Ing. Martin Svoboda - strana 14

Prostřední osoba (CZ) prodává kupujícímu (PL) zboží od dodavatele (DE) - třístranným obchodem. Pokud kupující (PL) zboží zasílá např. po 3 letech na opravu, tuto službu objednává opět od prostřední osoby (CZ), jelikož ona je jeho obchodní partner. Prostřední osoba požaduje provedení opravy po původním dodavateli (DE). Dodavatel DE následně fakturuje službu opravy prostřední osobě CZ a prostřední osoba fakturuje zákazníkovi PL. Celá tato služba je spojená zároveň se zasláním vadného kusu tam a zpět. 1. Může PL zaslat zboží přímo do DE k opravě (přestože opravu objednává od nás)? 2. Může DE zaslat zboží přímo do PL a fakturovat CZ firmě servisní fakturu? Předpokládám, že v případu služby je pohyb zboží nedůležitý, tudíž lze zasílat zboží napřímo mezi DE a PL. Prostřední osoba (CZ) vykazuje v přiznání dph přijetí služby z EU na základě fa od DE a poskytnutí služby do EU při fakturaci PL zákazníkovi. Je to v pořádku? 

Stavební firma, s. r. o. , plátce DPH, postavila bytový dům formou subdodávek za účelem pronájmu neplátcům. Při stavbě uplatňovala nárok na odpočet. Po kolaudaci pronajímá byty jednotlivým nájemníkům. Nájem osvobozuje od DPH. Je s. r. o. povinna provést úprava odpočtu DPH?

Společnost s r. o., plátce DPH, zaplatila za svého klienta ubytování na Slovensku. Na faktuře hotel uvedl slovenské DPH. S. r. o. hodlá zaplacenou částku klientovi přefakturovat. Jakým způsobem má postupovat, aby nemusela na faktuře k ceně za ubytování přičíst DPH?

Naše firma pokládá podlahy. U bytů zapsaných v katastru nemovitostí budeme sledovat jejich způsob využití byt? Pokud bude způsob využití ateliér a bude tento prostor používaný pro bydlení, bude zde základní sazba daně? A pokud budeme pokládat podlahu v objektu obč. vybavenosti v části objektu, který slouží jen pro bydlení, bude zde snížená sazba daně? 

Plátce DPH má v majetku nemovitou věc a pronajímá jí jak plátcům, tak neplátcům. Nájemné plátcům zdaňuje, neplátcům nikoliv. Současně jim však fakturuje paušální částku za služby. Tuto paušální částku zdaňuje všem základní sazbou DPH. Dle uzavřených smluv s nájemníky zahrnují tyto služby, kromě klasických služeb spojených s nájmem (úklid, odvoz odpadů), mimo jiné i energie. Energií je dle smlouvy myšlena nejen elektrická energie, ale i teplo a vodné. Podle mně je to celé chybně pojato, neboť paušální částka na energie se už nevyúčtovává a je tedy de facto součástí nájmů. Lze takto fakturovat paušální částku za služby a neměla by být spíše u neplátců fakturace za služby prováděna jako osvobozené plnění? Pokud lze jako doposud fakturovat, tedy bez rozdílu plátcům i neplátcům paušální částka za služby s DPH, podléhá nákup energií krácení odpočtu?

1/Fyzická osoba, plátce DPH, vložila do majetku firmy automobil, který byl původně zakoupen na rodné číslo. Tento automobil bude používat k podnikání a opravovat, uplatňovat DPH z oprav a náhradních dílů. Jak se bude chovat prodej tohoto automobilu z hlediska DPH? 2/ Fyzická osoba, plátce DPH, nakoupila do majetku osobní automobil v Německu bez DPH. Je třeba odvod DPH v případě prodeje?

Máme klienta, společnost s. r. o., plátce DPH, který podniká v telekomunikačních službách (přeprodej služeb telefonního operátora ČR). Klient si na základě uzavřené smlouvy s telefonním operátorem každý měsíc fakturuje provizi za prodej služeb tohoto mobilního operátora. Každý měsíc má splnit daný plán, který se hodnotí měsíčně a pak ještě kvartálně. Klient má již provedenou účetní závěrku a podané přiznání za rok 2018. V současné době se dozvěděl, že operátor při zpětné kontrole 2018 zjistil, že některé provize byly vyplaceny neoprávněně a zároveň některé provize vyplaceny nebyly. Tyto skutečnosti nebyly našemu klientovi v době sestavování účetní závěrky 2018 známy. Klient musí vystavit dobropis a zároveň vrubopis vztahující se k roku 2018. Jak má klient v tomto případě postupovat v zaúčtování, pokud je již rok 2018 uzavřen a skutečnosti pro vystavení dobropisu a vrubopisu se dozvěděl v dubnu 2019? Jaký dopad to bude mít na daň z příjmů a na DPH? Podotýkám, že se nejedná o zanedbatelnou položku, a v případě, že by byl dobropis i vrubopis zohledněn v roce 2018, byl by daňový základ zhruba o několik desítek tisíc nižší. Je možné dobropis i vrubopis daňově přiřadit do roku 2019, nebo by se jednalo o krácení daňového základu za 2019?

Česká akciová společnost nakoupila doplněk SW pro e-shopy. Dodavatelem je australská společnost. Jak je to s DPH? Jsme povinni DPH přiznat a máme nárok na odpočet? A v případě že ano, do jakého řádku v přiznání k DPH částku uvedeme?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, neplátce DPH, si v lednu objednal dvě školení od plátce DPH. Zaplatil fakturu. V únoru se stal dobrovolným plátcem DPH a zároveň v březnu zrušil jedno z objednaných školení, na které následně obdržel opravný daňový doklad. Má nyní povinnost uvést DPH z opravného daňového dokladu v daňovém přiznání, když si z původního daňového dokladu DPH nenárokoval (nemohl, neboť nebyl plátce)? 

Dodáváme zboží do 3. zemí. Máme fakturu za zboží vystavenou v roce 2018, ale potvrzení výstupu zboží dle JSD od Celní správy je až v roku 2019 - do kterého zdaňovacího období budou patřít příjmy? Dle dne vystavení faktury anebo dle faktického dne výstupu zboží z EU? 

Dodáváme zboží do 3. zemí. Máme fakturu za zboží vystavenou v roce 2018, ale potvrzení výstupu zboží dle JSD od Celní správy je až v roku 2019 - do kterého zdaňovacího období budou patřít příjmy? Dle dne vystavení faktury anebo dle faktického dne výstupu zboží z EU? 

Je možné zaslat zboží konečnému příjemci do 3. země a fakturovat to odběrateli do EU? Zajímají mne oba případy, první: konečný příjemce a odběratel je jedna firma druhý: jde o „trojstranný obchod“, konečný příjemce je úplně jiná firma než odběratel. V obou případech necháváme proclít na konečného příjemce a hlásíme do souhrnného hlášení na VAT odběratele kódem 0? 

Je možné zaslat zboží konečnému příjemci do 3. země a fakturovat to odběrateli do EU? Zajímají mne oba případy, první: konečný příjemce a odběratel je jedna firma druhý: jde o „trojstranný obchod“, konečný příjemce je úplně jiná firma než odběratel. V obou případech necháváme proclít na konečného příjemce a hlásíme do souhrnného hlášení na VAT odběratele kódem 0? 

V roce 2014 klient pořídil motocykl za 160 000 Kč bez DPH a vložil do obchodního majetku. DPH si nárokoval pouze v 80% výši z nákupu. Odhad byl správný a celých pět let DPH neupravoval a odpočty si nárokoval jen v 80% výši. Totéž se týkalo i daně z příjmu a náklady také nárokoval ve výši 80 %, včetně daňových odpisů. Nyní, v roce 2019, chce motocykl prodat za 130 000 Kč bez DPH. Je má domněnka správná, že základ daně z příjmu ovlivní jen 80 %, to jest 104 000 Kč a DPH odvede také v 80% výši, cca 22 000 Kč? Prosím o jaké paragrafy se v této situaci opřít? 

Česká obchodní s. r. o., je registrována k DPH současně i na Slovensku, kde má umístěný distribuční sklad. U dodávek putujících z ČR přímo slovenským zákazníkům používá české DIČ a u dodávek ze slovenského skladu používá slovenské DIČ. Je to tak správně?

Jaká sazba DPH se použije u zhotovení zámkové dlažby u již dokončené stavby rodinného domu? Jedná se podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona o DPH o stavbu, která slouží k využití stavby rodinného domu a je zřízena na pozemku, který tvoří funkční celek s touto stavbou rodinného domu - tudíž může být použita první snížená sazba 15 %? Platí toto i u zabudování bazénu, stavby oplocení a jiných „plošných“ staveb? A jaká sazba by se použila v případě terénních úprav pozemku, ktetý také slouží k využití stavby rodinného domu - zde již 21 %, neboť nejde stavbu? 

Přijatá faktura od Apple Distribution International DIČ: IE9700053D, text: iCloud: tarif úložiště 50 GB, měsíční období, cena 25 Kč včetně 21 % DPH, na faktuře je rozepsáno základ daně = 20,66 Kč a 21% DPH = 4,34 Kč. Dále uvedeno číslo dokumentu (fa) a celá adresa odběratele včetně DIČ. Jak mám tuto fakturu zapsat do přiznání DPH, jako přijetí služby od osoby registrované k dani v jiném členském státě? Tj. ř. 5 a ř. 43, DPH mám nechat stejné jako na faktuře nebo zapsat 25 Kč za službu + 21% DPH? Tato faktura bude chodit každý měsíc, do účetnictví se bude účtovat jako daňový náklad jaká částka 25 Kč nebo 20,66 Kč na účet 538 nebo 548?

OSVČ provozující zemědělskou činnost (plátce DPH vedoucí daňovou evidenci) zemřela v r. 2017. Následně provozoval tuto živnost syn do konce dědického řízení, které proběhlo 21. 2. 2019. Jak vypořádat DPH v daňové evidenci, kde zůstává neodepsaný majetek, závazky a skladový materiál? Syn pokračuje v živnosti na své IČ od 22. 2. Je možné uplatnit odpisy z majetku v daňovém přiznání v roce 2018? 

Dobrý den, prosím o vysvětlení problematiky DPH, když se malá česká cestovní kancelář poskytující sportovní zájezdy v ČR německým sportovním klubům plátcům DPH stane plátce DPH? sazby daně, zvláštní režimy, nároky na odpočet? Společnost aktuálně je neplátce DPH a díky pořádání sportovních zájezdů pro německé plátce, není ani identifikovanou osobou.

Jsme agentura, která zajišťuje umělce a kaskadéry pro filmová natáčení. V průběhu spolupráce se někteří z umělců (kaskadérů) stávají plátci DPH. V praxi vzniká problém, že někteří z nich uplatňují DPH i za služby odvedené v době, kdy ještě nebyli plátci. Příklad: Umělec překročí obrat pro povinnou registraci k DPH v lednu. Do 15. února podá přihlášku k registraci. Od 1. března se stává plátcem. V březnu nám vystaví daňový doklad za služby odvedené v únoru. Na tomto dokladu (dle mého názoru nesprávně) uvede cenu služby plus DPH. Může si naše agentura z tohoto dokladu uplatnit nárok na odpočet DPH?