Daň z příjmů - strana 497

Naše s. r. o. vyplácí obchodním partnerům poukázky Tesco a Mall v hodnotě 50 Kč, 200 Kč, 500 Kč a 1 000 Kč. Tyto poukázky jsou místo provize, kterou obchodním partnerům standardně vyplácíme za objem spolupráce na fakturu, ale jelikož někteří provizi nepožadují, ale raději ohodnotí své zaměstnance, kteří jsou většinou nepodnikatelé, tudíž nemohou vystavit fakturu, dáváme jim tyto poukázky. Jak ale udělat, abychom je mohli dát jako daňově uznatelné? U provize to problém není, ale poukázky lze takto uplatnit daňově? Dáváme prodejcům podepsat prohlášení, kde je řečeno, že poukázky byly předány na základě dosaženého obratu jako provizní – prémiový systém, ale stačí to? Poradíte případně nějaký fígl jak toto daňově uplatnit?

Ještě doplňuji, že a. s. nebude po ukončení operativního leasingu automobily odkupovat, tudíž vlastníkem vozidla není a nebude.

Účtuji společnost s. r. o., které se nedaří uskutečnit celý rok žádné obchody. Nedosahuje tak žádných zdanitelných příjmů, ale pouze nákladů po celé zdaňovací období (mzdy, energie, telefony, nájem apod.). Vypadá to tak, že tento rok 2015 tomu bude stejně. Můžu tyto náklady uznat jako daňově uznatelné a v rámci daňového přiznání PO vykázat daňovou ztrátu? Jak dlouho může správce daně takovou situaci tolerovat?

Je možné dávat do daňových nákladů doklady např. za ubytování, které bylo spojeno se služební cestou v případě, že však nebyl vypracován žádný cestovní příkaz a zaměstnanci tedy např. nevyplácíme ani diety.

Advokátní kancelář, plátce DPH a vedoucí daňovou evidenci vystavila v roce 2011 fakturu na právní službu pro klienta, ten ale nakonec tuto službu nevyužil a nezaplatil. Lze v roce 2015 vystavit k této faktuře z roku 2011 opravný daňový doklad? Jak správně postupovat, aby tato faktura vypadla ze seznamu neuhrazených faktur?

Akciová společnost si najala automobil na 36 měsíců formou operativního leasingu. Vozidlo firma užívala pro uskutečnění ekonomické činnosti. Uplatňovaly se do nákladů splátky oper. leasingu, spotřeba PHM a případné opravy. Z toho všeho se uplatňovalo DPH na vstupu. Nyní ovšem a. s. najala obchodního zástupce, který je OSVČ a dala mu k dispozici předmětný automobil. Jak situaci vyřešit účetně? Jak situaci vyřešit z pohledu DPPO a DPH?

Společnost s. r. o., plátce DPH: pod jaké CZ-CPA spadají laboratorní přístroje a analyzátory? Zběžným pohledem do přílohy zákona o dani z příjmů jsem myslela, že nyní patří do 28.25.11, ale když jsem se nyní podívala do klasifikace na podrobný popis této skupiny, tak se jedná o „Výměníky tepla, přístroje a zařízení na zkapalňování vzduchu nebo jiných plynů“. Nemohu přijít na to, pod čím se nyní laboratorní přístroje a analyzátory, které byly do r. 2013 pod CZ-CC 33.11.20 (2. odpisová skupina) nacházejí. Neustále je zařazuji do 2. odpisové skupiny a nevím, zda nedělám od r. 2014 chybu.

FO, vedoucí daňovou evidenci, přerušila živnost v červnu 2014. V majetku zůstalo nákladní auto, pořizovací cena 384 000 Kč + navýšení 1 040 Kč + DPH 76 800 Kč, které bylo uplatněno. Auto podnikatel pořídil v roce 2010. V roce 2014 a ani do konce termínu pro podání přiznání činnost neobnovil. Zapomněli jsme vyřešit majetek v DPFO za rok 2014. Jak postupovat: a) DPH předpokládám, že odvést nemusíme, pořízení majetku 2010, přerušení živnosti 2014, DPH 76 800 Kč se rozpočítá do pěti let a vyjde k odvodu 0 Kč; uvažuji správně, že DPH se nemusí po pěti letech vrátit?, b) co se týká daně z příjmu, zůstatková cena v roce 2014 je 257 013 Kč (odpisy 2010 přerušeny, 2011 – 42 355 Kč, 2012 – 85 672 Kč, 2013 přerušen, 2014 přerušen, předpokládalo se znovuzahájení činnosti, ale nestalo se tak). Ke dni 31. 3. 2015 byla zůstatková cena bez DPH 257 013 Kč. Jak s tím teď naložit, aby to bylo správně, ale bez zbytečných úroků a doměrků? Automobil by podnikatel mohl převést na společnost nebo na sebe jako nepodnikatele a pak vložit do společnosti nebo prodat společnosti (ve společnosti je jednatelem a jediným společníkem). Co by bylo nejlepší řešení a prosím o uvedení postupu a kde co zdanit. Musíme to řešit až v roce 2015, protože zpětně to nejde, jedině dodatečné přiznání, ale pokud by bylo jiné řešení, bylo by to lepší.

Mám dotaz týkající se přechodu invalidního důchodu (ID) na starobní v 65 letech a pokračování v poskytování daňových úlev na ID 3. stupně a ZTP/P. Legenda: zaměstnanec je v pracovním poměru od 10/1993. Začal pobírat plný ID (dnes ID 3. stupně) od 12/2001 a zároveň předložil průkaz ZTP/P. Poskytnuta daňová úleva na invaliditu 3. stupně v měsíční výši t. č. 420 Kč a zároveň ZTPP ve výši 1345 Kč. Zaměstnanec dovršil 8. 7. 2015 věku 65 let. V červnu 2015 ČSSZ vydala Rozhodnutí o přiznání starobního důchodu zpětně od 8. 1. 2013. (8. 1. 2013 = datum vzniku nároku na starobní důchod). Může mzdová účetní poskytovat daňové úlevy na ID a ZTPP i nadále automaticky s ohledem na § 61a) odst. 4 z. 155/1995 o důchodovém pojištění? Nebo je nutné vyžadovat od zaměstnance doložení Potvrzení o splnění podmínek pro uznání slev na dani od finančního úřadu z místa trvalého bydliště zaměstnance? A dokud potvrzení nepředloží včas tak, aby úlevy pokračovaly bez přerušení, má je pozastavit? A pak vše vyrovnat v ročním zúčtování daní (až zaměstnanec potvrzení doloží)?

Jsem český daňový rezident, mám nemovitost v Polsku, kterou budu pronajímat. Žiji v Čechách, všechny ostatní příjmy mám z Čech. Jak ovlivní příjmy v Polsku moje daňové přiznání? Musím uvádět polské příjmy v českém daňovém přiznání? Musím podat polské daňové přiznání?

OSVČ vede daňovou evidenci, zaměstnává osobu zdravotně postiženou, dostává na ni čtvrtletně dotace z Úřadu práce. Jak se tyto dotace zaúčtují v evidenci? Jsou dotace příjem osvobozený od daně? Tudíž je do evidence podnikatel nezahrne a ani mzdové náklady do výše této dotace? Nebo se dotace zaúčtuje do příjmů a mzdové náklady jsou daňově uznatelné?

FO – nepodnikatel koupí pohledávku, při prodeji bude zdaňovat v § 10. Pokud bude prodávat pohledávku např. až po deseti letech (nebude promlčena) bude ji vždy zdaňovat v § 10 a jako výdej si dá pořizovací hodnotu pohledávky?  

Pronajímatel, právnická osoba, plátce DPH pronajal nebytový prostor nájemci – podnikající fyzické osobě, neplátci DPH. V nájemní smlouvě se obě strany dohodly, že nájemce provede nezbytné opravy na vlastní náklady (od nájemce má pronajímatel rozpočet těchto oprav), zároveň bylo dohodnuto, že i po skončení nájmu nebude nájemci nic proplaceno. Ale zároveň nebude nájemce platit nájem půl roku. Vzniká tímto pronajímateli nepeněžní příjem ve výši „odpuštěného“ nájmu, i když se nájemce zavázal provedení oprav na vlastní náklady a bez budoucího proplacení?

V případě vyhraného soudu je částka, kterou nám má zaplatit protistrana výnosem, který musíme celý zdanit daní z příjmů? Předmětem soudu nebyla žádná faktura již v minulosti vystavená, která by byla zachycena v účetnictví, ale požadované náhrady za neadekvátní postup a úroky. Takže částka poukázaná na náš účet se bude skládat z požadované náhrady + úroků + náhrady za právníka. Pouze platby právníkovi byly v minulosti v účetnictví zachyceny jako daňově uznatelné, tudíž předpokládám, že jsou automaticky výnosem, ale jde mi o náhrady a úroky? Musíme z celé částky odvést daň z příjmu? DPH doufám, že se to netýká vůbec.

Právnická osoba – organizační složka, plátce DPH CZ - zřízená matkou se sídlem na Slovensku – plátce DPH SK. Dodavatelé služeb (předmět činnosti stavební práce) jak plátci, tak neplátci převážně CZ a SK. Stává se, že plátci i neplátci DPH CZ i Sk se spletou a faktury (daňové doklady) jsou vystaveny na sídlo podnikání matky, ale účelově se vztahuje na dodání materiálu a služby poskytnuté v CZ (stavby v CZ) a služba by měla být fakturována organizační složce matky se sídlem v CZ. Můžeme uplatnit DPH CZ jak v absolutní hodnotě, tak jako r. ch. v DP k DPH v CZ – ve vazbě i jako daňový náklad z hlediska DPPO, nebo musíme trvat na opravě adresy ze sídla matky v SK na sídlo naší org. složky registrované v CZ?

Nově vzniklá s. r. o. má jednoho společníka, který je zároveň jednatelem. 1.) Jak má společnost uzavřít smlouvu o odměně jednatele, když není možné uzavřít smlouvu sám se sebou? Odměňovat jednatele bez uzavřené smlouvy? 2.) Výše měsíční odměny jednatele je 2 000 Kč. Zálohová daň 15 %. Odvádí se sociální a zdravotní pojištění? V případě že ano, jsou odvody daňově či nedaňově uznatelné? 3.) Jak má společnost uzavřít pracovní smlouvu se společníkem, který je zároveň jednatelem, když není možné uzavřít smlouvu se sebou? Vyplácet mzdu bez uzavřené pracovní smlouvy?

Občan – podnikatel vlastní více nemovitostí. Je plátce DPH. Nemovitosti pronajímá plátcům i neplátcům DPH a přiznává v §9 v daňovém přiznání daně z příjmu. U nemovitostí, které pronajímá pouze plátcům, odvádí DPH z pronájmu (je smluvně dohodnuto), neplátcům a občanům uvádí nájem bez DPH a v daňovém přiznání uvádí jako uskutečněná plnění osvobozená bez nároku na odpočet. Při opravách nemovitostí nárokuje DPH, je-li nemovitost v režimu DPH, je-li oprava na nemovitosti v režimu osvobozeného plnění DPH nenárokuje. V roce 2015 koupil rodinný domek jako občan za 4. mil Kč. Dům mu byl prodán občanem. Má v úmyslu provést na rodinném domě rekonstrukci a v roce 2016 jej prodat. Jedná se o ojedinělou akci. Myslím si, že při prodeji bude placena daň z příjmu, protože nemovitost vlastní méně jak 5 let. V kterém paragrafu daně z příjmu bude příjem daněn v roce 2016? Mám také dotaz, zda bude z prodeje rodinného domu, odvádět DPH?

Společník a zároveň jednatel půjčil do své s. r. o. peníze. Byla sepsána smlouva o bezúročné půjčce, ta nebyla doposud vrácena. Je nějaká změna dle zákona ZDP, o úrocích z těchto půjček?

FO má příjmy pouze ze ZČ a mimo to v roce 2015 prodala CD s vlastní nahrávkou (hra na flétnu) celkem za 5 000,00Kč. Považují se tyto příjmy jako příjmy z výkonu nezávislého povolání nebo příjmy dle §10? Jak je to s osvobozením?

Naše společnost a. s. vyplácí v 5/2015 zálohu na odměny a v 10/2015 doplatek na roční odměnu za rok 2015. To, zda bude mít nárok zaměstnanec na tuto odměnu v plné výši, bude známo až v 2/2016, kdy vedoucí vyhodnotí cíle podřízeného. Pokud cíl zaměstnanec nesplnil, tak musí část odměny zaměstnanec vrátit v 2016 (je podepsána v pracovní smlouvě dohoda o srážce ze mzdy pro tento případ, ale asi k tomu fakticky nedojde, poněvadž naběhne záloha na odměny na další rok tj. 2016). Budu v roce 2015 se dívat na vyplacenou odměnu jako na např. rezervu tzn. na nedaňový náklad? Na odměnu v roce 2015 vlastně nemá zaměstnanec právní nárok, i když je vyplacena v plné výši v roce 2015. Jak bychom měli správně účtovat v roce 2015 o záloze a o doplatku v roce 2015?