DPH - strana 1

České společnost s r. o., plátce DPH, zajistil pro jediného objednatele z České republiky (plátce DPH) konferenci v Albánii. Objednateli bude fakturovat balíček služeb. Chápeme správně, že pokud se nejedná o službu spočívající v oprávnění ke vstupu na takovou akci, uplatní se v tomto případě základní pravidlo a tudíž lze fakturovat s českou sazbou DPH 21 %?

Klient, zájmový spolek, plátce DPH, se v rámci vedlejší podnikatelské činnosti účastní jako tým celostátní ligy v ledním hokeji. Prodává marketingová práva na dresy, přenosy apod. V rámci této soutěže pořádá hokejové utkání a prodává na něj vstupenky pro veřejnost, tzn. nejedná se o osvobozené plnění dle § 61 ZDPH, protože diváci nevykonávají sportovní činnost, ale je ve snížené sazbě 12 %. Ale po zápase pořádá také afterparty, kde hraje DJ a prodává vstupné veřejnosti zvlášť na tuto konkrétní akci a zde mám dotaz, zda toto plnění lze také brát jako komerční a uplatnit sníženou sazbu 12 % jako vstup na zábavní akci, nebo musí jako spolek spadat bez výjimky do § 61 odst. e) ZDPH a musí se tak jednat u vstupenek o plnění osvobozené od DPH bez nároku na odpočet daně? 

Fyzická osoba, plátce DPH, koupila od developera v průběhu roku 2 byty a uplatnila nárok na odpočet DPH. První byt koupila na začátku roku 2025 a druhý v září 2025. Oba byty plánuje prodat. 1. U prvního bytu bude dle původního znění zákona č. 235/2004 Sb. bude nutné sledovat 5 letou lhůtu pro osvobození nebo i zde platí podmínka prvního dodání? 2. U druhého bytu dle novely zákona 235/2004 Sb. bude následující prodej již osvobozen vzhledem ke splněné podmínce prvního dodání? 3. Bude nutné upravit již provedený nárok na odpočet DPH a DPH vrátit u bytu 1. nebo 2., případně obou při prodeji neplátci DPH? 4. Bude nutné upravit již provedený nárok na odpočet DPH a DPH vrátit u bytu 1. nebo 2., případně obou při prodeji plátci DPH?

Jsme obchodník s elektrickou energii, máme platnou licenci. Dodavatele energie i plynu jsou povinni použít režim přenesení daňové povinnosti při fakturaci dodání plynu a elektřiny na nás, jako odběratele. Jaký režim DPH na nás musí uplatnit dodavatel, s kterým máme uzavřenou smlouvu o pronájmu např. kancelářských prostor. Dodavatel fakturuje nájemné a pak vyúčtuje služby s nájmem spojeny, tedy i přesnou výši spotřebované elektrické energie v pronajímaných prostorech.

Při fakturaci přes e-shop dochází někdy k vynechání (přeskočení) číselné řady. Je to pro účetní řadu nějaký problém a jak se běžně řeší? Stává se OSVČ identifikovanou osobou, pokud kromě prodavání zboží, natočí pro klienta video o jeho produktu na jejich sociální sítě a reklamy do EU?

Zaměstnanci české firmy byli na služební cestě v Bulharsku, kde se podíleli na opravě turbíny v elektrárně. Česká firma tuto práci fakturuje českému zákazníkovi (poskytl pouze české DIČ). Má se faktura vystavit s českou DPH nebo bez DPH a vykázat na řádku č. 21 v přiznání DPH?

Jsme česká společnost. U německé společnosti B jsme si objednali zboží. Firma B toto zboží koupila od německého dodavatele A. Obě společnosti uvedly svá německá DIČ, na které se fakturovali včetně německé sazby DPH. Zboží ale společnost A z Německa dodala přímo nám – české společnosti C do ČR. Společnost B nám na české DIČ (C) vystavila fakturu, kde použila své české DIČ a fakturu vystavila včetně české sazby DPH. Je tento postup správný? Můžeme si uplatnit DPH?

S. r. o. koupila od developera v 7/2024 apartmán. Byl uplatněn nárok na odpočet ve výši 12 % DPH. Nyní v 10/2025 tento apartmán prodává. Jedná se o druhý prodej, a tak předpokládáme, že se jedná osvobozené plnění. Zároveň nechceme dělat úpravu odpočtu DPH. Chceme se rozhodnout a prodat apartmán, buď v režimu přenosu daňové povinnosti, jestliže prodáme plátci, nebo zdaníme 12% DPH, jestliže bude prodej pro neplátce DPH. Poté nemusíme dělat úpravu odpočtu. Je naše úvaha správná?

Společnost má sídlo v Ostravě, zaměstnankyně bydlí v Olomouci. Společnost by jí chtěla platit cestu do práce a z práce (jízdenky). Bude to pro společnost daňový náklad, pokud tento benefit uvede do smlouvy? Bude mít zaměstnankyně osvobozeno? Protože zaměstnankyně částečně pracuje i z domu (v Olomouci), není možné stanovit pro účely cestovních náhrad místo výkonu práce Olomouc i Ostravu, aby cesta mezi Ostravou a Olomoucí byla pracovní cestou?

Náš dodavatel v 6/2025 vyfakturoval materiál a protože materiál nebyl zcela v pořádku, tak po reklamaci vystavil v 7/2025 opravný daňový doklad na poměrnou část materiálu. Na opravném daňovém dokladu ovšem neuvedl datum jeho splatnosti. Podle jeho tvrzení není datum splatnosti povinnou náležitostí opravného dokladu. I po urgencích není možné z dodavatele dostat dlužnou částku z dobropisu k úhradě. Nyní nám tedy dodavatel od 23. 7. 2025 dluží 20 000 Kč. DPH z opravného daňového dokladu jsme si v 7/2025 uplatnili. Znamená to, že pokud nám dodavatel neuhradí dobropis do šesti měsíců, tak budeme muset DPH z neuhrazeného dobropisu po 6 měsících vracet? Ručíme nějak za dodavatele z jeho neuhrazeného opravného dokladu?

Maloobchod se smíšeným zbožím prodal víceúčelové dárkové poukazy s expirací do 30. 6. 2025. Běžně je uplatnění tohoto poukazu zákazníkem bráno jako použití platidla a DPH se odvádí ze zboží, které si zákazník vybral. Nyní ale zůstává několik poukázek po expiraci, které zákazník neproměnil a je třeba je u maloobchodníka nějakým způsobem vyrovnat (vystornovat). Jakou sazbu DPH použít, na obdrženou finanční částku, když k dodání zboží nedošlo a nedojde? 

Poskytuji služby čištění, servisu a oživení běžných (neprůmyslových) klimatizací, které jsou pevně zabudované v budovách (např. kanceláře, byty, školy apod.). Jsem plátce DPH a odběratel je rovněž plátce DPH v ČR (používá pro ekonomickou činnost). Pokud provádím instalaci klimatizace, tak režim přenesení používáme. Ve kterých konkrétních případech se na tyto práce vztahuje režim přenesené daňové povinnosti podle § 92e zákona o DPH a na které nikoliv – konkrétně u oprav, servisu, čištění, výměny filtru, oživení zařízení, diagnostika chyby. Můžete prosím rozlišit, pro které typy těchto činností má být fakturováno v režimu PDP a pro které nikoliv?

OSVČ založila s. r. o. (obě plátci DPH), kam chce vložit své automobily v rámci příplatku mimo základní kapitál. Smlouva o příplatku je podepsána k 31. 8. 2025 a je tam uvedeno, že se společník zavazuje poskytnout dobrovolný nepeněžitý vklad společnosti formou přepisu automobilů do 45 dnů ode dne podpisu smlouvy. Na některém z aut je vázán účelový úvěr, který se k 1. 9. 2025 rovněž převádí. Kdo do přepisu aut automobily vlastní? Mohu účtovat MD 042/D 413 (231, 461) a po převodu aut MD 022/D 042? Jak se v tomto případě řeší nákladovost povinného ručení u OSVČ a splácení úvěru u s. r. o.? K jakému datu by se měl řešit doklad o použití v rámci DPH (ke dni podpisu smlouvy, tj. k 31. 8. 2025)? 

Jak zaúčtovat vystavený opravný daňový doklad k faktuře z minulého roku? Sníží se v aktuálním roce výnosy nebo budou nedaňové?

Společnost s r. o., plátce DPH, vystavila fakturu za dodávku vodoměrů do kanceláří a jejich montáž. S. r. o. má pronajaté obchodní prostory a ty dále podnajímá plátcům DPH pro jejich ekonomickou činnost. Podnájmy fakturuje s DPH. Nyní s. r. o. obdržela fakturu za nákup a instalaci vodoměrů do jednotlivých kanceláří. Na faktuře je uvedeno DPH. Neměl nákup a montáž vodoměrů podléhat přenosu daňové povinnosti?

Je uzavřena smlouva o dílo, dodávka díla horizontální větrná turbína – projektová dokumentace, stavební povolení, regulátory energie, stožár, kabeláž, trasování, příslušenství, montáž, revize, oživení. Místo plnění ČR, na pozemku odběratele, dodavatel i odběratel jsou plátci DPH. Použijeme režim přenesení daňové povinnosti?

Jse, podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, a koupím vozidlo za účelem dalšího prodeje v roce 2024 a v roce 2025 se rozhodnu, že ho budu používat jako dlouhodobý hmotný majetek. Jaké to má daňové dopady z pohledu DPH a daně z příjmů? 

Podnikající fyzická osoba, neplátce DPH, pořídila v dubnu 2025 stroj z Turecka. Tento stroj dovezla do ČR (volný oběh) a celnímu úřadu uhradila při dovozu DPH. Stroj je určen výhradně pro podnikatelské účely a je v obchodním majetku. Podnikatel předpokládá, že v nejbližší době požádá o dobrovolnou registraci k DPH. Dotazy: Bude mít podnikatel jako nový plátce možnost uplatnit si zaplacené DPH z dovozu při registraci (§ 79 ZDPH) v prvním daňovém přiznání k DPH? Pokud by registrace proběhla až v roce 2026, vznikne nárok pouze ve výši 4/5 DPH?

Česká s. r. o., plátce DPH, dostala fakturu za zboží od společnosti usazené v Irsku. Hodnota zboží převyšuje 326 000 Kč. Irská společnost nemá VAT number, který je zveřejněno v systému VIES. Je to správně, že irská společnost nemá VAT number a prodává zboží do jiné země v EU? Jaký důsledky ponese česká s. r. o., pokud pořídí zboží u společnosti, která je usazena ve členském státě a nemá VAT number? Žádný reverse charge a osvobození podle zákona? Má česká s. r. o.  povinnost uhradit DPH z faktury za nakoupené zboží? 

Jakou sazbu DPH použít na montáž dřevěné terasy u rodinného domu určeného k bydlení, kolaudován byl v roce 2013? Zápis v katastru nemovitostí: způsob využití stavby rodinný dům. Dům slouží k bydlení. Jedná se o náhradu původní terasy, která byla poškozená a byla nahrazena terasou novou. Terasa je přimontována na podkladových latích upevněných v terčích, navazuje přímo na francouzská okna v přízemí, ze kterých se na ni vstupuje z interiéru domu. Terasa je částečně zastřešena pergolou, která se nijak neupravovala. Lze na dodání dodání terasy použít sníženou 12% sazbu DPH?