Daň z příjmů - strana 500

Dle dostupných informací nesmíme užívat chromovací linku, kterou jsme již zakoupili v r. 2014 a to na základě stavebního povolení, kde je napsáno, že nesmí být do doby kolaudace popř. zkušebního provozu zahájeno užívání těchto technologií. V tomto případě, kdy jsme již bohužel provoz zahájili v minulém roce a nakoupili různé přípravky spojené s provozem chromovací linky, jsme porušili všechny dostupné stavební předpisy. Je tedy jisté, že linku můžeme začít odepisovat až po termínu kolaudace prostor, ale lze již začít účetně odepisovat i od data, kdy ještě kolaudace nebude provedena, ale na základě rozhodnutí stav. úřadu musí proběhnout zkušební provoz, kdy se vyhodnotí všechny parametry a bude nám kolaudační rozhodnutí na jejich základě uděleno? Jak se teď ale postavit k nakupovaným chemikáliím v r. 2014, drátům a dalšímu režijnímu materiálu, který jsme už v r. 2014 spotřebovali v rámci nedovoleného provozu? Je nutné vyloučit z nákladů r. 2014? Vzhledem k tomu, že je již spotřebován, není možnost jej dát k 31. 12. 2014 na sklad a vyskladnit do nákladů a ž v r. 2015.

Pro našeho ředitele a současně člena představenstva byla zpracována Smlouva o výkonu funkce se všemi náležitostmi. Na osobu v této pozici se nevztahuje zákonné úrazové pojištění. Proto naše společnost uzavřela s vybranou pojišťovnou smlouvu o pojištění osoby na pojistnou událost: smrt, úraz, pracovní neschopnost, invaliditu. Plnění bude poskytováno pojištěné osobě nebo určené osobě (v případě smrti). Uhrazené pojistné je v částce 40 000 Kč za rok, které naše společnost uhradila v květnu a pojistné je na období 1. 5. 2015-30. 4. 2016. Toto uhrazené pojistné = plnění pro člena statutárního orgánu bude podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění a dani. Moje otázka zní: Jak správně postupovat při úhradě pojistného a daně? Do zpracování mzdy za květen zapracovat celou částku 40 000 Kč, nebo celý rok tj. od května 2015 do dubna 2016 do mzdy zapracovat vždy jen 1/12 částky tj. 3 333 Kč? Jak potom postupovat při ročním zúčtování daně? Domnívám se, že do ročního zúčtování je nutné zapracovat celou částku, a pak je asi správné zapracovat celou částku do zpracování mzdy za květen. Je můj názor správný?

Ředitel společnosti s pracovním úvazkem dva dny v týdnu, pracující podle Smlouvy o výkonu funkce - daňový nerezident - platí pojistné (zdravotní i sociální) do slovenského systému. Daň platí do českého systému. Používáme zálohovou daň. Roční zúčtování si provádí na Slovensku. Nemá podepsané Daňové prohlášení. Dotaz - je správné, že používáme zálohovou daň? Není v tomto případě nutné, aby byla mzda zdaňována srážkovou daní ve výši 15 %? Ke správnému používání daně prosím o odvolávku na příslušný paragraf zákona.

V účetnictví vedeme v závazcích se záporným číslem dobropis od našeho dodavatele. Protože tento dodavatel již neexistuje, tak potřebujeme tento závazek odepsat. Běžně závazky odepisujeme zápisem MD 321/D 648. Lze to takto provést i v tomto případě s tím, že částky budou záporné?

Naše firma zorganizovala akci, kde zákazník při nákupu zboží nad 1 000 Kč obdrží zdarma malý kartónek piva. Zajímalo by mě, zda v tomto případě můžu nákup piva dát do daňově uznatelných nákladů. Jsme plátci daně, vedeme účetnictví, podnikáme v oboru barvy a laky.

Naše firma zorganizovala akci, kde zákazník při nákupu zboží nad 1 000 Kč obdrží zdarma malý kartónek piva. Zajímalo by mě, zda v tomto případě můžu nákup piva dát do daňově uznatelných nákladů. Jsme plátci daně, vedeme účetnictví, podnikáme v oboru barvy a laky.

Naše firma zorganizovala akci, kde zákazník při nákupu zboží nad 1 000 Kč obdrží zdarma malý kartónek piva. Zajímalo by mě, zda v tomto případě můžu nákup piva dát do daňově uznatelných nákladů. Jsme plátci daně, vedeme účetnictví, podnikáme v oboru barvy a laky.

Jak se u podnikatelského subjektu účtuje platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně (daň), vyměřený FÚ při daňové kontrole? Jedná se o daňový nebo nedaňový náklad?

Jsem starobní důchodkyně, chci přepsat svůj podíl na nemovitosti na dceru. Předpokládám správně, že nic nebudeme ani jedna platit? Osvobozeno podle § 10 odst. 3 písm. c) bodu 1 ZDP a není předmětem daně z převodu nemovitostí, neb se jedná o bezúplatný převod. Je nutno podávat nějaké přiznání?

Neměla jsem na mysli výpůjčku mezi manželi. Ale auto manželky, kde je v TP uvedená jako vlastník, je financováno úvěrem se zajišťovacím převodem práva. Podle čeho se orientovat nebo ověřovat vlastnická práva. Je rozhodující technický průkaz vozidla, kde není úvěrová společnost vůbec uvedena?

Neměla jsem na mysli výpůjčku mezi manželi. Ale auto manželky, kde je v TP uvedená jako vlastník, je financováno úvěrem se zajišťovacím převodem práva. Podle čeho se orientovat nebo ověřovat vlastnická práva. Je rozhodující technický průkaz vozidla, kde není úvěrová společnost vůbec uvedena?

Společnost A, s. r. o. koupí 100% podíl ve společnosti B, s. r. o. Na tuto koupi byl poskytnut společnosti A akviziční úvěr. Nyní dojde k fúzi obou společností. Zanikající společností bude společnost A, s. r. o. (matka A, s. r. o. bude vložena – sfúzuje s dcerou B, s. r. o.) Jde o opačný stav fúze, než je řešeno v rozsudku NSS 7-Afs 55/2013-37, a to z důvodu podmínek dotací, které přijala společnost B a obchodní značky zavedené na trhu společnosti B, s. r. o. V obou společnostech je stejný jednatel. Budou úroky z akvizičního úvěru po provedené fúzi daňově uznatelné?

Společník (fyzická osoba) by chtěl vložit do své společnosti (s.r.o.) vložit dobrovolný příplatek mimo základní kapitál ve výši 6 mil. Chtěla jsem se zeptat na tyto věci: 1)      Na základě jakého dokumentu toto může provést? Stačí jen rozhodnutí společníka (případně valné hromady)? Je potřeba mít notářsky ověřený podpis? 2)      Jaké je účtování této operace? 3)      V případě, že by si společník chtěl dobrovolný příplatek vrátit např. za rok, bude ho zdaňovat? Je potřeba podat nějaké hlášení na FÚ?

Společník (fyzická osoba) by chtěl vložit do své společnosti (s.r.o.) vložit dobrovolný příplatek mimo základní kapitál ve výši 6 mil. Chtěla jsem se zeptat na tyto věci: 1)      Na základě jakého dokumentu toto může provést? Stačí jen rozhodnutí společníka (případně valné hromady)? Je potřeba mít notářsky ověřený podpis? 2)      Jaké je účtování této operace? 3)      V případě, že by si společník chtěl dobrovolný příplatek vrátit např. za rok, bude ho zdaňovat? Je potřeba podat nějaké hlášení na FÚ?

Společnost pořídila v roce 2014 osobní automobil pro vedoucího pracovníka v hodnotě 900 000 Kč. Odpočet DPH byl při pořízení vozu krácen, protože vozidlo bylo poskytnuto i pro soukromé účely. V přiznání DPH bylo zachyceno na řádku 47. Vozidlo bylo řádně odpisováno. V roce 2015 bude vozidlo prodáno (cena + 21%DPH). Je nutné posuzovat tržbu z prodeje vozu a zůstatkovou cenu? K čemu slouží řádek 47 v přiznání DPH?

Jednatel společnosti s ručením omezeným má sjednán také pracovní poměr. Nárok na dovolenou za kalendářní rok je v této společnosti 25 dnů. Od roku 2012 není možné, aby nevyčerpaná dovolená zanikla (nemůže propadnout). Problém je v tom, že jednatel společnosti, který je jediným společníkem a jediným vedoucím pracovníkem ve firmě si dovolenou téměř nečerpá. Ačkoliv byl ze strany účetní mnohokrát upozorněn, aby si dovolenou čerpal, nečerpá si ji a porušuje zákoník práce § 218. Zůstatek dovolené činí 90 dnů. Letos ale nejsou zakázky a tak si tento pracovník 90 dnů dovolené vyčerpá. Chtěla bych se zeptat, jestli celá náhrada mzdy za čerpání této dovolené bude daňové uznatelný výdaj, nebo jestli mám dovolenou z roku 2012 a 2013 včetně odvodů považovat za nedaňový výdaj.

Může jednatel/společník poskytnout bezúročnou půjčku do s. r. o.?

Při nákupu zboží z EU mohu sjednotit denní kurs ČNB pro DPH a daň z příjmu, a to použitím kursu k datu vystavení faktury?

Fyzická osoba zdědila v roce 2012 nemovitost po své zemřelé matce. Matka tuto nemovitost vlastnila 50 let. V dědickém řízení byla tato nemovitost oceněna částkou 300 000 Kč. Nemovitost bude prodána v roce 2015 za 760 000 Kč. Jedná se o osvobozený příjem, jelikož matka tuto nemovitost vlastnila déle než 2 roky? Nebo bude zdaněn rozdíl ceny prodejní a ceny z dědického řízení?

Společnost s. r. o. - jeden společník (syn), 3 jednatelé (rodiče a syn). Jednatel (matka) společnosti se rozhodl poskytnout firmě krátkodobou finanční výpomoc na uhrazení závazků (zachyceno na účtu č. 249). Není sjednán žádný úrok a předpokládá se „vrácení“ co nejdříve to bude možné. Tato výpomoc ve výši 3 mil. zůstala nevyrovnaná přes roční účetní závěrku. Je účtování správné a je možné, aby byla půjčka bezúročná?