Daň z příjmů - strana 498

1. Situace – OSVČ, paušální výdaje, plátce DPH. Koupil automobil s odpočtem DPH a po cca 3 letech ho bude prodávat. Bylo cistě na podnikání. Z prodeje vozu zaplatí DPH + se bude při prodeji danit dle ostatních příjmů §10 a tím pádem nebudou platit z prodeje už sociální a zdravotní. Podle § 4 odst. 4 zákona o daních z příjmů je obchodním majetkem jen to, o čem je, nebo bylo účtováno, anebo je, či bylo v daňové evidenci. Což tento automobil nesplňuje (pokud tedy ty paušální výdaje byly celou dobu), takže příjem se skutečně zdaní v režimu § 10. Je to pravda? 2. Opět stejná situace, paušální náklady. Dáme to do ostatních příjmů dle §10 a tím pádem to zdaňujeme celé 15% (nevstupují vůči tomu paušální náklady?). Může si dát vůči tomu do daň. přiznání původní cenu za pořízení vozu nebo něco jiného? Nebo se celý ten příjem musí zdanit 15% bez ohledu na původní náklady? 3. Započítává se tento příjem – §10 ostatní příjmy, do příjmu/limitu pro paušální náklady?

Soukromý zemědělec vede daňovou evidenci, plátce DPH : Při polních pracích na svém pozemku poškodil sloup el. vedení v majetku ČEZ (konkrétně došlo k naklonění sloupu). Nyní je mu vyfakturována náhrada škody. Je tento výdaj daňově uznatelný vzhledem k §25 (2)ZDP, kde je upřesnění pojmu škoda? Majetek v tomto případě není vyřazen ani není ve vlastnictví uvedeného podnikatele . Naproti tomu ale nesplňuje ani podmínky §24(2) písm. l).

Jak to bude i z pohledu SP - posuzuje se každý příjem zvlášť - jak to bude s daní z příjmů, zda se daní každé zvlášť nebo oba příjmy dohromady?  Jak to bude po stránce daňové a sociálního a zdravotního pojištění, když jeden zaměstnanec má v jednom měsíci u svého zaměstnavatele uzavřenou pracovní smlouvu na 20 000 Kč hrubého a DOPP na 10 000 Kč. Zaměstnanec má podepsané prohlášení pro poplatníka. Můžete prosím uvést příklad jak to správně vypočítat?

Má nějaké výhody, když jeden ze společníků s. r. o. je jiné s. r. o., jehož společníkem je opět stejná osoba? Tzn. s. r. o. A má společníka Pepu a společníka s. r. o. B a s. r. o. B má společníka Pepu.

Valná hromada s. r. o. rozhodne o rozdělení zisku společníkům. Společníci jsou zároveň jednatelé a zaměstnanci v dané s. r. o. Otázkou je jak postupovat u zdanění vyplácených podílů na zisku těmto společníkům. Použije se režim srážkové daně 15 % nebo režim výplaty podílu na zisku zaměstnanci dle § 6 ZDP, kdy bude podíl na zisku zatížen stejnými odvody a daní jako mzda? Prosím o odůvodnění odpovědi, nejlépe stanoviskem či soudní judikaturou.

Společnost – a. s. je spoluúčastník na výzkumném projektu, který je dotován státní institucí. Jedná se vlastně jen o testování a sběr dat. Společnost tedy vynaloží na tento vývoj jen mzdové náklady (ty by měly být pokryty z dotace). Budou tyto náklady následně v přiznání DPPO daňově uznatelné? Předpokládám, že dotace bude zúčtována na účet 648 a následně zdaněna?

Prosím o co nejkonkrétnější odpovědi k následujícím otázkám: Podnikám více jak 20 let jako OSVČ a to v oblasti poskytování účetních služeb a poradenství. Jsem neplátce DPH. Mám v úmyslu činnost rozšířit ale ne jako OSVČ ale založit s. r. o., kde kromě jiných předmětů podnikání by byla opět činnost vedení daňové evidence a účetnictví s ŽL na mojí osobu. Byla bych 100% vlastníkem společnosti, včetně jednatele. Toto s. r. o. by bylo plátcem DPH a převedla bych na něj klienty, kteří jsou plátci DPH z OSVČ a OSVČ jako neplátce DPH by dál zpracovávalo účetnictví pro klienty – neplátce DPH. Otázky: 1) Je tento postup v souladu se všemi zákon. normami a lze paralelně podnikat jako jedna osoba jako OSVČ a zároveň v s. r. o.? 2) DPH – lze být jako OSVČ neplátce a jako s. r.o. plátce DPH? 3) Jedná se o ovládající a ovládanou osobu v tomto případě OSVČ a s. r. o.? 4) Zákaz konkurence – je třeba o tom uvažovat? 5) Prosím o další důležité info, které je třeba vědět a konkrétně jsem otázkou nezmínila.

Zaměstnavatel v rámci firemních benefitů, které jsou upraveny v kolektivní smlouvě či vnitřním předpisu, sjednává rámcovou pojistnou smlouvu odpovědnosti za škody způsobené zaměstnancem vůči zaměstnavateli. Motivací zaměstnavatele je především to, aby v maximální možné šiří ochránil svůj majetek, s kterým zaměstnanci nakládají. Zaměstnavatel chce mít pod kontrolou výši limitu, rozsah plnění (zda se tedy plnění vztahuje i na řidiče z povolání) a dále spoluúčast zaměstnance, aby nemusel případnou škodu vymáhat po zaměstnanci v podobě srážek ze mzdy v řádu několika měsíců. Dosavadní podoba byla taková, že zaměstnanec měl povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti vůči zaměstnavateli, ale zaměstnavatel neměl jistotu, jaký rozsah, limit a spoluúčast je sjednaná. Pojistné za zaměstnance platí přímo zaměstnavatel (protože je pojistníkem a tedy sjednává smlouvu). Jedná se na straně zaměstnavatele o daňově uznatelný výdaj související s dosažením, zajištěním nebo udržením zdanitelných příjmů?

Firma s. r. o., plátci DPH, účtování zboží B, faktura přijatá za nákup zboží, u které již při obdržení víme, že zboží z faktury bude poskytnuto jako dar + faktura za službu na tom darovaném zboží, také víme, že bude součást stejné darovací smlouvy. Jak zaúčtovat tyto faktury? Nemohu si nárokovat DPH z těchto faktur, že? Hodnota faktury za zboží bude v pořizovací ceně cca ZD 200 tis. Kč + DPH, hodnota faktury za službu je necelé 2 tis. Kč bez DPH tedy přes 2 tis. Kč s DPH. Mohu nepeněžní dar poskytnout ve vyšší hodnotě, než jsou náklady na pořízení, např. za cenu prodejní? Jak provedu kompletní zaúčtování této situace? Jaká potom bude hodnota daru, pro snížení základu daně DPPO?

Nejmenovaná marketingová firma nás oslovila, abychom se zúčastnili reklamní kampaně tím, že v rámci prezentace naší firmy (jsme prodejci nových značkových vozidel) poskytneme nové vozidlo a tato marketingová firma nám bude participovat na ceně vozidla cca 200 tis. Kč bez DPH. Toto vozidlo marketingová firma zařadí do soutěže a předá výherci této soutěže v rámci reklamní akce. Ovšem pořizovací cena tohoto vozidla je daleko vyšší, než 200 tis. Kč. Jak máme postupovat, aby to bylo účetně i daňově správně vyřešeno ?

Je možné, aby FO OSVČ používala běžný účet, který je založen jako nepodnikatelský, k podnikání? V případě, že ne, proč? Výdaje jsou stanoveny procentem.

Jak to bude po stránce daňové a sociálního a zdravotního pojištění, když jeden zaměstnanec má v jednom měsíci u svého zaměstnavatele uzavřenou pracovní smlouvu na 20 000 Kč hrubého a DOPP na 10 000 Kč. Zaměstnanec má podepsané prohlášení pro poplatníka. Můžete prosím uvést příklad jak to správně vypočítat?

Fyzická osoba podnikající v zemědělství zakoupila od osoby s bydlištěm v Německu kupní smlouvou ojeté přípojné vozidlo za 2000 EUR. Dále zaplatila registraci v ČR a technickou prohlídku. Nejsem si jista, zda v tomto případě (nová registrace v ČR) nebude součástí vstupní ceny pro odpisování i poplatek za registraci a technickou prohlídku (2690 Kč)?

Jsme veřejnou vysokou školou (VVŠ) a v dalším programovacím období očekáváme, že se nám podaří získat prostředky na projekty z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Jednou z podmínek pro získání projektů je však i očekáváná spoluúčast organizace (spolufinancování) nákladů projektů z vlastních zdrojů. V této souvislosti bych se ráda zeptala, zda lze jako vlastní zdroje použít Fond provozních prostředků, který může VVŠ tvořit rovněž ze zůstatku příspěvků ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou činnost k 31. 12. běžného roku v souladu s § 18 odst. 7 zákona č.111/1998 Sb. o VVŠ.

Podnikatel pronajímal své nemovitosti ve sdružení s jiným podnikatelem (spoluvlastníkem nemovitostí) na základě ŽL. V tomto roce mají oba možnost zažádat o přiznání důchodu a uvažují o zrušení ŽL. Současně by dál pronajímali své nemovitosti v rámci příjmů z pronájmu dle § 9. Musí i přesto provádět úpravy (dodaňovat pohledávky atd.) pokud vlastně již nebudou vést daňovou evidenci, ale budou vést evidenci příjmů a výdajů? O výdajích procentem z příjmů v tuto chvíli neuvažují.

Společnost s. r. o., plátce DPH: v nehmotném majetku máme zařazen účetní SW, jehož cena se skládá z částky za moduly obsažené v aplikačním serveru, za modul mezd a za počet nakoupených uživatelských licencí. V letošním roce došlo k nákupu „nového“ modulu mezd za 50 tis. Kč, ale se slevou 50 tis. Kč, takže ve výsledku za nulu a dále došlo k rozšíření počtu uživatelských licencí z 12 na16 celkem za 92 tis. Kč bez DPH. Na základě tohoto dodatku k licenční smlouvě máme tedy uhradit 92 tis. Kč. Jak toto „rozšíření“ SW licenční smlouvy zaúčtovat? Je to TZ stávajícího nehmotného majetku nebo ne?

Jsme střední škola, příspěvková organizace. Pro své zaměstnance vedeme pro účely zúčtování daně z příjmů fyzických osob "Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti", včetně požadovaných dokladů - např. uplatnění slev na děti apod. Prosím, jak dlouho jsme povinni tyto dokumenty evidovat? Za kolik let je můžeme zlikvidovat?

Firma čerpá dotaci na projekt, kde se dotace musí rovnat vyčerpaným nákladům, v roce 2014 dle tvrzení firmy projekt skončil a zbytek dotace, na kterou firma nedodala účetní doklady, byla zdaněna. V roce 2015 ale přišly náklady na ukončené soudní výlohy za 71 tis. Kč, které se vztahují k projektu + přišlo finanční vypořádání podle kterého má firma vrátit 226 tis. Kč z poskytnuté dotace. Tzn., že 71 tis. Kč jde do nákladů a 226 tis. Kč jde do výnosů na účet 648 s mínusem. Tím se dostává projekt v 2015 daňově do mínusu, takže když to shrnu: v roce 2014 byl projekt zbytečně v plusu a zdanil se, v roce 2015 je projekt daňově v mínusu. Dodatečné přiznání podávat nechceme. Můžeme nechat projekt daňově v mínusu v roce 2015 aniž bychom byli případně penalizováni finančním úřadem anebo raději máme náklady týkající se projektu v roce 2015 dát jako nedaňové?

Podnikatelka, která má taneční studio, vyhrála v soutěži choreografů částku 10 000 Kč. Musí tuto částku danit daní z příjmu a DPH?

Myslivecký spolek (vede účetnictví, neplátce DPH) pořádá výstavu psů. Jde o hlavní činnost, protože je zakotvena ve stanovách spolku. Kromě příjmů vybraných přímo od účastníků výstavy jako účastnický poplatek, plynou spolku i příjmy z reklam, které jsou umístěny ve výstavním katalogu psů a na cedulích rozmístěných v areálu výstavy. Pokud jde o tyto příjmy z reklamy, jedná se o příjmy z hospodářské činnosti, protože příjmy z reklam nejsou ve stanovách spolku. Nebo se jedná o příjmy z hlavní činnosti, protože ten příjem bezprostředně souvisí s hlavní činností - pořádání výstavy psů? Předpokládám, že příjem z účastnických poplatků je příjem z hlavní činnosti.