou částkou zaúčtovat na účet pořízení majetku)? Jaké daňové dopady toto mimořádné ukončení leasingové smlouvy bude pro naši firmu mít?

Prodávali jsme v tuzemsku drobný dlouhodobý majetek (vedený v operativní evidenci a účtovaný na 501 dle interního předpisu) a s ním i dlouhodobý majetek. Tržba z prodeje se pak účtovala DDHM 311/642 a DHM 311/641. Při prodej hmotného a nehmotného majetku se údaje vykazují v řádku 210, 510 a 520 DAP. Vykazuje se v řádku 520 (§ 76 odst. 3 písm. a/) i prodej DDHM, přestože z pohledu účetnictví se vlastně jedná o prodej materiálu?

Otec mi daroval v červenci dům. Do současné doby v přízemí podnikal a platil nájem můj manžel - plátce DPH (já jsem spolupracující osoba), v 1. patře měl otec restauraci, tu celou i se zařízením pronajal (z pronájmu zařízení odvádí DPH) a v 2. patře je pronajatý byt. Může manžel podnikat dále v mém domě nebo musí mít se mnou uzavřenou nájemní smlouvu, či musí být spoluvlastník domu? Jak mám odvádět DPH z pronájmu manžela a z pronajatého zařízení pronajaté restaurace, když nemám živnostenský list a tedy nejsem plátce DPH? Může být nájemní smlouva s manželem bezplatná? Potřebuji ŽL k pronájmu bytu? Mám se na Finančním úřadě zaregistrovat jaké plátce DPH?

Jde o občana - nepodnikatele, který má příjmy ze závislé činnosti. Tento občan občas obchoduje prostřednictvím obchodníka s CP na burze CP. V případě, že doba mezi nabytím a prodejem CP, pokud přesáhla 6 měsíců, tak zisk z tohoto obchodu nezahrne mezi příjmy podle § 10. V případě, že tato doba byla kratší než 6 měsíců, tak zisk z tohoto obchodu zahrne mezi příjmy podle § 10. Náklady spojené s pořízením a prodejem konkrétního CP jsou také jeho daňově uznatelným výdajem, v případě že u konkrétního CP doba mezi nabytím a prodejem byla kratší než 6 měsíců. Vedeme \"skladovou evidenci\" těchto CP, kdy uplatňujeme metodu FIFO. Takže evidenčně prodáváme resp. vyřazujeme nejstarší nakoupené CP. Protože obchodovatelná cena CP se neustále mění, tak máme pokaždé nakoupeno za jinou cenu. Tím se ale občas stane, že obchod je ztrátový. Proto by mě zajímalo, zda se tyto ztráty z prodeje CP můžou kompenzovat se zisky z prodeje CP? Nebo se k těmto ztrátovým obchodům nepřihlíží, tak jak se nepřihlíží k výdajům, které převyšují příjmy u § 10 ZDP při zpracování daňového přiznání? Ještě by mě zajímalo, zda poplatek za správu CP může být výdajem v § 10 ZDP?

Žádám o posouzení správného postupu zdaňování vozidel používaných řediteli naší společnosti. Situace je tato: 1. Ředitelé užívají firemní vozidla jak k obchodním, tak i k soukromým účelům. 2. Firemní vozidla najímáme na operativní leasing od majitele (např. Lease Plan). 3. Ředitelé platí 20 % z hodnoty splátky operativního leasingu ze svého čistého příjmu (je to vnitrofiremní pravidlo). 4. Ředitelům není zvyšován daňový základ pro výpočet daně z příjmů fyzických osob o 1 % z pořizovací ceny vozidla. Postupujeme správně?

Jsme s. r. o., měsíční plátce DPH. Dne 20.7.2006 se konala valná hromada společnosti u notáře, a to z důvodu, že VH schvalovala převod obchodních podílů společníků (l úplatný převod a l bezúplatný převod) a změnu společenské smlouvy. Notář vystavil dvě faktury - daňové doklady : 1. faktura - Odměna notáře - rozhodnutí valné hromady, faktura obsahuje text - právní pomoc - návrh na zápis do obchod.rejstříku, souhlas se zápisem do OR, čestné prohlášení, smlouvy o převodu obchod. podílů, sepsání notářského zápisu, ověření podpisů. 2. faktura - Dohoda o změně obsahu společenské smlouvy - sepsání notářského zápisu - ověření podpisů. l. fakturu jsem zaúčtovala jako nedaňový doklad - není nárok na odpočet DPH, protože převody obchod. podílů nesouvisí přímo s činností s. r. o., není ani daňovým nákladem = připočitatelná položka. (l. převod obchod.podílu - otec na syna, 2. převod obchodl podílu - společník - jiné s.r.o.) 2. fakturu - prováděla se změna obsahu společ. smlouvy (dle notáře musela být vystavena nová společenská smlouva, protože poslední změna ve společ. smlouvě proběhla v r. 2001 a nyní společ.smlouva neodpovídá současným zákonům. Jsou již v této nové smlouvě zahrnuty i změny společníků. U této faktury je nárok na odpočet DPH a je tento výdaj i daňovým nákladem společnosti. Lze považovat můj názor za správný? Názory účetních jsou různé. Většina tvrdí, že vše je daňové účinné jak z pohledu DPH, tak i jako daňové uznatelná položka. Daňový doklad bude zahrnut do daň. přiznání za červenec 2006.Jsme s. r. o., měsíční plátce DPH. Dne 20. 7. 2006 se konala valná hromada společnosti u notáře, a to z důvodu, že VH schvalovala převod obchodních podílů společníků (l úplatný převod a l bezúplatný převod) a změnu společenské smlouvy. Notář vystavil dvě faktury - daňové doklady: 1. Faktura - Odměna notáře - rozhodnutí valné hromady, faktura obsahuje text - právní pomoc - návrh na zápis do obchodního rejstříku, souhlas se zápisem do OR, čestné prohlášení, smlouvy o převodu obchodních podílů, sepsání notářského zápisu, ověření podpisů. 2. Faktura - Dohoda o změně obsahu společenské smlouvy - sepsání notářského zápisu - ověření podpisů. 1. fakturu jsem zaúčtovala jako nedaňový doklad - není nárok na odpočet DPH, protože převody obchod. podílů nesouvisí přímo s činností s. r. o., není ani daňovým nákladem = připočitatelná položka. (1. převod obchod. podílu - otec na syna, 2. převod obchod. podílu - společník - jiné s. r. o.) 2. fakturu - prováděla se změna obsahu společ. smlouvy (dle notáře musela být vystavena nová společenská smlouva, protože poslední změna ve společ. smlouvě proběhla v r. 2001 a nyní společ. smlouva neodpovídá současným zákonům. Jsou již v této nové smlouvě zahrnuty i změny společníků. U této faktury je nárok na odpočet DPH a je tento výdaj i daňovým nákladem společnosti. Lze považovat můj názor za správný? Názory účetních jsou různé. Většina tvrdí, že vše je daňové účinné jak z pohledu DPH, tak i jako daňové uznatelná položka. Daňový doklad bude zahrnut do daňového přiznání za červenec 2006.

Dotaz se týká společnosti s. r. o. V letošním roce jsem obdržela k zaúčtování několik dokladů - paragonů - na menší částky cca za 5 000 Kč. Tyto doklady obsahovaly též DPH. Kvůli takto malým částkám jsem se po domluvě s jednatelem rozhodla, že nebudu dělat dodatečné daňové přiznání k DPH za 4.Q.05. Daňový základ jsem zaúčtovala do nedaňových nákladů. Předpokládám, že v případě, že se neuplatní DPH v příslušném období, může se tato částka zaúčtovat do nákladů. Nejsem si jista, zda tyto náklady ve výši DPH mohu účtovat daňově nebo musím též jako daňový základ účtovat nedaňově.

Podnikatel (DE, plátce DPH) uzavřel smlouvu o finančním leasingu na nákup stroje za 80 000 Kč. Na smlouvě je uvedeno, že doba pronájmu je 36 měsíců, ale počet splátek nájemného je pouze 12 měsíců (pro podnikatele byl tento počet splátek levnější). Kupní cena po ukončení pronájmu 1 000 Kč. K tomuto dostal splátkový kalendář, ve kterém jsou jednotlivé splátky včetně nulté splátky. a) Mohu si uplatnit DPH na nultou splátku i na další splátky, nebo pouze na „další“ splátky? Myslím tím, jak DPH u splátek, tak i za finanční službu - leasing. b) Musím nultou splátku uvést jako nedaňový výdaj a do daňových výdajů si dát pouze poměrnou část za 36 měsíců? c) Budu tento majetek ještě nějak odpisovat a kdy?

Jak mám chápat § 38a ZDP, odst. č. 1, 3 a 4. V odstavci č. 1 se uvádí, že zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu ZÁLOHOVÉHO období. Pro firmu, která má účetní období kalendářní rok a odvádí daň z příjmů do 31. 3., toto období začíná 1. 4. a končí 31. 3. násl. roku. Podle odst. 3 je první záloha splatná 15. dne šestého měsíce ZDAŇOVACÍHO období, druhá 15. dne dvanáctého měsíce zdaň. období. Má být tedy první záloha zaplacena 15. 9. a druhá 15. 3. násl. roku (podle zálohového období) nebo 15. 6. a 15. 12. (podle zdaň. období)? Stejně tak prosím o odpověď, v jakých měsících se mají platit čtyři zálohy podle odst. 4. Zejména mě zajímá první záloha, která, kdyby se měla platit 15. 3. zdaňovacího období, musela by se zaplatit dříve, než je povinnost odevzdat přiznání k dani z příjmů.

Jedná se o fyzickou osobu, vedení daňové evidence, předmětem podnikání je pohostinství, není (zatím) plátce DPH. Od 1. 1. 2006 začal výše uvedený podnikat v budově, která je majetkem jeho rodičů (SJM) a do 31. 12. 2005 v této budově provozovala pohostinství matka, která skončila a šla do starobního důchodu. Otec je invalidní důchodce. Výdaje za elektřinu, vodu apod. si bude hradit podnikatel sám. Nyní řešíme problém, jak sepsat nájemní smlouvu s rodiči tak, aby to bylo co nejvýhodnější pro obě strany, nejlépe, aby rodiče nemuseli platit daně, popř. ani podávat DP (ovšem pokud to tak bude výhodné). Není mi jasné, zda limit 15 000 příjmu, do kterého se nemusí podávat DP by se v tomto případě vynásobil 2x - za oba rodiče, dále zda by nájem 30 000 Kč za rok nebyl nízký vzhledem k tomu, že jde o osoby blízké. Další věcí je, zda zařízení provozovny (vybavení kuchyně, stoly, židle atd.) odkoupit od rodičů (jak stanovit cenu, odhadce?) nebo zahrnout do nájmu. K rozebrání problému je ještě třeba vzít další aspekty, jako: - odpisy budovy - může uplatňovat vlastník nebo nájemce? - daň z nemovitostí - platí asi výhradně vlastník? - pojištění budovy - může platit vlastník nebo nájemce? - § 9 odst. 4 ZDP – 20 %. Je mi jasné, že jde o dost složitou otázku, ale prosím vezměte v úvahu všechny okolnosti, které jsem uvedla, a co možná nejpřesněji odpovězte. Pokud není v mé otázce vše jasné, ráda doplním.