Cestovní náhrady

Česká obchodní společnost uzavře pracovní poměr podle českého práva se zaměstnancem, který bydlí na Slovensku. Místo pravidelného pracoviště bude v místě bydliště zaměstnance. Místo výkonu práce bude celé Slovensko. Jaké stravné náleží zaměstnanci na cestě mimo pravidelné pracoviště, jako při tuzemské cestě? Jak vyúčtuje pracovní cestu do sídla zaměstnavatele v ČR?

Společnost má sídlo v Ostravě, zaměstnankyně bydlí v Olomouci. Společnost by jí chtěla platit cestu do práce a z práce (jízdenky). Bude to pro společnost daňový náklad, pokud tento benefit uvede do smlouvy? Bude mít zaměstnankyně osvobozeno? Protože zaměstnankyně částečně pracuje i z domu (v Olomouci), není možné stanovit pro účely cestovních náhrad místo výkonu práce Olomouc i Ostravu, aby cesta mezi Ostravou a Olomoucí byla pracovní cestou?

Je kapesné vyplácené zaměstnancům ve 40% ze zahraničního stravného daňově uznatelným nákladem? 

Dva jednatelé a majitelé s. r. o. jezdí podepisovat obchodní smlouvy po celé ČR, někdy i za hranice. V rámci těchto cest se často ubytovávají v hotelu z různých důvodů, někdy proto, že druhý den mají ve stejné lokalitě další pracovní schůzky nebo klienta pozvou při podpisu smlouvy na večeři a v noci se již nechtějí vracet. Mohou být platby za ubytování hotelů zahrnuty do daňových nákladů společnosti včetně odpočtu DPH z ubytování? Cestovní příklazy si jednatelé nevystavují, ačkoli mají uzavřenou smlouvu o jednatelství a případné stravné, pokud je někdy součástí ceny za ubytování, se účtuje jako nedaňová položka. Je tento postup správný? Nyní je čeká i pobyt v zahraničí, kam jedou podepsat významný kontrakt s klientem letecky, je i zde možné zahrnout nákup letenek a ubytování do daňových nákladů společnosti? Ve všech případech se jedná o obchodní cesty nikoli soukromé.

Zaměstnanec v pracovním poměru má v pracovní smlouvě uvedeno místo výkonu práce Česká republika. Tzn. pracuje-li kdekoliv po Česku nevzniká mu nárok na stravné podle zákoníku práce při pracovní cestě. Může mu zaměstnavatel poskytovat peněžitý příspěvek na stravování za takto odpracovanou směnu? Bude tento příspěvek u zaměstnance osvobozeným příjmem a u zaměstnavatele daňovým nákladem, pokud je poskytování příspěvku ujednáno vnitřním předpisem?

Můžou být hráčům a trenérům TJ Sokol proplaceny cestovní náhrady za jízdy jejich soukromými vozidly z jejich bydliště na zápasy a tréninky? Nemají uzavřenou DPP, DPČ ani HP. Že by se jim to proplácelo jako dobrovolníkům a udělala se na to směrnice. Mají sjednanou částku 3 Kč na kilometr, tedy nižší, než vyhláškou stanovené limity pro zaměstnance. Jakým způsobem by takový "příjem" zdaňovali? A byl by pro Sokol takový výdaj uznatelný?

Zaměstnanec byl vyslán na školení do Prahy, které začínalo v pondělí ráno, tudíž jel už v neděli, ale s bratrem, a tak nemáme žádný doklad - kdy v tomto případě zadat začátek pracovní cesty? Školení skončilo v pátek večer. Z pátku na sobotu zaměstnanec spal u bratra a vracel se domů až v sobotu ráno. Ukončit tedy pracovní cestu až dle sobotního dokladu? 

1. Zaměstnanec se vrací ze zahr.služební cesty z PL kde spal v hotelu, překročení hranic má 18:05 a ukončení v CZ v 23:45. Zároveň má poskytnutou snídani v zahraničí a večeři v CZ. Má nárok na stravné z obou zemí, tj. plné stravné ze zahraničí + 1/3 tuzemského stravného, tj: 37,50EUR (plná zahr.dieta krácená o 25%) + 53,10CZK (1/3tuzemské diety krácená o 70%)? 2. Zaměstnanec je vyslán na služební zahraniční cestu a vykonává zde práci v pátek a pondělí. Musí tedy zůstat v zahraničí o víkendu kdy ovšem nepracuje, má samozřejmě poskytnuté ubytování. Náleží mu za víkend i stravné? 

Zaměstnanec má přidělené firemní auto i pro soukromé účely. Vstupní cena auta se mu přidaňuje ke mzdě. Také se mu přidaňuje měsíčně částka za ujeté soukromé km, protože zaměstnavatel nechce jejich úhradu, a k tomu směřuje můj dotaz. Do kalkulace této částky zahrnujeme průměrnou cenu za 1 litr nafty, kterou počítáme ze všech účtenek za čerpání nafty do tohoto automobilu v příslušném měsíci. Teď poprvé měl zaměstnanec na dva dni náhradní auto z půjčovny v ČR, protože jeho auto bylo v autoservisu. Měla by se do kalkulace soukromých km zahrnout i cena za 1 litr z účtenky na čerpání do auta z půjčovny? A byl by nějaký rozdíl, pokud by auto bylo půjčené v zahraničí a používáno jenom tam při zahraniční pracovní cestě (což je u něj častý případ u leteckých cest)? 

Máme chráněnou dílnu. Naši zaměstnanci jsou OZP. V pracovní smlouvě mají výkon práce sídlo zaměstnavatele. Ráno přijdou do sídla firmy a firemním autem je odvážíme na pracoviště. Jejich předmět činnosti je úklid ve firmách popř. v hotelích. Z pracoviště jsou opět přivezeni firemním autem do sídla firmy. Jsou pro firmu (s.r.o.) náklady na PHM daňově uznatelné? Musí se něco přidaňovat zaměstnancům? Jsou na pracovní cestě, když odjíždí mimo svůj výkon práce? Jejich pracovní doba není delší jak 5 hodin denně, takže by neměli mít nárok na cestovní náhrady.

Jsme základní škola a dotaz se týká použití osobního vozu na vícedenním školním výletě. Jaké jsou podmínky pro to, aby osobní vůz (samozřejmě i se souhlasem pana ředitele) byl použit na tento účel? Je nutné, aby použitý vůz měl havarijní pojištění? Musí být provedeno předem proškolení řidiče? A v případě, že jsou na výletě dva osobní vozy (jeden vůz odjíždí z pobytu dříve a druhý zůstává) je možné cestovné proplatit oběma vozům? 

Naše společnost postupuje v oblasti souběhu tuzemského a zahraničního stravného u zaměstnanců dle výkladu Ing. Janouška, konkrétně dle publikace z r. 2016 i 2018 "Cestovní náhrady v příkladech". Zavedli jsme (dle jeho doporučení k „daňové“ opatrnosti) krácení zahraničního stravného (delšího než 12 h, tedy i např. 18,5 h) při souběhu se stravným tuzemským (delším jak 5 h) vždy jen na 1/3 sazby zahraničního stravného. Na základě této informace jsme změnili vnitropodnikovou směrnici. Na různých školeních jsme ale zaznamenali výklad jiný a sice, že by se při souběhu s tuzemských stravným nemělo krátit zahraniční stravné, ale poskytovat zaměstnancům zahraniční stravné krácené pouze podle doby strávené v zahraničí. Tedy při době strávené v zahraničí déle než 5 h - 12 h poskytovat 1/3 sazby zahraničního stravného, u doby nad 12 h - 18 h poskytovat 2/3 sazby zahraničního stravného a při době pobytu nad 18 hodin celou sazbu zahraničního stravného. 1) Je náš výše uvedený postup správný? Není v rozporu s § 170 odst. 3 Zákoníku práce? 2) V případě, že náš postup není správný – jsme povinni zpětně vyplatit zaměstnancům nedoplatky zahraničního stravného? 3) Existuje nějaký oficiální výklad nebo rozsudek k § 170 odst. 3 Zákoníku práce?

Hybridní vozidla s alternativním použitím pohonu motoru benzínem i elektřinou mají ve svém COC uvedené údaje o kombinované spotřebě na km v kapitole 4. Který údaj přesně použít, jsou tam 2 tabulky se spotřebou combined a weighted combined values, které jsou zcela odlišné? A jelikož to je hybrid máme pro cestovní náhradu použít fuel consumption + electric consumption na km dohromady nebo jinak?

Zaměstnanec využívá svoje soukromé auto k služebním cestám. Zaměstnavatel za použití soukromého auta, platí bonus ke mzdě zaměstnance, je tento bonus zdanitelný ve mzdě zaměstnance? Nebo je to nezdanitelná částka? Jedná se o fixní cenu a není to náhrada za ujeté km. 

Zaměstnanec používá pro pracovní cesty, se svolením zaměstnavatele, soukromý vůz. K prokázání ceny PHM nedokládá účtenky, ale využívá cenu dle vyhlášky. V TP má uvedeno palivo BA bez oktanového čísla. Požaduje náhradu za BA 98, protože toto palivo doporučuje výrobce automobilu. K prokázání nám poskytl příručku k vozu, která je v němčině. Můžeme mu to uznat nebo potřebujeme oficiální český překlad? A je informace z příručky dostačující? 

Rodiče, jednatelé a jediní vlastníci s. r. o. poslali na letní jazykový kurz do Kanady svoji dceru, která ve firmě pracuje prozatím na DPP (stále studuje VŠ) a připravuje se na převzetí firmy. Angličtina je pro firmu důležitá, jelikož stále více zákazníků hovoří pouze anglicky. Předpokládám, že s uznáním jazykového kurzu do daňově odčitatelných nákladů nebude problém, ale jedná se mi o všechny náklady s tím spojené, zda vše, co se za dceru zaplatí bude možné daňové odepsat. Faktura je vystavená na s. r. o. od agentury, která studium v zahraničí zajišťuje. Konkrétně se tedy jedná o: 1. jazykový kurz, 2. letenka, 3. doprava taxi z a na letiště, 4. učební materiály, 5. pojištění storna a zdravotní pojištění, 6. registrační poplatky účtované školou, 7. ubytování v rodině včetně polopenze. Především bod 7, neumíme odlišit částku ubytování od jídla cena je souhrnně, je to potřeba nějak řešit nebo lze celé uznat jako nákladovou položku jednou částkou? A pak ještě dotaz zda lze do nákladů uznat další stravné, které si dcera bude hradit sama?

Jsme základní škola a koncem školního roku u nás probíhají vícedenní výlety učitelů se svými kmenovými třídami. Učitelům proplácíme stravné a cestovné. Je možné jim ještě proplatit další výdaje spojené s výletem, např. jízdenku na lanovou dráhu, vstup do aquaparku, nebo jízdenku na koloběžkovou dráhu? 

Firma s r. o. zasílá 2 zaměstnance na služební cestu na 2 dny, kde mají zajištěné ubytování a stravné využívají firemní auto. Mají nárok na cestovné náhrady a nemají nárok za 2 dny pracovní cesty na stravenkový paušál? Ovšem jak postupovat, kdy dodají fakturu, doklad za stravné a ubytování, které zaměstnanec zaplatí. Propočet bude dle cestovných náhrad 2025? 

Živnostník používá pro podnikání soukromý vůz, který není v majetku firmy. Může si uplatnit náklady na dopravu stejně jako když zaměstnanec použije soukromé vozidlo při služební cestě ? Tedy sazba základní náhrady za 1 km + spotřeba PHM podle technického průkazu.

Zaměstnanec bude jezdit tři dny na školení. Nepůjde už do práce, ale pojede přímo z domu. Může mu zaměstnavatel určit, že tento cestovní příkaz bude začínat každý den v místě jeho bydliště?