Ing. Lukáš Taragel - strana 7

FO, plátce DPH, vede daňovou evidenci. Při překročení obratu 25 mil. musí vést účetnictví. Je výše obratu součet základů DPH ř. 1 + ř. 2 přiznání k DPH? Osvobozená plnění od DPH nemá.
Vydáno: 30. 03. 2023
Společnost s r. o. krátkodobě pronajímá klubovnu a k přespání rodinný dům na dobu kratší než 48 hodin. Mohou si DPH uplatnit obě strany, když společnost tyto nemovitosti pronajme plátci? A v případě, že tyto nemovitosti pronajme neplátci daně, odvádí DPH? Může si pak nárokovat DPH při opravách a nákupu vybavení? 
Vydáno: 28. 03. 2023
Naše společnost nakupuje a prodává zboží – kovové výrobky (díly-svařence). Pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti (RPDP), vystaví nám dodavatel fakturu za dodání zboží v tomto režimu. Naše společnost obratem zboží fakturuje a dodává zákazníkovi. Zákazník však požaduje fakturovat každý díl (výrobek) odděleně – díly se liší provedením a rozměry, ke každému výrobku je zvlášť objednávka ze strany zákazníka. Dodavatel nám vyrobil a dodal např. 5 ks (vystavil jeden daňový doklad v RPDP), my tedy vystavíme pět daňových dokladů (DUZP je jeden den). Na některých dokladech je pak hodnota plnění nižší než limit 100 000 Kč. Je možné pro účely uplatnění RPDP sečíst hodnotu všech těchto našich plnění uskutečněných v jeden den pro daného zákazníka a uplatnit RPDP u všech faktur, neboť v součtu hodnota vybraných plnění převyšuje částku 100 000 Kč (i když fakturovaných odděleně)?
Vydáno: 20. 03. 2023
Dodavatel se sídlem ve třetí zemi fakturuje naší tuzemské společnosti (plátci DPH) za objednané zboží, nicméně zboží bude dodáno přímo od jeho dodavatele z ČR k nám do společnosti se sídlem také v ČR. Zboží tedy fyzicky nepřekročí hranice. Máme ověřeno, že dodavatel ze třetí země není v ČR registrován k DPH. Jak máme postupovat v případě DPH?
Vydáno: 16. 03. 2023
Společnost realizuje pro fyzickou osobu (občana): dodávku a montáž ústředního topení a vzduchotechniky v rodinném domku s podlahovou plochou do 350 m2, montáž kotle v samostatném objektu na pozemku, dodávku a montáž ohřívače v dalším samostatném objektu, který slouží pro regeneraci (vířivka, bazén). Plnění je realizováno na dokončeném domě v rámci rekonstrukce. Z pohledu DPH bude v případě ad 1) uplatněna snížená sazba DPH 15 %. Jaká sazba bude uplatněna v případě ad 2), pokud bude kotel sloužit pro vytápění pouze rodinného domu? Jaká sazba bude uplatněna v případě ad 2), pokud bude kotel sloužit pro vytápění rodinného domu a objektu s bazénem? Jaká sazba bude uplatněna v případě ad 3)?
Vydáno: 16. 03. 2023
OSVČ-plátce DPH, vede daňovou evidenci. V lednu 2023 vyhověl odběrateli (plátci DPH) a na základě jeho stížnosti na špatnou kvalitu dodaného šperku mu vystavil opravný daňový doklad v lednu 2023 a vrátil mu domluvenou částkou 242 Kč (včetně DPH). Původní faktura byla vystavena v 04/2019. Má OSVČ dodavatel nárok na vrácení DPH z vystaveného opravného daňového dokladu, když původní uskutečněné zdanitelné plnění (vystavení faktury na zboží) bylo v roce 2019?
Vydáno: 14. 03. 2023
Prosím o pomoc se správným přepočtem uhrazených záloh v cizí měně u dodavatele: Záloha – daňový doklad, kurz 25 Kč/EUR - 121 EUR - tj. 2.500 Kč + DPH 525 Kč. Fakturace – realizační faktura, kurz 24 Kč/EUR, 363 EUR, tedy doplatek 242 EUR, tj. 4.800 Kč + DPH 1.008 Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že celková výše odvedené DPH je v tomto případě na záloze 525 Kč + z doplatku 1008 Kč = 1.533 Kč. Nebo je správně varianta - realizační fakturu přepočteme kurzem 24 Kč/EUR, čili 363 EUR = 300 EUR + DPH 63 EUR, tj. DPH vyjde 1.512 Kč a tudíž doplatek na DPH po odečtení již odvedeného DPH na záloze (525 Kč) by měl být pouze 987 Kč? Jakou částku v Kč bychom měli správně odvést finančnímu úřadu?
Vydáno: 14. 03. 2023
Český plátce DPH se zaregistroval do systému OSS. Uskutečňuje prodej zboží na dálku osobám nepovinným k dani v Rakousku. Lze tento režim použít i v případě, kdy je přeprava zboží zajištěna 3. osobou (zásilkovou společností z ČR), která zboží dopraví do Rakouska, kde jej pouze předá dalšímu přepravci, který zajistí finální dodání koncovému zákazníkovi v Rakousku? Jaký by byl analogický postup v ČR, kdyby prodej zboží na dálku uskutečňoval rakouský plátce stejným způsobem do ČR?
Vydáno: 09. 03. 2023
Plátce DPH pořídil hmotný investiční majetek (HIM) v 2 odpisové skupině. Při pořízení uplatnil 100 % odpočet DPH na vstupu - HIM sloužil pro ekonomickou činnost plátce. Po dvou letech řádného odpisování plátce HIM majetek prodal slovenskému plátci DPH na Slovensko - vydaná FA byla bez DPH - vývoz v rámci EU. Musí plátce v tomto případě provádět úpravu odpočtu DPH na vstupu z důvodu prodeje majetku po dvou letech? Pokud je prodejní cena nižší zůstatková hodnota prodávaného HIM je nutno rozdíl cen dodanit? 
Vydáno: 09. 03. 2023
Poplatník nakoupil balík akcií od německé firmy v roce 2021. Balík nakoupil za 2 220 EUR. V roce 2022 tento balík prodal za 2 105 EUR, tj. prodej je ztrátový. Pro zdanění v roce 2022, pak použije jednotný kurz platný pro rok 2021 (pro nákup) a pro prodej pak jednotný kurz roku 2022 nebo může využít ještě jiný kurz dle zákona a případně jaký? Poplatník ještě v roce 2022 nakoupil a prodal akce za Kč a bohužel se v roce 2022 nevejde do částky 100 000 Kč, která příjmy z prodeje akcií osvobozuje a musí tak všechny své transakce zdanit. Uvede tedy příjmy v EUR z rok 2022 přepočtené jednotným kurzem roku 2022 a výdaje k nim přepočtené jednotným kurzem 2021? Jak se pak budou částky zaokrouhlovat např. jednotný kurz 24.54 Kč/EUR, tj. příjmu budou 51 656,7 Kč zaokrouhleny na Kč nahoru či dolů a stejně tak s výdaji, ale kurzem za rok 2021? Dále poplatník ví, že celkově se dostane do ztráty - uvede pak v daňovém přiznání prodej cenných papírů a dílčí základ daně záporný nebo základ daně nula? Do jakého dílčího základu daně tento prodej a tyto transakce spadají? 
Vydáno: 06. 03. 2023
Tuzemská dceřiná společnost přepravila náhradní díl do své mateřské společnosti ve Španělsku. Přeprava se uskutečnila v únoru taxi službou. Jedna faktura: přeprava Ždírec - Praha, neplátce DPH, 3360 Kč. Druhá faktura: přeprava Praha - Španělsko, plátce DPH, 61902,24 Kč s DPH. Náhradní díl se pořídil od české firmy v lednu v eurech, plátce DPH 7028,89 € s DPH. Jak tuto událost přefakturovat mateřské společnosti, z pohledu režimu a sazby DPH? Náhradní díl bude 21% DPH v režimu reverse charge, a jak bude vypadat přeprava? Předpokládáme, že nárok na odpočet za náhradní díl i přepravu máme.
Vydáno: 06. 03. 2023
FO, nepodnikatel, zkouší začít investovat do nákupu a prodeje cenných papírů a využívá měnové zajištění. Za rok 2022 nedosáhly příjmy z prodeje CP 100.000 Kč. Z příjmů z měnového zajištění vychází ztráta. FO ale musí za rok 2022 podávat daňové přiznání z důvodu příjmu z pronájmu zemědělské půdy. Pokud příjem z prodeje CP nepřesáhne 100.000 Kč tak se do DP neuvádí vůbec, nebo se uvede příjem a pak se do 100.000 zase jinde v DP osvobodí? U měnového zajištění myslím žádné osvobození není. Ale FO má za rok 2022 ztrátu cca 700 Kč. Uvádí se v DP v §- 10 tento příjem a k tomu výdaj s výsledkem ztráta nebo se tato ztráta v DP vůbec nemusí uvádět?
Vydáno: 06. 03. 2023
Plátce DPH poskytuje službu ve formě leštění nerezových dílů (tím provádí jejich povrchovou úpravu). Zákazník, plátce DPH přinese nerezové dílce na vyleštění. Bude poskytovatel služby, plátce DPH tuto službu fakturovat v režimu přenesené daňové povinnosti zákazníkovi, plátci DPH? 
Vydáno: 28. 02. 2023
Společnost s r. o., plátce DPH, vystavila v roce 2022 fakturu na Slovensko plátci DPH, která byla součástí souhrnného hlášení k DPH. V lednu tohoto roku bylo z důvodu neuhrazení faktury zboží slovenskému plátci a byl vystaven opravný daňový doklad. Oba doklady byly s nulovou sazbou DPH s dovětkem, že DPH platí 2. strana na Slovensku. Nyní při odeslání souhrnného hlášení, které je díky vystavenému opravnému dokladu záporné se při exportu souhrnného hlášení objevuje hláška, že se jedná o závažnou propustnou chybu. Jak postupovat? Odeslat souhrnné hlášení i přes uvedené upozornění a očekávat kontrolu? Nebo se měla DPH z opravného dokladu řešit jinak?
Vydáno: 24. 02. 2023
OSVČ poskytuje služby v EU dle § 9 odst. 1 zákona o DPH. Již vystavil první fakturu a má povinnost podat do 15 dnů přihlášku k registraci k DPH. Je možné, aby se zaregistroval jako plátce DPH (nejspíš dobrovolně), nebo musí dodržet postup, že se registruje jako identifikovaná osoba? Pokud se musí registrovat jako IO, po jaké době se může registrovat jako plátce DPH (dobrovolný)? Při registraci jako IO z důvodu poskytování služby do EU je daň z této služby překlápěna v systému reverse charge a není povinnost odvodu? Jako IO podává jen Souhrnná hlášení k DPH, nebo musí podat i Přiznání k DPH?
Vydáno: 22. 02. 2023
Nepodnikající fyzická osoba prodala v roce 2022 cenné paíry za 230 000 Kč. Nakoupila je v roce 2008 za 200 000 Kč. Nebyly součástí obchodního majetku. Časový test 3 let pro osvobození od daně je sice splněn, ale je překročen limit 100 000. Bude se uvádět tento prodej do daňového přiznání?
Vydáno: 22. 02. 2023
Stavební firma (plátce DPH) fakturuje bytovému družstvu (také plátcem DPH) za opravu havárie venkovní kanalizace. Má být použita sazba 15% DPH nebo 21% ? A faktura má být v režimu přenesené daňové povinnosti nebo nikoliv?
Vydáno: 21. 02. 2023
Neplátce DPH vystavil daňový doklad s DPH, DPH přiznal a odvedl finančnímu úřadu, plnění bylo poskytnuto soukromé osobě. Poté se stal teprve plátcem. Nyní odběratel rozporuje fakturovanou částku. Může v současnosti plátce původní fakturaci opravit? A jak by postupoval vůči finančnímu úřadu? 
Vydáno: 16. 02. 2023
Český plátce pořádá pro tuzemské plátce i plátce z JČS odborný seminář v České republice. Lze použít pro plátce z JČS režim reverse charge, tedy fakturovat bez české DPH?
Vydáno: 15. 02. 2023
Podnikatel - fyzická osoba se sídlem v ČR poskytuje elektronicky služby osobám povinným i nepovinným k dani do zemí mimo EU (konkrétně se jedná o poskytnutí textů či videí s naučným obsahem). Podnikatel nemá provozovnu v žádné jiné členské zemi EU. Podléhají tyto služby v tuzemsku dani z přidané hodnoty?
Vydáno: 13. 02. 2023