Ing. Martin Svoboda - strana 15

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, poskytuje služby, za které příjímá úplatu hotově nebo platební kartou. Jako plátce DPH z každé takové tržby přiznává daň na výstupu. Po připsání takové platby na účet si však banka část „ukrojí“ a částka je nižší. Jak postupovat dál? Co s neuhrazenou částí pohledávky, ze které však byla odvedena daň?

Jsme obchodní společnost, s. r. o. (nejsme zásilková společnost), zabývající se prodejem průmyslové tepelné techniky. V některých případech na základě obdržené objednávky odesíláme náhradní díly našim obchodním partnerům (firmám, servisním organizacím) v rámci tuzemska, formou balíků, s využitím zásilkových společností nebo české pošty. Zboží v tomto případě hradí ve sjednané splatnosti převodem. K jakému dni vzniká povinnost přiznat daň, tedy jaké DUZP uvést na vystavené faktuře? Dochází ke změně, pokud totožné zboží zašleme formou dobírky? Kdy v tomto případě vzniká povinnost odvést daň?

Truhlářská firma vybrala zálohu na výrobu vestavěné skříně. Odběratel je plátce DPH a tuto skříň si objednal do kanceláří. Vyúčtovací faktura tedy bude podléhat přenosu daňové povinnosti. Účetní omylem vystavila daňový doklad k záloze a poslala ho odběrateli. Nyní dělá vyúčtovací fakturu - celé plnění podléhá přenosu. Jakým způsobem má naložit se zdaněnou zálohou, kterou by měla odečíst bez rozdělení na základ daně a DPH?

Je možné zaslat zboží konečnému příjemci například německé pobočce NW do Číny (do třetí země, popř. do Norska, Švýcarska) a fakturovat to přímo té německé firmě NW do Německa (do EU)? Zboží nechat vyclít na NW Čína, poslat s fakturou, kde je odběratel NW Německo, ta Čína je pouze konečný příjemce? Do jakého řádku DPH uvádím? Do ř. 20 nebo ř. 22? Jak je to se souhrnným hlášením?

Společnost (plátce DPH) má pronajatou nemovitou věc od neplátce. Pokud její část bude dále podnajímat dalšímu plátci DPH, může účtovat bez DPH, ale musí uvádět částku do přiznání DPH (řádek 50). Případné náklady by podnajímatel krátil koeficientem, ale prozatím žádné nejsou. Uvažuji správně?

Neplátce DPH poskytne služby ve formě startovného na území České republiky pro občany EU a také firmy v EU dle § 10 ZDPH. Musí se neplátce stát ze zákona osobou identifikovanou a odvést DPH ke dni poskytnutí služby? Myslíme si, že nikoliv, jelikož neplátce neposkytuje službu do Evropské unie, služba byla zde na území ČR, a tím pádem se nemusí stát identifikovanou osobou. 

Budeme dodávat zboží s instalací do 3. země a fakturovat budeme na českého plátce. Jak je to s DPH?

Jsme právnická osoba, plátce DPH v ČR. Máme uzavřenou smlouvu na výrobu zařízení, dodání a montáž tohoto zařízení na Slovensko (naši zaměstnanci budou zařízení montovat na Slovensku). Jedná se o regálovou techniku, která bude pevně ukotvena do stavby. Smlouva je uzavřena se slovenskou firmou, plátcem DPH na Slovensku. Jedná se o dodání zboží a služby do EU - budu fakturovat bez DPH v režimu přenesení daňové povinnosti? Montáž je součástí dodávky, a tedy celé plnění bude vedeno jako dodání zboží do EU na ř. 20 daňového přiznání? V případě, že majitelem nemovité věci je tato slovenská firma. Jak by se lišilo dodání stejného plnění stejné firmě na Slovensku, kdyby tato nebyla majitelem nemovité věci a následně toto zařízení prodávala (fakturuje, je subdodavatelem) slovenské firmě - majiteli nemovité věci?  

Když přijme plátce DPH doklad vystavený v roce 2018 v prosinci až v únoru následujícího roku 2019, jakým způsobem si může odečíst DPH? Doklad byl v roce 2018 placený kartou, ale zaměstnanec ho dodal až po odeslání přiznání k DPH za prosinec. Pokud nechce společnost dělat dodatečné daňové přiznání k DPH, lze jej v roce 2018 zaúčtovat jako 5../321 + DPH 349/321 a v roce 2019 interním dokladem udělat pouze odpočet DPH MD 343/D349? Nebo jakým způsobem správně zaúčtovat, aby se nemuselo podávat dodatečné daňové přiznání?

OSVČ, plátce DPH, má v obchodním majetku nemovitou věc, vede účetnictví. Pronajímá nebytové prostory nájemcům - plátcům i neplátcům DPH. Jak je to s pronájmem plochy k reklamním účelům, které jsou umístěny na nemovité věci, vedle vchodu do budovy, na hliníkových lištách? Bude účtovat DPH všem nájemcům, nebo lze uplatnit osvobození pro neplátce DPH ?

Naše společnost (plátce DPH v ČR) přijala dodavatelskou fakturu za služby od společnosti z Velké Británie (obdoba naší s. r. o.) za zprostředkování zakázky. Angličani nám nesdělili jejich VAT s tím, že nejsou plátci DPH. Jak máme nyní postupovat a kam v daňovém přiznání přijatou službu uvést? Vztahuje se na ní tedy také reverse charge?

Osoba povinná k dani (neplátce DPH), dále jen podnikatel, poskytuje služby zámečnické práce a svařování) pro osobu povinnou v Německu. Předpokládáme, že místo plnění je dle § 9 zákona o DPH v sídle příjemce služby. Okamžikem poskytnutí služby se stal podnikatel osobou identifikovanou dle § 6i zákona o DPH a měl podávat přiznání k DPH s uváděním plnění na řádku 21 a souhrnné hlášení měsíční. Podnikatel tak neučinil. Je možné požádat o zpětnou registraci identifikované osoby a svoji povinnost podání přiznání a souhrnného hlášení splnit zpětně. Jaké z tohoto dodatečného podání a zpětné registrace mohou být vyměřeny sankce ze strany správce daně? Jsou naše závěry k povinnosti podnikatele jako identifikované osoby správné?

Trafika prodává samozřejmě také pohledy a poštovní známky. Poštovní známky nakupuje se sazbou DPH O-osvobozeno a prodává také s nulovou sazbou DPH. Je to správně? 

Musí identifikovaná osoba vykazovat na řádku 26 plnění (služby) poskytnuté do třetích zemí?  

Fyzická osoba poskytuje cestovní službu, při fakturaci používá částečně zvláštní režim a částečně normální plnění DPH. Místo plnění je jen ČR. Má nárok na odpočet daně u přijatých plnění bez nějakých omezení?

Společnost dodává své výrobky do EU. Za tímto účelem má v Německu pracovníka, který tam obchod zajišťuje. A společnost si tam pronajímá od německého plátce DPH vozidlo, které využívá dotyčný pracovník. Jak to bude s uvedením pronájmu této movité věci do našeho přiznání k DPH, podle jakého ustanovení zákona o DPH se máme řídit? 

Fyzická osoba, neplátce DPH, provede instalační práce v oblasti telekomunikací v Německu. Fakturuje pro českou s. r. o., plátce DPH. Má povinnost registrovat se k DPH?

Naše společnost působí jako pojišťovací agent a děláme pouze činnosti osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně (§ 55 - Pojišťovací činnosti). Chceme navázat spolupráci s firmou obchodující s investičním zlatem. Spolupráce bude spočívat v tom, že firma BI (pojišťovací agent) bude mít se společností prodávající investiční zlato smlouvu o obchodním zastoupení a prostřednictvím PPZ (podřízený pojišťovací zprostředkovatel), bude tento produkt nabízet svým klientům paralelně s pojištěním. Bude tato činnost, zprostředkování prodeje investičního zlata, taktéž osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně tak, aby se společnost BI nestala plátcem DPH a zároveň se nestali plátci ani PPZ?

Společnost provozuje mezinárodní nákladní dopravu. Nákup PHM po EU uskutečňuje prostřednictvím smluvní společnosti, která má zastoupení i ČR. Řidiči mají tankovací karty. Faktury - daňové doklady společnost obdrží po jednotlivých státech, např. DE, AT, Dodavatel xx - německé DIČ, dodavatel xx - rakouské DIČ. Faktury obsahují základ + německou DPH, rakouskou DPH a pod. Firma celou částku, kterou uhradí účtuje do nákladů a následně přes jinou společnost vyřizuje vrácení DPH ze zahraničí. Vyřízenou vratku DPH účtuje do výnosů. Přelom účetních období časově rozlišuje. V českém přiznání k DPH se doklady neuvádí. Je to tak v pořádku?

Zaměstnavatel se chystá zaměstnancům poskytovat místo "papírových", elektronické stravenky. Část hodnoty stravenky budou hradit zaměstnanci, respekt. se jim bude tato částka strhávat z výplaty. V součastnosti je schvalován Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (sněmovní tisk č. 206/0), který zavádí v zákoně o DPH nové § 15 a § 15a, týkající se nakládaní s poukazy. "Papírové" stravenky jsou de facto poukazem a budou se patrně řídit výše uvedenými paragrafy. Bude stejný daňový režim i u elektronických stravenek - tj. budou se řídit novými § 15 a § 15a a bude nutno odvádět z částky uhrazené zaměstnanci DPH, pokud se bude jednat o jednoúčelový poukaz? Nebo se bude jednat o ceniny, které nejsou předmětem zákona o DPH?