Nemovitosti a daně - strana 55

Začínající podnikatel přichází s představou, že si chce dát do nákladů všechno a dokonce prošel při přihlašování přes Finanční úřad a při dotazu, zda si svůj byt, jeho náklady,kde má sídlo podnikání může dát do nákladů,tak mu řekli, prý jistě, určitě celý. Řekněme, že tento živnostník, potřebuje, ke své živnosti kancelář. Můžeme pracovat s poměrnou procentní částí, plochou využitou jako kancelář a toto procento nákladů na byt uplatnit jako náklady v podnikání? Prosím o vyjádření k tomuto tématu, jaké zákony a konkrétní paragrafy a případně judikáty toto řeší. Dokonce mám ještě důmyslnější řešení tohoto problému. Živnostník vlastní polovinu bytu, má zde sídlo podnikání,druhou polovinu vlastní jiný člověk. Může si tuto druhou polovinu pronajmout, sepsat jinou formu smlouvy, jako svoji kancelář? A dát si jí takto do nákladů. Samozřejmě druhý majitel musí příjmy zdanit. Jak se kouká na tuto bytovou jednotku, pokud se takto využívala. Jde mi i o všeobecný náhled těchto otázek.

Fyzická osoba vlastní objekt (chalupu) určený k rekreaci, ne k trvalému bydlení ani ne k podnikání. V letošním roce dokončil v objektu stavební úpravy, k jejichž užívání mu byl vydán souhlas. Jedná se o zděnou samostatně stojící garáž, opěrnou zeď, příjezdovou komunikaci a oplocení. Nyní musí fyzická osoba podat přiznání k dani z nemovitostí k těmto úpravám. Prosím o konkrétní odpověď, zda se u opěrné zdi, komunikaci (betonové) a oplocení jedná o daň z pozemku nebo ze stavby. Můžete mi prosím napsat konkrétní písmena, pod která tyto úpravy spadají?

Poplatník vlastní nemovitost, v katastru zapsána jako objekt k bydlení, která se skládá z domu spojeného se stodolou a samostatně stojící budovou s 2 podlažími, před 50 lety mlýn. Dům slouží k bydlení jen o víkendech, trvale není obýván. Stodola slouží jako sklad dřeva na topení. Budova bývalého mlýna - půdorys 450 m2, 277 m2 slouží jako dílna pro truhláře - OSVČ, zbytek přízemí a 1. patro není užíváno. Objekt není vložen do obchodního majetku poplatníka. Stodola 104 m2, dům 188 m2. Jak budou jednotlivé stavby zařazeny a zdaněny dle zákona o dani z nemovitostí?

České s. r. o, plátce DPH, chce pořídit nemovitost v Rakousku za účelem pronajímání. Prosíme o informaci, jaké daňové povinnosti a daňové zatížení bude mít v ČR případně v Rakousku z hlediska daně z příjmů právnických osob, daně z přidané hodnoty a daně z nemovitostí.

Společnost s ručením omezeným založila nadační fond a následně od nadačního fondu obdržela příspěvek na svou činnost. Je tento příspek příjmem společnosti a musí se zdanit?

Daň z nemovitosti 360/22.02.12 Zdanění vleček a nemovitostí sloužících výlučně k účelu zlepšení stavu životního prostředí dle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí Předkládají: Ing. Pavel Rochowanski,...

Podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona o dani z nemovitostí se použije sazba daně pro zpevněné plochy pozemků užívané k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní. Otázkou je, jak takové plošné stavby zdaňovat u developerské společnosti. Developer, který např. postavil bytový dům má tyto pozemky v majetku a to jako dlouhodobý hmotný majetek a nebo jako zásoby. Takovéto pozemky prodává spolu s byty, např. jako parkovací stání nebo spoluvlastnický podíl na pozemku s chodníkem apod. Za striktního výkladu GFŘ (viz. informace č.j. 34100/11-3310-010560) by se i tyto pozemky se zpevněnou plochou (za splnění ostatních podmínek) zdaňovaly sazbou podle § 6 odst. 2 písm. a), protože jsou obchodním majetkem podnikatele - u právnické osoby veškerý majetek. Totéž by pak platilo i u jiného podnikatelského subjektu, který by pozemek nakoupil pouze za účelem jeho dalšího prodeje bez vlastního využití k podnikání. Prosím o potvrzení nebo vyvrácení tohoto názoru.

Nezisková organizace, občanské sdružení, obdržela dar v nepeněžní formě. Darem byla hodnota dopravy, kterou pro účel námi pořádané kulturní akce nám dopravní firma poskytla zdarma. Jak tento dar zaúčtovat v účetnictví? Na které účty? Musíme tuto hodnotu daru zohlednit při posuzování tzv. ziskovosti pro účely zdanění daně z příjmů? Dar je v souladu s posláním organizace dle stanov. Musíme podat přiznání k dani darovací?

Prosím o posouzení následující situace: fyzická osoba pronajímá pozemky akciové společnosti, která se zabývá zemědělskou prvovýrobou. Část těchto pozemků je zpevněná - vyasfaltovaná. Daň z nemovitosti platí vlastník, jakou sazbu daně použít?

S. r. o. v roce 2011 koupila stavební pozemek. 29. 11. 2011 byla na tomto pozemku do Katastru nemovitostí zapsána rozestavěná stavba. 15. 12. 2011 vydal stavební úřad rozhodnutí o užívání stavby ve zkušebním provozu, tedy nemovitost je používána. Kolaudace proběhne v březnu 2011. Nevím, zda v daňovém přiznání k dani z nemovitostí bude s. r. o. v roce 2012 přiznávat pouze daň z pozemků nebo zda je předmětem daně podle § 7/1/a i dokončená stavba, která však ještě není kolaudována?

Jaká bude sazba daně z nemovitostí u tenisového kurtu, který byl postaven tak, že se navezly kameny, na to štěrk, škvára a na povrchu je antuka. Ve světle nové definice zpevněných ploch pozemků se domníváme, že se nejedná o stavbu z pohledu daně z nemovitostí, ale o výše zmíněnou zpevněnou plochu, která u fyzické osoby, která nezařadí tento pozemek do podnikání, bude podléhat sazbě pouze 0,2 Kč. Je náš názor správný?

Fyzická osoba vlastní budovu a k ní přilehlou asfaltovou plochu, která naplňuje definici zpevněné plochy pozemků dle zákona o dani z nemovitostí. tato fyzická osoba pronajímá budovu a pozemek právnické osobě, která na těchto nemovitostech podniká. Fyzická osoba zdaňuje svůj pronájem v § 9 dle zákona o dani z příjmů, nemá tedy obchodní majetek, její činnost se nepovažuje za podnikání. Může tuto asfaltovou plochu zdaňovat sazbou 0,2 Kč jako ostatní plochu?

Jsme nezisková církevní organizace, plátci DPH. Jeden dobrodinec nám věnoval činžovní dům a vymínil si právo doživotního užívání jednoho bytu. Znamená to, že tato fyzická osoba by měla zaplatit daň darovací z věcného břemene?

Od 1. 1. 2011 budeme odepisovat solární elektrárnu. Dle novely budeme postupovat dle § 30b zákona o dani z příjmů. Způsob odepisování podle uvedeného § platí jak pro technologické zařízení tak i pro stavební část elektrárny? Nebo je možné majetek odepisovat tak, že se stanoví samostatně vstupní cena za technologickou část a ta se odepisuje dle §30b a samostatně vstupní cena za stavební část a tuto bychom odepisovali dle § 26 ve 4 odpisové skupině?

Společnost s ruč. omezením, získává klienty pro velkého developera v oblasti dřevostaveb. Za zprostředkování klienta získává provizi dle hodnoty výstavby RD. Nyní hodlá na své náklady postavit rodinný dům, který bude využíván jako vzorový dům pro ukázku případným zájemcům o výstavbu. V katastru bude zapsán jako stavba k bydlení. Jak bude Fú posuzovat daň z nemovitostí, když pro stavby určené k bydlení je podmínka, že nebytový prostor nepřesáhne, jak tento rozpor řešit?

1) Dva podnikatelé vedoucí účetnictví,mají 50% spoluvlastnický podíl celkem na čtyřech nemovitostech zahrnutých do obchodního majetku. Rozhodli se vypořádat podílové vlastnictví, aby každý byl vlastníkem celé nemovitosti. Dle § 10 odst. 1 g je základem daně rozdíl cen obou nemovitostí. Znamená to, že pokud cena stanovená znalcem jedné nemovitosti je 400 tis. a druhé 500 tis., bude základem daně z převodu částka 100 tis. Kč? Z pohledu daně z příjmu bude v případě vypořádání podílového vlastnictví ke stavbě základem daně rozdíl mezi odhadní cenou a zůstatkovou cenou, to znamená, že pokud je odhadní cena nižší než zůstatková, bude základem daně ztráta?V případě pozemku, odhad je nižší než pořizovací cena - základ daně je nula, lze zahrnout jen do výše příjmu, v tomto případě jen do výše ceny stanovené znalcem? Pokud je momentálně tržní cena nižší než cena odhadní, není z pohledu daně z příjmu výhodnější vzájemně si podíly mezi sebou prodat a zaplatit celou daň z převodu z nemovitosti. 2) Příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů není předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 3 odst. 4 písm. g) ZDP. To znamená, že pokud bude zaplaceno zmiňovaných 50tis. Kč ve Vašem příkladu, nebude tato částka předmětem daně z příjmu a dojde pouze ke zdanění daní z převodu nemovitosti? Jak bude tato operace zaúčtována v podvojném účetnictví? 3) Příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů není předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 3 odst. 4 písm. g) ZDP. To znamená, že pokud bude zaplaceno zmiňovaných 50tis. Kč ve Vašem příkladu, nebude tato částka předmětem daně z příjmu a dojde pouze ke zdanění daní z převodu nemovitosti? Jak bude tato operace zaúčtována v podvojném účetnictví?

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci si pronajala prostory s tím, že v nich provedla technické zhodnocení. V nájemní smlouvě je zakotven souhlas majitele s provedením tohoto tech. zh. s tím, že nájemnce má právo odepisovat (techn. zh. je provedeno nad rámec nájemného). Po asi půroční době (techn. zhodn. je již ukončeno) se podnikatel rozhodl založit s. r. o., s tím, že na s. r. o převede celou podnik. činnost a fyz. osoba postupně skončí. Nájemní smlouva by měla „přejít“ na s. r. o. Co s technickým zhodnocením? Je nutné vše vypořádat s pronajímatele (dojde vlastně k ukončení nájemní smlouvy) a nebo lze nějak ošetřit převod techn. zhodnocení na s. r. o. (např. prodej) a dohodnout převod práv a povinnosti vyplývajících z nájemní smlouvy uzavřené původně s fyz. osobu na s. r. o., samozřejmě se souhlasem pronajímatele? Domnívám se, že převod tech. zhodnocení na cizím majetku na další osobu není možný, pronajímatel má pouze právo odpisu, nikoli dalšího nakládání s tímto majetkem.

Fyzická osoba hodlá vložit nemovitost do ZK s. r. o. Hodlá nemovitost vyřadit z obchodního majetku OSVČ a vložit jej do s. r. o. již ze soukromého (neobchodního) majetku. Obecně je totiž výhodnější ponechat podíl na s. r. o. ve sféře soukromého (neobchodního) majetku. Pokud totiž následně dojde k prodeji tohoto obchodního podílu po více než 5 letech od jeho nabytí, půjde již o příjem osvobozený od daně z příjmů. Jaké daňové dopady bude mít tato skutečnost na zdanění FO? Bude muset vklad nemovitosti FO zdanit, pokud došlo ke vložení do s. r. o. před 5 lety po vyřazení z obchodního majetku?

Je nějaká možnost změny výše platby z nemovitosti v následujícím případě. Podávala jsem přiznání v roce 2002, v roce 2001 jsme zakoupili bytovou jednotku v panelovém domě.Jak jsem se dočetla, v roce 2000 bylo vypuštěno z původního znění zákona vymezení podlahové plochy bytu ,slova „ místnosti které tvoří“a zapříčinilo to řadu zmatků, poněvadž se do plochy začaly započítávat i lodžie, balkony a sklepy. Do kupní smlouvy nám je uvedli jako součást plochy bytu a tudíž i z těchto prostor je nám daň vyměřena. Je paradox, že bytové jednotky stejné, ale podávající přiznání později, platí daň např. o 300,- Kč menší, do podl. plochy jim to započítáno nebylo.Vzhledem k tomu, že daně se neustále zvyšují,tento rozdíl se bude také neustále zvyšovat.Předpokládala bych, že za stejný byt ve stejné lokalitě mají platit všichni stejně. Týká se to všech zde bydlících.

Prosím o objasnění následujícího: 1. OSVČ má místo podnikání v místě bydliště, nemá provozovnu. Chápu dobře, že pokud není podnikání na převažující části podlahové plochy prováděno (např. pouze administrativní práce, účetnictví), pak není nutnost zvyšovat platbu daně z nemovitostí? 2. OSVČ má místo podnikání v místě bydliště, nemá provozovnu. Protože však musí často cestovat, má druhý byt na opačném konci republiky, který tím pádem z části používá pro podnikání. Druhou část bytu pronajímá jiné OSVČ. Musí si zvýšit daň z nemovitostí - to je jasné, ale musí i zároveň toto místo nahlásit jako provozovnu nebo převést na nebytový prostor? 3. Přeměna půdy na byt se zohlední v přiznání k dani z nemovitosti až po kolaudaci?