Cestovní náhrady

Firma s r. o. zasílá 2 zaměstnance na služební cestu na 2 dny, kde mají zajištěné ubytování a stravné využívají firemní auto. Mají nárok na cestovné náhrady a nemají nárok za 2 dny pracovní cesty na stravenkový paušál? Ovšem jak postupovat, kdy dodají fakturu, doklad za stravné a ubytování, které zaměstnanec zaplatí. Propočet bude dle cestovných náhrad 2025? 

Živnostník používá pro podnikání soukromý vůz, který není v majetku firmy. Může si uplatnit náklady na dopravu stejně jako když zaměstnanec použije soukromé vozidlo při služební cestě ? Tedy sazba základní náhrady za 1 km + spotřeba PHM podle technického průkazu.

Zaměstnanec bude jezdit tři dny na školení. Nepůjde už do práce, ale pojede přímo z domu. Může mu zaměstnavatel určit, že tento cestovní příkaz bude začínat každý den v místě jeho bydliště?

Jednatel = zaměstnanec firmy, má vůz zapůjčený od půjčovny vozidel. Na zapůjčení má řádnou smlouvu. Může na toto vozidlo uplatňovat cestovní náhrady?

Zaměstnanec má standartní rozvrh pracovní doby pondělí až pátek, úvazek 40 hod. týdně. V sezóně je mu několikrát měsíčně na víkend nařízena práce přesčas a odpracuje celé směny navíc. Nejedná se o pracovní cestu. Bude příspěvek na stravování za víkendové směny u zaměstnance osvobozen od daně z příjmu ze závislé činnosti?

Zaměstnanec, německý občan, přijede vlakem do ČR, aby zde vykonal dvoudenní pracovní úkol. Na tento úkol má s českým spolkem uzavřenu DPP, v ní je sjednán nárok na cestovní náhrady, místo výkonu práce je v konkrétním městě v ČR, místo pravidelného pracoviště není sjednáno. Na základě § 155 odst. 2 zákoníku práce předloží zaměstnanec k proplacení jízdenku, zakoupenou v měně EUR. Můžeme mu tuto jízdenku proplatit v eurech? A dále, pokud tomuto zaměstnanci vznikne nárok i na stravné, můžeme mu ho proplatit v eurech? Pokud nebude možné proplacení v eurech, ale cestovní náhrady budou proplaceny v CZK, jaký kurz máme použít pro přepočet? 

Dle odpovědi na jeden z dotazů bych se chtěl zeptat, zda se za orgán právnické osoby považuje i společník s. r. o., který nemá žádnou pracovní či jinou smlouvy s. r. o. a nepůsobí ani ve funkci jednatele. Respektive, zda se z odpovědi dá odvodit, že i náklad na ubytování a případně cestovní náhrady za dopravu (letenky, jízdenky, taxi) při prokazatelné cestě společníka na jednání za společnost mimo sídlo společnosti se dají uznat jako daňově uznatelné (za předpokladu, že na všech daňových dokladech je odběratelem buď společnost, nebo společník)? 

Zaměstnanec byl na pracovní cestě a předal zaměstnavateli vyplněný cestovní příkaz k proplacení diet (čas strávený spadá do limitu 12-18 hod). Zároveň předal zaměstnavateli účet z restaurace, kde si zakoupil oběd. Částka za oběd je ve výši 520 Kč. Zaměstnavatel mu účet z restaurace proplatil. Předpokládáme, že doklad z restaurace bude pro zaměstnavatele nedaňovým nákladem a diety se budou zaměstnanci krátit za poskytnutý oběd. Zákonná částka pro 12-18 hod je ale výrazně nižší. Bude zaměstnanec něco dodaňovat?

OSVČ, stavební firma, má dva zaměstnance. Místo výkonu práce je konkrétní město. Zaměstnanci pracují v tomto městě nebo v blízkém okolí na stavbách. Musíme proplácet stravné a přesně evidovat, kdy a kolik hodin byli mimo město? Zaměstnanci ani zaměstnavatel přesnou evidenci nevedou. Měl by být veden cestovní příkaz s přesně určenou pracovní cestou a časem? Jak by měla vypadat evidence pracovních cest? Chtěli bychom vyplácet raději stravenkový paušál, ale bojíme se, že někdy by mělo přednost stravné. V některých dnech odjedou na stavbu, po 3 hodinách se vrátí zpátky do firmy (do města) např. pro nářadí nebo materiál a opět odjíždí na stavbu. I v tomto případě se jedná o pracovní cestu? Musíme ze zákona cestovní náhrady vyplácet?

Máme zaměstnance, kteří jsou přijati na výkon práce řidiče a mají uzavřeny pracovní smlouvy, kde je místo výkonu práce celá Česká republika. Je povinnost vypisovat cestovní příkazy na jízdy pouze po České republice? Nejedná se zde o žádnou služební cestu, ale běžný výkon práce. 

Společnost je nucena využívat velmi často práci zaměstnanců mimo rozvrh směn. Výpočet souvisejících cestovních náhrad je však vzhledem četnosti a počtu zaměstnanců administrativně velmi náročný (cestovné, jízdné, použití soukromého vozidla – náhrada + PHM, atd.). Existuje nějaká možnost zjednodušení, která by nezakládala povinnost zaměstnanci dodaňovat a současně byla daňově účinná? Například stanovit pásma při cestování hromadnou dopravou, paušál za soukromé vozidlo? Lze nahradit cestovní náhrady nějakou, pochopitelně daněnou, složkou mzdy, kterou by si firma definovala ve svých směrnicích? 

Na základě smlouvy o obstarání záležitosti provedla zprostředkovatelská firma pro naši společnost nábor kandidátů z Filipín. Kromě paušální částky odměny za nábor každého zájemce (průzkum trhu Filipíny, výběrové řízení, vízová administrativa, pracovní povolení atd.) obsahuje smlouva naši povinnost uhradit i letenku a cestovní zdravotní pojištění vybraným kandidátům z Filipín do ČR (a po řádném ukončení PP i zpět). 1. Je částka za letenku a cestovní zdravotní pojištění daňově uznatelným nákladem pro naši firmu ? Tito zaměstnanci mají pracovní povolení na 2 roky a pracovní smlouva je uzavřena také na 2 roky. Zaměstnanci si mohou nechat pracovní povolení prodloužit, ovšem stejně tak může kterýkoliv z nich dát třeba za půl roku výpověď a najít si v ČR jiného zaměstnavatele. 2. Podléhá fakturovaná částka za nábor zaměstnanců časovému rozlišení?

Náš klient má více provozoven a do pracovní smlouvy uvádí jako místo výkonu práce 3 města (Praha, Kladno, Brandýs). Jako pravidelné místo pracoviště pro účely cestovních náhrad má následně určeno pouze jedno město. Je to možné takto platně v pracovní smlouvě, nebo je to v rozporu se zákoníkem práce?

V zákoníku práce je uveden § 155, který v odstavci 2 říká: „Má-li zaměstnanec podle dohody o provedení práce vykonat pracovní úkol v místě mimo obec bydliště, má právo na cestovní náhrady, bylo-li jejich poskytnutí sjednáno, i když není sjednáno místo pravidelného pracoviště". Jak si toto ustanovení vyložit? Uvedu příklad: Spolek pořádá víkendový vzdělávací seminář v Litoměřicích. Na práci lektora uzavře DPP s občanem Německa. V DPP bude sjednáno právo na cestovní náhrady a místo vykonání pracovního úkolu v Litoměřicích. Lektor má bydliště v Berlíně a odtud pojede do Litoměřic vlakem. Bude mít tento lektor podle výše uvedeného ustanovení nárok na cestovní náhrady dle zákoníku práce, tedy na proplacení jízdenky, stravné, zajištění ubytování v Litoměřicích? Pro standardního zaměstnance by se zřejmě jednalo o cestu do práce a nárok na cestovní náhradu by nevznikl.

Jednatel má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce. Odměnu jako jednatel si nevyplácí, ale podle smlouvy má nárok na proplácení cestovních náhrad spojených s výkonem funkce, má to ve smlouvě uvedeno. Smlouvu má vytvořenou právníkem. Má nárok na výplatu cestovních náhrad - stravné, letenka, jízdné vlakem, náklady na osobní automobil, nocležné atd. i když nemá vypláceny žádné odměny ani jako zaměstnanec ani jako jednatel?

Jsme s.r.o., plátce DPH a zaměstnanec výjimečně natankoval PHM do služebního vozidla v zahraničí (firma je u rakouských hranic). Jednalo se o krátkou služební cestu. Dle mého je možné celý doklad vč. rakouské DPH zaúčtovat do daňových nákladů, do přiznání DPH nevstupuje (nebudeme dělat reverse charge). Je to tak?

Jednatel a jediný společník má v s.r.o. sjednanou DPP (do 10 tis/ měsíc) a smlouvu o výkonu funkce jednatele - bez finanční odměny. V rámci své činnosti létá či jezdí firemním vozem na zahraniční pracovní cesty za účelem sjednávání nových kontraktů. Letenky a ubytování plně hradí obchodní společnost. Jedná se v tomto případě o účet 512 - cestovné? Má jednatel nárok na výplatu cestovních náhrad z titulu smlouvy o výkonu funkce jednatele a jak je to v případě jeho uzavřené DPP?

Zaměstnanec přivezl ze zahraniční pracovní cesty fakturu za ubytování a zvlášť fakturu za snídaní ve stejném hotelu. Snídaně objednával dodatečně. Hotel vystavil dvě faktury, jednu na ubytování a druhou za snídani. Lze snídaně zaúčtovat daňově uznatelné? Zaměstnanci jsme pokrátili stravné o poskytnuté snídaně. Některé ubytovací zařízení snídaně uvádějí na zvláštním řádku faktury, jaký je správný postup zaúčtování a výplaty stravného zaměstnanci.

Jsme s. r. o. a provádíme úklidové činnosti. Naši zaměstnanci provádí úklidy v jednotlivých továrnách. Konkrétně např. 2 měsíce jsou v jedné továrně, další dva měsíce v jiné atd. Prostě uklízí podle potřeb zaměstnavatele na různých místech. Jejich pracovní doba je max. 4 hodiny denně. V pracovní smlouvě mají jako výkon práce sídlo našeho s.r.o. Některé zaměstnance do jednotlivých továren firemním autem dovážíme. Je to pro s.r.o. daňově uznatelný náklad (PHM) a pro zaměstnance osvobozené? Můžeme ponechat výkon práce v pracovní smlouvě sídlo zaměstnavatele nebo je nutné pokaždé, když změní továrnu měnit výkon práce v pracovní smlouvě? Předpokládáme, že nemají nárok na cestovní náhrady, když mají zkrácený úvazek?

Zaměstnanci společnosti měli pracovní cestu. Podle pracovní smlouvy zaměstnanci mají nárok na stavenkový paušál. Bude-li zaměstnanec zároveň mít nárok na stavenkový paušál a stravné na pracovních cestách? Zaměstnanci jezdili na svých osobních autech a předložili účtenky za spotřebu PHM. Lze účtenky za spotřebu phm zahrnout do cestovních náhrad? Pokud zaměstnanec byl na pracovní cestě od pondělí do pátku, o víkendu byl doma, pokaždé bude nový cestovní příkaz (od pondělí do pátku)?