Ing. Martin Novák - strana 25

Klient si pořídil nový automobil. Je čtvrtletní plátce DPH a nechce mít nadměrný odpočet, takže by rád odpočet z faktury uplatnil ve dvou čtvrtletí. Tedy si ho rozložil na dvakrát. Je toto možné? A jak tuto situaci vykázat v kontrolních hlášeních?

Společnost, plátce DPH, přijala plnění od cateringové společnosti, osoby registrované k DPH na Slovensku. Jelikož u cateringových služeb nelze nárokovat odpočet daně (jednalo se o výdaj na reprezentaci), v rámci systému reverse charge jsme odvedli DPH na výstupu, ale neuplatnili si DPH na vstupu. Tuto odvedenou daň jsme zaúčtovali do nákladů. Naše otázka zní, zda tento náklad ve výši odvedené DPH bude daňově uznatelný. Můžeme se opřít o pokyn D-22, k § 24 odst. 2, bod 5 písm. b)? Nebo, jelikož se jedná o DPH související s nedaňovým nákladem, musí být i samotné odvedené DPH nedaňovým nákladem?

Klient koupil pozemky a částečně je letos rozprodává. Klient je plátce DPH, některé prodeje jsou plátcům, některé neplátcům. Pozemky se prodávají cca 2 měsíce po nákupu. Pozemky nejsou stavební parcely, ani určené k zastavění, bez inženýrských sítí. Prodává s DPH nebo s přenesením daňové povinnosti?

Jsme stavební firma - právnická osoba, neplátci DPH, nyní připravujeme k prodeji byty, které jsou v našem vlastnictví a které jsme stavěli. Který měsíc budeme považovat za měsíc, ve kterém došlo k překročení obratu pro registraci k DPH: a) podpis kupní smlouvy a vystavení faktury (jako podklad k platbě bez uvedení DUZP nejsme ještě plátci), b) dojde k úhradě, c) je podán návrh na vklad (dnem podání nastávají právní účinky vkladu a stávají se majiteli), d) obdrželi jsme vyrozumění z katastrálního úřadu o zápisu, e) došlo k předání bytu? Podle § 21 zákona o DPH („Při dodání nemovité věci se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovité věci nabyvateli do užívání nebo dnem doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva, a to tím dnem, který nastane dříve. Při přenechání nemovité věci k užívání podle § 13 odst. 3 písm. c) ZDPH se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem přenechání nemovité věci k užívání.“). Bych měla brát za DUZP bod d) nebo e) (ten co nastane dříve) a tento měsíc budu považovat za měsíc, ve kterém došlo k překročení obratu. Chápu to takto správně? 

Česká akciová společnost, plátce DPH, si pronajímá v Chorvatsku nemovitou věc (apartmánový dům). Ráda by tento pronájem z části přeprodávala pro své české obchodní partnery dále. V jakém režimu DPH bude fakturovat, případně ve kterém řádku přiznání DPH se bude částka DPH vykazovat.

Klient prování opravu cest tryskovou technologií - opravy v rámci ČR jsou prováděny v režimu přenesené daňové povinnosti jako stavebně montážní práce dle § 92. Nyní má ale nabídku provádět stejné práce v Polsku. Bude místo plnění dle § 9 nebo dle § 10 zákona o DPH? Je silnice nemovitost?

Podnikatel, fyzická osoba, podnikající v oblasti výchovy a vzdělání (výuka cizích jazyků, živnostenské oprávnění 855: Ostatní vzdělávání). V případě překročení limitu 1 mil. a vzniku povinnosti plátce DPH lze toto plnění posuzovat podle § 57 zákona o DPH?

Podnikající fyzická osoba, neplátce DPH, poskytla dne 8. 4. zálohu ve výši 5 000 EUR na koupi ojetého nákladního vozidla z Německa. Ke dni 12. 4. se tato fyzická osoba stala plátcem DPH. Dne 13. 4. došlo k samotnému předání vozidla a vystavení faktury od prodejce, na které je kupní cena vozidla ponížena o zaplacenou zálohu (38 000 - 5 000 = 33 000 EUR), uvedeno DIČ odběratele a poznámka o intrakomunitárním plnění. Jak se se zaplacenou zálohou a finální fakturou vypořádat v daňovém přiznání? Je potřeba přiznat DPH i ze zaplacené zálohy (uhrazena před plátcovstvím DPH)? A DPH z finální faktury se bude počítat z částky 38 000 nebo 33 000 EUR? 

Do 1. 4. 2019 platí, že DUZP u opravných daňových dokladů je den přijetí zákazníkem. Od 1. 4. 2019 už neplatí, že musíme mít potvrzeno od příjemce dokladu? Může být datum vystavení opravného daňového dokladu = DUZP? Jde mi o správné určení DUZP do kontrolního hlášení.