RNDr. Libor Fiala - strana 26

Jsme s. r. o., měsíční plátce DPH. Dne 20.7.2006 se konala valná hromada společnosti u notáře, a to z důvodu, že VH schvalovala převod obchodních podílů společníků (l úplatný převod a l bezúplatný převod) a změnu společenské smlouvy. Notář vystavil dvě faktury - daňové doklady : 1. faktura - Odměna notáře - rozhodnutí valné hromady, faktura obsahuje text - právní pomoc - návrh na zápis do obchod.rejstříku, souhlas se zápisem do OR, čestné prohlášení, smlouvy o převodu obchod. podílů, sepsání notářského zápisu, ověření podpisů. 2. faktura - Dohoda o změně obsahu společenské smlouvy - sepsání notářského zápisu - ověření podpisů. l. fakturu jsem zaúčtovala jako nedaňový doklad - není nárok na odpočet DPH, protože převody obchod. podílů nesouvisí přímo s činností s. r. o., není ani daňovým nákladem = připočitatelná položka. (l. převod obchod.podílu - otec na syna, 2. převod obchodl podílu - společník - jiné s.r.o.) 2. fakturu - prováděla se změna obsahu společ. smlouvy (dle notáře musela být vystavena nová společenská smlouva, protože poslední změna ve společ. smlouvě proběhla v r. 2001 a nyní společ.smlouva neodpovídá současným zákonům. Jsou již v této nové smlouvě zahrnuty i změny společníků. U této faktury je nárok na odpočet DPH a je tento výdaj i daňovým nákladem společnosti. Lze považovat můj názor za správný? Názory účetních jsou různé. Většina tvrdí, že vše je daňové účinné jak z pohledu DPH, tak i jako daňové uznatelná položka. Daňový doklad bude zahrnut do daň. přiznání za červenec 2006.Jsme s. r. o., měsíční plátce DPH. Dne 20. 7. 2006 se konala valná hromada společnosti u notáře, a to z důvodu, že VH schvalovala převod obchodních podílů společníků (l úplatný převod a l bezúplatný převod) a změnu společenské smlouvy. Notář vystavil dvě faktury - daňové doklady: 1. Faktura - Odměna notáře - rozhodnutí valné hromady, faktura obsahuje text - právní pomoc - návrh na zápis do obchodního rejstříku, souhlas se zápisem do OR, čestné prohlášení, smlouvy o převodu obchodních podílů, sepsání notářského zápisu, ověření podpisů. 2. Faktura - Dohoda o změně obsahu společenské smlouvy - sepsání notářského zápisu - ověření podpisů. 1. fakturu jsem zaúčtovala jako nedaňový doklad - není nárok na odpočet DPH, protože převody obchod. podílů nesouvisí přímo s činností s. r. o., není ani daňovým nákladem = připočitatelná položka. (1. převod obchod. podílu - otec na syna, 2. převod obchod. podílu - společník - jiné s. r. o.) 2. fakturu - prováděla se změna obsahu společ. smlouvy (dle notáře musela být vystavena nová společenská smlouva, protože poslední změna ve společ. smlouvě proběhla v r. 2001 a nyní společ. smlouva neodpovídá současným zákonům. Jsou již v této nové smlouvě zahrnuty i změny společníků. U této faktury je nárok na odpočet DPH a je tento výdaj i daňovým nákladem společnosti. Lze považovat můj názor za správný? Názory účetních jsou různé. Většina tvrdí, že vše je daňové účinné jak z pohledu DPH, tak i jako daňové uznatelná položka. Daňový doklad bude zahrnut do daňového přiznání za červenec 2006.

Dotaz se týká společnosti s. r. o. V letošním roce jsem obdržela k zaúčtování několik dokladů - paragonů - na menší částky cca za 5 000 Kč. Tyto doklady obsahovaly též DPH. Kvůli takto malým částkám jsem se po domluvě s jednatelem rozhodla, že nebudu dělat dodatečné daňové přiznání k DPH za 4.Q.05. Daňový základ jsem zaúčtovala do nedaňových nákladů. Předpokládám, že v případě, že se neuplatní DPH v příslušném období, může se tato částka zaúčtovat do nákladů. Nejsem si jista, zda tyto náklady ve výši DPH mohu účtovat daňově nebo musím též jako daňový základ účtovat nedaňově.

Podnikatel (DE, plátce DPH) uzavřel smlouvu o finančním leasingu na nákup stroje za 80 000 Kč. Na smlouvě je uvedeno, že doba pronájmu je 36 měsíců, ale počet splátek nájemného je pouze 12 měsíců (pro podnikatele byl tento počet splátek levnější). Kupní cena po ukončení pronájmu 1 000 Kč. K tomuto dostal splátkový kalendář, ve kterém jsou jednotlivé splátky včetně nulté splátky. a) Mohu si uplatnit DPH na nultou splátku i na další splátky, nebo pouze na „další“ splátky? Myslím tím, jak DPH u splátek, tak i za finanční službu - leasing. b) Musím nultou splátku uvést jako nedaňový výdaj a do daňových výdajů si dát pouze poměrnou část za 36 měsíců? c) Budu tento majetek ještě nějak odpisovat a kdy?

Jak mám chápat § 38a ZDP, odst. č. 1, 3 a 4. V odstavci č. 1 se uvádí, že zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu ZÁLOHOVÉHO období. Pro firmu, která má účetní období kalendářní rok a odvádí daň z příjmů do 31. 3., toto období začíná 1. 4. a končí 31. 3. násl. roku. Podle odst. 3 je první záloha splatná 15. dne šestého měsíce ZDAŇOVACÍHO období, druhá 15. dne dvanáctého měsíce zdaň. období. Má být tedy první záloha zaplacena 15. 9. a druhá 15. 3. násl. roku (podle zálohového období) nebo 15. 6. a 15. 12. (podle zdaň. období)? Stejně tak prosím o odpověď, v jakých měsících se mají platit čtyři zálohy podle odst. 4. Zejména mě zajímá první záloha, která, kdyby se měla platit 15. 3. zdaňovacího období, musela by se zaplatit dříve, než je povinnost odevzdat přiznání k dani z příjmů.

Jedná se o fyzickou osobu, vedení daňové evidence, předmětem podnikání je pohostinství, není (zatím) plátce DPH. Od 1. 1. 2006 začal výše uvedený podnikat v budově, která je majetkem jeho rodičů (SJM) a do 31. 12. 2005 v této budově provozovala pohostinství matka, která skončila a šla do starobního důchodu. Otec je invalidní důchodce. Výdaje za elektřinu, vodu apod. si bude hradit podnikatel sám. Nyní řešíme problém, jak sepsat nájemní smlouvu s rodiči tak, aby to bylo co nejvýhodnější pro obě strany, nejlépe, aby rodiče nemuseli platit daně, popř. ani podávat DP (ovšem pokud to tak bude výhodné). Není mi jasné, zda limit 15 000 příjmu, do kterého se nemusí podávat DP by se v tomto případě vynásobil 2x - za oba rodiče, dále zda by nájem 30 000 Kč za rok nebyl nízký vzhledem k tomu, že jde o osoby blízké. Další věcí je, zda zařízení provozovny (vybavení kuchyně, stoly, židle atd.) odkoupit od rodičů (jak stanovit cenu, odhadce?) nebo zahrnout do nájmu. K rozebrání problému je ještě třeba vzít další aspekty, jako: - odpisy budovy - může uplatňovat vlastník nebo nájemce? - daň z nemovitostí - platí asi výhradně vlastník? - pojištění budovy - může platit vlastník nebo nájemce? - § 9 odst. 4 ZDP – 20 %. Je mi jasné, že jde o dost složitou otázku, ale prosím vezměte v úvahu všechny okolnosti, které jsem uvedla, a co možná nejpřesněji odpovězte. Pokud není v mé otázce vše jasné, ráda doplním.