Daňové a nedaňové výdaje - strana 18

1. Úvod - popis problému Zákonem č. 286/2021 Sb. dochází s účinností od 1. ledna 2022 ke změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen OSŘ). Jednou...

Může se odpisovat pořizovací cena bytu (bez pozemku), když se přiznává příjem z nájmu podle § 9 ZDP, a zvolí se skutečné výdaje a nepoužijí se výdaje procentem i v tom případě, když je byt na hypotéku, a tudíž není ještě zaplacený?

Obdržela jsem doklad hrazený v hotovosti. Rozúčtování na dokladu je následující: Cena včetně DPH 270,90 Kč. DPH 15 % = 35,30 Kč. Základ daně není uveden. Zaokrouhlení dokladu 0,1 Kč. Celková částka na dokladu 271 Kč. Pokud budu vycházet z poslední platné legislativy, tak se domnívám, že výpočet DPH není správný. Zaokrouhlení 0,1 Kč nevstupuje do základu daně ani do DPH, tedy podle mého by mělo být: DPH 15 %= 35,33 Kč, základ daně 235,57 Kč. Celkem tedy 270,90 Kč. Je to takto v pořádku? Mohu účtovat daň na vstupu jinak, než je uvedeno na přijatém dokladu? 

Firma s. r. o. nakupuje PHM, lístky si dává do pokladny jako výdaj. Na konci roku zjistí, že částka je nižší než nabízený paušál na dopravu. Je možné částku za PHM vyčlenit jako nedaňové náklady a v přiznání použít paušál?

Jak je to s paušálem na auto při prodeji? Například 23. 11. prodám auto. Bude nárok za listopad 5000/30x22 dnů tj. 3667 Kč? Takže za rok mohu uplatnit 10x5000 + 3667 za listopad? Je výpočet správný? Další auto jsme měli celý rok v majetku, platili jsme silniční daň, ale s autem jsme vůbec nejezdili, tj. žádné pohonné hmoty nebyly spotřebovány, žádné náklady. Mohu i na toto auto použít paušál?

S.r.o. evidovala po svém odběrateli pohledávku přes 2,7 mil. se splatností 25.7.2018. Na pohledávku není vytvořena opravná položka, pohledávka byla dána k soudu. Během soudních jednání pohledávku odběratel postupně v letech 2018- 2019 hradil, po poslední částečné úhradě v 5/2019 činil její zůstatek 73 tis. Dne 23.9.2021 obdržela s.r.o. rozsudek, proti kterému není odvolání. V rozsudku je zbývající pohledávka soudem přiznána, zůstatek pohledávky má odběratel doplatit. Zároveň je v rozsudku stanoveno, že má s.r.o. od žalovaného obdržet i úroky z prodlení (ve výši 9% ročně). K průběžným splátkám lze výši těchto úroků vypočítat, celkový úrok k poslední neuhrazené části je možno vypočítat až v případě jejího zaplacení. 1) Kdy je nutno zaúčtovat pohledávku z titulu úroků k průběžným stavům zbývajícího dluhu a kdy je nutno tyto vyčíslené úroky zdanit daní z příjmů? Stejné otázky jsou i k úrokům za poslední nesplacenou část. 2) Lze předpokládat, že dodavatel i přes rozhodnutí soudu zbývající dluh a ani úroky nedoplatí. Jak se zachovat, aby s.r.o. nedanila úroky které nedostane? 3) Pokud by na zbývající dluh ve výši 73 tis. udělala s.r.o. opravnou položku k pohledávce do data rozhodnutí soudu, předpokládáme, že by byl náklad daňově uznatelný. Vzhledem k obdržení konečného rozsudku v 9/2021 by musela s.r.o. v tomto měsíci opravnou položku rozpustit i když lze předpokládat, že nebude pohledávka uspokojena? Neboť tím pádem by tvorba a dohad byly zbytečné, na snížení základu pro výpočet daně by neměly tyto transakce vliv.

Zaměstnanec byl v průběhu roku vyslán na pracovní cesty s využitím osobního vozidla pro účely služební. Může zaměstnavatel platit silniční daň za soukromé vozidlo zaměstnance, které použije s povolením zaměstnavatele na pracovní cestě? Je zaplacená silniční daň pro zaměstnavatele nedaňová? Je možné k takové pracovní cestě využít vozidlo, kde v TP není zapsán přímo zaměstnanec, ale jeho příbuzný?

Fyzická osoba vede podvojné účetnictví a uplatňuje skutečné výdaje. Jaký je postup, pokud by chtěla za rok 2021 uplatňovat výdaje procentem z příjmů. Musí se v případě vedení podvojného účetnictví něco dodaňovat?

S manželem máme rodinný dům v SJM, nemáme ho v obchodním majetku, ale máme v něm zkolaudované prostory pro podnikání - kancelář a velkou dílnu. V domě nebydlíme a kromě kanceláře a dílny, tam není nic jiného. Je možné koupit pro vytápění kanceláře a dílny tepelné čerpadlo a dát do majetku k odpisování?

V rámci SJM využívám auto manžela k podnikání. On si platí silniční daň, já tuto platbu uplatňuji jako daňový výdaj v rámci podnikání a dále paušál na auto ve výši 4000 Kč za měsíc. Je tento postup správný? 

Fyzická osoba pronajímá dům a v něm nebytové prostory. Nájemné má podle § 9 ZDP a uplatňuje skutečné výdaje. Do zdanitelných příjmů se dává pouze nájemné, ostatní služby (voda, elektřina) jsou nedaňové příjmy a výdaje. Jedná se o škodu v pronajatých prostorech, kde na základě upozornění od VAKU na několikanásobně větší spotřebu vody, bylo zjištěno prasklé vodovodní potrubí někde v podlaze, ale nebylo nic vidět, zřejmě voda unikala do země. Havárie byla dodavatelskou firmou opravena, dům je sice pojištěný, ale zatím se neví, zda bude od pojišťovny škoda uznána a zda bude něco vyplácet. a) Pojišťovna bude škodu hradit: faktura za opravu havárie bude daňový výdaj, a když pojišťovna fakturu zaplatí, to bude daňový příjem. Co s případným nezaplaceným rozdílem, bude daňový? VAK: faktura za velkou spotřebu bude nedaňový výdaj jako služby, i když je to způsobeno škodou? Pokud bude pojišťovna hradit i tuto spotřebu, bude to zdanitelný příjem? b) Pojišťovna nebude škodu hradit: faktura za opravu havárie bude daňový výdaj jako oprava? VAK: faktura za spotřebu bude nedaňový výdaj jako u ostatních služeb?

Nakoupíme zboží (autolékárny) od českého plátce DPH a darujeme je jako humanitární pomoc Ukrajině. S tímto zbožím i obchodujeme. Jak proúčtuji nákup a následně výdej tohoto zboží? Mohu uplatnit nárok na odpočet DPH? V případě, že by bylo možné uplatnit tuto položku jako „dar“, co je nutné doložit?

Majitelé - FO se rozhodly provést změny ve firemní struktuře. Dosud je stav takový, že matka A vlastní 100 % dceru B, která má podíly ještě v dalších společnostech C a D. Po provedení těchto změn by vznikl stav, kdy matka A by dále vlastnila už jen část dcery B a zároveň by dcera B vlastnila část matky A. Právník tvrdí, že tento stav je možný a dal za příklad takovéto společnosti již zapsané rejstříkovým soudem. Jde o to, že mezi společností A a B existují půjčky (úročené i nikoliv), které každoročně podle daného stavu podléhají daňovému řešení. Je z daňového hlediska takovýto stav (spoluvlastnictví navzájem) možný? Pokud ano, jak se máme vypořádat se situací ohledně úroků (půjčky jdou od dcery B do matky A) v takovémto případě? Nebude mít tento stav i daňový vliv na výplatu podílů na zisku? Jaké ještě další daňové konsekvence může tento stav mít? 

Ve společnosti platíme za člena statutárního orgánu pojistné z titulu odpovědnosti při výkonu funkce. Dle § 25 odst. 1 písm. d) je tento náklad pro společnost daňově neúčinný. Plyne z této výhody povinnost naší společnosti přidanit (nepeněžní plnění) statutárnímu orgánu tuto výhodu ke mzdě? V jaké výši, tzn. částka, kterou hradíme pojišťovací společnosti, je čistá částka a ke mzdě musím vycházet z hrubé částky? Platí se z této částky sociální a zdravotní pojištění? 

Právnická osoba, s. r. o., by chtěla ve 12/2021 zaplatit jako zaměstnavatel za svého zaměstnance příspěvek na penzijní pojištění celkem 36 000 Kč. Od 1/2022 by již platila měsíčně 3 000 Kč. Bude 36 000 Kč daňově uznatelné pro s. r. o. a osvobozeno u zaměstnance za rok 2021?

Podnikatel vlastnil osobní automobil, který vložil do obchodního majetku a zcela jej odepsal. Poté zemřel a jeho syn v rámci dědického řízení tento automobil získal do vlastnictví a začal také podnikat. V rámci podnikání pak vložil zděděný automobil do obchodního majetku a chce jej začít znovu odepisovat z ceny, uvedené v dědickém vypořádání. Je to v pořádku ? Nebude tentýž předmět neoprávněně dvakrát započten do nákladů?

Lze dát do daňově uznatelných nákladů dioptrické brýle, které mají speciální filtr proti záření monitoru?

Na našem eshopu uskutečnila fyzická osoba na své IČ objednávku. DIČ neuvedla a ARES hlásil, že není plátcem. Této osobě jsme zboží odeslali na dobírku. Zákazník od přepravce zásilku nepřevzal a zboží se nám vrátilo nazpět, dodavatel fakturu přiloženou ke zboží tím pádem ani neobdržel. Na vrácené zboží jsem vystavila opravný daňový doklad, jelikož při odeslání zboží došlo k uskutečnění zdanitelného plnění. Bohužel jsem po měsíci zjistila, že jsem opravný daňový doklad zákazníkovi nezaslala. Mohu si z tohoto opravného daňového dokladu DPH nenárokovat, protože jsem nesplnila podmínku doručení druhé straně, ale zaúčtovat do nákladů? Pokud lze do nákladů, tak na jaký účet 548, daňově?  

Fyzická osoba získala úvěr na nákup obchodní společnosti, a to jako fyzická osoba podnikající. Nyní je jediným vlastníkem s. r. o. Jsou úroky z úvěru na pořízení finančního majetku z hlediska daně z příjmů dle § 7 ZDP daňově uznatelné ? A lze v případě půjčky společníkovi od s. r. o. na splátky úvěru pro stanovení výše úroku, který bude společník hradit, použít sazbu dle úvěrové smlouvy?

Jak posoudit výdaje spojené s pořízením poukázek k nákupu zboží u obchodníka Alza.cz. OSVČ (vede daňovou evidenci) nakoupil (uskutečnil výdaj) poukazy v různých hodnotách v roce 2021 s tím, že poukazy uplatní k nákupu zboží až v roce 2022? Je možné uplatnit poukazy jako výdaj snižující základ daně v roce 2021 (předpoklad, že pořídí zboží, které bude splňovat podmínky § 24 ZDP)? V případě, že by poukázky neuplatnil (např. by pozbyly platnost) nebo by za ně pořídil zboží, které nelze uznat za výdaje dle § 24 ZDP, podal by dodatečné DP a zvýšil by základ daně? Nebo postupovat opačně a uplatnit výdaje až v roce uplatnění poukázek (nakupené zboží bude splňovat podmínky § 24 ZDP) a to jako položky upravující základ daně dle § 23 ZDP?