Ing. Zdeněk Morávek - strana 56

Jedná se o fyzickou osobu, která vede účetnictví. V roce 2007 byla vytvořena dohadná položka na sociální pojištění podnikatele ve výši 50 000 Kč: 1) První část této dohadné položky ve výši zaplacených záloh podnikatelem - 40 000 Kč byla daňově uznatelným nákladem roku 2007 (účtováno 524/389). 2) Druhá část této dohadné položky ve výši očekávaného doplatku na OSSZ - 10 000 Kč byla pro rok 2007 daňově neuznatelným nákladem z titulu, že toto pojistné nebylo zaplaceno do 31. 1. 2008. (účtováno 524.99/389). Dle přehledu za rok 2007 vyšlo sociální pojištění podnikatele 61 000 Kč, po odečtení zaplacených záloh tedy doplatek 21 000 Kč. Jak je to s daňovou uznatelností těchto 21 000 Kč? Na část, tj. 10 000 Kč existuje dohadná položka ad 2) a na 21 000 Kč není „nic“?

K 31. 1. 2009 končí v naší firmě zaměstnanec, který obdržel výpověď pro nadbytečnost ze strany organizace dle paragrafu 52, písm. c). Dle zákona mu náleží odstupné ve výši tří měsíčních mezd, protože firma nemá prostředky na odstupné, sepsala se zaměstnancem dohodu dle ZP o termínu výplaty odstupného do 30. 6. 2010. Jedná se mi o to, jak mám zaúčtovat závazek firmy v tomto případě?

Jsme s. r. o., plátci DPH a vedeme účetnictví. Zaměstnanci mají přidělen služební mobil i k soukromým hovorům. Na faktuře platíme měsíční paušály, které obsahují minuty zdarma. Veškeré hovory jsou oceněny, ty, které spadají do paušálu jsou zdarma (částka je na rozpisu hovorů orientačně uvedená). Část soukromých hovorů je tudíž zdarma. Jak postupovat správně při vyúčtování soukromých hovorů? Vyúčtovat i ty hovory, které jsou zdarma, neboť ubírají služebním hovorům limit zdarma? Nebo měsíční paušál je náklad firmy a pouze soukromé hovory zaplacené navíc je třeba zaměstnancům přeúčtovat?

Příspěvková organizace zřízená městem, provozuje pouze hlavní činnost. V rámci závěrky r. 2008 bylo zjištěno, že dle stavu zůstatků běžného účtu a pokladny plus předpokládané zaplacené pohledávky zač. r. 2009 nejsou pokryty fondy plus závazky o 20 000 Kč. Bylo tedy zaúčtováno 20 000 916/648. Bude tento výnos daňově uznatelný? Je třeba v r. 2009 zaúčtovat opět obráceně -20 000 Kč 916/648?

Společnost s ručením omezeným vede účetnictví, plátce DPH. Od ledna začíná zaměstnavatel vyplácet náhradu mzdy za prvních 14 dnů nemoci. Jak se tato náhrada bude účtovat? Jako příklad uvedu HR s ní související odvody a na tomto příkladu bych chtěla provést zaúčtování. Hrubá mzda 10 227 Kč, sociální pojištění zaměstnance 665 Kč, zdravotní pojištění zaměstnance 461 Kč, daňový bonus 1 780 Kč, náhrada za 14 dnů nemoci 4 281 Kč, k výplatě 15 162 Kč. Sociální pojištění za firmu 2 557 Kč, zdravotní pojištění za firmu 920 Kč. Odvod na sociální pojištění 1 081 Kč, což je sociální pojištění celkem 3 222 Kč minus jedna polovina náhrady za vypl. prvních 14 dní–2 141 Kč = 1 081 Kč.

Prosím o navedení, jak zaúčtovat čerpání mezd z fondu odměn u příspěvkové nevýdělečné organizace PO. Jedná se o mzdy nad limit. Běžně účtuji: 521 MD plus odvody na účtech 5xx zdravotní, sociální z účtu 331, 336. Bude čerpání z fondu odměn 911 MD a účet 6..? Nevím, ale zda je to dobře, nemá-li se účtovat i na MD účtu 6.. čerpání z fondů.

Chci se zeptat, zda se na konci roku v příspěvkových organizacích účtují kurzové rozdíly u dodavatelů a odběratelů výsledkově jako u podnikatelů, nebo zda se zde používají účty 386 a 387 nebo se uvedené účty nepřeceňují vůbec? Uvažuji pouze o hlavní činnosti příspěvkové organizace, hospodářskou činnost neprovozuje.

TJ Sokol (nezisková organizace) obdržel od e.on úhradu za věcné břemeno. Jedná se o příjem ke zdanění daní z příjmů?

Jsme tuzemská firma s. r. o.-plátce DPH. Přefakturujeme opravu dílu do země EU. Tzn. tuzemská firma nám vyfakturuje opravu dílu – daňový doklad s 19 % – uplatníme nárok na odpočet. Tuto fakturu přefakturujeme do země EU – plátci. Jsme povinni z této přefakturace odvádět DPH v tuzemsku? Máme nárok na odpočet z došlé faktury? Účtujeme na účty 548* a 648*-přefakturace.

Jsme právnická osoba–družstvo, plátci DPH, vedeme podvojné účetnictví. Naše účetní jednotka měla právo hospodaření s pozemky ve vlastnictví státu, které jsme evidovali v operativní evidenci. Zákonem č. 103/2000 Sb. § 879c se právo trvalého užívání pozemků změnilo na vlastnictví, a to po uplynutí jednoho roku od nabytí účinnosti zákona. Zákon č. 229/2001 Sb. s účinností od 30. 6. 2001 toto ustanovení Občanského zákona zrušil. Pozemky jsme na základě kupních smluv uzavřených po zrušení § 879c zakoupili a zaplatili kupní cenu. Nálezem ústavního soudu publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 278/2004 byl zákon č. 229/2001 Sb., mimo jiné v části, která zrušila § 879c Občanského zákona, zrušen dnem 31. 12. 2004. Jelikož kupní cena za pozemky byla již uhrazena, byl vyzván Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dne 6. 11. 2006 k vrácení zaplacené kupní ceny s argumentací nálezu ústavního soudu viz výše uvedené. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových to však odmítl. Proto byla dne 7. 12. 2006 na Českou republiku – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podána žaloba na vrácení kupní ceny z důvodu absolutní neplatnosti kupních smluv. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nám na základě rozsudků soudu 1. a 2. stupně uhrazené kupní ceny vrací. Kam zaúčtovat vrácené peníze za pozemky, zda do fondu nebo do výnosů?

Nezisková organizace s nepovinným členstvím svých členů má převážně příjmy z členských příspěvků. Kromě jiné činnosti uspořádá jednou ročně konferenci, na níž přispívají i členové této organizace a dále pozvaní účastníci této akce. Uspořádání konference vyplývá z hlavní činnosti organizace, nejedná se o hospodářskou činnost. Pro lepší přehlednost vedeme na akci samostatné konto, které po ukončení akce vyúčtujeme – v případě zisku na účet 602, v případě ztráty na účet 518. Máme dotaz, zda v daňovém přiznání se výsledek konference, v případě, že docílíme zisku, uvádí jako daň. základ pro zdanění, nebo zda se příjmy a výdaje konference započítávají do celkových příjmů a výdajů organizace.

Prosím o předkontaci účtování mezd v roce 2009, tj. první 1.–3. den, 4.–14. den, 15. a další den, včetně sociálního a zdravotního pojištění.

Nezisková organizace (občanské sdružení) – zabývající se výcvikem psů, organizováním zkoušek a tréninků. Příjmy má sdružení z přijatých členských příspěvků a dále pak z poplatků za trénink a startovné. Vyplácíme jednorázové odměny organizátorům a pomocníkům, rozhodčím – jedná se většinou o částku 500 až 1 500 Kč za akci. Je dostačující si nechat podepsat potvrzení, že tento příjem nebyl u plátce zdaněn a jaká formulace s odkazem na které zákony by měla být uvedena na potvrzení? Platil by tento postup i pro vyplácení odměn zahraničním rozhodčím?

Potřebovala bych poradit ohledně internetu v knihovně. Jsme příspěvková organizace, plátci DPH. Kolega mi přinesl zákon č. 257 ze dne 29. 6. 2001, kde se uvádí, že veřejné knihovnické a informační služby je provozovatel knihovny povinen poskytovat bezplatně s určitými výjimkami. Za přístup vybíráme poplatek, ze kterého odvádíme DPH. Připadá mi nelogické, když za přístup k internetu platíme, že bychom tuto služby měli dále poskytovat bezplatně. Jak to má být správně?

Jsme příspěvková organizace, zřizovatelem je kraj, vedeme podvojné účetnictví, nejsme plátci DPH. Suvenýry vedeme na skladě v pořizovací ceně. Dostali jsme darem peněžní prostředky, v darovací smlouvě je uveden účel: vydání sborníku. Účtovala jsem: 60 tis. Kč: dar BÚ 241/Výnosy 648 68 tis. Kč: fa 250 ks: Sklad 132/Dodav. 321 Sborníky se prodávají za 50 Kč/1 ks. Vzhledem k tomu, že dar je ale třeba proúčtovat 5-náklady  6-výnosy, zaúčtovala jsem: 60 tis. Kč: pořiz. cena sborníku - z daru: Náklady 504/Sklad 132. Na skladě tak zůstává k prodeji sborník za pořizovací cenu 32 Kč/1 ks, tj. 250 ks za 8 tis. Kč. Jenže jak postupovat v případě, že faktura za vydané sborníky je nižší než poskytnutý dar? To potom vychází, že sborníky mají pořizovací cenu nulu a na skladě suvenýrů jsou neprodané kusy jen evidenčně?

Převzala jsem účetnictví organizační složky a potřebuji vědět, jak správně se vypořádat se ziskem za rok 2007, tj. účtem 43?. Jedná se o příjem firmy ze Slovenska, která organizační složku v ČR zřídila? Je tento příjem osvobozen od srážkové daně? Prosím o předpisy účtování.

Jsme veřejná výzkumná instituce účtující dle vyhlášky 504/2002 Sb. pro nevýdělečné organizace. Obracíme se na Vás s prosbou o radu: 1) Zda terénní úpravy (sadba stromků, trávníku) prováděné při závěrečných prací výstavby nové budovy jsou součástí pořizovací ceny nové budovy nebo zda se jedná o nákladovou položku služby daného roku. Terénní úpravy mohou dosáhnou částky 1 mil. 2) Má-li vliv na rozhodnutí způsob fakturace ať již od firmy stavící novou budovu či od firmy specializovanou na zahradnické práce.

Základní škola má prostředky na rezervním fondu (§ 30 zákona č. 250/2000 Sb.). Mohla by část těchto prostředků použít na výplatu odměn zaměstnanců?

Jsem právnická osoba,vedu účetnictví a jsem plátce DPH. V letošním roce jsem úplatně nabyl doménu, na základě „Smlouvy o převodu internetového jména-prodej domény“ v hodnotě 100 000 Kč bez 19% DPH, celkem 119 000 Kč vč. DPH. Prosím o odpověď zda a případně jak budu tento NM odpisovat.

Na jaké účty zaúčtuji odstupné? Firma s. r. o. vyplatila zaměstnancům odstupné v poslední mzdě, měli podepsané prohlášení k dani. Hrubého 60 000 Kč, odvedená daň 15 %, tj. 9 000 Kč, vyplaceno 51 000 Kč hotově.