Daně a pojištění - strana 10

V roce 2022 jsem prodala pozemky, které jsem zdědila po rodičích. Za část peněz jsem v tomtéž roce koupila pro kamarádku byt, s tím, že ona prodá svůj dům a peníze mi vrátí. Bohužel jej však nestihla včas prodat a já se musela nechat zapsat na katastr nemovitostí jako majitelka (na základě kupní smlouvy). Až na konci roku 2023 se jí podařilo dům prodat a mě vrátit peníze (kupní smlouva na prodej nemovitosti). Cena bytu a vyplacená částka se shodují. Byt nebyl v obchodním majetku. Budu muset za rok 2023 platit daň z příjmu fyzických osob?

Jsme společnost zabývající se kovovýrobou. Jako hlavní činnost provozujeme výrobu strojů, přístrojů, kde neuplatňujeme režim přenesení daň. povinnosti. Jako doplňující činnost máme ostatní kovovýrobu, která spočívá v nákupu mat, ohnutí, přivařování, ,povrchové úpravě,drobné smontování apd.- vyrábíme různorodé kovové díly/výrobky (většinou jde o díly, dále montované do dalších sestav, výrobků u odběratelů, v mnoha případech přesně nevíme, kde bude díl montován dále..). Co se týče zatřídění, tak bychom některé z této doplňkové výroby mohli zařadit zřejmě do skupiny XVI. stroje , mechanické zařízení, jejich části a součásti(jelikož se jedná o díly do strojů). Další bychom mohli použít zatřídění skupiny XV. Obecné kovy a výrobky z obecných kovů / kapitola 7326.90-Ostatní. Pokud zakázka přesáhne 100 000 Kč, u těchto blíže neurčitých výrobků aplikovat režim přenesené daňové povinnosti, nebo je správnější použít základní sazbu DPH? 

Jednatel své manželce platí přes účet větší mzdu, než je předpis na úhradu mzdy, protože některý měsíc mzdu neuhradí. Jaký je správný postup zaúčtování? Jak správně spárovat výše uvedený přeplatek s nedoplatkem na mzdě? Na jaký účet si mám tento přeplatek zaúčtovat, abych případně tento přeplatek mohla proúčtovat s nedoplatkem?

V případě, že firma s. r. o., která se zabývá prodejem vozů do zahraničí, se k této činnosti pokusí vymyslet a prorazit s novou stavebnicí. V malém množství si začne díly tisknout na 3D tiskárně, zaplatí patent, logo, návody a snaží se zaujmout u firem zabývajících se výrobou a prodejem hraček. Jak všechny tyto náklady účtovat z pohledu DPH a daně z příjmů?

Firemní stravování řešíme tak, že vydáváme zaměstnancům oběd v našich prostorech, naše zaměstnankyně obědy ohřeje a vydá, umyje nádobí. Obědy jsou dováženy od externí firmy. Každý zaměstnanec, který odpracuje min. 3hod. má nárok na dotovaný oběd a platí cenu 50 Kč/jídlo. Pokud nemá nárok na dotovaný, může si oběd také koupit a platí cenu 140 Kč /jídlo. Je správný následující postup? Faktura přijatá – VSTUP Cena oběda 110 Kč + 12 % DPH. Veškeré náklady za oběd zaúčtuji na daňově uznatelný náklad a uplatním celý odpočet DPH. Jelikož se vejdu do limitu pro osvobození, nic zaměstnancům nedodaňuji. Dále postupuji na druhé straně – VÝSTUP Vytvořím fakturu vydanou na shodný počet obědů: a) Mohou být pouze dotované, cena 44,64 + 12 % DPH = 50 Kč. b) Nebo může být i kombinace nedotovaných jídel, cena 125 + 12 % DPH = 140 Kč. Účtování:  - Odvádím danou výši DPH - Základ daně jde do daňových výnosů - Na základě souhlasu se srážkou ze mzdy, strhnu zaměstnanci cenu obědů z výplaty.

Klient provozuje „rodinný penzion“. Je povinnost ze zákona vést knihu ubytovaných hostů?

Tuzemská společnost s ručením omezeným dostala od živnostenského úřadu pokutu, že na vystavených fakturách není uvedena informace o zápisu do obchodního rejstříku. Na základě jakého ustanovení mohla být tato pokuta udělena ?

Používáme kvartální kurz, přijali jsme fakturu z Polska (reverse charge) za dopravu - byla vystavena 11. 4. 2024, zdanitelné plnění 29. 3. 2024. Jaký kurz použít pro DPH a pro daň z příjmů. 

Poplatník (FO - občan) v roce 2023 pořídil byt 2+kk za cenu 3 mil. Kč. Ten následně vyměnil za menší byt 1+kk s doplatkem 1 mil. Kč. Byt 1+kk opravil za 200 tis. Kč a následně ještě v roce 2023 prodal za 3,1 mil. Kč. Jak uvede do daňového přiznání? Je možné sečíst všechny příjmy a odečíst všechny výdaje a zdanit jako jeden případ? Příjmy: 1.000.000 + 3.100.000 = 4.100.000 Kč; Výdaje: 3.000.000 + 200.000 = 3.200.000 Kč; Základ daně: 900.000. Kč. Nebo je nutné rozdělit na dva samostatné případy? Jak ale pak ocenit výnos ze směny bytu 2+kk? A jak pak ocenit náklady k prodeji bytu 1+kk? 

Fyzická osoba mající příjmy ze zaměstnání § 6 ZDP (zaměstnavatel 1) má souběžně uzavřenou DPP u jiného zaměstnavatele (zaměstnavatel 2), který sráží srážkovou daň. Zaměstnavatel 2 zároveň uzavře s tímto zaměstnancem ještě smlouvu o příležitostném příjmu § 10 odst. 1 písm. a) ZDP. Dle § 10 odst. 3 písm. a) je příležitostný příjem do výše 50 000 Kč osvobozen, tzn. např. příjem ze zaměstnání 100 000 Kč zdaňujeme 15 % zálohovou daní, příjem z DPP 50 000 Kč zdaňujeme 15% srážkovou daní, příležitostný příjem 50 000 Kč je osvobozený, nezdaňujeme ho? Podle § 38g odst. 2 je tedy povinen zaměstnanec podat daňové přiznání, jelikož má jiné příjmy dle § 7 až 10 vyšší než Zaměstnanec má příležitostný příjem za prosinec běžného roku, ale obdrží jej až v následujícím roce. Jak se bude počítat limit splněný pro osvobození, když v následujícím roce obdrží zároveň už příležitostný příjem následujícího roku? Může jednatel s. r. o., který nemá uzavřený žádný pracovní poměr s vlastním s. r. o., ale je zaměstnán na HPP u jiného zaměstnavatele, uzavřít se svým s. r. o. Smlouvu na příležitostný příjem a pak zdaňuje a podává DPFO jako v předchozím textu?

OSVČ využívá svou přítelkyni jako spolupracující osobu. Společně hospodařící domácnost však vytvořili až v srpnu roku 2023. Je nutné tu spolupráci „pokrátit“ o měsíce, kdy netvořili společně hospodařící domácnost, byť ta spolupráce probíhala? Nebo stačí, aby podmínka společně hospodařící domácnosti byla splněna k 31. 12. daného roku? 

Hned po koupi bytu do osobního vlastnictví začal občan byt pronajímat. Účetní mu od roku 2018 uplatňovala odpisy v 5. odp. skupině z kupní ceny. Znalecký posudek si nenechala zpracovat. Je nějaký postup, kterým by se dala vyčíslit cena pozemku, když je známá kupní cena bytu vč. pozemku a na LV je stanoven podíl 13/1000 z parcely o rozloze 653 m2. 

Poplatník podává DPFO za r. 2023 na příjmy dle § 9 ZDP z pronájmu. Příjmy z pronájmu po odpočtu výdajů nedosahují za r. 2023 výše slevy na dani. Za rok 2023 mu byly vyplaceny ještě dividendy z akcií české společnosti (tj. tuzemský plátce). Tyto dividendy byly před vyplacením zdaněny srážkovou daní ve výši 15 %. Může si poplatník ve svém daňovém přiznání za rok 2023 uplatnit i odpočet srážkové daně z těchto dividend a požádat případně o vratku daně?

Prodáváme výrobky se sníženou sazbou daně. S odběratelem je uzavřena smlouva, že při určité výši odběru za stanovené období mu bude poskytnuta „obratová odměna“. Jakou sazbou bude tato odměna zdaněna - 12 % stejně jako u výrobků, nebo 21 %? 

OSVČ, neplátce bude fakturovat zpracování grafického a webového designu Rumunskému kulturnímu centru. Tento institut nemá EU VAT registraci. Stane se tímto plněním fyzická osoba osobou identifikovanou k dani z přidané hodnoty nebo jí v tomto případě nevyplývají ohledně této daně žádné povinnosti?

Spolek (identifikovaný plátce DPH) pořádá vystoupení svého sboru v Norsku. Na tuto akci si budou najímat na základě umělecké smlouvy o dílo norskou zpěvačku. Jak to v tomto případě bude se srážkovou daní a odvodem DPH z její umělecké smlouvy? Spolek nevybírá vstupné. Běžně vystupuje v ČR za úhradu. Zjišťovala jsem ještě podrobnosti a zde upřesnění. Nyní letí zástupci sboru do Olsa v rámci výměny zkušeností a rozvíjení spolupráce. Budou tam tvořit společně s norskými kolegy dramaturgii koncertu, který proběhne v říjnu v Praze. Na základě umělecké smlouvy budou hradit honorář norskému sbormistrovi. Vše bude hradit v rámci bilaterálního fondu. V minulosti sbor pořádal v tuzemsku koncerty v rámci Norských fondů, kde se odvádělo za zahraniční umělce DPH a srážková daň. Nyní ale nevím, jak je to v případě, že budou hradit honorář za odvedenou práci norského sbormistra v Oslu.

Společnost s r. o. v roce 2023 vyplácela svému majiteli (české fyzické osobě) podíl na zisku. Valná hromada se uskutečnila začátkem prosince 2023. Podíl na zisku byl vyplacen v průběhu prosince 2023, 15% srážková daň byla uhrazena koncem ledna 2024. Zapomněli jsme splnit registrační povinnost dle § 125 daňového řádu. Dne 7. 2. 2024 nám do datové schránky přišlo rozhodnutí o registraci dle § 129 odst. 3 daňového řádu. Vyúčtování srážkové daně jsme provedli v termínu. Může nám dát FÚ pokutu? Musí nám dát pokutu a v jaké výši? Kdybychom pokutu dostali, můžeme se odvolat, aby nám pokutu zrušili? Je to náš první přestupek. Pochopila jsem správně, že pokutu nemusí vůbec uložit? Dle § 247a daňového řádku mohou uložit pokutu až do 500.000 Kč za nesplnění registrační povinnosti. Dále je tam § 248 a 249. Nikde tam ale nevidím, že by museli uložit pokutu v minimální výši. Je nějaká minimální výše?

Česká společnost, plátce DPH, dostala službu od společnosti z EU, která má VAT EU (Estonsko). Společnost z Estonska vystavila fakturu z DPH. Česká společnost chtěla bych vrátit DPH v rámci EU, protože estonská společnost odmítá upravit fakturu. Jakým způsobem česká společnost může vrátit DPH? Existuje nějaký postup při vrácení DPH v rámci EU? 

Přijímáme faktury za dopravu od dopravců. Datum vystavení je 3. 3. a DÚZP 29. 2. Na této faktuře je jak české plnění s českou daní (řádek 40-41 v DPH), tak i plnění s nárokem na odpočet (řádek 07-08 v DPH). U české daně je nárok na DPH až v momentě přijetí fakturu, čili nejdříve 3. 3., ale u druhého plněné, které se týká dovozu, je už 29. 2. Uvažuji správně? Samozřejmě, že je zde nárok s odpočtem, takže daň je na vstupu i výstupu. A můj dotaz, když mi přijde faktura, která má datumy na přelomu měsíce a faktura obsahuje tyto dvě plnění. Kdy mám dát fakturu do DPH? V únoru nebo v březnu? Máme 100% koeficient, nic nekrátíme.  Doplnění: Plnění je buď za přepravu anebo clo, celní poplatky. Například Schenker vystaví jednu fakturu, kde má částku za dopravu z Polska do ČR (kde je vyčíslené české DPH), tak to dávám do přiznání DPH na řádek 40 a pak je zde druhé plnění, také doprava, ale nyní z Velké Británie do ČR (kde DPH vyměření není) a tuto dopravu dávám do řádku přiznání DPH č. 7 a 43. A z jakého důvodu dopravce fakturuje na jedné faktuře obě plnění, netuším. Ale sem tam nám taková faktura přijde. Kdo realizuje dovoz: my objednáme přepravce a ten nám zboží doveze k nám do skladu.

V článku se blíže zaměříme na daňové řešení zdravotních a volnočasových benefitů v roce 2024. Daňové řešení u zaměstnance vyplývá z upraveného znění § 6 odst. 9 písm. d) a z nového písm. g) tohoto ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), na základě novely ZDP s účinností od 1. 1. 2024 obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. Daňové řešení u zaměstnavatele vyplývá z upraveného znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP . Dále si uvedeme daňové řešení sportovního vybavení, které je pro zaměstnance k dispozici na pracovišti ve vazbě na § 6 odst. 7 písm. e) ZDP . K daňovému řešení zaměstnaneckých benefitů vydalo v závěru roku 2023 GFŘ Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. 1. 2024.