Ing. Lukáš Taragel - strana 16

Klient prováděl výměnu starého plynového kotle za nový v bytě (v bytovém domě) a vystavil fakturu na montáž a dodání nového kotle v 15% sazbě DPH (což je v pořádku dle našeho názoru). Nyní doúčtoval zákazníkovi prodlouženou záruku, kdy uvedl sazbu DPH 21%. Je tato sazba správná nebo má použít 1. snížené sazby (stejně 15 %) jako u kotle?

Jsme právnická osoba, čtvrtletní plátci DPH. Ve třetím čtvrtletí jsme uskutečnili zdanitelné plnění až v měsíci září. V měsíci srpnu jme nakoupili kancelářské potřeby. Doklad jsem zařadila do účetnictví až v měsíci září a podala kontrolní hlášení. Za měsíc srpen jsem kontrolní hlášení nepodala. Je to takto možné provést, pokud by ve čtvrtletí bylo uskutečněné plnění pouze poslední měsíc, zařadit přijaté platby z celého čtvrtletí do tohoto měsíce a posílat jenom jedno kontrolní hlášení? 

Jsme s. r. o., plátci DPH v ČR se sídlem pouze v ČR. Dostali jsme práci na Slovensku, jedná se o stavbu nemovitosti - Obchodního centra v Bratislavě. Některé montáže na dané nemovitosti provádíme sami, některé pro nás dělá formou subdodávky jiná česká s.r.o., která má sídlo jen v ČR a také jsou plátci DPH v ČR. Obdrželi jsme od této české s.r.o. fakturu za provedené montáže na nemovitosti - stavbě Obchodního centra v Bratislavě. Na této faktuře je uvedena sazba DPH 0% s jejich sdělením, že dané práce byly provedeny na nemovitosti na Slovensku, proto je na faktuře uvedena sazba DPH 0%. Je daná faktura v pořádku? A jestli ano, musíme ji uvést do přiznání k DPH (případně kontrolního hlášení) a do jakého řádku? 

CZ plátce DPH vyrábí jednoúčelové stroje. Stroje prodává do EU plátci DPH. Obchodní vztah je formulován v objednávce takto. Celková cena díla je stanovena. CZ plátce má dle objednávky fakturovat : 1/ 30% z celkové ceny po schválení designu (SW práce, nic ještě není vyrobeno ani vyvezeno) 2/ 60% z celkové ceny po dodání do sídla zákazníka v EU (dílo bylo přemístěno na území EU) 3/ 10% z celkové ceny po finální přejímce – předávací protokol. Jedná se o dodání zboží s instalací a montáží (zaměstnanci spol. realizují na místě zakázky montáž a instalaci). Zařízení je teprve na místě (EU) smontováno, instalováno a probíhá odzkoušení, zda stroj funguje dle zadaných parametrů. Poté je vystaven předávací protokol ( to je finální přejímka). EU obchodní partner neakceptuje zálohové faktury (nabízelo by se v bodě 1) Dotaz: Fakturuji dle bodu 1-3 (vystaveny 3 faktury k jedné zakázce). DUZP uvádím jako datum splnění podmínky pro fakturaci specifikovaný v objednávce (1-schválení designu, 2-přemístění do sídla odběratele na území EU, 3-finální přejímka – předávací protokol). V případě všech tří „dílčích“ plnění uvádím v přiznání na ř. 26 (dodání zboží s instalací nebo montáží) – nevstupuje do souhrnného hlášení. Osvobození – jsem schopná prokázat až v momentě naplnění bodu 2/ tj přemístění na území jiného členského státu. Je to takto správně, event. jak mám správně postupovat?

FÚ nás zaregistroval zpětně k DPH (po křekročení limitu 1mio v 7/21) plátce DPH od 1. 9. 2021. Dne 6. 10. 2021 FÚ zaslal dopis, kde sdělují, že jsme plátci DPH od 1. 9. 2021, ale již máme vystavené a odeslané faktury zákazníkům bez DPH. Jak máme tyto faktury opravit (opravné doklady?) a můžeme si uplatnit DPH zaplacenou celnici za nakoupené zboží od 1. 1. 2021 ze třetích zemí?

Společník a jednatel s. r. o. v jedné osobě začal pobírat starobní důchod a rozhodl se nadále již pro společnost pracovat bezplatně, a tedy neuzavřít smlouvu o výkonu funkce jednatele. Společnost nemá žádné zaměstnace. Narazila jsem na názor, že pak ale může dojít v případě kontroly finančním úřadem k napadení nákladů tedy k jejich daňovému neuznání (zejména prý nákladů na telefon, nájem kanceláře, auto atd). Je tu opravdu takové riziko?

Plátce DPH (odtahová společnost) zajišťuje pro poskytovatele asistenčních služeb (asistenční společnost) odtahy vozidel. Náklady s tím spojené jsou plátcem fakturovány této asistenční společnosti. Plátce předběžně vyčíslí náklady a zašle jejich soupis asistenční společnosti, náklady jsou schvalovány a prověřovány pracovníkem asistenční společnosti. Teprve pak může plátce zaslat asistenční společnosti fakturu. Dochází často k tomu, že plátce není schopen do 15 dnů ode dne poskytnutí služby (odtah vozidla) vystavit daňový doklad, neboť ještě nedošlo k odsouhlasení zásahu a souvisejících nákladů, není mu ani známa přesná výše úplaty (některé náklady asistenční společnost po přezkoumání zcela nebo zčásti neuzná). Lze za den uskutečnění zdanitelného plnění v tomto případě považovat např. den odsouhlasení asistenčního zásahu a daňový doklad vystavit teprve až ve vazbě na schválení výše nákladů ze strany asistenční společnosti?

V přiznání k DPH jsme si našli chybu, a tak jsme ho opravili ještě před termínem, tj. formou opravného přiznání k DPH. Opravné přiznání je na nižší daňovou povinnost, ale DPH jsme již uhradili, takže nám u finančního úřadu vznikl přeplatek na DPH. Je možné ho jen příští měsíc započíst se vzniklou daňovou povinností, či je nutné poslat oficiální žádost o vrácení přeplatku nebo žádost o jeho započtení s novou daňovou povinností? 

Jsme s. r. o., plátce DPH, a přijali jsme fakturu za software z Irska. Irský dodavatel je taky plátce, ale bohužel na faktuře nám DPH vyčíslil a změnit ji prý už nemůže. Poradíte, prosím, co s tím? Předpokládám, že udělat reverse charge z částky bez DPH? Ještě na faktuře je uvedena věta: Output VAT in Buyer's Country a co je zvláštní sazba DPH je 21 % a faktura je psaná česky. Přitom dodavatel River Digital z Irska a má i irské VAT. 

Společnost s r. o. zabývající se úklidy (hlavní ekonomická činnost) - roční obrat cca 100 mil. Kč - nakoupila obchodovatelné akcie za 11 mil. Kč. Tyto akcie v průběhu následujících měsíců prodává a znovu nakupuje jiné. Každý měsíc proběhne nákup i prodej akcií. Prodej uvádí do přiznání k DPH jako osvobozený od DPH ř. 50 - nejsme si jisti, zda v tomto případě, kdy pohyb je každý měsíc, se jedná o doplňkovou činnost prováděnou příležitostně a musíme uvádět i do ř. 51 bez nároku na odpočet nebo v tomto řádku nevykazovat (zda se prodej CP do výpočtu koeficientu zahrnuje nebo ne). 

Firma nakupuje zboží od českých plátců a ze zahraničí (EU i USA). V červenci překročila obrat a stala se zákona plátcem DPH od 1. 9. 2021. (nikdy nebyla evidována jako identifikovaná osoba k DPH, nepřekročila limit). Na začátku dne 1. 9. 2021 má zboží na skladě a zboží na cestě (fakturačně vlastník již v srpnu, ale dodávka ještě fyzicky nedorazila na sklad) a chce si v přiznání za září k tomuto zboží odečíst DPH díky tomu, že se stala plátcem a při prodeji bude ze všeho následně DPH odvádět. Je možné odečíst DPH nejen z přijatých faktur od tuzemských plátců (pokud má 1.9. toto zboží v obchodním majetku), ale i z faktur od dodavatelů z EU a USA? U pořízení zboží z EU dříve žádné DPH neodvedla, u dovozů z USA (platila české DPH přepravní společnosti, která zajišťovala proclení zboží). Ze zákona podle mého názoru vyplývá spíš, že obou případů DPH lze odečíst , nicméně to není výslovně zmíněné.

Vlastníme od roku 2017 byt. V roce 2021 jsme koupili pozemek, získali hypotéku a stavímí rodinný dům. Příští rok chceme byt prodat. Protože došlo k velkému nárustu cen materiálů, nepostačí nám k dostavbě hypotéka, ale chceme peníze z prodeje bytu použít na dofinancování nové bytové potřeby. Vztahuje se na nás § 4 odst. 1 a § 4b odst.1 písm. a) o osvobození příjmu z prodeje bytu? Bydliště máme delší než 2 roky, ale jak prokážeme FÚ, že jsme peníze použili na novou bytovou potřebu? Třeba ani nebude nutné použít celou částku, jak se zdaní v tomto případě?

Poplatníkovi byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. V roce 2018 začal pobírat starobní důchod. Za rok 2018 podal přiznání daně z příjmů fyzických osob a uplatnil slevu - sleva na dani § 35ba odst. 1 písm. d). Finanční úřad jej vyzval k doložení uplatněné slevy. Poplatník doložil. V daňových přiznáních za roky 2019, 2020 uplatnil opět slevu, ale již finančnímu úřadu nic nedokládal. Uvedený postup se mi jeví v souladu ze zákonem. Nehrozí poplatníkovi případné doměření daně? 

Fyzická osoba s francouzským DIČ pro naši společnost myje výlohy provozovny v Praze. Jakou správnou DPH má použít? Českou, protože služba je v ČR nebo přenesení, protože se jedná o fakturaci od francouzského DIČ? 

Naše s. r. o. je plátcem DPH. V jakém režimu máme fakturovat dodávku elektroinstalačních prací a telekomunikačních služeb firmě se sídlem na Slovensku (s. r. o.) bez registrace k DPH? Místo plnění je v tuzemsku.

Dva spoluvlastníci mají v katastru nemovitostí zapsaný bytový dům tak, že každý z nich vlastní 1/2 - dle tohoto poměru také budou zdaňovat své příjmy a výdaje - tzn. každý zdaní 50 % příjmů a odečte 50 % výdajů. Jeden ze spoluvlastníků má ve výhradním vlastnictví také byt (umístěný v jiné nemovitosti), který dále pronajímá. U tohoto bytu chce uplatnit výdaje % z příjmů (30 %) - domnívám se, že musí výdaje % z příjmů uplatnit i u příjmů ze spoluvlastnického podílu. Je toto možné bez ohledu na to, jakým způsobem bude zdaňovat příjmy a výdaje druhý spoluvlastník? Tzn. je možné, aby jeden ze spoluvlastníků uplatnil prokazatelně vynaložené výdaje a druhý pak výdaje % z příjmů? Jak by se postupovalo v případě, kdyby se spoluvlastníci rozhodli na základě smlouvy rozdělit své příjmy a výdaje v jiném poměru než jak je uvedeno v katastru nemovitostí - např. 80 % příjmů a výdajů u jednoho a 20 % příjmů a výdajů u druhého. Případně v úplně odlišném poměru příjmů a výdajů - 80 % příjmů a 20 % výdajů u jednoho a 20 % příjmů a 80 % výdajů u druhého z nich. Jestli jsou tyto varianty vůbec možné.

Fyzická osoba je zaměstnána od 1. 1. 2013 do 30. 9. 2013 (od 1. 10. 2013 do 31. 12. 2013 je vedena na pracovním úřadu) u rozhodčí společnosti, od které pobírá klasickou mzdu. Vedle toho má s touto společností uzavřenu Smlouvu o výkonu činnosti rozhodce, na jejímž základě může být určen jako rozhodce (tedy jako rozhodce ho navrhne rozhodčí společnost, nikoliv smluvní strany). Na základě této smlouvy dostal celkem za 9 měsíců 42 500 Kč na odměnách rozhodce. Nikdy jsem se s tímto nesetkala, a tak nevím, kam odměnu zařadit v daňovém přiznání a jestli vůbec je zdanitelným příjmem? Přijde mi to jako podnikání, a tedy do § 7, avšak na tuto činnost dle živnostenského zákoníku není potřeba živnostenské oprávnění. Můžete mi prosím poradit jak správně příjem zařadit a zdanit?

Manželé si pořídili byt na hypotéční úvěr. V minulosti si rozdělili BSM (dnes SJM). Z tohoto důvodu jsou zapsáni na katastru nemovitostí jako podíloví vlastníci každý jednou polovinou. Byt od roku 2012 pronajímají. V roce 2012 uplatnil manžel k 50 % příjmů dle § 9 skutečně vynaložené výdaje ve výši 50 % a odpisy ve výši 50 %. Manželka uplatnila z 50 % příjmů dle § 9 paušální výdaje ve výši 30 %. Manžel by chtěl v roce 2013 uplatnit výdaje procentem z příjmů. Musí dělat nějaké úpravy základu daně?

V roce 2012 jsem uplatňovala daňové výdaje paušálem 80 %. Měla jsem k 31. 12. 2012 neuhrazené pohledávky, závazky a neprodané zásoby. Od roku 2013 přejdu na skutečné výdaje. Musím zpětně za rok 2012 provést nějaké úpravy základu daně, a pokud ano, které úpravy zvyšují základ daně a které snižují základ daně? Mají tyto úpravy vliv i na sociální a zdravotní pojištění? Pokud se mi zásoby podaří dodatečně prodat, budu ještě zdaňovat jejich prodej?

Vlastním byt v soukromém vlastnictví (nabytí koupí), který pronajímám dle § 9. K příjmu z pronájmu uplatňuji skutečné výdaje. Nejsem si jistá, jestli jsem neudělala chybu, když v roce 2012 byl byt pronajat po dobu 1. 1. - 30. 9. 2012 a odpis bytu jsem uplatnila za rok 2012 v plné výši. V roce 2013 byl byt pronajat pouze v období 1. 8. - 31. 10. 2013, pak nájemník odešel a nevím, zda mohu za rok 2013 uplatnit odpis opět v plné výši, když jsem zatím dosud nenašla nového nájemce a byt bude určitě ještě v březnu roku 2014 prázdný. Žádný dluh na nájemném nemám, vše bylo uhrazeno v termínu. Vzhledem k tomu, že podnikám, ztráta z pronájmu (díky vyššímu odpisu než je příjem z pronájmu) mi pomáhá snížit celkový základ daně a tím celkovou roční daň.