Ing. Martin Děrgel - strana 166

Fyzická osoba-daňová evidence. V roce 2008 jsme provedli dodanění pohledávek za rok 2006, a to formou dodatečného daňového přiznání. Daň byla doplacena a úrok z prodlení finančním úřadem prominut. Máme ještě jiné povinnosti k OSSZ a ZP (např. podat opravné přehledy)? Dočetli jsme se, že pokud dodaňujeme pohledávky, nemusíme provádět opravné přehledy na OSSZ ani ZP, protože se nemění ani příjmy, ani výdaje dle § 7 ZDP. Vše zůstává tak, jak bylo v přehledech vykázáno, pouze jsme navýšili základ daně a dodanili již zmíněné pohledávky.

Dle § 15, odst. 3, písm. b je nezdanitelnou částí základu daně částka úroků zaplacená ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření. V případě, že jde o koupi pozemku, je zde podmínka, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy. Zajímalo by mě, jak se postupuje v případě, kdy se úroky odečítají a výstavba za 4 roky nezačne. A dále, co se rozumí zahájením výstavby bytové potřeby?

Společník s. r. o. má podepsanou smlouvu o výkonu funkce. Odměna je 100 Kč měsíčně, vyplácena je jednou za čtvrtletí ve výši 300 Kč. Je možné brát tuto odměnu jako dohodu o provedení práce a odvést z ní pouze srážkovou daň? Nebo je nutné brát tuto odměnu jako určitou formu pracovního poměru a je třeba z ní odvést zdravotní pojištění?

Firma uzavřela s bankou pevnou termínovou operaci (forward) dne 14. 2. 2008. Splatnost je 20. 1. 2009. Jedná se o nákup 80 000 Kč EUR, v kurzu 25 68883 za částku 2 055 106,40 Kč. Vedlejší náklady nám nevznikají (tj. prémie, poplatky). Jaká bude reálná hodnota tohoto derivátu? Bude se přeceňovat kurzem ČNB k 31. 12. 2008?

Na dlužníka byl v říjnu 2005 vyhlášen konkurz, o kterém jsme se dozvěděli pozdě. Naši pohledávku jsme přihlásili až v únoru 2006 – po 30denní lhůtě stanovené soudem (opravná položka vytvořena pouze ve výši 20%). Soud však pohledávku přesto v plné výši uznal, protože byla podána ne později než 2 měsíce po 1. přezkumném jednání (20. 12. 2006), což bylo uvedeno jako podmínka pro její zohlednění. Opravnou položku jsme však v roce 2006 již nezvýšili. Nevím, zda to bylo správně, nebo ne. Jak dále s touto pohledávkou pracovat? Je možné k 31. 12. 2008 zvýšit OP na 100 % dle § 8a odst. 2 ? Nebo už jsme tuto možnost v roce 2006 zmeškali? A kdy pohledávku odepsat? Konkurz skončí pravděpodobně zrušením pro nedostatek majetku.

Podnikatel - fyzická osoba, plátce DPH vede od roku 2005 účetnictví. Při přechodu z DE na účetnictví vyčíslil stav zásob a časově rozdělil zdanění zásob na 9 let. Každý rok uvádí do daňového přiznání, do oddílu E-Úpravy, podle § 5 a 23 zákona částku těchto zásob ke zdanění. Zahrnuje se tato částka do příjmů v Přehledech pro sociální a zdravotní pojištění?

SVJ má 27 bytových jednotek a 28. jednotka je nebytový prostor, který vlastní město a je rovněž zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník. /v těchto prostorách je CO kryt/. Každý vlastník si za svůj byt v minulosti podal přiznání k daní z nemovitostí /přibl. r. 2002/ a tuto daň každoročně platí. 1. Nemám já ještě povinnost podávat přiznání k této dani za celý dům? /jsem správce/ RK nám v minul. oznámila, že oni již nebudou podávat toto přiznání, že si to musí každý vlastník provést sám. 2. V srpnu 2008 nám město 28. jednotku prodalo za 26.000 Kč a my jsme již zapsání v katastru nemovitostí. jako majitel - SVJ. Je mou povinností za tuto 28. jednotku podat přiznání k dani z nemovitosti? Pokud ano, znamená to, že v minulosti daň z nemovitostí platilo město? V případě této povinnosti jak budu postupovat při výpočtu této daně? 3. Tento prostor jsme od města koupili, kdo podává přiznání k dani z převodu nemovitostí a kdo tuto daň platí? Jak bych postupovala v případě povinnosti toto přiznání podat?

Akciová společnost vyplatila v roce 2008 členům představenstva tantiémy (ze zisku, účtováno na účet 427). Z tantiém jim bylo kromě daně z příjmů odvedeno zdravotní pojištění. A. s. ještě odvedla zdravotní pojištění ve výši 9 % z těchto tantiém. Je odvedené zdravotní poj. daňovým nákladem?

Pracuji jako OSVČ, nejsem plátce DPH a vedu daňovou evidenci. Platby pojistného na sociální i zdravotní pojištění OSVČ nejsou od tohoto roku 2008 zdanitelnými výdaji. Dle toho také vedu daňovou evidenci. Dostala jsem informaci od jiného účetního, že já jako OSVČ neplátce DPH mohu platby pojistného dávat do zdanitelných výdajů. Je to pravda?

V roce 1997 tři účastníci sdružení pořídili společně nemovitost a vložili ji do obchodního majetku a odepisovali ji. V roce 2001 sdružení ukončilo svoji činnost. Účastníci se dohodli na tom, že spoluvlastnické podíly od zbývajících dvou účastníků odkoupí bývalý pověřený účastník sdružení s tím, že než se uskuteční prodej, bude jim platit nájem za užívání nemovitosti a každý ze spoluvlastníků si bude uplatňovat 1/3 z celkové výše odpisů ve své daňové evidenci. V roce 2008 proběhl prodej podílů. U kupujícího zůstává nemovitost v obchodním majetku. Jak se projeví nabytí spoluvlastnických podílů v daňové evidenci kupujícího? Zvýší se zůstatková cena o úvěr na odkoupení a odepisování pokračuje z této zvýšené ceny?

Může být konsolidovaný výkaz zisků a ztrát v tomto „kumulovaném“ rozsahu nebo, musí být zachovány všechny jednotlivé řádky z „výkazu zisků a ztrát v plném rozsahu“?: (pro zjednodušení neuvádím všechny řádky) IV. + V. Ostatní provozní výnosy, převod provozních výnosů G. + H. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku, materiálu, D.+F.+I. Další provozní náklady * Konsolidovaný provozní výsledek hospodaření VI.+VII.+VIII.+IX.+X. +XI.+XII. Finanční výnosy J.+K.+L.+M. +N.+O. +Q.1.-P. Finanční náklady * Konsolidovaný výsledek hospodaření z finančních operací Q.2. Odložená daň z příjmu za běžnou činnost ** Konsolidovaný výsledek hospodaření za běžnou činnost XVIII. Mimořádné výnosy R + S. 1. Mimořádné náklady S.2. Odložená daň z příjmů * Konsolidovaný mimořádný výsledek hospodaření *** Konsolidovaný výsledek hospodaření za účetní období bez podílu ekvivalence

Jsme firma s. r. o., která si vezme automobil na úvěr – splátkový prodej od leasingové společnosti, ale v technickém průkaze je napsán jako vlastník vozidla ta leasingová společnost a my jako provozovatelé vozidla. S tím, že ta leasingová společnost s námi sepsala smlouvu o úvěru, smlouvu o zajišťovacím převodu práva a smlouvu o výpůjčce. Jde nám o to, zda automobil můžeme odepisovat, protože § 27 odst. 1 písm. i) nám to zakazuje, ale § 28 odst. 4 to zase popírá. Takže nevíme, jak máme správně postupovat, zda si ty odpisy vozidla můžeme uplatnit, nebo ne?

Naše firma účtuje Společenství vlastníků jednotek (SVJ). Účtování pravidelných příjmů do fondů a následné zúčtování nákladů s těmito fondy je mi jasné. Jak ale účtovat mimořádné výnosy SVJ např. z pronájmu reklamní plochy, z úroků z běžného účtu. Na účet 379 – Závazek ke společníkům nebo na účet 602? Co na konci roku s hospodářským výsledkem, který SVJ vznikne díky těmto výnosům, jak zaúčtovat eventuální rozdělení peněz jednotlivým vlastníkům nebo naopak po jejich rozhodnutí na shromáždění tento hospodářský výsledek převést do fondu oprav?

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci. Při vzájemném zápočtu pohledávek ze společností s. r. o. došlo k částečné úhradě vydané faktury. Náš účetní program rozpočítal částku uvedenou v zápočtu do prodeje zboží a zbylá částka (DPH) byla uhrazena převodem z bankovního účtu. Na druhé straně u přijaté faktury do nákupu zboží vstoupila částka menší a bylo uhrazeno celé DPH. Chtěla bych se zeptat, jaká jsou pravidla pro účtování? Jaká část vstoupí do základu a jaká do DPH? Jak u přijaté tak u vydané faktury, které se účastní vzájemného zápočtu?

Máme zaměstnance, na kterého přišla exekuce od VZP (přednostní). Zaměstnanec žije s družkou, s kterou má 9 dětí, jedno je plnoleté, jedna dcera, které je 16 let má dítě, o které se stará babička (má zažádáno u soudu o svěření vnuka do péče). Všichni žijí v jedné domácnosti. Zaměstnanec přinesl „Čestné prohlášení“ od družky, že nikde nepracuje a nepobírá žádnou mzdu. Prosím o radu jak vypočítat exekuci. Zaměstnanec u nás pracuje od 15. 9. 2008 a má čistou mzdu 10 580 Kč.

Firma-právnická osoba, plátce DPH zajišťuje stravování pro své zaměstnance prostřednictvím jiné organizace, také plátce DPH. Tato organizace účtuje za jeden oběd 60 Kč bez DPH plus DPH ve výši 11,40 Kč. Firma účtuje 55 % hodnoty oběda (33 Kč) do daňových nákladů, zbytek (27 Kč) je firmou také hrazen, ale je účtován jako nedaňový náklad, zaměstnanci nehradí nic. Jaké jsou správné postupy u možnosti nárokovat a případně odvádět DPH u uvedeného případu? Může firma nárokovat odpočet DPH ve výši 11,40 Kč v plné výši? Nebo pouze část DPH připadající na daňově uznatelnou část nákladu za stravování a zbytek DPH zaúčtovat jako nedaňový náklad? Případně musí firma odvádět DPH na výstupu? Jak konkrétně v tomto případě určí cenu obvyklou za oběd? Nebo stále platí možnost uplatnit odpočet DPH v plné a na výstupu nic neodvádět z titulu, že zaměstnanec nic neplatí a základem daně je nula? Dříve platný § 44 vyhlášky č. 540/2002 Sb. je dnes zrušen, existuje nějaké obdobné platné zákonné ustanovení?

Společnost s r. o. měla uzavřenou LS na dodávku pick up a tato LS měla být ukončena k 10. 12. 2008. V červnu 2008 došlo k cesi LS na fyzickou osobu, tzn. že posledních 6 měsíčních splátek uhradí fyzická osoba. Fyzická osoba uhradila na základě dohody spol. s r. o. odstupné nebo poplatek za předmět z leasingu – pick up 250 000 Kč. Jak je to s DPH? Nejde o prodej pick up, protože spol. s r. o. ještě žádný nevlastnila, ale o výnos z cedované smlouvy. Je zapotřebí vypořádat DPH? Pokud ano, tak z jaké částky?

Jsme organizace v. v. i. Daň z příjmu právnických osob za r. 2007 jsme podali k 31. 3. 2008. Dle sdělení FÚ, jsme tak měli učinit až k 30. 6. 2008. Vznikl přeplatek. Můj dotaz zní: zálohu na daň z příjmu k 15. 6. 2008 jsme uhradili dle daňového přiznání, takže byla nižší. Problém nastal v tom, že dle FÚ měla být ve výši dle daňového přiznání za r. 2006, protože ještě neuplynula lhůta pro nové vyměření záloh. A nyní nám přišel výměr úroků z prodlení za 14 dnů. Od 16. 6. – 30. 6. 2008. K 1. 7. 2008 si tento nedoplatek vzali z přeplatku na dani. Přeplatek vlastně ležel na účtu FÚ od 1. 4. 2008, tj. 3 měsíce a přesto nám vyměřili úroky z prodlení. Je mi jasné, že úroky budeme muset uhradit, mělo by však, podle Vás, naději odvolání? Jsme vlastně potrestáni za to, že podáváme daňové přiznání včas a nevyužíváme prodlouženou lhůtu. Nikde v zákoně mi totiž nevyplynula povinnost podat daňové přiznání až k 30. 6. 2008, ale jen možnost. Nebo se mýlím?

Jsme střední škola. Plátce DPH. Provozujeme doplňkovou činnost. Například technické poradenství a projketování ve stavebnictví, kopírování atd. Může nastat situace, kdy vytvoříme projekt a vnitrofakturou přeúčtujeme do nákladů hlavní činnost. Bude na takovémto dokladu vyčíslena DPH? Výnosy jsou v doplňkové činnosti, náklady v činnosti hlavní. Jak toto řešit. Na vstupu DPH neuplatňujeme.

Prosím o konzultaci, zda si to myslím správně. Zaměstnankyně v lednu a únoru 2008 pracovala (HM 20 400Kč/měsíc). V březnu měla od 3. 3.do 7. 3. 2008 dovolenou 5 dnů (3 dny loňská, 2 dny letošní)= 5 088 Kč. Pak onemocněla  rizikové těhotenství a byla nemocná až do nástupu na MD 15. 4. 27. 10. 2008. Po ukončení MD jí bude na její žádost poskytnuta řádná dovolená (38 dnů  školství) 28. 10.  19. 12. 2008. Na základě Prohlášení poplatníka jí bylo poskytováno daňové zvýhodnění na první dítě r. nar. 2000. K 31. 8. 2008 uvedla do změn konec daň. zvýhodnění na dítě. Druhé dítě nar. 15. 5. 2008 si od narození uplatňuje manžel. Mohu ji při ročním zúčtování za prvních 8 měsíců poskytnout daňové zvýhodnění na dítě (8*890 =7 120 Kč)? Podmínka 6násobku minimální mzdy bude po vyplacení dovolené splněna.