Ing. Lukáš Taragel - strana 17

Povoláním fotograf, fyzická osoba, zaměstnanec, vyhrál svojí fotografií soutěž a obdržel peněžitou odměnu přesahující 10 000 Kč. Byl pořadatel soutěže povinen srazit srážkovou daň dle § 36 písm. l) nebo se jedná o jiný příjem a fyzická osoba ho uvádí do daňového přiznání, pak tedy, o který druh příjmu se jedná?

Jako externí účetní vedu daňovou evidenci OSVČ, mladý pán vyrábí kovodělné výrobky na svém obráběcím stroji. Pokud má větší zakázku, či více zakázek, příležitostně si přizve na pomoc vždy nějakého kamaráda – studenta, který nemá žádné jiné příjmy. Přizve pokaždé jiného studenta, který má zrovna čas. Pracují u něj tedy příležitostně a různě dlouho – měsíc, tři neděle nic, tři týdny, dva měsíce nic, čtrnáct dní, pak zase nic atd. Zatím žádnému nevyplatil za rok více než 20 000 Kč. 1)      Může si můj OSVČ dát do daňově uznatelných výdajů za rok několik těchto dokladů (vyplaceno tomu a tomu za takovou příležitostnou výpomoc atd.), aniž by případně Fú tyto výdaje zpochybnil? 2)      Jste stejného názoru, že pokud vypomáhající student nemá za rok žádné jiné příjmy, kromě výše uvedených, v souladu s § 10 ZoDP nic nezdaňuje? Upozorňuji, že se nejedná o dohodu o provedení práce, ani pracovní činnosti.

Dcera zaměstnance ukončila bakalářské studium na VŠ dne 26. 1. 2014 závěrečnou státní zkouškou. Od 10. 2. 2014 nastoupila do zaměstnání na řádnou pracovní smlouvu (zkrácený úvazek) a při tom navštěvuje jazykové kurzy na jazykové škole. Navíc má sjednánu dohodu o provedení práce. Od září by opět nastoupila na VŠ kombinované studium. Je jí 23 let. Které měsíce si rodič může uplatnit daňové zvýhodnění na dítě? Je rozhodující její příjem? Předpokládaný příjem za únor 2014 je 5 000 Kč ze zaměstnání a 1 500 Kč z DPP. Jedná se mi především o měsíc únor 2014. Do kdy je pojištěncem státu kvůli zdravotnímu pojištění?

Pracovnice je Češka a je zaměstnána u naší společnosti v pracovním poměru v ČR po celé zdaňovací období 2013, práci vykonává v ČR. Od 1. 3. 2013 do 31. 12. 2013 měla sjednaný pracovní poměr také na Slovensku, práci vykonávala na Slovensku. Po část roku 2013 tedy pobírala mzdu současně od českého i slovenského zaměstnavatele. Pracovnice má trvalé bydliště v ČR, bydlí v ČR a má tady rodinu. Na Slovensko do zaměstnání dojíždí. Chtěla bych se prosím zeptat, jestli této pracovnici můžeme v ČR provést roční zúčtování daně nebo jestli má povinnost podat si daňové přiznání v ČR. Pokud má povinnost podat si daňové přiznání v ČR, jestli do něj bude zahrnovat i příjmy ze závislé činnosti ze Slovenska.

Zaměstnanec firmy v ČR na hlavní pracovní poměr z Estonska pracoval do 30. 6. 2013 v této firmě, z příjmu odváděl zálohy. Pracovní poměr skončil, zaměstnanec odjel do Estonska. Měsíc nepracoval a pak pracoval v Estonsku jako zaměstnanec. Jak na roční zúčtování záloh daně z příjmu – závislá činnost za 2013.  

Od 3. 7. 2013 dosud zaměstnává naše společnost Slováka. Tento pracovník žil posledních 15 let v USA, byl tam zaměstnaný až do okamžiku než nastoupil u naší společnosti. (Neměl současné příjmy z USA a z ČR). Má slovenský i americký cestovní pas. Občanský průkaz má americký, trvalé bydliště má v USA. Tento pracovník je svobodný, bezdětný, rodiče má v USA. V České republice má přechodné bydliště. V USA si bude za rok 2013 podávat daňové přiznání. Chtěla bych se prosím zeptat, jestli mu mohu v České republice provést roční zúčtování daně. Jaké země je tento pracovník rezident?

Zaměstnanec měl v měsících r. 2013 sráženu zálohu na solidární daň. Má tedy povinnost podat si „daňové přiznání“ za rok 2013. Jaké sankce vůči tomuto zaměstnanci mohou být uplatněny ze strany Finančního úřadu, pokud si daňové přiznání nepodá?

Fyzická osoba, občan ČR, má příjem ze zaměstnání (závislá činnost) v období 01/2013. Od 01. 03. 2013 zaměstnán v DE, kde má stálý byt a trvale se zde zdržuje. Od 01. 07. 2013 se přestěhovala za poplatníkem celá rodina. Došlo tedy u poplatníka ke změně v rozsahu povinnosti vůči České republice v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, měl by se jeho statut za příslušné části roku posuzovat samostatně. Nicméně, v období 06/2013 obdržel od původního zaměstnavatele „prémie“. Na příjmy za období 01,06 - má poplatník potvrzení o zdanitelných příjmech. Má otázka je: od 01. 07. 2013 není pochyb o tom, že se stal rezidentem DE, ale pokud se zde zdržoval již od 01. 03. 2013 a byt zde využíval v návaznosti na zaměstnání, ale neměl zde ještě rodinu, splňoval by podmínku rezidenta v DE? Pokud by to tak bylo, tak příjem od tuzemského zaměstnavatele za období 06/2013 by se měl v daňovém přiznání vypořádat již v DE, když byl rezidentem tam? Nebo naopak, pokud by byl rezidentem až od 01. 07. 2013, tak příjmy z DE za období od 03 - 06/2013 by se vypořádávalo v DAP v tuzemsku? Má poplatník nárok na daňový bonus, může čerpat daňovou úlevu z titulu penzijního a životního pojištění, darů v tuzemsku? Poplatník nemá žádné jiné příjmy.

Zaměstnanec byl v roce 2013, od 1. 1. do 31. 8., zaměstnancem jiné organizace, v Itálii. Příjmy ze závislé činnosti měl v té době jen z činnosti v Itálii. Od 1. 9. 2013 je zaměstnancem naší společnosti, přičemž měl sraženou zálohu na solidární daň. Musí si podat daňové přiznání v ČR. Moje dotazy prosím jsou: Bude si do "daňového přiznání" za rok 2013 uvádět i příjmy plynoucí ze závislé činnosti v Itálii? Bude si muset v Itálii podat přiznání daně z příjmu za rok 2013 z příjmů, které mu plynuly z Itálie?

Prosím o upřesnění, podle kterého písmene § 10 (1) ZDP se „dodaňuje“ částka, upl. v dřívějších obdobích ke snížení základu daně v případě předčasného zániku smlouvy o životním pojištění. Jde mi především o to, si potvrdit, že neplatí v tomto případě osvobození do 20 000 Kč [§ 10 (3)].

Fyzická osoba používá pro podnikání jeden z bankovních účtů, účet vedený v Německu. OSVČ vede účetnictví. Úroky z tohoto účtu uvádí v § 8. Kam se promítne daň, sražená v německé bance z těchto úroků?

Zaměstnanci na základě rozhodnutí soudu bude vyplacena náhrada mzdy za předcházející zdaňovací období a současně i náhrada mzdy za rok 2013. Vztahuje se na příjem ze závislé činnosti předcházejících zdaňovacích období dodatečné daňové přiznání FO?

Zaměstnanec měl během roku 2013 u různých zaměstnavatelů sepsány DPP. U jednoho zaměstnavatele podepsal růžové prohlášení na DPP a nepodepsal požadavek k vyúčtování daně. Během roku u jiného zaměstnavatele přesáhl u DPP částku 5 000 Kč/měsíc. Je v tomto případě zaměstnanec povinen vyhotovit daňové přiznání, nebo je to pouze jeho možnost?

Jsem fyzická osoba plátce DPH, podnikám v zemědělské činnosti. Mám příjmy a náklady. Můžu udělat daňové přiznání tak že použiji 80 % nákladů (paušálem) a nebo musím použít skutečné náklady.

Do jakého zdaňovacího období patří přijatý opravný daňový doklad - dobropis? Faktura byla vydaná v prosinci 2013, ale datum zdanitelného plnění je listopad 2013.

Od roku 2010 uplatňuji paušální výdaje, jsem plátcem DPH. Mám automobil z leasingu, který byl zařazen do OM v roce 2008, kdy jsem vedla daňovou evidenci. Protože od roku 2010 uplatňuji paušální výdaje, nemám obchodní majetek. Chtěla bych se zeptat, zda tedy příjem z prodeje auta v roce 2015 by byl osvobozen od daně z příjmů a nezahrnoval by se do příjmu dle § 10 ZDP a zda si mohu uplatňovat DPH k výdajům k tomuto automobilu v průběhu roků 2010 až 2014 i když pro daň z příjmů nebude automobil v obchodním majetku?

Fyzická osoba uvedla v 12/2013 do provozu na střeše RD malou FVE. Do té doby měla jen příjmy ze závislé činnosti. Licenci k provozování získala 11. 12. 2013. K tomuto datu se registrovala na Fú, zdr. pojišťovně, ČSSZ a OTE. První příjmy z této vedlejší činnosti bude mít až od 1. 2. 2014. Je tento poplatník povinen sám podat daňové přiznání za rok 2013 nebo stačí pro tento rok, kdy neměl z této činnosti žádné příjmy, roční vyúčtování u zaměstnavatele? A jak to bude s přehledy na soc. a zdr. pojištění?

Občan má sjednán pracovní poměr jako zaměstnanec a jako vedlejší činnost podniká. Má tedy § 6 a § 7. Za rok 2013 měl příjmy z podnikání jen 1 800 Kč. Musí podávat daňové přiznání? Došlo k nějaké změně pro rok 2014?

Dle smlouvy o půjčce společníka – úrok splatný k 31. 12. 2013. Úrok je daňově uznatelný pouze když se zaplatí v témže roce? Když proběhne úhrada úroků např. v lednu 2014, tak už je úrok nedaňový?

Mám klienty, kteří v roce 2013 v období leden-červenec podnikali samostatně. V předchozích letech uplatňovali výdaje procentem, protože jejich druh podnikání nepřinášel skoro žádné náklady. Jednalo se převážně o zahraniční osoby. Od srpna vstoupili k jednomu dalšímu podnikateli do sdružení více fyzických osob, kde se ale uplatňují skutečné výdaje. Jak postupovat při sestavování daňového přiznání za rok 2013? Musím pro celý rok použít jen skutečné výdaje, i když za tu samostatnou část podnikání vlastně žádné neměli? Platí i při této změně během roku pravidlo, že ke všem příjmům podle § 7 uplatníme výdaje podle skutečnosti anebo výdaje procentem, že tedy nemůžeme kombinovat a uplatnit pro jedny příjmy procento a pro druhé příjmy výdaje podle skutečnosti? Paušál buď na všechno, nebo na nic.