Daň z příjmů - strana 494

Fyzická osoba vlastní nemovitost (ne v podnikání), kterou pronajímá právnické osobě k podnikatelské činnosti. Tato právnická osoba provedla na nemovitosti se souhlasem vlastníka technické zhodnocení (TZ), a to v roce 2007 – toto TZ spočívalo ve stavebních úpravách nemovitosti, která byla pouze jednopodlažní. V roce 2012 pak došlo ke druhému TZ, kdy byla provedena nadstavba. Obě TZ odepisuje se souhlasem pronajímatele nájemce. V roce 2015 se vlastník nemovitosti s nájemcem dohodli, že si finančně vypořádají TZ provedené v roce 2007 (jakoby došlo k jeho „odkupu“, i když o prodej jít nemůže, neboť TZ se stalo soukromoprávně součásti nemovitosti). Otázka je jakým způsobem, resp. jakou smlouvou toto vyrovnání uzavřít a zda je to vůbec možné za předpokladu, že nájem celého objektu dále pokračuje (nejspíš následně dojde k úpravě ceny nájmu). Předběžně je dohodnuto, že finanční vypořádání proběhne za cenu rovnající se zůstatkové ceně TZ při rovnoměrném odepisování + DPH, které je nájemce povinen odvést.

Jsme nestátní nezisková organizace a v roce 2013 a 2014 jsme vytvořili rezervu na opravu plně pronajaté tělocvičny. Účtovala jsem tvorbu rezervy v interních dokladech na účty MD 556/D 941 jako daňově účinnou. Letos, v roce 2015, proběhla oprava tělocvičny a já nevím, jak mám zaúčtovat přijatou fakturu. Četla jsem, že zaplacená oprava nemůže být znovu výdajem daňově uznatelným. To znamená, že budu účtovat přijatou fakturu na účet 511 jako daňově neuznatelnou? Anebo vůbec nesmí být na nákladovém účtu 511? Potom ale nevím, na jaký účet bych měla tuto fakturu zaúčtovat. A protože bych měla v interním dokladu rezervu rozpustit na účty MD 941/D 656, bude účet 656 daňově účinný, anebo daňově neuznatelný?  

Firma koupila zasíťovaný pozemek určený ke stavbě výrobních prostor. Účtování na účet 031 + odečet DPH – zde není problém. Nyní na tomto pozemku vznikají další náklady – pronájem stavební techniky Bobcate, zemní práce, dodávka štěrku, doprava štěrku, práce autobagrem. Budou tyto položky vstupovat do ceny pozemku, který se neodepisuje, nebo do ceny stavby, kde budou samozřejmě vznikat i další náklady?

Jsme střední škola, zřízená krajem. Odpisujeme majetek takto: odpisový plán dle odpisových skupin určil zřizovatel od 1. 1. 2013. Používáme na nový majetek pořízený po 1. 1. 2013. Majetek pořízený do 31. 12. 2012 odpisujeme dále stejně jako před 1. 1. 2013, nic jsme neměnili. Museli jsme stanovit zbytkovou hodnotu 5 % z pořizovací ceny. Tu pak rozpočítáme na tolik let, po kolik si myslíme, že bude majetek používán a každý rok přehodnocujeme, a v případě potřeby upravíme odpisový plán. Prý se majetek musí odpisovat po celou dobu, co se používá. Postupujeme takto správně?

Prosím o vysvětlení hranice soustavné činnosti. Můj otec cca 5x do roka koupí nějakou starožitnost, cca 1/2 -3/4 roku se s ní potěší a následně ji obvykle se ziskem prodá. Může být tato činnost ještě považována za nárazovou? Nepotřebuje živnostenský list a pokud danou věc prodá do 6 měsíců, příjem zdaní v § 10 zákona o daních z příjmů, nad 6 měsíců osvobozený příjem?

Společnost poskytla zaměstnanci benefit dle vnitřního předpisu společnosti - uhradila náklady na stěhování po ukončení pracovního poměru. Náklady vznikly po ukončení pracovního poměru. Zde vzniká problém s přidaněním této služby ve mzdě zaměstnance. Zaměstnanec již v tomto měsíci nemá nárok na mzdu. Jak dále postupovat? Přidanit vzniklý nepeněžní příjem zaměstance a zaúčtovat tak záporný nárok na mzdu, nebo služba již není předmětem daně ze závislé činnosti? Je náklad na službu pro společnost i nadále nákladem daňovým?

Dlužníkem či insolvenčním navrhovatelem – věřitelem dlužníka, je složena záloha na náklady insolvenčního řízení. Takto složenou zálohu vydá insolvenční soud insolvenčnímu správci na úhradu nákladů a hotových výdajů spojených se správou a zpeněžením majetkové podstaty dlužníka. Insolvenční správce z této zálohy v průběhu insolvenčního řízení hradí výdaje (náklady insolvenčního správce), které s daným insolvenčním řízením vynaložil. Takto uhrazené výdaje (náklady) poté zúčtuje v rámci konečné zprávy oproti přijaté záloze. Insolvenční správce je plátce DPH. Chci požádat o radu, zda insolvenční správce, plátce DPH, musí z přijaté zálohy na náklady insolvenčního řízení přiznat a odvést DPH? Pokud zálohu složí v konkursním řízení insolvenční navrhovatelé, může být tato záloha přijata do účetnictví (zahrnuta do daně z příjmu) dlužníka?

Architektonická firma s. r. o. má určitě velké % klientů i potenciálních klientů, se kterými se setkává ve firmě, na výstavách, veletrzích. Tyto klienty obdarovává menšími dárky v hodnotě do 500 Kč i více korun (mapky města, kde má sídlo, průpisky, jiné brožurky, které musí zakoupit). Jak a kdy jsou tyto dárky daňově účinné pro firmu? Co je nutno doložit k zaúčtování těchto dárků? Můžeme si dát do odpočtu DPH, při koupě těchto předmětů.

Naše firma, s. r. o., má u banky zřízen samostatný účet, na kterém jsou uloženy peněžní prostředky určené k tvorbě rezerv týkajících se oprav budov. V letošním roce jsme částečně začali s opravami, které se těchto rezerv týkají, a dosud jsme úhradu nákladů prováděli v hotovosti případně z běžného účtu. Je nutné tyto náklady hradit přímo z účtu určeného na rezervy nebo lze případně jednou za rok převést celkovou částku těchto nákladů na běžný účet? Jak správně postupovat? Jak správně stanovit výši nákladů týkajících se prací prováděných přímo našimi zaměstnanci, případně jakými doklady toto doložit?

Jsme a. s., plátci daně. Obdrželi jsme od fyzické osoby, neplátce, jako dar pozemek – zemědělskou půdu. Je správně, když zařadíme pozemek do majetku na základě znaleckého posudku? Jsme povinni odvést daň z nabytí a daň z příjmu z uvedeného daru?

Podnikatel zabývající se výkrmem a následným prodejem poražených krůt zakoupil do podnikání pařičku drůbeže. Pařička drůbeže je nádrž 1x1 m, ve které topná tělesa ohřívají vodu. Poražené krůty jsou zde po určitou dobu a proces pak pokračuje ve škubacím stroji. Mám otázku, zda lze toto pařící zařízení zatřídit do odpisové skupiny 1, položka 1-28, CZ-CPA 28.30.86 stroje a přístroje pro zemědělství, zahradnictví, lesnictví, drůbežářství jinde neuvedené? Nebo by bylo lepší zařadit výše uvedené zařízení do skupiny 2?

Jsem OSVČ, měsíční plátce DPH a vedu daňovou evidenci. Maloobchodní prodej tabáku. Téměř každý měsíc dochází k drobným krádežím. Podle vnitřních směrnic mám určenou výši manka do normy. Chápu dobře problematiku odvodu DPH (z nadlimitního manka) a výpočet této částky tak, že si zjistím celkovou tržbu za daný měsíc (nákupní cena + marže), z této částky si vypočítám dle daného procenta výši manka do normy a jestliže částka manka je vyšší než moje norma, odvedu z této částky v daném měsíci DPH? Je můj postup správný? Drobné krádeže, např. časopis, noviny, zapalovač atd. nikde nehlásím, mohu tedy v tomto případě postupovat podle mého dotazu?

OSVČ, plátce DPH, uplatňuje výdajový paušál. K podnikání používá motocykl, u kterého si uplatňuje odpočet DPH na pohonné hmoty. Na motocyklu měl nehodu a pojišťovna mu (resp. opravně) zaslala pojistné plnění za opravu motocyklu. Je toto pojistné plnění osvobozeno od daně z příjmů podle §4, odst. 1, písm. d) ZDP, když „paušalista“ vlastně nemá „obchodní majetek“? Ve skutečnosti ale tento majetek používá k podnikatelským účelům, což je patrné z nárokování si DPH z pohonných hmot na motocykl. A pokud by tento příjem osvobozený nebyl, zdaní to OSVČ v § 7 a k tomuto příjmu může uplatnit výdajový paušál?

Společnost s. r. o., A je 100% vlastníkem jiného s. r. o. B, toto B bylo koupeno v roce 2010 v prosinci (resp. v prosinci 2010 byla sepsána smlouva o koupi společnosti, ale platby probíhaly až v roce 2011). Nyní chce společnost A prodat společnost B do vlastnictví jejího jednatele. Původní nákupní cena společnosti byla 200 000 Kč, vzhledem ke skutečnosti, že současná hodnota firmy není téměř žádná, společnost nevykazuje cca dva roky již žádnou činnost, jelikož veškeré činnosti byly převedeny na matku, bude její prodej řádově cca 10 000 Kč. Bude příjem za prodej společnosti (10 000 Kč) podléhat dani z příjmu? Je splněna pětiletá podmínka pro osvobození, když nákup již existující společnosti proběhl v prosinci 2010, ale peníze za nákup společnosti byly zasílány v průběhu roku 2011? Jak vše zaúčtovat? V tuto chvíli máme na účtu 061 částku 50 000 Kč (což je rozdíl původní pořizovací ceny 200 000 Kč a korekce o předběžné hospodářské výsledky) a na účtu 415 máme částku – 150 000 Kč = oceňovací rozdíl. Já bych to zaúčtovala takto: 561/061 50 000 Kč (čímž se vynuluje účet 061, jako nedaňové – vyloučení z daňového přiznání na řádku 40) 378/661 10 000 Kč (výnos z prodeje, ale tuto částku bych vyloučila z daňového přiznání  – na řádku 40) 561/415 150 000 Kč (čímž se vynuluje účet 415-Oceňovací rozdíl, opět vyloučím z daňového přiznání na řádku 40).  Je můj postup správný a od jakého data nebude prodej firmy podléhat dani z příjmu?

Společnost s ručením omezeným má dva společníky a dva jednatele (stejné osoby). S jednateli je uzavřena smlouva o výkonu funkce, která je bezplatná. V této smlouvě mají sepsán nárok na používání firemního vozidla za účelem pracovních cest, nárok na příspěvek na životní pojištění, mobilní telefon a dále výplatu cestovních náhrad, pokud použijí své soukromé vozidlo. Schváleno valnou hromadou. Jsou tyto výdaje pro s. r. o. daňově uznatelným nákladem a u jednatele (společníka) jsou tyto příjmy osvobozeny? Bylo by něco jinak, kdyby za výkon funkce byla sjednána odměna např. 2 000 Kč? Mimo to jednatelé (společníci) podnikají na živnostenský list a vykonávají především konzultační a poradenskou činnost a zprostředkování obchodu a služeb. Mohou tyto služby fakturovat i své vlastní s. r. o., jejímž předmětem podnikání je maloobchod s farmaceutickým zbožím?

Prosím o informaci k dotazu ID: 14794 , zda se bude dar zdaňovat stejným způsobem i pokud bude příjem na osobní účet SMJ, tedy mimo podnikání.

Jsme příspěvková organizace (PO). Máme zaměstnance na DPČ (ženatý, bezdětný), pracuje nahodile, mzda přibližně 3 000 Kč. Obdrželi jsme na něj vyrozumění o exekuci. Zaměstnanec má trvalý pracovní poměr jinde. Můžu mu, dokud na něj nepřijde exekuční příkaz, vyplatit mzdu? A mohu mu i po obdržení exekučního příkazu vyplácet mzdu, když jeho výdělek u nás nepřekročí tzv. nezabavitelnou částku? Chápu dobře, že povinný v tomto případě uplatní nezabavitelnou částku u obou zaměstnavatelů? Kolik v tomto případě činí nezabavitelná částka?

Jsem OSVČ, měsíční plátce DPH a vedu daňovou evidenci. Maloobchodní prodej tabáku. Téměř každý měsíc dochází k drobným krádežím. Podle vnitřních směrnic mám určenou výši manka do normy. Chápu dobře problematiku odvodu DPH (z nadlimitního manka) a výpočet této částky tak, že si zjistím celkovou tržbu za daný měsíc (nákupní cena + marže), z této částky si vypočítám dle daného procenta výši manka do normy a jestliže částka manka je vyšší než moje norma, odvedu z této částky v daném měsíci DPH? Je můj postup správný?

Do jaké odpisové skupiny zatřídit vybavení fitness? Sazba DPH u poskytnutých služeb ve fitness centru bude v 21 %?

Naše společnost pořídila ocelové paletové regály, které jsou přišroubovány k podlaze skladové haly tak, že jsou vytvořeny tři samostatně stojící řady těchto regálů, přičemž cena každé z těchto tří řad přesahuje částku 40 000 Kč. Je možno tyto tři řady zařadit jako tři samostatné movité věci (tři inventární čísla), které se budou odpisovat ve 3. odpisové skupině, jako ostatní ocelové konstrukce?