Daňové a nedaňové výdaje - strana 4

Při placení faktury z BÚ klienta došlo prolomení klíče KB a následně byly veškeré finanční prostředky na BÚ podvodně vyčerpány. Platbu zpracovávala jednatelka s. r. o., která má s klientem uzavřenou smlouvu na poskytování služeb. Na Policii je učiněno trestní oznámení, které není ukončené a klient na základě sdělení, že banka neudělala chybu požaduje finanční prostředky po s. r. o. a jednatelce. Prosím o sdělení zda finanční prostředky, které budou s touto činností zaplaceny, jsou daňově uznatelné výdaje v s. r. o. 

Firma s. r. o. v ČR se zabývá prodejem sypkých hmot. na svém pozemku, kde má také provozovnu. Firma zde vyhotovila výstavní expozici ve formě gabiónů(kamenů) a rostlin včetně kosodřevin jako reklamní vizitku, kdy se zde mohou návštěvníci deponie podívat, jak lze tyto materiály dále využívat na zahradách a v jiných prostorách pozemku. Je tento náklad jednorázový v roce pořízení, jestliže hodnota nepřesáhla částku 80 000 Kč bez DPH?

Společnost s ručením omezeným (plátce DPH) – dále jen „obchodní zástupce“ fakturuje jiné (nezávislé) společnosti obchodní zastoupení na základě smlouvy o obchodním zastoupení. Ve smlouvě je stanoveno, že nad rámec provize má obchodní zástupce nárok na náhradu výdajů vynaložených v souvislosti s jeho činností. V praxi se jedná o letenky, účtenky z restaurací, hotelové účty, apod. Vše fakturujeme navýšené o české DPH jako cenu služby. Náš dotaz se týká jednak uznatelnosti nedaňových nákladů. Máme například účet z české restaurace na 5000 Kč včetně DPH. Obchodní zástupce tento účet vezme, navýší ho o 21% a to celé vyfakturuje klientovi. Můžeme se v takovém případě opřít o 24 odst. 2 písm. zc) a nechat takový náklad jako uznatelný? Navyšujeme tento český účet o DPH 21%, protože máme stanovisko, že se jedná o součást ceny služby. Postupujeme správně?

Je možné dát do daňově uznatelných nákladů letenku, v případě, že zaměstnanec onemocní a letenka propadne? Jelikož firma nabízí jako benefit sick days, zůstane zaměstnanec doma touto formou. 

Zaměstnanci dostávají ve firmě hodnotu stravenky ve výši 180 Kč. Z této stravenky platí zaměstnanec 30 a zaměstnavatel přispívá 150 Kč. Účtujeme 527/213 daňově ve výši 99 Kč, 528/213 nedaňově ve výši 51 Kč a 331/213 ve výši 30 Kč. Do daňových nákladů tedy účtujeme 55 % hodnoty stravenky. Co bude daňovým nákladem zaměstnavatele v r. 2024 a do jaké výše to bude osvobozeno u zaměstnance? Jak by to bylo v případě, že zaměstnavatel by přispíval pouze 90 Kč a 90 Kč by si platil zaměstnanec sám?

Společnost má bankovní úvěr, kde ručení za tento úvěr poskytl jednatel firmy ve formě zástavy svého rodinného domu. 1. Banka požadovala alespoň základní pojištění této nemovitosti - pojistníkem je firma, firma toto pojištění ročně hradí. Je toto pojištění daňovým nákladem pro společnost? Je toto pojištění případně nepeněžitým příjmem pro jednatele? 2. Společnost jako pojistník zároveň uzavřela pojistku, kde hlavním pojištěným je jednatel firmy (který poskytl ručení), a to pro případ smrti. Zároveň je firma v pojistné smlouvě jedinou obmyšlenou osobou pro případ smrti jednatele (nikoliv případní pozůstalí). Je toto pojistné, které firma hradí nepeněžitým plněním, které by měl jednatel přidanit ke svému příjmů (má příjem dle par. 6 ZDP)?

Společnost s r. o. kupuje občas pro obchodní partnery vstupenky na různé kulturní a sportovní akce. Aktuálně například vstupenky na tenis, olympiádu, koncerty v zahraničí apod. Vstupenky jsou kupovány na jméno jednatele přes zahraniční pořadatelské servery, které je nabízejí. Problém je ovšem s fakturou. Při zaslání žádosti o vystavení faktury s iniciály firmy nám bylo sděleno, že nic takového nám nejsou schopni zaslat. Takže firma má k dispozici pouze objednávku (mail) se jménem jednatele a posléze přijdou vstupenky (až v roce 2024, jelikož se jedná o akce v roce 2024). Cena vstupenek je uhrazena firemní kartou. Je níže uvedený účetní postup a doložení dokladů dostačující? 1. Rok 2023 - z účtu odečtena částka vstupenek (platba kartou) zaúčtováno jako náklad příštích období MD 381/D 221 k účtu přiložena objednávka znějící na jméno jednatele. 2. Rok 2024 - na základě doložené kopie vstupenek je ke dni konání akce zaúčtován interní doklad MD 543/D 381 - dary, nedaňová položka.

Zaměstnanec byl přítomen na pracovišti 3 hodiny (běžná směna je 8 hodin), pak ale odjel na pracovní cestu, za kterou mu bylo vyplaceno stravné. Stravenkový paušál, který mu byl za ty 3 hodiny také vyplacen, bude daňový nebo nedaňový náklad? A bude podléhat odvodům ze mzdy?

Fyzická osoba, podnikatel, příjmy z § 7, má provozovnu. V té vykonává svou podnikatelskou činnost - fotograf. Jako sídlo podnikání má své trvalé bydliště jako každá fyzická osoba. Protože z domu vykonává kancelářskou práci související s podnikáním, rád by si dal do nákladů část energií ze svého rodinného domu. Může toto provést? Dům je v katastru veden jako rodinný dům, nemá v něm v katastru vyčleněny nebytové prostory pro podnikání. Ve skutečnosti má v domě vyčleněnu 1 místnost jako kancelář. Jakým způsobem stanovit klíč k tomu, aby si mohl část energií uznat jako náklad?

Náš zaměstnanec pracuje z domova. V současné době bydlí přechodně mimo místa svého trvalého bydliště a mimo sídla zaměstnavatele. Má k dispozici služební vozidlo. Je možné měsíční poplatek za parkovné v místě přechodného bydliště dávat do daňově uznatelných nákladů? 

Před deseti lety jsem kupovala tiskárnu za 10 000 Kč do s. r. o. Je zaúčtována na 501 100, a vedena v operativní evidenci. Je již nefunkční, a potřebuji ji vyřadit. Dříve jsme na tato zařízení dělali předávací protokol, a předávali jsme oprávněné osobě (telefony, tiskárny atd.). Jak mohu v současné době zlikvidovat takovéto zařízení? Mohu ji odvézt do sběrného dvora jako běžný občan, nebo ji musím předat jako podnikatel se všemi náležitostmi. A jakými? 

Firma s. r. o měla v majetku auta, které 31. 8. 2023 prodala. Na všechny auta byla uzavřena zákonná a havarijní pojistka. Přepis aut na nového majitele proběhl až na záčátku října 2023 a pojištění prodaných aut bylo zrušeno k 27. 10. 2023. Je pojištění aut od 1. 9. 2023 až do ukončení pojistek daňovým nákladem, nebo se jedná o nedaňový náklad?

Fyzická osoba bude prodávat ochrannou známku za cca částku 50 000 Kč spřízněnému s. r. o. Ve vlastnictví ji má 2 roky. Bude zdaňovat příjem v § 10 ZDP? S. r. o. bude mít náklad, nebo vznikne dlouhodobý nehmotný majetek?

Firma pravidelně hradí školné pro děti jednatele, nárok na tento bonus je sjednán ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. Nyní v 11/2023 by měla firma uhradit školné na období 01-06/2024. Částka školného přesahuje limit pro hodnotu pro osvobození bonusů, který má platit od r. 2024. Vzniká firmě povinnost časově bonus rozlišit a v roce 2024 zahrnout do základu pro výpočet daně z příjmů a pro odvod sociálního a zdravotního pojištění? Dosud firma postupovala tak, že daňový bonus časově rozlišován nebyl a nedaňovým nákladem se stal v okamžiku úhrady. 

Fyzická osoba v roce 2022 prodala RD a oznámila na FÚ podle § 4b odst. 2 ZDP, získání prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby. V roce 2023 musí tedy příjem proinvestovat. Finanční prostředky jsou použité na výstavbu RD, která probíhá na parcele pořízené v roce 2020. Bude uznáno vynaložení finančních prostředků formou zálohových faktur (r. 2023)? Budou tyto uznány jako důkaz použití získaných finančních prostředků z prodeje nemovitosti (r. 2022) na obstarání vlastní bytové potřeby podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, když finální/konečné faktury budou až v následujícím roce (r. 2024)? Dá se nějakým způsobem použít i kupní cena pozemku, na kterém se RD staví, když byl tento pozemek koupený v 7/2020? Co všechno se dá použít pro osvobození nebo snížení případné daně z příjmů?

OSVČ, plátce DPH, v srpnu letošního roku rozšířila svou činnost o poskytování služeb v oblasti jógy. V lednu zaplatila za kurz vedoucí k živnostenskému oprávnění, může si uplatnit tento kurz do nákladů s nárokem na odpočet daně? Je možné do nákladů uplatňovat i menší vzdělávací kurzy, které např. nejsou akreditované MŠMT nebo nevedou k osvědčení? Děkuji

Ve smlouvě máme uvedeno místo pracoviště Česká republika, primárně kancelář společnosti, která je v sídle společnosti (Praha). Když je tomu tak, tak mohu zaměstnancům proplácet jízdné + ubytování např. v Brně, když tam jedou za klientem? Bylo by to pro firmu daňově uznatelné? Stravné bych nepočítala, když je místo výkonu ČR, ale u těchto ostatních výdajů si nejsem jistá. Uvažuji prosím správně u toho stravného, že bych ho nepočítala? 

Klient užívá v nájmu budovu, která má 2 podlaží. První podlaží využívá prokazatelně na dosažení, zajištění, udržení příjmů (k aktivní podnikatelské činnosti). Druhé podlaží je ovšem zcela nevyužito, neprobíhá v něm žádná činnost ani není dále podnajato, zkrátka „leží ladem“. Podlahová plocha obou podlaží je zhruba stejná. Teď by mě zajímalo, jestli si klient může celé nájemné uplatnit jako daňový náklad nebo bude moci dát do nákladů pouze poměrnou část nájemného, a to např. podle podlahové plochy užívané k podnikání. Na jednu stranu si říkám, že se jako logické jeví, pokud si klient dá do nákladů jen poměrnou část nájemného. Když vyjdu např. z analogie, kdy by měl klient uvedenou budovu ve vlastním majetku a část využíval k podnikání a část ne, tak by si mohl uplatnit jen poměrnou část odpisů dle § 28 odst. 6 ZDP. Na druhou stranu si říkám, že ZDP na rozdíl od odpisů neuvádí povinnost uplatnit si pouze poměrnou část nájemného, pokud pronajímaná věc není zcela využívána na dosažení, udržení a zajištění příjmů. Analogie by přitom neměla být v daňovém právu obecně použita v neprospěch poplatníka. Zároveň je pravda, že nájemné jako položka nákladů slouží jako náklad k dosažení, zajištění a udržení příjmů, protože nájem se platí za budovu jako za celek a ne za jednotlivé části, takto je ostatně formulována smlouva. Nehledě na to, že nájemné je také uvedeno v § 24 odst. 2 ZDP bez jakéhokoli omezení. Na závěr uvádím, že v daném případě se nejedná o zneužití práva, ale spíše o nešťastnou situaci, do které se klient dostal. Co si o tom prosím myslíte? Může celé nájemné vstoupit do daňových nákladů nebo je potřeba dát do nákladů jenom poměrnou část, a to např. podle podlahové plochy využívané k podnikání? 

Máme EUR půjčku na pořízení podílů. K této půjčce evidujeme kurzové rozdíly. Máme tyto rozdíly považovat za daňové uznatelné?

Manželé koupili byt, ve kterém provedli rekonstrukci. Koupě bytu a rekonstrukce je financována částečně z úvěru. Úroky z úvěru nebyly uplatňovány jako nezdanitelná částka § 15 ZDP. Nyní po rekonstrukci se rozhodli byt prodat. Prodej není osvobozený. Budou úroky zaplacené bance do doby prodeje bytu součástí výdajů uplatňovaných v rámci § 10 ZDP?