Ing. Martin Novák - strana 23

Česká OSVČ, neplátce, plánuje poskytovat stavební práce (omítky) na nemovitostech v Německu. Jaké povinnosti z hlediska DPH bude muset splnit v případě, že práce provede v Německu pro podnikatele, a jaké, pokud práce provede v Německu pro nepodnikatele?

Český plátce (právnická osoba) veze svůj materiál z provozovny v Česku do provozovny slovenského plátce (právnická osoba) na Slovensku. Slovenský plátce materiál opracuje. Český plátce si tento opracovaný materiál (výrobek) následně doveze zpět. Jak bude slovenský plátce svoje služby fakturovat, s přenesenou daňovou povinností nebo se slovenskou DPH? 

Jsme OSVČ od srpna nově plátce DPH. Naší činností je měření radonu na stavbách při přípravných stavebních pracích. Můžeme uplatnit přenesení daňové povinnosti (stavební činnost 431300- Průzkumné vrtné práce) na základě § 92e zákona o DPH?

Naše firma požádala jinou českou firmu o zajištění víza pro našeho budoucího zaměstnance, z Ruska. Bude zaměstnán od 1. 3. 2020. Dostali jsme fakturu s DPH. Můžeme si nárokovat DPH z této faktury a mohu si ji dát do daňových nákladů? Jak tomu bude, pokud bude v přijaté faktuře vyúčtováno i vízum pro celou rodinu, tj. manželku a dceru? Dostali jsme fakturu s DPH. Můžeme si nárokovat DPH z této faktury a mohu si ji dát do daňových nákladů - i když je ve faktuře uvedena manželka a dcera? Pokud firma zajišťuje víza i pro rodinné příslušníky tohoto zaměstnance, lze i tyto dát do daňových nákladů? Faktura zní na Novák - Rodinný vízový proces pro Novákovu ženu a dceru.     

Osoba povinná k dani se sídlem v ČR překročila v březnu 2019 limit pro povinnou registraci k DPH, ze zákona jsme se stali plátci od 1. 5. 2019, nicméně v březnu jsme obdrželi zálohu ve výši 50 000 Kč na opravu movité věci - jedná se o opravu pro jiného českého plátce DPH. Opravenou movitou věc (automobil) předáváme v polovině měsíce května 2019, kdy celková cena za opravu je na úrovni 80 000 Kč - máme povinnost odvést DPH z celé částky 80 000,00 Kč jak nám tvrdí odběratel nebo bude zdaněna jen částka 30 000 Kč - tj. zdaněna nebude částka přijatá před účinností registrace (jak se my domníváme). Děkujeme za názor a za odkaz na ustanovení, které tuto oblast upravuje.

Společnost poskytující pronájem nebytových prostor zřídila ve svém areálu nabíjecí stanici pro elektromobil, kterou mohou využívat jednotliví nájemci nebytových prostor pro své elektromobily. Spotřeba elektrické energie se jednotlivým nájemcům (plátci i neplátci DPH) fakturuje. Jedná se o plnění, které podléhá režimu přeneseně daňové povinnosti?

Při exportu faktury z fakturačního programu do účetního programu nám vznikají odchylky v základu daně a výpočtu DPH. Dochází k tomu proto, že jeden program zaokrouhluje položky faktury na každém řádku a druhý vypočte přesně. Řešila jsem s IT technikem, ale zatím bez výsledku. Odchylku na faktuře např. 0,30 Kč odstraňuji tak, že přidám další položku zaokrouhlení, potom celkový základ a DPH srovnám dle faktury, ale znamená to opravovat všechny faktury. Je tento postup možný, nebo je možné odchylku do určité částky ponechat?

Plátce DPH obdržel daňový doklad s DUZP 11. 10. 2019 se zaokrouhleným DPH. Toto není v souladu se zákonem. Dle informací zde uváděných by měl příjemce takového daňového dokladu zkoumat, zdali má v případě aplikace zaokrouhlení dle zákona nárok na odpočet v částce uvedené na dokladu. V případě, že částka nároku na odpočet nižší, tak uplatnit pouze tu nižší částku odpočtu dle zákona. Máme doklad na základ 10345 Kč + DPH zaokrouhleno na 2 173 Kč. Dle přepočtu je nárok na odpočet pouze 2 172,45 Kč. Pokud ale upravím nárok na odpočet, tak bude v kontrolním hlášení od plátce poskytujícího plnění DPH ve výši 2 173,00 Kč a u plátce uplatňujícího si odpočet částka 2 172,45 Kč. Nebude pak problém v nesouladu v kontrolním hlášení? Základy budou stejné, ale DPH se bude lišit?

Firma s. r. o.je identifikovaná osoba. V září 2019 koupila zboží - mobil na Slovensku. Musí dát tento nákup do daňového přiznání k DPH za měsíc září 2019 - v řádcích 3 a 43? Identifikovaná osoba nepodává kontrolní hlášení?

Jednatel společnosti používá služební automobil pro služební i soukromé účely. Pro soukromé účely automobil používá v rozsahu 5 %. Při pořízení uvedeného automobilu bylo DPH nárokováno pouze ve výši 95 %. Jak je to s nárokováním DPH u daňových dokladů za opravy, údržbu, technické zhodnocení apod. týkající se tohoto automobilu? Předpokládám, že se DPH u nich může uplatnit také pouze ve výši 95 %. Náklady a odpisy se nijak nekrátí?

Společnost, plátce DPH (vede daňovou evidenci), pořizuje zboží v Polsku od plátce DPH. Dohodnutou cenu zboží česká společnost uhradí převodem z účtu. Po obdržení částky polský dodavatel vystaví a ihned zašle fakturu spolu se zbožím. DPH společnost (odběratel) vypořádá. Při dodání zboží došlo k situaci, kdy bylo polským dodavatelem dodáno méně zboží, než bylo českým odběratelem uhrazeno a na které byla vystavena faktura. Polský dodavatel vrátil českému odběrateli převodem na účet částku 30 EUR za nedodané zboží, k částce nedodal žádný doklad. Jak postupovat, pokud se nepodaří domluvit se s dodavatelem na vystavení dokladu k vrácené částce 30 EUR, jak má český odběratel vypořádat DPH? Odběratel je čtvrtletním plátcem DPH, zboží bylo dodáno spolu s fakturou 28. 8. 2019 a vrácení částky za nedodané zboží bylo připsáno na účet 30. 8. 2019.

Společnost s r. o., plátce DPH vlastní nemovitost. Na této provedla nástavbu jednoho patra v roce 2015 na jedné části nemovitosti, v témže roce byla nástavba zkolaudována. V roce 2019 provedla nástavbu dvou pater na jiné části téže nemovitosti, v témže roce byla nástavba zkolaudována. Ve vybudovaných nástavbách jsou obytné prostory, tyto mohou sloužit jako nájemní byty pro fyzické osoby za účelem bydlení nebo také jako kanceláře pro firmy. Nemovitost byla před kolaudacemi i po nich zapsána v katastru jako víceúčelová budova, takto byla také zkolaudována. V části budovy jsou také kanceláře firmy - vlastníka nemovitosti. U některých bytů byla uzavřena poprvé v roce 2019 nájemní smlouva s fyzickou osobou pro účely bydlení. Vlastník tak začne poprvé za svou existenci poskytovat i osvobozená plnění bez nároku na odpočet. To si vyžádá krácení a úpravu odpočtu DPH na vstupu. Dosud sloužily již vybudované byty jiným firmám plátcům DPH v rámci jejich ekonomické činnosti, např. za účelem ubytování při služebních cestách zaměstnanců, takto poskytovaná plnění nebyla od daně osvobozena. 1. Bude každé technické zhodnocení téže nemovitosti považováno pro účely DPH za samostatný dlouhodobý majetek dle § 78 odst. 5 ZDPH, tj. u každého technického zhodnocení se bude zvlášť sledovat 10letá lhůta pro úpravu odpočtu DPH a provádět samostatná úprava odpočtu DPH dle § 78? Nebo je nutné technická zhodnocení provedená v letech 2015 a 2019 sečíst? 2. Pokud se každé technické zhodnocení posuzuje samostatně, je případně nutné každou nástavbu rozmělnit ještě na více částí - na více technických zhodnocení pro účely DPH v návaznosti na jednotlivé byty a na práce týkající se celé budovy, aby úpravy odpočtu DPH dle jejich využití byly pak co nejpřesnější? V rámci každé nástavby byly prováděny i práce, které se týkaly budovy jako celku a ne pouze nově vznikajících obytných prostor, např. přemístění hlavního vchodu v přízemí budovy, zastřešení budovy, opláštění budovy. 3. Nástavby prováděl vždy jeden generální externí dodavatel, nebylo využito služeb dalších subdodavatelů v přímé vazbě na vlastníka. Je pak v pořádku, že technické zhodnocení není považováno za majetek vytvořený vlastní činností dle definice v § 4 odst. 4 písm. e) zákona o DPH, a proto se ani nebude postupovat dle § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH? 

Jsme česká právnická soba, plátce DPH, u které si ruská firma objednala zboží. Toto zboží nakoupíme od čínské firmy a z Číny zboží bude přímo dodáno do Ruska. 1) Nákup zboží bude patřit do českého Přiznání k DPH? Případně k jakému datu a do kterých řádků? 2) Prodej zboží bude patřit do českého Přiznání k DPH? Případně k jakému datu a do kterých řádků? Celní doklady budou rozhodné pro DPH? T.j. datum na celní deklaraci, kdy prodej patří do Přiznání k DPH? Pro přepočet DPH máme použít náš pevný účetní kurz, nebo celní kurz, když prodej nepůjde přes české hranice?

Společnost AAA s.r.o., plátce DPH, má autorská práva na dětské knihy. Tyto knihy při uvedení do prodeje splňují požadavky přílohy č. 3a k zákonu o DPH, uplatňujeme tedy u prodeje těchto knih druhou sníženou sazbu DPH. Tyto knihy si necháváme kompletně tisknout u dodavatele (tiskárna). Ta nám účtuje tisk a dodání v základní sazbě. Je to v pořádku? Neměla by již samotná tiskárna dodání uvádět ve druhé snížené sazbě, resp. je rozdíl pro sazbu DPH v tom, zda jde o vlastní výrobek či zboží, protože samotný název přílohy č. 3a uvádí „Seznam zboží podlehajícího ....“?

Česká s. r. o., plátce DPH, nakoupila přes internet elektronickou službu - předplatné softwaru ze Švýcarska. Při objednávce uvedl české DIČ. Na faktuře je uvedeno české DIČ kupujícího a sídlo v ČR. Ale švýcarská firma uvedla na dokladu své DIČ začínající EU... sloužící pro MOSS a cena je uvedena včetně 21% DPH. Domnívám se, že se jedná o chybně vystavený doklad. Můžeme tento doklad zahrnout do nákladů a nezabývat se DPH, nebo musíme udělat reverse charge i z tohoto chybně vystaveného dokladu, nebo je jediná možnost snažit se o opravu dokladu?

Praktický lékař si zakoupil bagr a otevřel si živnostenský list na dokončovací stavební práce a pronájem věcí movitých se záměrem, že bude sám provádět zemní práce dodavatelsky (jako způsob relaxace) a případně bagr příležitostně pronajímat. Jak se bude pro účely DPH počítat obrat pro případnou registraci k DPH - budou se započítávat jen faktury za zemní práce a pronájem bagru, nebo se k tomu bude přičítat i fakturace lékaře zdravotním pojišťovnám za zdravotní služby, kde je roční obrat více než 2 mil. Kč, tedy pak by lékař první vydanou fakturou za zemní práce splnil podmínky pro registraci k DPH? 

Česká právnická osoba je registrována k DPH od 3. 8. 2019. Dne 1. 7. 2019 obdržela zboží (víno) od dodavatele z Francie (není registrován k DPH v ČR), z Francie expedováno 30. 6. 2019, faktura vystavena 27. 6. 2019, obdržena českou stranou 8. 7. 2019, celní náležitosti vyřízeny kvůli chybě až 9. 8. 2019 (mělo být vyřízeno v červenci). Faktura vystavena francouzským dodavatelem jako intrakomunitární dodání, tedy bez DPH (s uvedením DIČ českého odběratele, avšak v době vystavení faktury nebyla česká entita ještě registrována k DPH). Má/může český subjekt dodávku vína zdanit DPH jako intrakomunitární pořízení a lze si současně uplatnit nárok na odpočet ve svém prvním přiznání k DPH za srpen 2019? Pokud měl francouzský dodavatel víno zdanit ve Francii, má česká strana nějakou možnost odpočtu „francouzské“ DPH? Jak nejlépe s danou situací naložit? 

Společnost (dříve sdružení) o třech společnících poskytují služby pro osobu registrovanou k DPH v EU. Jeden společník vystaví na odběratele za celkové plnění daňový doklad (za celou společnost) a tuto částku uvede v přiznání na ř. 21. Zároveň tuto hodnotu plnění uvede v souhrnném hlášení. Zbývající dva společníci si vyúčtují své třetiny (z celkového plnění) u prvního společníka, a to ve stejném daňovém režimu, ve kterém bylo poskytnuto plnění třetí osobě. Toto plnění pak uvedou na ř. 21 daňového přiznání. Ovšem souhrnné hlášení už nepodávají. Je tento postup správný?

Jsme s. r. o., plátce DPH, a koupili jsme zboží přes eBay z Velké Británie za GBP 62.23. Prodejce není plátce DPH a ani nevím, jesli dodá fakturu nebo nějaký jiný doklad (nemám o něm žádné jiné informace). Ráda bych se zeptala, jak je to s DPH, mám provést samovyměření a uvést v přiznání na řádky č. 3 a č. 43 + KH A2 nebo to jde mimo přiznání? Vyplývají pro mě z této operace ještě nějaké jiné skutečnosti? 

Tuzemská firma, plátce DPH, přijala od jiného tuzemského plátce fakturu za dopravu (stěhování zaměstnance - jeho majetku) z Polska do Česka. Kompletní faktura se bude přeúčtovávat plátci do Polska. Je správné, když přijatou fakturu zaúčtuju s daní (tj. základ/účet přefakturace + 21% DPH) a zároveň vystavím fakturu na polského odběratele (plátce) v režimu reverse charge?