Daň z příjmů - strana 495

Společnost s ručením omezeným obdržela provozní dotace ve výši 2 000 000 Kč, tuto částku řádně zdanila. Po kontrole byly objeveny administrativní nedostatky a společnost musí dotace vrátit. Co se týče platby – vrácení dotací – bude se jednat o daňově uznatelný výdaj?

Musí společenství vlastníků jednotek (SVJ) vést účetnictví i v průběhu roku, nebo lze využít zpracování účetnictví až po ukončení roku, jak jsme dohodnuti s účetní. Pokladna se vede v sešitě – jako pokladní deník, faktury došlé se evidují a bankovní výpisy se v průběhu roku tisknou a kontrolují platby od členů SVJ. Mám za to, že tato evidence v průběhu roku stačí.

Jak postupovat v případě, kdy společenství vlastníků jednotek (SVJ) vzniklo v prosinci a má jeden doklad – nákup kolků pro notáře z roku 2014. Máme to zaúčtovat do roku 2015 jako zřizovací výdaje i poplatek notáři?

Je ubytování akcionářů daňově uznatelným nákladem? Do české republiky jezdí akcionáři z Číny na valnou hromadu a česká akciová společnost jim hradí cestovní náklady. Pokud by naopak letěl člen představenstva do Číny z ČR, který je současně v české akciové společnosti zaměstnán, můžeme mu vykázat služební cestu a uznat tyto náklady jako daňově uznatelné? Služební cesta by se týkala vyhledávání nových obchodních případů případně schůzky s akcionáři.

Firma pořádá propagační odpoledne v ČR se zbožím, které prodává. Akce je určena pro zákazníky, kteří si již zboží zakoupili vícekrát. Firma toto zboží dováží z Norska. Dodavatel tohoto zboží přislíbil, že zaplatí část nákladů na propagační odpoledne. Jakým způsobem fakturovat tyto služby do Norska? Bez DPH? Bude možno fakturu za pronájem části restaurace s venkovním posezením, kde se bude akce konat, dát do daňově uznatelných nákladů? Bylo by možno v tomto případě zahrnout i občerstvení do daňově uznatelných nákladů? Jakým způsobem vhodně prokázat to, že se jedná o propagaci zboží za účelem zvýšení jeho prodeje?

Fyzická osoba obdrží finanční dar ve výši 500 000 Kč. Má příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů. Jak se zdaní tento dar za rok 2015? Souvisí s příjmem i výše sociálního a zdravotního pojištění OSVČ?

Může osoba, která není podnikatelem (zaměstnaná dle pracovní smlouvy), uzavřít smlouvu s bytovým družstvem na nebytové prostory a ty pak následně dále pronajímat? Jaké povinnosti z této činnosti plynou (podání daňového přiznání, zaplacení daně z příjmů atd.)?

Prosím o vysvětlení komentáře v pokynu GFŘ č. D-22 k § 38g odst. 4, který říká, že „Pro aplikaci § 38f odst. 4 zákona je dostačující, že předmětný příjem prošel systémem zdanění ve státě zdroje, a to i přes skutečnost, že výsledná daň může být nulová.“ Bude taková podmínka splněna i tehdy, pokud místní legislativa ve státě zdroje část předmětného příjmu osvobozuje?

Jednatel má s s. r. o. uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele. Ve smlouvě se, mimo jiné, stanovuje měsíční odměna za výkon funkce v paušální částce v cizí měně (konkrétně v EUR). Jak správně postupovat při výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob, odvodů na sociální a zdravotní pojištění? Je možné použít kurz ČNB k poslednímu dni příslušného měsíce, za nějž se odměna vyplácí, k přepočtu stanovené odměny a z takto přepočtené částky na CZK vypočítat příslušné odvody? Čistou částku k výplatě v CZK pak přepočítat zpět na EUR a jednateli vyplatit?

Jednatel má s s. r. o. uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele. Ve smlouvě se, mimo jiné, stanovuje měsíční odměna za výkon funkce v paušální částce v cizí měně (konkrétně v EUR). Jak správně postupovat při výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob, odvodů na sociální a zdravotní pojištění? Je možné použít kurz ČNB k poslednímu dni příslušného měsíce, za nějž se odměna vyplácí, k přepočtu stanovené odměny a z takto přepočtené částky na CZK vypočítat příslušné odvody? Čistou částku k výplatě v CZK pak přepočítat zpět na EUR a jednateli vyplatit?

Klient provozuje maloobchod – lékárnu – a má zaveden systém zákaznických karet, na které se načítají body, které zákazník může následně využít jako slevu při dalším nákupu. 1 bod = 1 Kč slevy. Tato sleva je poskytnuta po předložení zákaznické karty, kdy zákazník si může sám určit výši této slevy. Při dokončení prodeje je odečtena sleva a zákazník platí cenu sníženou o slevu. Program je však nastaven tak, že se tato sleva nepromítá do základu daně a DPH, a proto musíme následně tyto slevy odečítat interním dokladem, který vystavujeme 1x za měsíc na základě výstupu z programu, který obsahuje soupis zákaznických karet se jmény zákazníků a poskytnutými slevami. Protože však nelze zjistit, v jaké sazbě DPH bylo zboží prodáno (u kterého byla uplatněna sleva), rozhodl se klient při úpravě základu daně a DPH uplatňovat pouze sníženou sazbu 10 % DPH. Je tento postup možný? Prosím o vyjádření, popřípadě uvítám návrh na řešení vzniklé situace.

V evidenci dlouhodobého nehmotného majetku máme položku „užitný vzor“ (od poloviny roku 2010). Letos, po čtyřleté lhůtě, došlo k prodloužení platnosti tohoto „užitného vzoru“, za které jsme obdrželi fakturu z advokátní kanceláře s těmito výdaji: správní poplatek, prodloužení platnosti, právní stanovisko (celkem bez DPH 15 050 Kč). Chtěla bych se zeptat, zda tato faktura může být zaúčtovaná do nákladů jako služba nebo zda to je technické zhodnocení a navyšuje tedy pořizovací cenu „užitného vzoru“?

Zpracovávám externě účetnictví společnosti s ručením omezeným a společnost mi předává doklady za internet a za poštovné, které nejsou vystaveny na společnost, nýbrž na fyzickou osobu jednatele, který současně podniká i jako fyzická osoba ve stejném oboru činnosti. Upozornila jsem na to, že jsem přesvědčená, že takový postup není správný – uplatňovat DPH u služeb za internet a zahrnovat tyto náklady do daňových, pokud jsou vystavené na jiný subjekt. Jejich argument je, že to jsou doklady do 10 000 Kč a že si je mohou uplatnit jako zjednodušený daňový doklad, kde nemusí být uveden odběratel. Navíc k fakturám za internet je také smlouva, která je uzavřená na fyzickou osobu jednatele. Vím, že u zjednodušeného daňového dokladu nemusí být uveden odběratel, ale nemůže tam být uvedeno jméno někoho jiného. Dále tam jsou i doklady za ubytování, které jsou rovněž vystaveny na odběratele fyzickou osobu jednatele – společnost s. r. o. jako odběratel tam uvedená není.

Zaměstnanec (projektant) má kromě příjmu ze závislé činnosti u téhož zaměstnavatele mimořádný jednorázový příjem 28 000 Kč za posečení trávy na firemním pozemku. Je vůbec možné mít příjem ze závislé činnosti a zároveň příležitostný příjem u jednoho zaměstnavatele? Jestliže ano, je tedy možné tento jednorázový příjem za posečení trávy považovat za příležitostný příjem dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p.? Je nutné uzavřít písemnou smlouvu o provedení služby nebo stačí ústní dohoda? Pokud stačí jen ústní dohoda, bude pro firmu postačující jen výdajový pokladní doklad k prokázání vyplacené částky?

Může v roce 2015 poskytovat mateřská společnost svým dceřiným společnostem bezúročné zápůjčky, vzhledem k tomu , že od 1.1.2015 je jiný přístup ke zdanění bezúplatného příjmu plynoucího z přijaté bezúročné zápůjčky (dříve bezúročné půjčky), jelikož je fiktivní úrok z přijatých bezúročných půjček podle § 19b zákona o daních z příjmů považován za zdanitelný příjem, který se zahrnuje do základu daně.

V roce 2015 společníci společnosti s. r. o. prodali podíl ve společnosti za 40 000 000 Kč. Společnost byla založena v roce 2007. Základní kapitál ve výši 200 000 Kč byl uhrazen. Každý vlastnil 50% podíl. V roce 2013 byla provedena kapitalizace ve výši 10 000 000 Kč, kterou složil pouze jeden společník. Bude prodej podílu osvobozen od daně? Jakým způsobem by mělo být provedeno vypořádání?

Pokud s. r. o. daruje do pohostinství pracovní oblečení s logem své firmy, lze si to uplatnit jako náklad (propagační předměty), nebo jako dary s darovací smlouvou?

Náš klient se zabývá poskytováním služeb ve stavebnictví. Při své činnosti způsobil při dokončovacích pracích škodu na vznikající novostavbě. Tato škoda mu nyní byla vyúčtována. Lze si takto vzniklou škodu uplatnit do nákladů z hlediska daně z příjmu? Jsme trochu na pochybách. A jak se to bude chovat z pohledu DPH? Fakturace opravy způsobené škody proběhla v rámci režimu přenesené daňové povinnosti.

FO vede daňovou evidenci a bude si pronajímat nový automobil formou operativního pronájmu na předem sjednanou dobu. V případě, že se rozhodne zaplatit např. 12 splátek dopředu, bude se jednat o daňově uznatelný výdaj? Pokud ano, musí být sjednaná tato mimořádná platba ve smlouvě?

Máme zaměstnance na hlavní pracovní poměr (podepsané prohlášení) a současně i v některých měsících má podepsanou dohodu o provedené práci do 10 tis. Má dvě výplatní pásky, kde je HPP daněn zálohovou daní a DPP srážkovou. Děláme správně zdanění DPP?