Daň z příjmů - strana 499

Klient dostal pracovní nabídku do Německa. Pracovat tam bude jako zaměstnanec na plný úvazek. Bude se tam i stěhovat. Zároveň by ale chtěl dále podnikat v Čechách. Jak bude řešit své příjmy, sociální a zdravotní pojištění?

Dotaz se týká objasnění zdanění odměny jednatele – občan Rakouska, daňový nerezident. Pokud si jednatel – rakouský občan v CZ firmě vyplácí odměnu, pak bude zdaněno 15% srážkovou daní. Jak je to se sociálním a zdravotním pojištěním? Příjem v CZ není jediným jeho příjmem, další příjmy plynou v Rakousku. Prosím i o příslušné odkazy v zákonech.

Jsme společnost s ručením omezeným, která nemá povinnost auditu. Nechali jsme si přesto zkontrolovat účetnictví auditorem a překvapil nás názor auditora, že nemáme účtovat o účetních odpisech, máme účtovat jen o daňových odpisech. Nenašli jsme pro tento názor auditora oporu v zákonu. Má auditor pravdu? Pokud ano, podle kterého ustanovení zákona?

Stavební společnost s.r.o. dostala pokutu od ministerstva za to, že její zaměstnanci myli míchačku v řece. Je tato pokuta daňově uznatelná?

V jakém formátu je potřeba podat datovou schránkou DPPO, rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu?

Jak budou daněny DPP a DPČ v závislosti na tom, zda je podepsané nebo nepodepsané Prohlášení poplatníka? Jak to bude u DPP a DPČ s odvody na SP a ZP?

Naše firma obdržela fakturu související se stanovením tržní hodnoty našeho podílu v dceřiné společnosti. Jak je to s možností odpočtu DPH. Co se týče nákladů - jsou daňově neúčinné, jelikož - jak předpokládám, jde o náklad související s držbou podílu. Ale co DPH? To si lze normálně uplatnit? A jak by tomu bylo v případě, že si dáme ocenit tržní hodnotu vlastních akcií? V tomto případě se bude jednat o daňově uznatelné náklady a i mohu nárokovat odpočet DPH je tomu tak?

Praktický lékař odchází do starobního důchodu. Zdravotní sestře skončí pracovní poměr sjednaný na dobu určitou 30. 6. 2015. Do kdy musí lékař podat na FÚ vyúčtování daně z příjmů ze ZČ a z vyúčtování daně vybírané srážkou (dohoda o provedení práce)?

OSVČ má provozovnu - pevný stánek v centru Prahy, 1 zaměstnankyni, se kterou se v prodeji střídá, ta ale neřídí. V roce 2014 uplatňoval paušální výdaje. V roce 2015 asi překročí hranici 2 mil Kč, proto vede daňovou evidenci a na konci roku se podle příjmů rozhodne, zda uplatní skutečné, či paušální výdaje. Od 1. 2. 2015 se stal povinně plátcem DPH. Od února na cesty do provozovny používá své staré osobní auto, základní náhradu + PHM. Auto se mu "sype", ale pro cestu do práce ho používá. Pokud má poruchu, jede MHD a auto pak odtáhne. Na toto auto má "Parkovačku" v centru. 15. 8. 2014 si koupil nové auto za 363 tis. Kč + DPH 76 tis. Kč, celkem 440 000 Kč. Jako fyzická osoba, nikoliv na podnikání. Nyní se rozhodl, že toto auto vloží do podnikání, k 30. 6. 2015 ho převedl na své IČ. 1) Je nějaká možnost uplatnění odpočtu DPH 76 tis. Kč? Na faktuře za auto je samozřejmě jen jméno a adresa podnikatele, nikoliv IČ, ani DIČ. Jak „optimalizovat“ daň v souladu se zákonem? Lze např. udělat opravné přiznání za únor. 1. odpočet, nové auto vložil do podnikání 1. 2. 2015, ale na DIČ ho převedl až k 30. 6. 2015, pokud by to vůbec tomu odpočtu DPH pomohlo? Nebo lze odečíst DPH za červen, vložil ho 30. 6. 2015, nebo nelze odečíst DPH za auto vůbec?

Jak je to s daňovou uznatelností z pohledu daně z příjmů a DPH při pořízení automatu na vodu – balené vody v barelu – výměnný do automatu a s údržbou automatu pomocí specializované firmy. Jde mi o to, jak to bude: a) firma má zaměstnance, b) firma nemá zaměstnance. Je zde jen jednatel společnosti ("nevyplácí si žádné peníze").

Několik soukromých osob spoluvlastní dům. Pověřený spoluvlastník vede evidenci příjmů z pronájmu a výdajů na opravy a údržbu domu. Na konci účetního období příjmy a výdaje rozdělí podle podílu vlastnictví na jednotlivé osoby a rozhodne o tom, jaká část zisku bude spoluvlastníkům vyplacena, zbytek zůstává jako rezerva na opravy a údržbu. Nevím, jak správně zdanit tento příjem, zda se daní příslušný podíl příjmů a výdajů nebo jen skutečně vyplacená částka, kterou spoluvlastník obdržel.

S ohledem na špatnou obslužnost místa výkonu práce (sídla firmy) veřejnou dopravou uvažuje firma o zajištění pro zaměstnance bezplatného svozu zaměstnanců pronajatým autobusem. Lze fakturu za tento svoz v případě, že to budou mít zaměstnanci dohodnuto dodatkem k pracovní smlouvě zahrnout do nákladů s odkazem na § 24 odst. 2 písm. j) bod 5? Můžeme v tomto případě odečíst DPH na vstupu bez toho, že bychom na výstupu odváděli DPH z ceny obvyklé u jednotlivých zaměstnanců? Nenašla jsem žádnou možnost pro osvobození od daně z příjmu ze závislé činnosti. Musíme tedy vypočítat cenu obvyklou u jednotlivých zaměstnanců (svoz bude po jedné trase, ale z různých míst) a tuto částku zahrnout zaměstnanci do mzdy jako nepeněžní příjem, zdanit a odvést sociální a zdravotní pojištění nebo je možné dodaňovat nějakou paušální částkou nebo dokonce nějak osvobodit?

S. r. o. má k 31. 12. 2014 nepromlčené pohledávky po splatnosti z titulu dlužného nájemného, ohledně kterých bylo vedeno rozhodčí řízení. Pohledávky vznikly a byly splatné ještě v roce 2012. Byl vydán rozhodčí nález v 10/2013, právní moci nabyl 8. 11. 2013, podle něj je dlužník povinen zaplatit věřiteli dlužnou částku pohledávky včetně úroků z prodlení. O pohledávce bylo v době vzniku účtováno ve výnosech, dlužníkem není spojená osoba ani společník firmy. Pohledávky jsou celkem 3, každá v hodnotě 100.000 Kč. K 30. 9. 2013 byly všechny již 12 měsíců po splatnosti. Dlužník nezaplatil, v roce 2014 započalo exekuční řízení. Žádné další řízení ohledně pohledávek neproběhlo. 1. Bylo možné v roce 2013 vytvořit opravnou položku dle §8a zákona o rezervách ve výši 33% neuhrazené hodnoty pohledávky? Pokud ano, ke kterému datu v roce 2013 bylo možné nejpozději vytvořit opravné položky dle §8a/2/a ZOR ve znění účinném do 31. 12. 2013? Je nutné skončením rozhodčího řízení opravnou položku zrušit? 2. Pokud bylo možné v roce 2013 opravné položky vytvořit dle předchozího bodu, je možné v roce 2014 pokračovat v tvorbě vyšších opravných položek dle §8a ZOR podle doby po splatnosti? Nebo, tím, že rozhodčí řízení skončilo, nelze již opravné položky vytvářet?

Naši zaměstnanci uplatňují odpočet daňového zvýhodnění na své děti do 26 let, studující na vysoké škole. Za které měsíce mají zaměstnanci nárok na odpočet daňového zvýhodnění za tyto děti? Jedná se mi o tyto případy: 1) Studující dítě při ukončení bakalářského studia nesložilo státní zkoušku v řádném termínu v 6/15, opravnou zkoušku bude skládat v 9/15. Toto dítě zároveň pracuje na DPP s příjmem do 10 000 Kč hrubého měsíčně, tudíž není zdravotně ani soc. pojištěné. Můžu zaměstnankyni ponechat odpočet na toto dítě i za 6,7,8,9 měsíc r. 2015 a případně i v dalších měsících, za předpokladu, že dítě úspěšně v 9/15 složí státní zkoušku a nadále bude pokračovat v magisterském studiu? 2) Studující dítě při ukončení bakalářského studia úspěšně složilo státní zkoušku v 6/15. Toto dítě je přihlášeno k dalšímu magisterskému studiu, ale zda bylo přijato k tomuto studiu (tudíž i potvrzení školy o tomto studiu) bude vědět až v 8/15 případně až 9/15. Toto dítě zároveň pracuje na základě prac. smlouvy, tudíž je zdravotně i soc. pojištěno. Mám matce tohoto dítěte dát slevu na studující dítě naposledy ve mzdách za 6/15 a následně pak až v měsíci, kdy dítě doloží potvrzením školy, že bylo přijato k dalšímu studiu? Někde jsem se dočetla, že v tomto případě je nárok na daňové zvýhodnění i 3 měsíce následující po ukončení bakalářského studia, pokud další studium bylo zahájeno v nejbližším možném termínu. Znamenalo by to tedy, že by zaměstnankyně měla tento odpočet na dítě za 1-6/2015 a pak 9-12/2015 (v případě potvrzení školy o zápisu do studia v průběhu 9/15) a v rámci ročního zúčtování daně by mohla uplatnit odpočet na toto dítě za celý rok 2015, nebo pouze za 10 měsíců s vyloučením července a srpna 2015?

Jak to bude po daňové stránce v případě kdy, občan dluží zahraniční firmě 1 milion Kč a po dohodě splatí jen 250 tisíc Kč a zbytek je dle dohody odpuštěn, jelikož občan se dostal do situace, že nebude schopen zbytek splatit. Vyplývají občanovi z dané situace nějaké povinnosti?

OSVČ havarovala s automobilem vloženým do majetku. Faktura od servisu je 57 000 Kč - zaplacena Platba od pojišťovny 52 000 Kč Spoluúčast OSVČ je 5 000 Kč Jak to vše správně proúčtovat v daňové evidenci, jak to bude z pohledu daně z příjmu?

Zařazovali jsme budovu porodny, součástí jsou i různé technologie. Do jaké odpisové skupiny zařadit technologii dojení, ustájení, napájení, větrání a osvětlení?

Podnikatel OSVČ Stavební práce – daňová evidence si sám sestavoval DPFO, výdaje procentem. Nevěděl o povinnosti, že při překročení limitu 1m se stává plátcem DPH. To se dozvěděl až v červnu 2015 od FÚ. V říjnu 2014 překročil limit 1mil. Kč a od 1. 12. 2015 je měsíčním plátcem DPH. Musí podat všechny chybějící daňová přiznání od prosince. Jak postupovat u vydaných fa: 1)      Na konečné odběratele neplátce DPH – předpokládejme, že nikdo nebude chtít dodatečně zaplatit DPH – musí se faktury vydané od 1. 12. 2015 vystavit všechny znovu a rozdělit částku na základ a daň nebo stačí z fakturované částky odvést DPH? 2)      Na odběratele plátce DPH – faktury měly být vystaveny v režimu přenesené daňové povinnosti - mají se všechny faktury od 1. 12. 2014 vystavit znovu v režimu přenesené daňové povinnosti a znamená to, že odběratelé tím pádem musí podat dodatečná daňová přiznání? Nebo je nějaký jiný způsob jak postupovat? Při odvodu DPH z vystavených faktur na konečné odběratele – neplátce DPH dojde ke snížení zdanitelných příjmů, tzn. že podnikatel též musí podat dodatečné přiznání z příjmů fyzických osob?

Obdržela jsem jako OSVČ od úřadu práce: 1)      Příspěvek 40 000 Kč na zřízení společensky účelného pracovního místa k úhradě nákladových položek. Tak je to uvedeno ve smlouvě s ÚP. Jedná se o příjem osvobozený, který nebudu uvádět do daňového přiznání a výdaje na pořízení jednotlivého drobného majetku zaúčtuji v daňové evidenci do nedaňových výdajů (do výše přijatého příspěvku od ÚP)? 2)      Dále jsem uzavřela s úřadem práce Dohodu o poskytnutí překlenovacího příspěvku k částečné úhradě provozních nákladů společensky účelného pracovního místa. Příjem příspěvku 15 000 Kč jsem obdržela od úřadu práce v roce 2014, z příspěvku hradím nájemné, část nájemného byla uhrazena v roce 2014 a část v roce 2015. V roce 2014 je daňovým příjmem částka 15 000 Kč? Nebo je osvobozená jako v bodě 1? Jak správně daňově zaúčtovat výdaje na nájem hrazené z tohoto příspěvku od ÚP?

V rámci skupiny jsou propojeny ERP systémy tak, že umožňují automatické zaúčtování faktur vystavených dodávající společností (např. faktury za dodávky materiálu a zboží) do účetnictví přijímající společnosti (účtování na účty pořízení zásob proti dodavateli). Systémy jsou nastaveny tak, že účtování probíhá naprosto automaticky bez zásahu zaměstnance přijímající společnosti. Správnost zaúčtování je zajištěna nastavením systému, které bylo otestováno a při zahájení ostrého provozu i na konkrétních dokladech ověřeno. Jakým způsobem můžeme v takovýchto případech zajistit splnění § 11 Zákona o účetnictví, tj. povinnost vyhotovování příslušných účetních dokladů? Co je v případě těchto automatických, systémem zajišťovaných procesů přenosu a účtování faktur považováno za účetních doklad? V rámci dalšího procesu zpracování faktur jsou faktury porovnávány s příjemkami, případné rozdíly jsou vyčíslovány a dále řešeny, včetně případných požadavků na korekce faktur zaúčtovaných podle výše uvedeného postupu, tj. automaticky.