Dagmar Masná - strana 15

Jsme nevýdělečná organizace - v. v. i., plátci DPH, vedeme účetnictví. Slovenské firmě, se sídlem v SR, neplátcům DPH, platíme za uveřejnění článku v časopise, který daná firma v SR vydává. Místo plnění je v ČR nebo v SR a vzniká nám povinnost připočítat si DPH?

Při pořízení zboží z EU se hodnota zboží vč. DPH zapíše do ř. 220, 225 daňového přiznání. a) Zapíše se zároveň i do ř. 330, 335? B) Musí se zboží pořízené evidovat zvlášť a při jeho prodeji teprve uvést na ř. 330, 335?

Podnikatel-fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci. Podnikatel má trvalý příkaz na zálohy elektřiny od firmy ČEZ Prodej s. r. o. Vzhledem k tomu, že platí zálohy trvalým příkazem přes běžný účet, nezasílá mu firma měsíčně doklady, ale až po roce vždy jen roční vyúčtování. Může si podnikatel uplatňovat z těchto záloh bez dokladů DPH? Nebo musí vždy počkat až na roční vyúčtování a uplatnit si DPH až celé najednou? Podobné je to, když si dobíjí mobilní telefon přes účet. Dobije si například 500 Kč, ale také od toho nemá žádný jiný doklad než, že částka odešla z běžného účtu - může si vůbec u tohoto uplatnit DPH za dobití telefonu?

1) Fyzická osoba vede daňovou evidenci. Vystavila faktury v hodnotě 1 300 000 Kč, uhrazeno bylo pouze za 850 000 Kč. Stane se plátcem DPH? 2) Fyzická osoba vede daňovou evidenci. Nakoupila zboží v EU (ve Finsku, dodavatel má DIČ) a používá denní kurz. a) Hodnota zb. se přepočte daným kurzem a z této hodnoty se vypočte DPH? Tedy hodnota zb. x 19 % nebo hodnota zb. x 0,1597 dle zákona? b) Do kterých řádků daňového přiznání se zapíše?

V březnu jsme si objednali u stavební firmy dodávku materiálu. Byla uzavřena kupní smlouva a stavební firmou vystavena zálohová faktura (obsahovala plnou částku za zboží + DPH). Tuto částku jsme zaplatili a za březen si nárokovali vrácení DPH. Zboží mělo být dle smlouvy dodáno do 14 dnů od zaplacení zálohy. Předpokládali jsme, že po dodání zboží nám bude vystavena faktura s nulovým doplatkem a se zdanitelným plněním v březnu! Zboží však bylo dodáno později, až v květnu. A stavební firma nám vystavila fakturu s nulovým doplatkem, ale se zdanitelným plněním v květnu. Znamená to, že jsme v březnu nárokovali vrácení DPH nesprávně? Jakým způsobem teď máme postupovat?

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, uzavřela s partnerem v zahraničí (DE - plátce DPH) obchod, na základě kterého prodáme této zahraniční firmě materiál (plechy, profily), které dodáme fyzicky jiné firmě XY v ČR, kde z tohoto materiálu vyrobí palety a dodají je německé firmě. Česká firma XY fakturuje do DE pouze práci. Naše firma vyfakturuje německé firmě materiál. Jak to bude v tomto případě s DPH? Může naše firma fakturovat na německou firmu bez DPH?

Jsme cestovní kancelář, která vede daňovou evidenci - fyzická osoba, plátce DPH. Prodáváme zájezdy pro jiné cestovní kanceláře - služby jménem a na účet jiné osoby. Prodali jsme klientovi lodní lístek z Calais do Dover přes CK, která se tímto zabývá - tj. jménem a na účet jiné osoby. Chceme vědět, zda z provize máme odvádět 19 % DPH, či ne?

Klient je fyzická osoba, vede daňovou evidenci a je plátcem DPH. Zabývá se montáží a výrobou dřevěných stánků na veletrhy. V měsíci dubnu fakturuje montážní práce na stánku Sopro v Budapešti, odběratelem je česká firma, plátce DPH, která tuto montáž dále přefakturovává a není registrovaným plátcem DPH v Maďarsku. Budeme této české firmě fakturovat montáž i s DPH a pokud ne, objeví se tato fakturovaná částka v určitém řádku v přiznání DPH?

Jsme přepravní firma, plátce DPH. Provedli jsme na základě objednávky přepravu: - objednavatel firma registrovaná ve státě EU - Estonsko - přeprava provedena CZ - CZ (nakládka i vykládka v ČR). Myslíme si, že by tato přeprava měla být fakturována s 19 % DPH. Je náš názor správný?

Je možné, aby plátce DPH - fyzická osoba, která používá pro stanovení základu daně paušální výdaje a vede tedy jen evidenci příjmů, uplatnila odpočet DPH při nákupu služeb, případně při nákupu nákladního vozu?

Česká firma s DIČ (A) dodává truky včetně montáže do Bulharska - montáž se provádí v Bulharsku. Fakturuje ale jiné české firmě s DIČ (B), která si tuto službu objednala u A. Musí se česká firma (A) registrovat k DPH v Bulharsku a odvést zde DPH?

Fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci, podniká v pohostinství, je plátce DPH. Přijímá tržby z hracích automatů od společnosti, která je provozuje. Hrací automaty jsou umístěny v pohostinství. Postupujeme správně, když z celé částky, kterou majitel pohostinství obdrží, vypočítáme DPH koeficientem dle § 37 (2)? Např. obdrží částku 100 Kč a tato částka představuje příjem vč. 19% DPH, to zn., že odvede 15,97 DPH?

Jaká sazba DPH se uplatní u pravidelného ročního servisu kotlů ústředního vytápění v rodinném či bytovém domě? Jedná se o pravidelnou údržbu, o práce bez dodání materiálu (náhradních dílů).

Podnikatel - fyzická osoba, vede daňovou evidenci a je čtvrtletní plátce DPH. Přijaté tuzemské faktury za zboží se zdanitelným plněním v roce 2006 byly zaplaceny až v 1. čtvrtletí 2007. Nárok na odpočet nebyl uplatněn v minulém roce. Je možné uplatnit v 1. čtvrtletí 2007 v řádném daňovém přiznání DPH, nebo je potřeba udělat dodatečné přiznání k 4. Q 2006 na snížení daňové povinnosti? Bude finanční úřad účtovat penále a vrátí DPH?

Jsme společnost s ručením omezeným, vedeme účetnictví, jsme plátci DPH. Proběhla u nás kontrola z finančního úřadu na 4. čtvrtletí DPH za rok 2003. Kontrolou bylo zjištěno, že nebyla odvedena DPH za služby (topení, voda, svoz TKO) u pronajímaného bytu. Celá částka byla účtována v rámci nájemného (tržby-602) s 0% DPH jako uskutečněná plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. (Koeficient vždy 1.) Finanční úřad doměří daň za uvedené období. Mně se jedná o to, zda máme (na základě zjištěné kontroly) podat dodatečná daňová přiznání k DPH od roku 2004 za každý měsíc až dosud anebo provést nápravu od tohoto okamžiku.

Fyzická osoba, plátce DPH, daňová evidence. Hlavní činnost - drobná výroba, nákup a prodej zboží. Vedle hlavní činnosti má podnikatel příjem na základě smlouvy o obchodním zastoupení v oblasti prodeje finančních produktů. Příjem představují provize za sjednání: 1) stavebního spoření 2) penzijního připojištění. Jak postupovat v těchto případech z hlediska DPH? V § 55 zákona č. 235/2004 Sb. je zprostředkování penz. připojištění jmenovitě uvedeno mezi osvobozené plnění, proto provizi za penz. připoj. uvádíme mezi uskutečněná osvobozená plnění. Jak postupovat u provize za zprostředkování stavebního spoření? Toto bylo dříve v § 28 odst. 1 písm. y) zákona č. 588/1992 Sb., nyní není v osvobozených plněních uvedeno. Je provize za sjednání stavebního spoření zdanitelným plněním (19 %)?

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, 100% zahraniční kapitál, jednatel Francouz. Společnost se nacházela několik let ve ztrátě, v loňském roce jsme obdrželi cca 12 faktur z roku 2003 a 2004 za práci jednatele dle jednotlivých měsíců. Je nutné k těmto fakturám DPH samovyměřit a podat dodatečné přiznání k DPH za jednotlivá období?

Fyzická osoba, plátce DPH, vystavila zálohové faktury na zboží, které byly zaplaceny. Poté však nedošlo k uskutečnění předání zboží, odběratel např. chtěl, aby zboží zůstalo u nás na skladě do doby než ho bude potřebovat. Nebo jiný odběratel chce zboží od nás namontovat až bude mít hotovou novou kancelář, na kterou mu údajně došly peníze, atd. Zkrátka mám čtyři zálohové přijaté platby od různých odběratelů, které jsou samozřejmě zahrnuty do příjmů, ale není z nich odvedena DPH. Je to tak správně, nebo co všechno je potřeba udělat a jak postupovat v souladu se zákonem?

Český plátce daně, poskytuje poradenské služby německému plátci daně. Je správný postup ve výkaze - přiznání tyto příjmy uvádět v řádku 230 a 330, nebo je vůbec nevykazovat?

Česká montážní firma se sídlem v ČR vyjede do Evropské unie, kam přiveze svůj materiál a montéři ho zde smontují. Materiál je z ČR a zde nakoupený (vstup DPH uplatněn), montéři jsou zaměstnanci české firmy. Fakturuje česká firma zahraniční firmě do Rakouska s DPH nebo bez DPH? Jaký řádek daňového přiznání se uvádí?