Daňové a nedaňové výdaje - strana 2

Pronajímám firmě vůz v osobním vlastnictví. K soukromým účelům ho vůbec nepoužívám. Firma mi platí měsíční nájemné, které si dává do nákladů společně s náklady na provoz vozidla. Může firma zaplatit a dát do nákladů i roční pojistné?

Společnost s r. o. poskytující IT služby, plátce DPH, pořídila pro své zaměstnance ultrazvukový inhalátor. Jedná se o daňový náklad s možností odpočtu DPH a byl by tento benefit pro zaměstnance osvobozen? 

Společnost s r. o. poskytla dar obci ve výši 5.000 Kč na obecní ples. Dá se považovat tento dar za dar na kulturu? Myslím si, že ano. V minulosti společnost dávala dar na účel „nákup věcí do tomboly". To jsem jako položku snižující základ daně dle § 20 ZDP nemohla použít.

Firma vyslala zaměstnance dělníky na vícedenní pracovní cestu - montážní zakázku v jiném městě. Zajistila zaměstnancům hromadné ubytování v tamním ubytovacím zařízení včetně „polopenze“ (2 bezplatné chody za den od restaurace, která je součástí ubytovacího zařízení). Zaměstnanci si napsali cestovní příkazy, které byly kráceny o poskytnuté bezplatné stravování. Firmě došla hromadná faktura za ubytování, kde je zvlášť i položka za polopenzi - kuchyň 12 % a zvlášť nealkoholické nápoje - sazba 21 %. Je možné dát i náklady za polopenzi (kuchyň a nápoje) jako daňově uznatelné a odečíst z faktury i DPH?

Firma s r. o. staví halu, která ještě není dokončena - je na účtě 042. Byla zde udělána střecha, která byla povětrnostními podmínkami poničena. Následně jsme obdrželi fakturu na opravu této střechy a pojišťovna nám vyplatila náhradu. Budeme tuto opravu účtovat na účet 511 a náhradu od pojišťovny na 648, nebo oprava jde na 042? 

Obchodní firma, která nemá zaměstnance, ale externí spolupracovníky (OSVČ) a jednatele, si pronajímá tenisové kurty. Zde pravidelně, několikrát týdně, hrají externí spolupracovníci i jednatelé tenis se svými klienty a možnými zákazníky. Po hře využívá zázemí, ve kterém jedná. Prokazatelně zde (hra a pak jednání) došlo k uzavření více obchodů. Dosud jsme dávali jako nedaňový náklad bez možnosti odpočtu DPH a neřešili jsme majetkový prospěch těch, kdo na kurtech hráli. Je možné pronájem tenisových kurtů a zázemí zařadit mezi daňově uznatelné náklady s odpočtem DPH? Má firma povinnost řešit to, že OSVČ a jednatelé na kurtech hrají bezplatně? 

Obec má 100% podíl na s.r.o. Obec ze svého majetku vyčlení nemovitosti a na základě znaleckého posudku je vloží do společnosti. Mohou být náklady na znalecký posudek v nákladech s.r.o.?

Jednatel (smlouva o jednatelství) a společník firmy je každoročně zván svým významným obchodním partnerem na tří denní lyžování do Alp (jedná se o setkání všech významných obchodní partnerů společnosti- cca 50 osob). Ubytování a veškerou útratu má hrazenou obchodním partnerem. Jediným výdajem jednatele je doprava (firemním automobilem) na místo a s tím související výdaje - benzín + dálniční známky. Tyto výdaje platil jednatel firemní kartou. Je možné je zaúčtovat jako daňově uznatelné výdaje?

Firma (s. r. o.) platí pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou pří výkonu povolání (do výše 4,5 násobku měsíční mzdy) celkem za 4 své zaměstnance, 2 jsou jednatelé a současně i zaměstnanci s. r. o. (výše pojistného 2 500 Kč/os.) a ostatní 2 pouze zaměstnanci (výše pojistného 1 000 Kč/os.). Jak správně zaúčtovat z pohledu daně z příjmu u zaměstnavatele a zaměstnance?

Společnost s r. o. nakoupila v roce 2023 vstupenky na olympijské hry, které bude věnovat obchodním partnerům. Tyto vstupenky budou zaúčtovány jako nedaňové položky - náklady na reprezentaci, účet 513. Může na tento účet zaúčtovat již v roce 2023, kdy byla faktura organizátorovi olympijských her zaplacena, nebo až v roce 2024, kdy olympijské hry proběhnou a vstupenky budou teprve vygenerované? Pokud až v roce 2024, na jaký účet zaúčtovat platbu v roce 2023, náklady příštích období nebo zálohový účet?

Společnost s r. o. platí členský příspěvek České stomatologické komoře za svého zaměstnance – zubního lékaře. Zaměstnanec je zároveň jednatelem firmy (není společníkem). Je správný názor daňového poradce, že lékař je zároveň jednatelem firmy a tím zajišťuje chod firmy, proto jeho poplatek komoře může být nákladem firmy bez dodanění u něj z pozice zaměstnance?

Společnost s r. o. bude v letošním roce pořádat valnou hromadu a při té příležitosti by chtěla oslavit 20 let trvání své činnosti. Na valné hromadě bude cca 30 společníků. Budou jim rozdány dárky v hodnotě 600 Kč bez DPH pro každého. V tomto případě by tento náklad nemohl být daňově uznatelný jako reklamní předmět (částka nad 500 Kč)? Dále bude na valné hromadě pohoštění a bude objednán pravděpodobně nějaký zpěvák. Jedná se o reprezentaci firmy a účtujeme o daňově neuznatelných nákladech, nenárokujeme odpočet DPH? Na valné hromadě budou ještě dva zaměstnanci firmy, kteří jsou v pracovním poměru. Změnilo se souvislosti s konsolidačním balíčkem něco v této oblasti?

Firma poskytla dary zboží jiné firmě v hodnotě 22 000 Kč (bez DPH v hodnotě skladových cen), které není předmětem spotřební daně. Prodejní ceny by byly dle jejich eshopu celkově 30 000 + DPH. Při nákupu si firma uplatnila DPH, protože standardně toto zboží prodává nebo dává jako reklamní dárek k objednávce z eshopu. Konkrétně se jedná se o 100 ks reklamních předmětů (náramek) s logem eshopu za 20 Kč (které běžně dává zákazníkům k objednávce jako pozornost a propagaci eshopu) a po další kusy zboží, kde je jednotková cena za 200 - 1000 Kč za kus, které běžně v eshopu prodává zákazníkům. Kromě reklamních náramků má logo pouze na krabici jako nálepku u ostatního zboží. 1) Je možné využít ustanovení darování na předměty za 1 kus do 500 Kč a dát jako daňově uznatelné ty druhy zboží, které mají nižší cenu než 500 Kč, nebo to není možné a je nutno počítat limit jako souhrnný dar zboží ze skladu (celé dohromady přesahuje 500 Kč) a musí to jít celé nedaňově? 2) Musí firma odvést DPH zpět státu u všech u všech zboží, protože jejich souhrnná hodnota značně přesahuje 500 Kč, nebo může využít ustanovení par 13/7 c) a u artiklů zboží, které mají hodnotu méně než 500 Kč nemusí DPH státu vracet? 3) Pro účely vrácení uplatněného DPH z těchto darovaných zboží odvede DPH k datu skutečného daru (nikoliv k datu příslibu v darovací smlouvě) a to na základě ustavení par 77/2 v pořizovací (skaldových cenách) na ř. 45 s mínusem, NEBO se o 13/4)a) a 5) a tento dar by měl být na řádku 1. v prodejní ceně např. 30 000 + 6300 DPH? Není jasné, které z těchto ustanovení má přednost (vyrovnání uplatněného odpočtu daně vs obvyklá cena na trhu a odvod na ř. 1) ?

Zaměstnavatel se rozhodl hradit pojištění odpovědnosti (tzv. pojitku na blbost) za zaměstnance. Předpokládám, že u zaměstnavatele půjde o daňově uznatelný náklad. Lze toto pojištění zahrnout do benefitů nebo půjde u zaměstnance o příjem podléhající zdravotního a sociálního pojištění?

S. r. o., plátce DPH, zaplatila energetické společnosti poplatek ve výši 240 Kč s DPH za vymáhání pohledávky. Je tento náklad daňový s možnosti odpočtu DPH? 

Zaměstnancům platí firma celou stravenku 200,-, dodaňujeme jim částku nad 116,20, tj. 83,80. Na faktuře od stravenkové firmy je ještě 5 000 Kč provize. 1) Musím zaměstnancům také dodanit? 2) Jak zaúčtovat - daňově s odpočtem s DPH nebo nedaňově. 

Firmy s. r. o. jako nájemce v nemovitosti dvou vlastníků fyzických osob (osoby blízké vůči s. r. o.), má platit za pronajímatele daň z nemovitosti, revize požární, elektrické a kotle, pak ještě pojištění majetku-budovy. Ptám se jsou tyto náklady daňově uznatelné pro firmu s. r. o.? Právník jim tuto smlouvu sepsal a řekl, že není problém tyto náklady ponechat na nájemci. Co se týče daně z nemovitosti, tak s tím vůbec nesouhlasím, že by v s. r. o. mohla daňově ponechat úhradu za vlastníky. Přímo dali do smlouvy, že nájemce zajišťuje a hradí ekonomicky oprávněné náklady nemovitosti, co do druhu, které výše popisuji. Jak mám zaúčtovat tyto náklady? A jsou to náklady daňové nebo nedaňové?

OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci a uplatňuje skutečné výdaje podle dokladů. Ve 12/2018 koupil osobní automobil (1) a vložil do obchodního majetku. Automobil využívá pro služební i soukromé účely v poměru 80 % služební jízdy a 20 % soukromé jízdy. Automobil odepisoval zrychleně 5 roků,v roce 2021 byly odpisy přerušeny, ukončení odpisů 12/2023. V 8/2023 koupil druhý automobil (2), který 7. 8. 2023 vložil do obchodního majetku a používá ho pro soukromé i služební jízdy, pro krácení odpočtu byl použit odhad 80 % služební jízdy a 20 % soukromé jízdy. 1) Může obě vozidla používat pro služební i soukromé účely a využívat u obou vozidel krácený paušál na dopravu 4 000 Kč? Dle internetových článků se může krátit paušál pouze u jednoho automobilu, tj. jen jeden automobil může používat k soukromým účelům. Postupuje správně pokud: a) Automobil č. 1 (pořízený v roce 2018) byl od 1. 1. 2023 do 7. 8. 2023 používán pro služební i soukromé jízdy, od 8.8.2023 byl používán pouze pro služební jízdy, automobil č. 2 se používal od 8. 8. 2023 pro služební a soukromé jízdy v poměru 80 % - 20 %. b) Automobil č. 2: na konci roku se skutečný poměr liší od odhadovaného, provede se úprava odpočtu DPH na ř. 45 DPH? Jak tato úprava vstupuje do kontrolního hlášení? Automobil č. 2 byl v prosinci používán pouze pro soukromé účely: paušál na dopravu: 0,- Kč? odpisy zůstávají za celé období? Paušál na dopravu za rok 2023: Automobil č. 1  1. 1. 2023 – 31.7.2023 služební i soukromé jízdy = 7 x 4 000 Kč = 28 000 Kč 1. 8. 2023 – 7. 8. 2023 služební i soukromé jízdy = 903 Kč 8. 8. 2023 – 31. 8. 2023 služební jízdy = 3 871 Kč 1. 9. 2023 – 31. 12. 2023 služební jízdy = 4 x 5 000 Kč = 20 000 Kč. Automobil č. 2 8. 8. 2023 – 31. 8. 2023 = 3 097 Kč 1. 9. 2023 – 30. 11. 2023 = 3 x 4 000 Kč = 12 000 Kč 12/2023 pouze soukromé jízdy.

S.r.o. provozující psychologické poradenství si pořídí obrazy, které slouží k terapeutickým účelům v hodnotě 5000,- a 10000,- Kč. Jsou tyto položky daňovým nákladem? 

Společník společnosti (fyzická osoba) zapůjčil společnosti finanční prostředky a má se společností sjednanou smlouvu o zápůjčkách. Zápůjčka je úročena úrokem obvyklým (dle podkladů od banky společnosti). Dle § 24 odst. 2 písm. zi) se tyto úroky stanou daňovým nákladem v okamžiku zaplacení. Společnost zatím úroky za sjednané roční období nevyplatila a přes rozvahový den je eviduje jako závazek ke společníkovi (v daňovém přiznání byly vyloučeny z daňových nákladů). V novém roce uzavřel společník se společností dohodu, že poskytne společnosti další zápůjčku ve výši nevyplacených úroků. K plnění této zápůjčky má dojít tím, že dojde k započtení pohledávky společnosti ze smluvené (nové) zápůjčky a závazku z nevyplacených úroků. Je možné na základě této transakce považovat za splněnou skutečnost, že úroky byly (na základě zápočtu) uhrazeny a uplatnit jako odčitatelnou položku v daňovém přiznání v aktuálním roce?